Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj všem,dnes ráno jsem se bavila s přítelem a během našeho rozhovoru z něj vypadlo,že by chtěl,aby se naše budoucí děti narodili v jižních čechách-je hrdej jihočech a nepřenes by přes srdce,aby se jeho děti(naše)narodili v Praze.Tím mě dost zaskočil,nebot já plánovala,že bych jednou rodila bud u Apolináře,nebo v Podolí,kde mám navíc známého porodníka
V jižních čechách nikoho neznám,nemám tam rodinu ani přátele,bylo by to pro mě naprosto neznámý prostředí
Už na začátku vztahu mě přítel upozornil,že v Praze zůstat nechce a chce se vrátit na jih,z našich dřívějších rozhovorů jsem ale pochopila,že by to bylo nejdřív až po narození dětí
Navíc automaticky počítá s tím,že by se dítě jmenovalo po něm,jménem i příjmením,to mi oznámil jako hotovou věc.Já mám příjmení po bývalým manželovi a s přítelem se brát(zatím)nechceme.Jsem ale čekatelkou na darovaný vajíčka a tak bych ráda,když po mě mimi nebude mít geny,mělo aspon stejný příjmení jako já-bylo by mi to jinak hrozně líto
Nakonec mě dorazil tím,že bych se jako jeho přítelkyně nebo manželka měla automaticky postarat ve stáří o jeho rodiče,kdyby byli nemohoucí ![]()
Jsem naštvaná,že si vše naplánoval,aniž by se mě na cokoli zeptal.Mám ho ale opravdu ráda a tak
Mám s ním promluvit,nebo se mu podřídit?
Ahoj,
zkusila bych s ním promluvit a zeptat se ho, jestli to všechno myslíš vážně. A pak U Apolináře nebo v Podolí můžeš rodit a pak se vrátit s mimčem na jih.
Ale přece ti nebude nařizovat, kde budeš rodit, žít a že se budeš ještě starat o jeho rodiče.
![]()
Samo, že já bych se o mužovi rodiče, až nebudou moc sami, postarala. Ale aby mě do toho někdo nutil
Ne to opravdu ne.
Lidka a Sami píše:
Ahoj,
zkusila bych s ním promluvit a zeptat se ho, jestli to všechno myslíš vážně. A pak U Apolináře nebo v Podolí můžeš rodit a pak se vrátit s mimčem na jih.
Ale přece ti nebude nařizovat, kde budeš rodit, žít a že se budeš ještě starat o jeho rodiče.![]()
Samo, že já bych se o mužovi rodiče, až nebudou moc sami, postarala. Ale aby mě do toho někdo nutil
Ne to opravdu ne.
Naprostý souhlas
. Určitě bych si o tom ještě chtěla s přítelem promluvit. Každý z Vás ať řekne svou představu a je zřejmě potřeba udělat kompromis. A pokud nebude svolný ke kompromisu, tak pak už je to na Tobě - buď se podřídíš, nebo ne…
Ještě co se týká „nařízené péče“ o případně nemohoucí rodiče…naprosto souhlasím s „Lidka a Sami“, ale má automatická odpověď partnerovi by asi byla ve smyslu: „A není to povinnost hlavně tebe jako syna?“ Držím palce, ať to vyřešíte k (oboustranné) spokojenosti
![]()
Příspěvek upraven 17.03.11 v 15:05
Právě že to vážně myslí.Pochází z rodiny,kde se manželky podřizovaly svým chlapům.On v tom byl vychovanej,že chlap je hlava rodiny a co řekne,to platí.
On právě nechce,aby dítě mělo v RL zapsáno místo narození Praha.On se narodil na jihu a chce,aby se tam narodili i jeho děti-prej jeho děti nebudou pražáci. ![]()
Jinak o ty rodiče bych se taky postarala,ale jim je už ted přes 6O a vzhledem k tomu,že mimčo teprve plánujeme,tak se bojím,abych neměla děti ještě malý a do toho se ještě navíc starat o dva důchodce ![]()
Mahdalko,
tvůj přítel je pěkný sobec. Určitě bych se mu nepodřizovala. Začne to u porodu v J.Č., potom jeho příjmení, stěhování,… Budeš se muset podřizovat celý život.
Péče o jeho rodiče? Ať se stará sám… Ty máš rodiče? Kdo se bude starat o ně? Vidím to u nás. „Starám“ se o manželovu babičku, je naštěstí dost soběstačná, ale i tak potřebuje dozor.
Tchýně se o ni (svou matku) starat odmítá, jen jí psychicky deptá. Tchán je diabetik, který si to nepřipouští a ona mu nedá kolikrát ani najíst,…
S přítel bych být tebou rázně promluvila. Nemůže ti poroučet. Je to i tvůj život. Pokud se chce stěhovat do J.Č. a ty ne, tak z toho asi jednou budete mít pěkné trable ![]()
Držím palce, ať to vyřešíte ke vzájemné spokojenosti, ale určitě se nepodřizuj - né ve všem
![]()
tterka
Já bych se určitě nepodřizovala… Pokusila bych se si s ním o tom promluvit a říct mu, že tohle se mi vůbec nelíbí… Mně tenhle přístup normální nepřipadá, ve vztahu by spolu měli lidi komunikovat a domlouvat se a ne že jen něco řekne a tak to prostě bude… ![]()
Můj manžel je z východních čech a bydlíme v Brně, takže vlastně u mě „doma“, ale v životě ho nenapadlo mi říkat, že budu rodit u nich, i když v něm možná trochu hlodá to, že obě jeho děti jsou „brňáci“, tak se o tom nikdy přede mnou nezmínil, spíš když do sebe rejpeme ze srandy… ale takhle navážno… ![]()
mahdalka za mě (nikomu svůj názor samozřejmě nenutím) - pokud bych se měla, navíc ještě „povinně“, postarat o nemohoucí tchánovce a přitom měla jedno/dvě mrňavé děti, určitě bych dala přednost dětem…třeba jen proto, že k tchánovcům má „povinnost“ především tvůj partner - jako jejich syn.
Na Tvém místě bych si určitě podstatné věci chtěla ujasnit ještě před případným těhu.
Mahdalko, pamatuji si na tvou diskuzi, kde jsi psala, že tvůj přítel je Mirek Dušín
jenže koukám, že k tobě se jako Mirek Dušín právě moc nechová. Určitě bych s ním promluvila, ať zvolíte nějaký kompromis. Když je takhle obětavý, tak co je sakra za problém, aby trochy vyhověl nejbližšímu člověku.
![]()
Jak píše Lidka, pro mně je taky přirozené postarat se o partnerovy rodiče, i kdyby partner nedejbůh sám nemohl, přeci jen jsou to prarodiče mých dětí, ale je to též jen moje rozhodnutí, přítel to snad ani neví, nebavili jsme se o tom.
Jestliže máte třeba nějaký zdravotní problém s početím, tak s tím porodem bych si trvala na svém už jen kvůli lepší vybavenosti pražských porodnic, co když budeš mít i komplikace v těhu, stejně by tě do Prahy třeba poslali.
nooo … já bych asi raděj chvilku počkala co se z tvého přítele vyvrbí, tedy nevím jak dlouho jste spolu … skoro mi to zavání tak že pozdji budeš služka a uklizečka a bude s tebou mávat jak s hadrem na holi
.. ale třeba to tak nebude kdo ví … každopádně bych alespoń za sebou nepálila mosty kdyby něco aby ses měla kam vrátit jestli tedy půjdeš pryč s ním …
mmch kdo se postará o tvoje rodiče?? On je jedináček??
Skoro mě to nutí ti napsat utíkej od něj co nejdál můžeš … ale nevím, zkus si s nímještě promluvit, popř. si taky bouchnout do stolu a říct rázně tvůj názor na věc
.
Samozřejmě neznám žádného z vás a netuším, jaký máte vztah, ale z tvého popisu bych já osobně vážně popřemýšlela o změně přítele. O rodiče se postarat mi přijde samozřejmé (ať již svoje nebo přítele), ale zásadní ne proti rození v Praze? To se jako před porodem odstěhujete a za žádnou cenu do Prahy nepojedete, kdyby to na tebe přišlo třeba dříve?? Mně to přijde padlý na hlavu…
Podívej se na jeho rodiče, hlavně jak se jeho otec chová ke své ženě, jak ona reaguje a sama se zeptej, zda takto chceš žít. Pokud ne, tak to není partner pro tebe, thle vlastnosti se věkem pouze víc zvýrazňují a pokud je to teď s ním nějak snesitelné, za pár let už třeba nebude.
Ahoj,
abych pravdu řekla, tak by mě to pěkně naštvalo a dostalo, takhle mi naplánovat budoucnost a rovnou mi říct, co mám dělat, jak to mám dělat. Tenhle způsob jednání fakt nemám ráda, přímo nesnáším. ![]()
Přece ti nemůže nařídit, kde budeš rodit, jak se bude mimi jmenovat a že se budeš starat o jeho rodiče. Třeba já bych se o tchýni nestarala ani omylem
vlastně jo, našla bych ji hezký domov důchodců ![]()
Můžeš se tvářit, že se vším souhlasíš, už bych se o tom ani dál nebavila, a pak se zařídit podle sebe. Asi bych to zbytečně nehrotila, povídat si může co chce a představovat si taky může budoucnost jak je mu libo. K ničemu tě nutit nemůže a rozhodně bych se nepodřizovala!
No právě,tím jsem taky argumentovala,mým zdravotním stavem.A že jsou tady v Praze porodnice určitě líp vybavený.Hned mi oponoval,že třeba v Budějicích je taky špičková porodnice.Ale já tady chodím do CARU k Apolináři-na kontroly tam prej můžu chodit dál,ale chce abych rodila v jižních čechách.Je strašně tvrdohlavej a paličatej,co si vezme do hlavy,přes to nejede vlak
Holky,on by byl snad i schopnej,mě z Prahy vézt s porodníma bolestma nějakých 150 km rodit třeba do Písku,Strakonic apod.
Jinak s těma rodičema,to jsem teda opravdu nechápavě koukala
Starala jsem se nějaký čas o dědu a byla to dřina-koupat ho,převazovat proleženiny,nesměl být doma sám,aby třeba neupad apod.
On asi přítel myslel,že bude vydělávat a chodit do práce a já se asi mezitím starat o rodiče.A že o moje rodiče se prej automaticky postaráme taky,že je to naše povinnost,že by jsme si je vzali k sobě.Jsem mu řekla,že asi neví co to obnáší a že si rovnou můžeme založit soukromej domov důchodců
Moje máma mi řekla,že až bude stará a nebude se o sebe moc sama postarat,at jí dáme do domova důchodců,že budeme mít svoje životy a ona nechce nikomu viset na krku ![]()
mahdalka píše: … Mám s ním promluvit,nebo se mu podřídit?
To záleží na tom, jak si vážíš sama sebe a zda je pro tebe důležité, aby si žila tak jak chceš a nebo jak chce někdo jiný.
Za sebe musím říct, že mě nepřestává překvapovat, jak jsou děvčata schopná popsat své rozhořčení nad tím, co jim jejich partneři udělali či neudělali a jedním dechem dodávat: ..ale já ho mám tááák ráda. Když budu k sobě skutečně upřímná, tak musím říct, že já bych nemohla mít ráda někoho, kdo mě nerespektuje, komu nezáleži na tom, co si já přeji, myslím, chci.
Teď však zůstává otázkou, zda tvůj partner ví, co ty chceš.
Řekla jsi mu to někdy?
Partnerský vztah je o kompromisu, vzájemné toleranci, úctě a touze, abychom OBA, tedy já i ten druhý, byli ve ztahu spokojení, šťastní, netrápili se. A jen takový vztah stojí za to. ![]()