Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Příliš přísný otec?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
24.7.13 16:55
Příliš přísný otec?
Máme čtyřletého syna a v podstatě s ním nikdy nebyly větší potíže. Jako miminko byl zlaty, dobře spal, dobře jedl, byl živější, ale dalo se to zvládnout bez problému.
Letos se nám ale dramaticky změnila situace, kdy se nám narodilo miminko a oba jsme s partnerem zůstali doma, já na mateřské a on skončil v práci a dává si pauzu (pracoval jinak vždy hodně a intenzivně). Starší syn se tedy musel vyrovnat s částečnou ztrátou pozornosti, ale myslím, že to docela ustál, i když tedy nervy jsme měli všichni nadranc. Ječící mimino, do toho ječící předškolák, občas to bylo fakt blázinec, ale asi nejsme jediní, u kterých toto probíhalo dramaticky.
Teď po půl roce se to jakž takž ustálilo, ale začalo se ukazovat to, že máme s partnerem jiné názory na výchovu. Já jdu často cestou domluvy, pokud to nejde, nad spoustou věcí mávnu rukou, protože prostě není čas to řešit (musím zrovna přebalovat, krmit, koupat, uklidit apod.) a tak tomu staršímu dovolím víc věcí. Můj přítel to ale vnímá jako rozmazlování a myslí si, že bychom měli být důslednější a přísnější. Často teď na syna křičí a vyhrožuje, hádá se s ním. Tím, jak nechodí do práce, je těch situací samozřejmě spousta, protože je často s námi doma.
Když jsem s dětmi sama, docela si dovedu toho staršího usměrnit, aby mi pomáhal, případně ho zabavím něčím vhodným, aby mi nepřekážel, když musím vyřešit něco s tím mladším. Rozhodně je konfliktů míň a taky na mě není tak agresivní jako na svého otce. 
Prosim poraďte vy, co máte doma rozdílné názory na přísnost. Jak to řešíte? Mně je často syna i líto, když vidím, jak je z toho vynervený, přece jen je to ještě prcek. Také mám větší schopnost empatie, takže tuším, že spousta problémů vzniká např. z nudy či je to jen prosba o pozornost (děti si někdy říkají o pozornost zlobenním). Partner tohle moc nechápe a vnímá vše jako provokaci či „zlobení“.
Myslíte, že se to ještě zklidní, že je to tím přírustkem do rodiny? Dá se to vůbec ještě nějak napravit, aby byl doma větší klid?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.7.13 16:59
Těžká situace, ale z toho co píšeš bych se priklanela k tve metodě. Pokud na nej bude otec rvát je velka pravděpodobnost, ze syn bude nervak a nebude veci řešit v klidu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 17:11
A kdy začne partner zase pracovat? tím by se hodně vyřešilo, byl by méně doma a tím pádem by mu byly děti vzácnější, tak by to tak neprožíval
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 17:35
No, můj přítel je taky přísnější, resp. spíš bych řekla víc nervní, že když malá začne zlobit (období vzdoru 
), tak hned je naštvanej… já si to s ní většinou vyřeším v klidu… když jsme u toho oba, tak kdo první zareaguje, tak podle toho se v podstatě jede, protože před malou jeho metodu nemůžu kritizovat 
ale když není u toho malá, snažím se ho usměrňovat a vysvětlovat mu, že malá to nedělá jen tak a že když na řev nereaguju řevem, tak se líp uklidní…
třeba je mi jasné, že být s náma dneska na koupališti i tatínek, tak bude naštvaný, protože malá dělala scény při odchodu, ječela, nechtěla jít apod. no, já ji čapla a šlo se chvíli s cirkusem a hotovo, pak se mi ještě omlouvala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 17:43
Těžko říct, jestli je tatínek moc přísný nebo ty jsi moc měkká. Dítě má mít jasně stanovené pravidla a mantinely, ve 4 letech, už není tak malý, přichází období vzdoru, kdy zkouší co může a to je třeba nastavit. Na druhou stranu je to dítě, takže nelze čekat, že to bude cvičený pejsek. Je potřeba si s manželem sednout a udělat kompromis. Co se bude dovolovat a co už ne. Když bude maličkosti řešit každý jinak, tak to nevadí, ale na zásadních věcech, by jste se měli shodnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepř. Katchus
24.7.13 19:18
Doporučuji přečíst knížku Vychováváme děti a rosteme s nimi od Naomi Aldort. Spoustu věcí jsem pochopila a naučila se mluvit s dětmi. Mám čtyřleťáka doma a jednoho autistického u sestry. Speciálně na toho autistu to funguje perfektně
Přítel i švagr dost dobře nechápou, že hádáním a přetahováním se o vítězství se nic nezíská, spíš je to kontraproduktivní 
Mám v plánu donutit je to přečíst 
- Citovat
- Upravit
24.7.13 19:38
Tak čtyřleták není žádný předškolák( v tom smyslu jak to zní - také mám 4 letou a je to malej miláček)..je to fakt ještě dost malé dítě..Myslím, že má právo na ječení, zlobení i nervy..Na to všechno už ale nemá právo tatínek - ten by měl být ten, který touto cestou nepůjde.
Podle popisu mi je malého docela líto-dosud se nějakým způsobem projevoval a bylo to ok, takže vyrostl v tom, že se nic neděje. Nyní je mu jeho chování vyčítáno..To není fér. Dosud to byla maminky výchova - a nyní je to vyčítáno jemu.
Tatínkovi bych připoměla, že je mu tolik a tolik a dítěti 4, takže by měl být velký rozdíl v tom jak řeší problémy a tatínek by měl být ten, kdo řeší v klidu, ovládá se - neznamená to být měkkej, rozmazlovat a být lhostejný ve výchově. Ať vychovává, ale s láskou a trpělivostí. Nic víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chatwenna
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
