Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ty uz jsi tu psal nekolikrat, ze. Porad dokola stejny problém.
A porad dokola mi rika, ze s nim problem nema a ze chce jezdit kdyz ho mam
Jezis marja, a to se musí přítelkyně vykecavat s tvým patnactiletym deckem? Vždyť sama jedno má, myslím ze ji stačí jeden puberťák. Ja na tom nevidím nic divného, když ti dává prostor trávit se svým synem čas o samotě.
Taky nevidím problém proč by si nemohla chvíli lehnout a vy se můžete dívat na TV.
@martyk píše: Více
Asi si zakladatel představuje animatorku. ![]()
@Tajemnadama píše: Více
Presne..proc by mela? Taky bych to brala, ze vas chce nechat samotne, to vas a bavit nabidkou piskvorek boha ![]()
Zase z toho nedelejte, ze ji potrebujem furt za zadkem. Spolecny aktivity venku jsme uplne vyskrtli. Jasne jsem psal, kdyby to nebylo pravidelne, ze to vubec neresim. Ale pokud je to pravidlo, pritom s tim jejim normalne travime cas spolecne, tak uz v tom neco hledam.
Ahoj, já teda naprosto chápu, že ti to vadí. Navíc jak se asi cítí tvůj syn když se pak třeba dozví, že s jejím synem jezdíte lyžovat atd a s ním není ona schopná být víc jak pár minut doma. Já bych se na tohle teda vykašlala, znovu bych jí to řekla a kdyby to opět nepomohlo, tak bych trvala na tom, že bude ona u sebe.
Ani jeden nemáte povinnost,,strpět" dítě toho druhého.
Pokud jste šli oba do vztahu s dítětem a navíc takto starším tak je jasné, že si nemusí zrovna sednout.
Klídek
Sorry, ale těm klukům (oběma) je 15. Takže zaprvé - kdyby ona chtěla, může svého syna vídat mnohem častěji, 15 letému klukovi fakt nikdo nemůže zakazovat, kdy má jít za mámou. Takže už tam mi trochu bliká kontrolka. A zadruhé, co bys po ní chtěl? Aby s vámi seděla na gauči a držela za ručičky?? Proč proboha? Taky bych nebyla zvědavá na „cizího“ puboše. Vy si užijte čas spolu a ona má klid, nevidím problém. Fakt píšeš 15 let a ne 5??? ![]()
Proč tedy netrávíte čas společně venku při aktivitách s tvým synem? Kluci se navzájem neznají? Nezkoumáš a neurčuješ ji náhodou trávení volného času tak jako dítěti?
Ale teď mi došlo - ona ti říká, že bez tebe ten týden nevydrží, přijede k vám a zaleze do ložnice a čeká, až se odtrhneš od syna a dáš přednost jí? Trochu citová manipulantka ne? Asi bych jí postavila před hotovou věc ve stylu „chceš přijet? Ok, pouštíme si film a objednáváme pizzu, tak pokud o to stojíš, přijeď, jinak se uvidíme…“
@Anonymní píše: Více
NO, najít si cestu k puberťákovi není uplně snadné. Domlouváte se s ní na programu, přizpůsobíte jí? Odsouhlasíte si to - film a ona se pak nedívá? Nebo si vybereš ty film se synem a divíš se, že jí to neba?
Máme 3 15tileté puberťáky v patchwokové rodině. Na rozdíl od vás se ale s dětmi známe od jejich cca 7mi let. A to, co popisuješ mi přijde vcelku běžné - já mám ke svým dětem blíž, on ke svým. Často si dohodneme program zvlášť - oni koukají se na film, mě to neba, já se svýýma dětma hraju deskovku, která nebaví mého chlapa.
Pak teda děláme i spoustu aktivit společně, ale předpokladem je, že všichni mají možnost se předem vyjádřit k tomu, co chtějí dělat, musí se přizpůsobit aktivita všem. Ale čím dál častěji se stává, že někdo nechce - tak se prostě neúčastní. Čekat, že v patnácti se budou tvořit nějaké hluboké citové vazby, mi přijde naivní. Byl by to takový hezký bonus. Zásadní je, že tam nepřevažují negativní emoce a že respektuje to, že ty s dítětem trávíš spoustu času, investuješ do něj spoustu energie a peněz ( a ona je s tím OK)
Ahoj, jsme s pritelkyni rok a pul, oba mame 15 lete syny. Ja mam syna ve stridavce po tydnu, ona ma syna docela malo, tak 2× za tyden pres noc + skoro kazdy den obed, protože jeho otec mu vyloženě zakazuje se s mamou vidat. Ale to je asi jedno. Takze kdyz mam syna ja, jsme tyden u nas, kdyz ho nemam, jsme tyden u ni. Ona se o meho syna ani o mou domacnost nestara, nedela mu mamu, coz je v poradku, tak to i chci. Vsechno je skvely, sedime si, rozumime si, ale trochu to dre kdyz mam syna u sebe. 80% casu je mladej zalezlej, takze my taky zalezeme a jdeme si po svych. Ale uz v minulosti se nekolikrat stalo, ze ja byl se synem v jednym mistnosti a pritelkyne jen pozdravila a sla si po svych. Uz jsme to resili, ze pokud neco proti memu klukovi ma, ze se budeme vidat kdyz ho nemam. To nechce, pry by to beze me tyden nevydrzela a s mym synem nema problem. V sobotu jsme se s tim jejím podivali na nejaky porad v televizi, v nedeli cely den lyzovacka. Ona ho dala otci, ja si vyzvedl sveho, divame se se synem na film, prijede pritelkyne, 5 minut posedi a ze si jde lehnout (v 19.30). Kdyby to bylo jednou, tak to neresim. Dnes rano ji rikam, ze bude asi fakt lepsi kdyz se nebudeme vidat kdyz mam syna, pokud po stravenym spolecnem vikendu s tim jejim, nedokaze vydrzet blby 2 hodiny s nama u filmu. Na to mi rekla, ze nam dava prostor, abychom byli sami a ze se jeste pohadala se svym synem. Ted je vlastně urazena, ze nechci, aby k nam jezdila kdyz je u me syn. Coz je blbost, chci, ale zaroven nechci, aby muj syn byl odstrceny nebo se citil nejak navic. Co ted? Mam si stat za tim, aby k nam nejezdila kdyz mam syna? Podle meho je to nejlepsi reseni, protoze ani nechci, aby se nejak pretvarovala a hrala si s nama na rodinku