Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
kolegyně z práce měla s vnoučkem hodně podobné trable. Přesně jak píšeš, autíčka do řady, nemluvil, hrozně se vztekal, měl až hysterické záchvaty. Nakonec má diagnostikovanou lehkou formu autismu a nějaké dis… Chodí do normální školy, má asistenta, chodí do kroužků, jen je s ním víc práce pro rodiče.
Paťka08 píše:Eliška píše:Nejdříve první podežření padlo u Mudry na 3 leté prohlídce.Říkala, že vypadá, jako autista, ale do očí, že se podívá, tak že neví.Nemluví a nebo vlastně mluví, ale fakt strašně málo i na kluka.Malá už touhle dobou uměla vše i písmenka s háčkama.Jinak včera jsem četla o Aple v Praze a nebo v Motoli, ale tam je to snad na pobyt dítěte.Taky žádného dobrého dětského psych. neznam, ale určitě bude v Praze.
Ahoj, Paťko, můj syn (4,5) má zřejmě taky nějakou poruchu komunikace a chystám se to řešit. Jak jste hledali kontakt na psychologa? Já pořád nevím, ráda bych nějakého ověřeného, ale nemám reference známých. Můj syn s cizími lidmi komunikuje naprosto minimálně. Učitelky ve školce sice autismus taky zmínily, nicméoně si myslím, že typický autista není. Rozhodně má ale nějaký problém a musíme s tím něco dělat.
No právě, v Praze jich je hodně, ale který je dobrý??
Můj syn se do očí podívá, ale někdy nerad a cizím vůbec ne. Jak je to u autistů, ti se nedívají ani rodičům? Náš malý doma mluví, ale s cizími ne a někdy ani ne s dědou a pod. Někdy i za mnou přijde a jen vidím, že má problém, a on jen hledí. A můj starší syn v jeho věku už četl, no ale to nemá cenu srovnávat. Malý je šikovný, celkově bych řekla tak nějak normálně.
ahojky,
našemu Matyášovi budou v únoru teprve dva. Včera jsme se vrátili z Thomayerovky se zprávou, že malý má desintegrační poruchu chování. Prý je z části i autista. V roce uměl plno slov, v necelých 18-ti měsících se sekl a řekne maximálně máma, nehraje si s bráchou, věčně se vzteká, když chodí, jde mu hlava rovně, ale očima kouká do strany, má prý špatnou i motoriku, jako první mu jde hlava, pak teprve tělo. Když už se nechá vtáhnout do hry, tak to musí být třeba skákání na trampolíně, nebo honění se s bráchou, ale hračky ho nezajímají. Nejradší žmoulá v ruce knoflíky, neposedí, pořád je v pohybu. Neuroložka s psycholožkou mi řekly, že mi nedokážou říct, jak to bude mít s inteligencí. Dostala jsem kontakt na APLU a na centrum Demosthenes (teď si nejsem přesně jistá názvem, musela bych se kouknout) a Matyáš dostane asistenta, který se mu bude věnovat. Jestli uvažuješ o psychologovi, nebo nějakém vyšetření, zkus tu Thomayerovku, my tam byli už podruhý a je to tam vážně super. Nám se tam strašně věnovali a udělali Matymu všechna možná vyšetření ![]()
To je zajímavý, že se mu to projevilo už takhle brzo. Právě píšou, že nejčastějc kolem toho nástupu do školky. Já pozoruju nějaký změny cca taky od těch 3 let. Syn si hraje rád i v klidu a rád by se zapojil do hraní se sourozencema a příbuznýma dětma, ale často neví jak a má problém s pravidly hry, zpravidla jim to nějak kazí nebo nechce přijmout prohru a reaguje vzteklým záchvatem. Je spíš plachý a podřizuje se, ale uvnitř asi má problém s prosazením své vůle, kterou by prosadil rád, ale neví jak. To je asi i problém s dospělými včetně nás rodičů, že to má „kdo s koho“, ale neumí si to nějak porovnat.
Paťko… já odpovím na otázku z úvodu ..proč je syn jiný …no prostě je , narodil se tak , nevybral si to a nedělá to naschvál .. prostě to jinak neumí ..není mu dáno to zvládat jinak .. zkuste ho tak přijmout …jiné dítě potřebuje jiný přístup než ostatní ..bude to asi hodně o trpělivosti a metodách ..psycholožka vám poradí … jen si možná zkuste uvědomit, že nelze od něj očekávat „normální“ - ve smyslu běžné chování ..právě proto, že se narodil jiný … nemá asi smysl mu dávat na zadek atd .. nejspíš tomu tolik nerozumí nebo si spíš stejně nedokáže pomoct a příště to udělá znovu …viz sestřička a následný na zadek- to není k ničemu .. asi budete mít hodně práce s tím těmto situacem předcházet a když už k něčemu takovému dojde tak řešení bude asi složitější než u dětí co jsou stejné…
Kamarádka má synka - částečný autismus(čili to že se syn dívá do očí může klidně být i autismus má různé stupně) v kombinaci s Aspergerem…nemají to lehký ale naučili se postupy, přístupy a dá se malej se začlenil do školky -zvládá …tak jen chci povzbudit, že at už vám zdiagnostikují cokoliv bude to sice složitý těžší ale určitě ne nezvládnutelný … držím palec …
ahojky,tak já mám doma autíky dva-jednomu bude v létě 8let a druhému za 2týdny 5,starší je atyp.autista,maldší dětský autismus,oba k tomu mají další věci-dysfázie,dysartrie, -nedoslýchavost,ADHD,OCD plus nevýznamné astma a alergie.Oba mají lehkou formu a oba mají oční kontakt.Ani jeden nemá MR a zatímco st.mluvil brzy,zhoršil se až po4.roce,mladší začal mluvit těsně před 4.nar.,ale tak trochu tatarsky-neužívá polovinu slovních druhů,nezná významy slov-dnes říkám,že sněží a syn:co je sněží?, nebo když byli u babičky a já jim volala,ta se ptala,zda chce mladší mluvit s maminkou-co to je maminka?…neznám,nemám…Nechápe spoustu významů,co se sociálních věcí týče,je to tragedie hlavně u staršího,jelikož chodí do školy.Ale co jsem chtěla,to je,že u mladšího mluvili od 2let o autirysech, což jsem tak nějak pouštěla ven,ve 4ho pak vyrazili z mš,že nejedlmá velice omezený jídelníček),byli jsme objednáni do APLY,což nakonec z toho sešlo díky jiným záležitostem a dostali jsme v APLE doporučení na psychiatričku,která měla volno do 2měs.,začala testovací škála,pozoravala syna-chodili jsme od března,kdy po 10min.řekla,že to tam vidí,v květnu syn dostal dg…starší se začal diagnostikovat v červenci a v říjnu bylo hotovo-je na hraně aspergera a atypu,ale bere něklikery léky na utlumení agrese,potlačení úzkosti,na spaní a mladší ted po kardiokontrole dostane taky léky.Jsem s nimi sama a je to záhul,to bezpchyby,ale zároveň se s tím dá žít-v té podobě,jakou máme my-a můžu tě ubezpečit,že i tyto děti jsou neskonale úžasné a mají zase dvednosti,co jiné děti nemají.Ale chápu,že to je šok-stejně jsem obulela první zprávy o tom,že syn má ADHD a dysfázii,to jsem netušila,že přijdou horší…člověk se ze šoku dostane a jde dál,jak nejlíp umí.Můžete zkusit ranou péči,ti k vám dojdou domů a alespn poradí,jak se synem pracovat,protože pro vás jako rodiče není dg.sama o sobě důležitá,ta je pak důležitá pro účely různých příspěvků na péči,kompenzační pomůcky, ztp/p kartu,pro školu,školku-my jsme udělali veliký kus práce troufám si říci díky tmu,že syn ješět dg.neměl a já neoblomě trvala na svém,ale v někt.věcech s ním člověk nehne,budu muset žádat rehab.kočár,protože mi venku nechodí jen na hřišti,ale nikam nedojde,bojí se a navíc byl jako mimčo hyptonický.Nicméně plácat po zadku u vás ted dle toho,co píšeš,nemá smysl,na moje kluky neplatí žádný systém trestů ani pochval a když dám po zadku,tak běží a udělají mi totéž,nechápou to.Syn třeba p koupání kouká půlhodiny do výlevky na „tornádo“ a mohu na něj halekat,jak chci,když jej vezmu násilím,máme vystaráno na pár hodin.. Tyto děti potřebují vše vizualizovat,mít denní režim,protože ta nevědomost a nejjistota je přivádí do afektu-lecčemus se dá předejít.Mladší syn byl také obrnegativista,po knížkách mi dupal,skákal,uši si zacpával,postupně se to zlomilo a začal je vyhledávat,akrát mu čtu po jeho,číst mu tak,jak je to psané,tak tomu nerozumí…A dnes říkám,že mám výhodu,že mám doma ty autíky dva,protože si víc roozumí,než zdravý-autík,zároven starší je trochu víc chytrý a malého mi hodně táhne nahoru.Co je fuj,tak že po každé nemoci se mi kluci vrátí v projevech autismu zase zpět a mnhdy-hlavně malý,co se již naučil,po nemoci neumí.Ve 3letech je brzy na dg.,ale ne brzy na to,aby se se synem začalo pracovat.je to běh na dlouhou trat…a jsou i případy,kdy se z toho dítko dostalo…držím palce a přeji pevné nervíky ![]()
Dobré ráno,holky tedˇ jsme mě vyděsily s tím skládáním aut do řady,malý to párkrát taky dělal a na mikuláše dostal sladkosti a taky je dal do řady,ale jinak je v pohodě,mluví ve větách nějaké slovo mu někdy nejde rozumět,ale jinak se směje komunikuje s námi,jen před cizími se stydí.Jsou mu Tři roky,můžou ty auta něco signalizovat?děkuji a omlouvám se za anonym.
Patko, pokud ti mohu říci vlastní zkušenost. Zkus si pohledat ve svém okolí speciální školu (speciální pedaogické centrum - SPC) pro děti s postižením, potažmo autismem. Většinou jsou v nich i psycholožky, které na Tvou žádost mohu udělat tu základní diagnostiku. Nechají Tě vyplnit Dacha (test plný otázek, které mohou být vodítkem pro diagnostiku) - a zároveň „otestují i Tvého klučíka.
My už máme diagnozu uzavřenou, ale já začala plašit už ve 13 měsících věku dcerky, kdy se zasekla ve vývoji a bohužel máme k atypickému autismu (taky se podívá do očí) i mentální retardaci (MR). Diagnozu nám potvrdili po kolotoči vyšetření genetika (kde vyloučili jiné - horší diagnozy), přes komplexní vyšetření v rámci hospitalizace k vůli magnetické rezonanci (ušní, oční, svalové, nervové, EEG), která byla provedena v celkové narkoze.Celá diagnostika trvala přes rok - rok a půl.
No, za mně - s autismem se dítě narodí, jde o vývojovou vadu, která se nedá sice vyléčit, ale dá se s prckama velice hezky pracovat. Čím dříve se na to příjde, tím více s dítkem dosáhneš. Proto Ti píšu o té speciální škole, kde jsou i speciální pedagožky - nám třeba hlavně ONA moc pomohla. Ukázala nám přístup, způsoby, jak s malou pracovat i jak se vyrovnat s případnými "neúspěchy“ - jde jenom o to, příjmout své dítě takové jaké je. Vím, zažila jsem, jak je to frustrující, když něco dítě naučíš, máš z toho radost a najednou přejde pár dnů, týden a je to zapomenuto a učíte se to znovu.
Držím moc palečky, aby se u Vás podezření nepotvrdilo a pokud ano, tak aby jste to spolu všechno zvládli! A Vy to zvládnete!!!! ![]()
Kdybys měla nějaké další dotazy , tak není problém přes SZ - jenom se omlouvám, pokud neodepíšu okamžitě (nesedím tady pořád
).
Paťka08 píše:
Synovi byly v listpadu tři roky.
Již delší dobu u něj pozoruju jiné chování, než u chlapečků co znám a nebo, jak se chovaly moji 2 bráchové, když byly malý.
Malý mi neříká a nebo nedokáže říct co chce a chce zrovna napít , nebo nějakou mlsku a jak to nedostane hned, tak se vzteká.Je jazykově opožděný a máme od doktorky papír na vyš. na opožděný PMR.Mluví.táta,máma,,káko.Dřive ve zlomovém období to mu bylo 15 měsíců říkal ještě auto,máma to zapoměl a musely jsme ho to učit znovu.Teď znovu učíme auto, ale řekne půlku a za chíli tu druhou, ale nespojí to.Dát,Pepa,bába,Káka.to je sestra Karolína![]()
![]()
a jetě pít.Když mu řeknu, aby třeba si uklidil bordel co udělá, tak jako by mě nevnímal a nebo možná nechtěl slyšet.Nepomáhá, ani když dostane jednu na zadek.Je to dlouho co jsem ho viděla se smát.Většinou má záchvaty vzteku a řve.Hraje si nejlíp sám a staví si autíčka do jedné řady, když ho malá vyruší, že si s ním chce hrát, tak jí něčím co má momentálně po ruce praští přes hlavu.Dneska jí praštil přes hlavu dřevem od postýlky.Malá brečela a on nic a dál jí mlátil, dokud jsem tam nepřišla a nezakročila.S málo s čím si nechá pomoct a vše by dělal nejlépe sám, jenom obléct se neumí, tak to mi dovolí.Chtěla jsem mu číst knížky s pohádkama, aby se lepší rozmluvil, ale jak začnu, tak mi jí okamžitě zavře, ale má jednu s traktorem, která se mu líbí.Ta mu nevadí, ale mě fakt nebaví mu jí číst stále do kolečka.No a včera chtěl manželovi lízat smradlavé ponožky, tak mu manžel řekl, že ne a malý byl vzteklý.Mě včera pořád vzteky kopal.Zlobil , dostal na zadek a pořád do mě kopal, tak jsem to musela říct manželovi, aby zasáhl, protože je jediný z koho má malý bobky.Máte tu někdo dítě s podobným chováním a nebo jsme unikát?
rozhodně ho nebij. on za to nemůže. je to sice vyčerpávající pro rodiče i sourozence,ale jsou to příznaky autismu nebo něčeho podobného (my máme aspergera).chtěla jsem ti odeslat nějaké materiály,ale je to moc velký soubor. Kdybys měla zájem napiš mi SZ maila,poslala bych ti nějaké počtení
přeji hodně sil
Anonynmí,bud v klidu
to nejsou jen řady aut,to jsou všechny hračky žazené do řady,a nejen hračky,ale všechno a autíčka do řady fávají samozřejmě všechny děti-tadytoto řazení, kterém mluvíme-píšeme,to je to extrémní řazení,kdy se toho člověk nesmí ani dotknout,natož aby se to třeba večer uklidilo,hned následuje afekt,vše má svůj systém…A jinak jen pro zajímavost s autismem se člověk rodí,ale znm případy,kdy dítk odo autismu upadlo po těžké nemoci,nebo po očkování-my jsme tak napůl-syn po návratu z nemocnice přestal dělat to,co už v 8,ěs.uměl a byli jsme na začátku,i když od nar.nesnesl fyz.kontakt ani nežvatlal,koukal pořád do světla…a taky jsme měli pak potvrzení dg.na genetice.Jinak co se magnetické rezonance,tak na tu jsem děcko nedala,u 75%se tam tak či tak nic nenajde a pokud dítko nemá epi a MR,tak to k ničemu není.STále si říkám dokola,že máme štěstí,protože 80%autistů nemluví a my ano,podobné procento má i MR lehčího či silnějšího rázu.Ale jak se píše výše,nejdůležitější je dítko přijmoout takové jaké je,no za to nemůže,dg.si nevymyslel a stačí,s čím se bude muset potýkat celý život-když mám od staršího syna jeho pocity,tak se mi kolikrát chce brečet-oni se tu prostě cítí opravdu jako mimozemštani-je to jako bychom my jeli na druhý knec světa,kde nikomu a ničemu nerozumíme…
to mi příjde jako jasné vykazování autismu a ne zrovna lehká forma,bohužel bylo už i prokázano že zpouštěčem autismu bývá očkování MMR-spalničy zarděnky příušnicě,proto je ani neočkujeme,syn by potřeboval odbornou pomoc nění zaostalý v prravém slova smyslu je jiný -autista- a to je zcela o jiném přístupu,hodně štěstí
AAA ted jsem se trochu vyděsila.. proč jsem na tu diskusi klikla.. kdy se mužou projevit příznaky.. ? mám 4 měsíční holčičku a ta na mě nechce moc koukat ![]()
saminomimino píše:
to mi příjde jako jasné vykazování autismu a ne zrovna lehká forma,bohužel bylo už i prokázano že zpouštěčem autismu bývá očkování MMR-spalničy zarděnky příušnicě,proto je ani neočkujeme,syn by potřeboval odbornou pomoc nění zaostalý v prravém slova smyslu je jiný -autista- a to je zcela o jiném přístupu,hodně štěstí
myslíš, že mohlo být spouštěčem očkování, to o kterém mluvíš + do toho chytil malej rotaviry? Protože asi měsíc po tom se to u nás stalo ![]()
šmarjá, já jsem tohle asi neměla číst. Mám ročního chlapečka. Je zcela v pořádku. Tohle se teda může projevit kdykoliv? Myslím v horizontu několika let od narození (2,3,4)