Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
víš co nechápu? Ty to tady píšeš, co máš za trable a čekáš co si tu někdo poradí. Mě tohle říct partner, tak bych mu hned velmi rázně oznámila, že o budoucnosti mi nikdo rozhodovat nebude, že si s ním ráda sednu a popovídám, ale rozhodneme se spolu. Kde budu rodit si rozhodnu sama, dítě bude mít jméno po mě, maximálně bych uvažovala o tom, že po svatbě by mělo jméno po obou rodičích, o prarodiče se rozhodně starat nebudu, max. zajistím donášku jídla, přijedu, pokecám, ale služku dělat nebudu… a kdybych viděla, že to nechce zkousnout, tak s takovým bych nevydržela. Co budš psát za pár let? Přestěhovali jsme se, musím se starat o dům a zahradu, prarodiče nic nedělají, já se nezavděčím, o práci tu nezavadím, přítel na mě jen řve…
Lidé se k nám chovají jak jim to sami dovolíme.
Přítele nezměníš, můžeš změnit svůj postoj - tedy jasně postavit hranice - chováním, postojem, názorem dát najevo jak to máš, co chceš co bys ráda jak si život představuješ, co je přípustné a co ne a proč. Protože jinak přítel neví jak to máš když mu to neřekneš. V případě, že tě nebude respektovat nebude mít zájem najít kompromis, hledala bych si jiného partnera. Tohle až moc zavání manipulací.
Vztah je jako puzzle - každý má něco co ten druhý ne a když to spojíme, krásně to musí zapadnout:-), když ne, je něco špatně a je potřeba hledat a najít ten správný kousek skládačky.
Příspěvek upraven 17.03.11 v 15:54
Jsme spolu 2,5 roku.Přítel je hodnej,má mě rád a myslím,že máme hezký vztah-řekla bych,že tohle je jeho povaha.Jeho maminka se tatínkovi taky ve všem podřizovala.Přestěhovala se za ním a ted se stará o babičku(tchýni).Nemyslím si,že bych jednou skončila jako hadr na holi.Přítel mi dost pomáhá,klidně uvaří,umyje nádobí,luxuje a je na mě opravdu hodnej-když to třeba srovnám s jinýma.
Je pravda že mě to zarazilo a nic jsem mu na to neřekla.Ale už dřív jsme se domluvili,že by mi stěhování někam do jižních čech nevadilo-jen jsem si myslela,že by to bylo někdy v budoucnu,kdyby jsme už měli dítě nebo děti.
Mamka mi řekla,at ho nechám a jen mu přikyvuju,že si to pak udělám po svým ![]()
Ještě jsem zapomněla napsat,že mám vlastní byt,takže v případě nutnosti,se mám vždycky kam vrátit ![]()
mahdalka píše:
Jsme spolu 2,5 roku.Přítel je hodnej,má mě rád a myslím,že máme hezký vztah-řekla bych,že tohle je jeho povaha.Jeho maminka se tatínkovi taky ve všem podřizovala.Přestěhovala se za ním a ted se stará o babičku(tchýni).Nemyslím si,že bych jednou skončila jako hadr na holi.Přítel mi dost pomáhá,klidně uvaří,umyje nádobí,luxuje a je na mě opravdu hodnej-když to třeba srovnám s jinýma.
Je pravda že mě to zarazilo a nic jsem mu na to neřekla.Ale už dřív jsme se domluvili,že by mi stěhování někam do jižních čech nevadilo-jen jsem si myslela,že by to bylo někdy v budoucnu,kdyby jsme už měli dítě nebo děti.
Mamka mi řekla,at ho nechám a jen mu přikyvuju,že si to pak udělám po svým
Já bych nepřikyvovala a pak si nedělala věci po svým, mně se to příčí a všechno řeším na rovinu. Manžel má typickou výchovu - ženská lítá kolem dětí a chlap vydělává peníze a stará se o barák… Občas v tomhle tématu taky ještě narážíme, ale já prostě nechci přijmout roli domácí puťky… Občas je to u nás italská domácnost, ale zase oba víme, na čem jsme a ve výsledku se nějak domluvíme, porovnáme a je to
Já bych prostě takovýhle chování ze strany manžela nesnesla… I když občas tohle chování u chlapů vídám, hlavně když je ženská o hodně mladší… ![]()
Mahdalko mě by se to taky nelíbilo… kdyby mi takhle někdo lajnoval bez mého vědomí MŮJ život!
je to sobecké… a asi bych se ho hned v tom rozhovoru zeptala.. jestli teda už je to vše.. nebo jestli si taky smím do svého života a osudu něco říct!
holky mají pravdu! začne to nařizováním kde máš rodit, jak se budou jmenovat děti… ne ne ne!
to by nebylo nic pro mě! asi bych se vážně nad vztahem zamyslela.. a zavedla s ním na to řeč! a říct že se mi to ani trošku nelíbí
delice píše:
Wiollo, líp to snad napsat nejde, souhlasím ve všem
Děkuji.
Teď jen, aby si z toho něco vzala i mahdalka.
Mahdalko, nechci tu rozvíjet teorie, proč jsi taková, jaká jsi a necháš si líbit to či ono (složité dětství?, problematický vztah s otcem?, nízké sebevědomí?, „ujíždějící vlak“?, proč se nemáš ráda na tolik, že by ti taková otázka, jakou jsi položila, přišla zcela absurdní…), jen se pokus být čestná/upřímná sama k sobě: „Přdstavuješ si šťastný život tak, že budeš někoho neskutečně milovat (i když je jakýkoliv), a nebo tak, že budeš někým obrovsky milována a na rukou nošena?“ ![]()
Važ si sama sebe aspoň natolik, abys od partnerského vztahu chtěla skutečně partnerství, tedy rovnocenný vztah! ![]()
Tak to co píšeš, to by mi šlo teda hoooodně proti srsti. A kdyby si on myslel, že je to samozřejmost, tak bych ho krutě vyvedla z omylu. Mluvím za sebe, já si do života kecat nenechám, jo, vztah je o kompromisu, ale pokud by si vše naplánoval on sám a mě to předhodil jako hotovku, tak nazdar a šáteček. Dělat mu služku, to fakt teda ne! I když v tom vyrostl, ježit tak to se jako kvůli tomu máš přetrhnout? Takže rodit budu tam kde chci a když už chce jméno po něm, tak příjmení bude po mě, i když my to máme obráceně. Příjmení má po něm a jméno jsem vlastně vybírala já a on s ním souhlasil. A porodnici jsem si taky vybírala sama, jako nebude rozhodovat kde budu rodit, když rodit budu já a ne on! Tak naštěstí muj chlap je normální, ale kdyby se měl chovat jako ten tvůj i kdyby byl sebehodnější, tak o mym životě by prostě neměl šanci rozhodovat ať bych ho milovala jakkoli. No určitě držim palce v dobrý rozhodnutí a pořízení. Jen abys byla šťastná. Jo a mj. starat se o děti + jeho rodiče a co potom tvoje rodiče? Ty ve stáří nebudou potřebovat pomoc?
mahdalka píše: …Jeho maminka se tatínkovi taky ve všem podřizovala…
Tohle je zásadní sdělení! Bere to jako model, že tak to má být a bude to vyžadovat. A čím bude starší, tím to bude horší. Ke změně by musel mít důvod a je otázka, jestli k tomu bude vůbec ochoten…
Takže si rozmysli, jestli jsi ochotná takovou roli přijmout. Pokud ne, tak mu to musíš dát naprosto jednoznančně najevo (otevřeně, jasně), že takto tedy ne. A pak posuďte, zda jste tedy vůbec „kompatibilní“ dohromady…
Mamka mi řekla,at ho nechám a jen mu přikyvuju,že si to pak udělám po svým
Tento způsob ženské manipulace je mi trochu proti srsti. Ano, v malém, v nepříliš podstatných věcech to myslím občas použiji taky, ale v zásadních věcech musí být jasno a jednat s partnerem narovinu, prostě čistá otevřená hra. Si vem, že on by chtěl partnerku, jako byla jeho máma jeho otci a ty bys vlastně „flignovala“, že taková jsi. To by byly časem boje… ![]()
Wiollo,já měla dost smůlu na chlapy a asi si díky tomu nevěřím
Můj bývalý manžel byl alkoholik který mě mlátil a navíc psychicky deptal
Nebyl to chlap,neuměl nic naplánovat,zařídit,rozhodnout-vše jsem musela dělat já a vadilo mi,že je všechno po mym,že se vším souhlasí apod.Připadala jsem si jako jeho matka ![]()
Možná přítel ještě ani sám neví jak to všechno bude a jen tak něco plácnul
Ale já se lekla
Určitě si o tom s ním chci promluvit,protože ráno mi tak vyrazil dech,že jsem nebyla schopná něco říct.Celý den mi to leží v hlavě a přemýšlím o tom.
mahdalka píše:
Wiollo,já měla dost smůlu na chlapy a asi si díky tomu nevěřímMůj bývalý manžel byl alkoholik který mě mlátil a navíc psychicky deptal
Nebyl to chlap,neuměl nic naplánovat,zařídit,rozhodnout-vše jsem musela dělat já a vadilo mi,že je všechno po mym,že se vším souhlasí apod.Připadala jsem si jako jeho matka
Možná přítel ještě ani sám neví jak to všechno bude a jen tak něco plácnulAle já se lekla
Určitě si o tom s ním chci promluvit,protože ráno mi tak vyrazil dech,že jsem nebyla schopná něco říct.Celý den mi to leží v hlavě a přemýšlím o tom.
A nejdeš teď prostě z extrému do extrému? Bývalý nerzhodoval nic, tenhle by byl schopný rozhodnout, kdy se smíš vysmrkat? Teď trochu přeháním, ale napadlo mě, jestli to třeba ze začátku vztahu nebylo tak, že ty jsi chtěla, aby on rozhodoval… A on si zvykl natolik, že teď má pocit, že může rozhodovat všechno? ![]()
mahdalka píše:
Wiollo,já měla dost smůlu na chlapy a asi si díky tomu nevěřímMůj bývalý manžel byl alkoholik který mě mlátil a navíc psychicky deptal
Nebyl to chlap,neuměl nic naplánovat,zařídit,rozhodnout-vše jsem musela dělat já a vadilo mi,že je všechno po mym,že se vším souhlasí apod.Připadala jsem si jako jeho matka
Možná přítel ještě ani sám neví jak to všechno bude a jen tak něco plácnulAle já se lekla
Určitě si o tom s ním chci promluvit,protože ráno mi tak vyrazil dech,že jsem nebyla schopná něco říct.Celý den mi to leží v hlavě a přemýšlím o tom.
No tak to je potom vlastně všechno v pořádku ne?? když on to určitě jen tak plácnul, bože no … šak v pohodě ne?? (ano myslím to dost kousavě)
Ne není to v pohodě … to že jsi v předchozím vztahu všechno derigovala ty, neznamená že te´d všechno bude derigovat on. Jste partneři, oba dva máte právo dirigovat úplně stejně, oba dva můžete i nemusíte s druhým souhlasit, ale hlavně se musíte domluvit.
Stejně jako se ti předtím nezamlouvalo že všechno bylo ve tvých rukách, za chvíli budeš ta uťápnutá ženuška která doma drží „hubu a krok“ (pardon) a ještě milého omlouvá že on to tak vlastně ani nemyslel, že je to tvoje vina nakonec ještě … a pod. ![]()
myslím že promluvit by sis s ním měla, a měla bys říct co chceš ty, jak si představuješ život ty …
To si nemyslím.Ale řekla bych,že to takhle viděl doma-tam tenhle model funguje.On v tom žil a byl tak vychovávanej.
mahdalka píše:
To si nemyslím.Ale řekla bych,že to takhle viděl doma-tam tenhle model funguje.On v tom žil a byl tak vychovávanej.
Každej jsme byli nějak vychovávanej, ale je to dospělej chlap … tím že mu budeš jen přikyvovat jak ti radila maminka, docílíš jen toho že si bude vyskakovat pořád a víc a ty budeš ta puťka doma u plotny, dětí a jeho rodičů,.
a tak mi přijde že zbytečně omlouváš jeho (at je jakejkoliv to je te´d fuk) … TY jsi stejně důležitá!!!
mahdalka píše:
Ahoj všem,dnes ráno jsem se bavila s přítelem a během našeho rozhovoru z něj vypadlo,že by chtěl,aby se naše budoucí děti narodili v jižních čechách-je hrdej jihočech a nepřenes by přes srdce,aby se jeho děti(naše)narodili v Praze.Tím mě dost zaskočil,nebot já plánovala,že bych jednou rodila bud u Apolináře,nebo v Podolí,kde mám navíc známého porodníkaV jižních čechách nikoho neznám,nemám tam rodinu ani přátele,bylo by to pro mě naprosto neznámý prostředí
Už na začátku vztahu mě přítel upozornil,že v Praze zůstat nechce a chce se vrátit na jih,z našich dřívějších rozhovorů jsem ale pochopila,že by to bylo nejdřív až po narození dětí
Navíc automaticky počítá s tím,že by se dítě jmenovalo po něm,jménem i příjmením,to mi oznámil jako hotovou věc.Já mám příjmení po bývalým manželovi a s přítelem se brát(zatím)nechceme.Jsem ale čekatelkou na darovaný vajíčka a tak bych ráda,když po mě mimi nebude mít geny,mělo aspon stejný příjmení jako já-bylo by mi to jinak hrozně líto
Nakonec mě dorazil tím,že bych se jako jeho přítelkyně nebo manželka měla automaticky postarat ve stáří o jeho rodiče,kdyby byli nemohoucí
Jsem naštvaná,že si vše naplánoval,aniž by se mě na cokoli zeptal.Mám ho ale opravdu ráda a takMám s ním promluvit,nebo se mu podřídit?
No já nevím, ale když ti na začátku vztahu řekl, že nechce zůstat v Praze, tak ti to nevadilo? Pač, já už nevidím rozdíl, jestli by to bylo před nebo po dětech. Všechno je na domluvě. Ale co se týče příjmení, tak po otci se děti jmenují většinou, myslím příjmení. A pamatuji si z diskuze, že jsi psala, že přítel chce, abys nosila plavky bikiny, takže asi chce ovlivňovat vše
U mě je to tak, že v některých věcech se podřídím a v některých ne.