Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Ahojky, mám to podobný…Akorát, že dítě nebylo plánovaný a já to zatím nemám potvrzené od dr, jen pozitivní testy…Když jsem mu to řekla, tak by v pohodě, dělal si srandu jak budu chodit s bubnem.Ale dnes uznal, že na to náš vztah(oba tvrdohlaví)na to ještě ani po 2 letech není připravenej a že má obavy, abych se nezměnila, až ho budu mít jakože jistýho a že ani rozumem se na to necítí, že vychovávat dítě je to nejtěžší a nevidí a tom nic hezkýho, ale že když už, tak to nějak dáme…To je hnus děvčata, štve mě to, ale zároven ho i chápu:Já mám dítě z prvního vztahu a vím, jak jsem z toho byla zmatená…Taky Anonym
Opět selhala hormonální antikoncepce, nebo nějaká jiná, nebo Ty jsi chtěla ještě jedno dítě a tak jsi tomu dala volný průběh? Však uvidíme, co tomu přítel řekne, možná to nebude tak horké. O svatbě jste se bavili? Ne? Nikdy, nebo nechce?
Pokud už jsi s prvním dítětem zůstala sama, tak se nedivím, že máš obavy, aby to tak nedopadlo znova…
Fakt nechápu, proč se někdo pořádně nechrání v době, kdy dítě absolutně nepřipadá v úvahu. Sama jsem si dovolila spát s někým bez antikoncepce jen 3 měsíce za celý život. Pokaždé po těch třech měsících jsem byla těhotná.
ANO, TAK RYCHLE TO TAKY JDE.
No hodně štěstí přeju, budeš ho fakt potřebovat.
Přerušovali jsme s tím, že kdyby, tak nevadí..asi nečekal, že se neuhlídá tak brzo…Chtěl tak za půl roku…Hodně soudím podle toho, že měl přítelkyni, která otěhotněla nechtěně, byla mladá a asi zapoměla na prášek, ale jakmile otěhotněla, hodně se změnila, z té hodé holky byla vůdkyně asi z toho má strach, že se zachovám stejně, nakonec potratila ale to je jiný příběh…Svatbu chceme oba dva, ale zatím není prioritou.
Děkuju, to budu potřebovat ![]()
@Anonymní píše:
Přerušovali jsme s tím, že kdyby, tak nevadí..asi nečekal, že se neuhlídá tak brzo…Chtěl tak za půl roku…Hodně soudím podle toho, že měl přítelkyni, která otěhotněla nechtěně, byla mladá a asi zapoměla na prášek, ale jakmile otěhotněla, hodně se změnila, z té hodé holky byla vůdkyně asi z toho má strach, že se zachovám stejně, nakonec potratila ale to je jiný příběh…Svatbu chceme oba dva, ale zatím není prioritou.
Děkuju, to budu potřebovat
V tom případě si za to může chlapec sám
…když to bylo na společné domluvě. No bude se s tím muset poprat a pro příště už bude muset jinak uvažovat, když ví, že to jde rychle.
@Vermion píše:
V tom případě si za to může chlapec sám…když to bylo na společné domluvě. No bude se s tím muset poprat a pro příště už bude muset jinak uvažovat, když ví, že to jde rychle.
Myslím, že u něho už příště nebude
vylečenej na dlouho ![]()
@Anonymní píše:: každá žena se s tehotenstvim mění a po porodu taktéž. pokud jeho přítelkyně potratila, třeba cítila že portaci, nebylo ji dobře, měla strach atd. dobrý partner by ji podržel. asi místo toho utekl… není vyzralej mít dítě… takže podle toho cos napsala, nebudeš mít nárok mít své nálady, které občas k tehu patří. budeš se muset kontrolovat…a až budeš unavená z miminka budeš muset mít vždy úsměv… toto už jsem řešila xkrát…
Přerušovali jsme s tím, že kdyby, tak nevadí..asi nečekal, že se neuhlídá tak brzo…Chtěl tak za půl roku…Hodně soudím podle toho, že měl přítelkyni, která otěhotněla nechtěně, byla mladá a asi zapoměla na prášek, ale jakmile otěhotněla, hodně se změnila, z té hodé holky byla vůdkyně asi z toho má strach, že se zachovám stejně, nakonec potratila ale to je jiný příběh…Svatbu chceme oba dva, ale zatím není prioritou.
Děkuju, to budu potřebovat
@Anonymní píše:
Přerušovali jsme s tím, že kdyby, tak nevadí..asi nečekal, že se neuhlídá tak brzo…Chtěl tak za půl roku…Hodně soudím podle toho, že měl přítelkyni, která otěhotněla nechtěně, byla mladá a asi zapoměla na prášek, ale jakmile otěhotněla, hodně se změnila, z té hodé holky byla vůdkyně asi z toho má strach, že se zachovám stejně, nakonec potratila ale to je jiný příběh…Svatbu chceme oba dva, ale zatím není prioritou.
Děkuju, to budu potřebovat
jestli jste planovali za pul roku a jeho prvni reakce byla spis s usmevem, tak bych se toho zas tak nebala. jasne ted o tom vic premysli a asi na nej doleha zodpovednost nastavajici otce, plus mozna negativni vzpominka na predchozi partnerku, takze vidi i ty stinne stranky.
zkus ho obcas zklidnit, ze jste na to dva a ze se maximalne zmenis pod vlivem hormonu a pak to prejde
oba uz dite mate, takze strach z neznameho to snad neni a 2 roky spolu, to uz taky neni az tak malo.
@kamillka2 píše: : každá žena se s tehotenstvim mění a po porodu taktéž. pokud jeho přítelkyně potratila, třeba cítila že portaci, nebylo ji dobře, měla strach atd. dobrý partner by ji podržel. asi místo toho utekl… není vyzralej mít dítě… takže podle toho cos napsala, nebudeš mít nárok mít své nálady, které občas k tehu patří. budeš se muset kontrolovat…a až budeš unavená z miminka budeš muset mít vždy úsměv… toto už jsem řešila xkrát…
Nene, on by ji neopustil i když tenkrát dítě fakt nechtěl..a pak spolu byli dál.
Ale asi se ještě necítí, to je pravda ![]()
Jeden známý tvrdí, že pro chlapa je to takhle: dokud nemá dítě před sebou a vlastně i potom, dokud - se s ním nedá pořádně nějak komunikovat - nebo se aspoň nepohne z místa a je to takový ten malý „svišť“ (výraz toho známého), tak to prý chlapovi nic moc neříká. Naštěstí to takhle asi opravdu není u všech chlapů a po porodu velká část z nich tzv. zjihne. ![]()
@Anonymní píše:
Nene, on by ji ne opustil i když tenkrát dítě fakt nechtěl..a pak spolu byli dál.
Ale asi se ještě necítí, to je pravda
kolik je příteli? a tobě?
@Anonymní píše:to jsou ty prvni reci. Ten muj si taky delal srandu, asi do 6 mesice tvrdil, ze k porodu nepujde, pak teda ze pujde, ale jen na hekarnu, primo u porodu ze nebude, no a v 8 mesici se rozhodnul ze se mnou bude az do konce. Na to kdyz jsme malou delali, ze jsme taky byli oba. Ted je z maly celej poprdenej a pomaha jak muze. Dej tomu svymu cas, je to jen pocatecni sok.
Ahojky, mám to podobný…Akorát, že dítě nebylo plánovaný a já to zatím nemám potvrzené od dr, jen pozitivní testy…Když jsem mu to řekla, tak by v pohodě, dělal si srandu jak budu chodit s bubnem.Ale dnes uznal, že na to náš vztah(oba tvrdohlaví)na to ještě ani po 2 letech není připravenej a že má obavy, abych se nezměnila, až ho budu mít jakože jistýho a že ani rozumem se na to necítí, že vychovávat dítě je to nejtěžší a nevidí a tom nic hezkýho, ale že když už, tak to nějak dáme…To je hnus děvčata, štve mě to, ale zároven ho i chápu:Já mám dítě z prvního vztahu a vím, jak jsem z toho byla zmatená…Taky Anonym
Hm. Já jsem si na blbý řeči a blbý reakce svého partnera už zvykla takže je vypouštím. Pro mě ani není tak podstatné co povídá jako to co dělá. Do prďolky se zamiloval hned jak ho uviděl a od té doby jsem na druhé koleji. Malej je tatánek a přítel by za něj dal život. Když už mě to zamrzí tak mu vynadám aby si uvědomil co to povídá.
Ja na jeho reakci nevidim nic spatneho, aspon nad tim premysli. Az ubehne vic mesicu, tak se k tomu postavi jeste lepe a az se to narodi, tak ho to taky obmekci vic. A menime se vsichni vekem, navic materstvim:/)
Přítel má už 2 děti jsme spolu 5 let a já čekám svoje první. Jsem ve 4.měsíci a řekl mi že se netěší a že doufá, že ho nechám se vyspat a nebudu ho otravovat. Dítě jsem si podle něj udělala sama. Jenže jsem byla ted 1.5 roku bez práce a nevím jak bych sama malý uživila a k tomu si chci jít dodělat VŠ..:(