Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problémová učitelka mé dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.2.22 22:21
@Ga Briela Já z popisu nějak nepochopila, v čem je konkrétní problém? 
Nemáš spíš problém ty sama se sebou? Ty máš být dítěti oporou, naučit ho konstruktivně zvládat nástrahy života. Ne být rozsekaná z jedné učitelky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.22 22:49
My měli na prvním stupni celkem fajn učitelku, ale taky měla občas úlety s notýskem, Tak jsem jí ve stejném duchu odpověděla a vypisovat mi přestala. Nakonec jsme si cestu k sobě našly a teď když je v důchodu se nám i stýská a jí taky. Jo a pak ještě měla specialitku, že volala v 19.30 i 19:50 a chtěla strašně něco řešit, tak to jsem se teda ohradila velmi důrazně. Teď jak mají na každý předmět někoho jiného, tak některé učitelky ani neznám. Komunikace drhne s matikářkou, tak tu už ignoruju, napsala jsem jí svoje stanovisko a zbytek když je potřeba řešíme přes výchovnou poradkyni. No a největší zádrhel je tělocvikář, ale toho neberou vážně ani jeho kolegové. Tam to není nic osobního.
Tak se povznes, dýchej zhluboka a pravidelně případně dvojku červenýho a je klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.22 22:53
@Svistice píše:
@Ga Briela Já z popisu nějak nepochopila, v čem je konkrétní problém?
Nemáš spíš problém ty sama se sebou? Ty máš být dítěti oporou, naučit ho konstruktivně zvládat nástrahy života. Ne být rozsekaná z jedné učitelky.
Třeba učitelku balila a není to opětované. Místo lásky ji opravuje info v deníčku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 00:15
@Ga Briela píše:
Ahooj maminky, moc vás prosím o radu a o podporu, co si mám říkat, čím se mám uklidňovat, jak to prostě rozdychat. Učitelka mé sedmi leté dcery je fakt případ. Typická učitelka…dokonce opravuje i moje čísla v ukolnicku 😓 jakoby asi je to pořád v nějaké normě, ale už od začátku jsme si prostě nějak lidsky nesedli a já si beru vše hodně osobně. Je nepokorná, není vůbec milá, ráda kritizuje a sama nesnese žádnou kritiku(na třídních schůzkách od jiných rodičů). Vadí mi její přístup, je mezi náma těžký vzduch a jsem alergická na každou její poznámku v ukolnicku. Nechci to s ní nijak řešit nemám na to povahu, nechci dceři uškodit. Ale potřebuju to nějak vnitřně rozdychat… Aby mě každá její věta nedráždila…jsem na ni prostě alergicka, zhnusila mi dceřinu školu, všimla jsem si, že vidím její aktovku a už je mi úzko…jak ten blok odbourat? Hlavně vnitřně, neradte mi ať s ní něco řeším, potřebuju být imunní vůči jejímu chování…dík za každou radu
Zní mi to jako nějaká úzkost, fóbie. Zkusila bych se poradit s doktorkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 00:25
@vokishka píše:
Je nepokorna, stacilo. Nevdecnice jedna ucitelska, zadny vdek, ze muze ucit zrovna dite zakladatelky
Já ty učitelky fakt už lituju. Spojení „nepokorná učitelka" by mě v životě nenapadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
16.2.22 00:49
Taky by mě zajímalo, jak se ta nepokornost učitelky projevuje… 
- Citovat
- Upravit
16.2.22 07:05
@ivašot. píše:
To sis za pololetí dokázala vybudovat takovou averzi? Já za ten půlrok učitelku dětí viděla maximálně 3×
Starší měl 2 roky učitelka, byla fajn, pak ji za covida hrablo. a za půl roku jsem si vybudovala averzi a to jsem ji neviděla ani jednou. Stačilo jen co psala nebo co říkal syn.
Příspěvek upraven 16.02.22 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 07:13
@Jogrr píše:
Tvl, nepokorna ucitelka
Zeno, Ty mas dost
Asi záleží, jak to pojmem. Wikipedia pravi…
*Pokora je stav mysli, či pocit, kdy si osoba uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom. Člověk si uvědomuje závislost na tzv. „vyšších mravních požadavcích“ a má tak důvěru, když se to od něho očekává, a ne když potřebuje neúměrně velebit sám sebe. Opakem pokory je pýcha (lat. superbia). Také by se dalo říct, že opakem pokory může být „neustálé srovnávání sebe s druhými: ten je víc, ten je míň, v tomhle jsem byl zkrácen“, neboť „pravá pokora je pravdivost, uznání skutečnosti: respektuji jedinečné povolání své i každého člověka a nesnažím se je srovnávat, posuzovat, hodnotit“[1].
Pokora se projevuje skromným chováním a nesobeckostí, což jsou rysy člověka, který respektuje druhé. Pokora vyrůstá z vědomí vlastní jedinečnosti a zároveň pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.*
Podle této „definice“ bych řekla, kdyby jistotu miru pokory mel každý jedinec, je jedno jestli učitelka, lekar, prodavacka nebo cajt. Asi je for fuk, pokud někdo sazi stromky v lese.
Příspěvek upraven 16.02.22 v 08:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 07:13
@Hanka1 píše:
Taky by mě zajímalo, jak se ta nepokornost učitelky projevuje…
Má požadavky na děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 07:25
@Hanka1 píše:
Taky by mě zajímalo, jak se ta nepokornost učitelky projevuje…
Je, sorry, js tě výše citovala blbě, mělo to být na někoho jineho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 07:32
Někteří lidé by si fakt neměli pořizovat děti. Stačil by třeba pejsek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 07:59
@Zumpa jenže slušný chovatel si ověřuje, komu dává štěně. Kdežto děti si může pořídit kde kdo. Zadarmo a ještě si přitom užije. No neber to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.22 08:04
@Anonymní píše:
Osobně tě chápu. Podobný vztah mám k první učitelce staršího syna. Ne, že bych měla averzi, ale lidsky mi nesedí. Ona nemá ráda kluky. Hodiny vychvalovala, jak má hodné holčičky a šikovné holčičky a jak holčičkam všechno jde a jak jsou chytré na vše umí. No a kluci zlobí, ale ona si je zvládne. Taky řekla, že kluci prostě tak šikovní nejsou. Syn je nejlepší ve třídě, ale až od třetí třídyTaky je prý neuvěřitelně hodný, ale taky od třetí třídy.Na druhou stranu, syn to neřešil. Měl ji rád a naučila.
A tím bych se řídila. Pokud je dcera spokojená, tak bych se od toho zkusila oprostit.
Tohle je asi fakt u některých učitelek vyskytující se a známý jev. Mně šel kluk s odkladem (je srpnový a ta zralost tam prostě ještě nebyla, za rok se strašně spravil), a spousta zkušenějších rodičů mi nezávisle na sobě říkala „to je dobře, že jste ho nedali, letos bude mít prvňáky ta a ta, a ta nemá kluky ráda“ a „já mít syna, tak ho letos taky nedám“ a podobné výroky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
