Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
No ale syn do skolky chtel jit tesil se tam, no a ze se mu te dobe narodil sourozenec? Nechteli jsme at je jedinacek a zrovna to vyslo na zari no..
Mam ho zatim doma, kdykoliv mala usne jsem s nim i ksyz nespinka tak jsme se synem v pokoji a hrajeme si tudiz se snazime at neni odstrceny a odstrceny vazne neni kdyz snim nejsem ja je s nim tatinek.. vim ze ta nemocnice a spojene vse s ni v nem zanechala bohuzel nasledky ale doufam ze se to casem zmeni
@Lucii32 píše:
No ale syn do skolky chtel jit tesil se tam, no a ze se mu te dobe narodil sourozenec? Nechteli jsme at je jedinacek a zrovna to vyslo na zari no..Mam ho zatim doma, kdykoliv mala usne jsem s nim i ksyz nespinka tak jsme se synem v pokoji a hrajeme si tudiz se snazime at neni odstrceny a odstrceny vazne neni kdyz snim nejsem ja je s nim tatinek.. vim ze ta nemocnice a spojene vse s ni v nem zanechala bohuzel nasledky ale doufam ze se to casem zmeni
Já věřím, že děláte vše pro to, aby se necítil odstrčený, ale upřímně - 3,5 roku byl zvyklý na vaší bezmeznou pozornost a klid doma, najednou je vše vzhůru nohama. Dětská psychika je velmi citlivá na jakékoli výkyvy, i když ti třeba přijde v pohodě, nemusí nutně být…
Já osobně bych ho po zjištění těhotenství nezapisovala, počkala bych právě až do září tohoto roku, ale chápu, že vidina toho, že budeš mít doma jakž takž klid s miminkem, je velmi lákavá
Mě se narodilo druhé na jaře a syn šel od toho září jen na dvě dopoledne v týdnu. I tak to stálo hodně vysvětlování, trpělivosti, pozornosti a nervů, než si uvědomil, že doma o nic nepřichází.
A jak tedy přesně probíhá předání do školky a s čím pak chodí domů? Povídá o školce, co dělali, s kým si hrál atd.? Během zbytku dne už je pak ok, nebo si třeba posteskne, že do školky zítra nechce?
No vodi ho tam pritel je uknpurany nez tam dojde, jak uz je ve skolce neknoura (ptala jsem se ucitelek) o skolce povida ale spis cekam az zacne povidat sam protoze kdyz se ho vyptavam tak ke vztekly, zlom si myslim ze prisel po te hospitalizaci v nemocnici, je vice uknourany i ve skolce porad se pta ucitelek co budou delat kam pujdou a pokud ho tam ceka neco treba ze ma prijet divadlo tak je z toho uknourany a nevi co ma cekat, nikdy nebyl divoky a zlobivy tudiz od ucitelek vim ze se hraje bud s holkama nebo sam, a z neznamych veci ma strach, kdyz se ho zeptam proc uz tam nechce tak rika ze se mu tam prestalo libit ze tam je jeden kluk ktery bije deti( udajne shodil i ho bouchl ho do bricha a hlavy jak sel poprve do skolky po nemocnici) a on je rekla bych az moc precitlively a mu se to nelibi ze ty deti bije, rekla jsem mu ze muze chodit do jine tridy ale to taky nechce. Tvrdi mi ze chce byt semnou doma a pomahat mi, tak na nej netlacime a doufam ze treba na jare bude chtit mezi deti jit az je uvidi venku na hristi (bydlime hned naproti skolky)
Jen dodam ze po obede jsem si ho bravala domu tudiz byl ve skolce od 8 do pul 12
@Lucii32 To je dost podobné dítě, jako ten náš první kluk
Taky je nesvůj z neznáma, je klidný, introvertní. Ale školka tomu naopak pomáhá-tam mají přesně daný režim, co kdy a jak se dělá. Trvalo nám dlouho, než se aklimatizoval a začal chodit opravdu rád, ale pomohla pravidelná docházka (jen do oběda) a hodně mluvení. Ale musíš vědět, jak se zeptat. U nás třeba fungovalo „tak co bylo dneska ve školce nejlepší?“ Prostě taková pozitivní motivace.
Blbé je, jestli tam mají skutečně nějakého divočejšího kluka, to může dělat dost neplechu u těchto kliďasů..
No prave neni na divocinu zvykly, doma jsem s nim zkousela delat to co ve skolce po snidani jsme si zacvicili pak jsmesi hazelo s balonem, povidali si jak se jmenuje kde bydli jaky je den v tydnu a mesic, pak jsme si malovali atd, ale kazdy den chtel at to jde po sobe stejne.. je takovy ustraseny, musela jsem smalou k doktorce a on zacal knourat ze jestli on nusi ze mi bidou brat zase krev(nasledek z nemocnice) proste cokoliv jineho nez je v dennim rezimu ho vykoleji je vystraseny, ![]()
@Lucii32 A tohle pozoruješ až po té manželově nemocnici? Pokud ano, skoro bych zvážila nějakého dětského psychologa. Nebo mu třeba alespoň kup nějakou knížku z lékařského prostředí, kde si spolu budete prohlížet obrázky a povídat o tom, jak je to důležité a potřebné atd. Aby pak neměl do budoucna nějaký blok z lékařů
Čím víc se rozepisuješ, tím víc mne utvrzuješ v názoru, který jsem napsala o stránku výše - nechala bych ho doma a do školky dala až od září.
Chlapeček je evidentně ztraumatizovaný zážitkem z hospitalizace a doma se mu zbořily veškeré jistoty, které 3,5 roku měl (narodil se mu sourozenec) - potřebuje uklidnit, „uzemnit“, srovnat se. Školka to celé jenom zhoršuje.
@unuděná, v nemocnici bylo dítě, jak jsem pochopila, nikoli tatínek.
@BohunkaP Aha, ježiš, proč já myslela, že tatínek?
Tím spíš to chápu, chudák malá…
Ano v nemocnici byl syn a doprovod byl tatinek jelikoz jsem byla doma s malou
@Lucii32 píše:
Ano v nemocnici byl syn a doprovod byl tatinek jelikoz jsem byla doma s malou
Ještě k tomu… chudinka ![]()
Nepříjemný zážitek, nebylo mu dobře, máma tam nebyla, protože byla s novým miminem (v jeho očích v podstatě malým vetřelcem, který si i teď uzurpuje mámu na každé dopoledne pro sebe, zatímco on musí pryč).
Copak sama necítíš, jak vykolejený se musí cítit?
Potřebuje být s Tebou, ujistit, znovu zakořenit a získat pocit bezpečí.