Prodej bytu - problém s příbuzným

Napsat příspěvek
Velikost písma:
16235
1.6.20 13:52
@Flyingfrog píše:
To zní jak kdyby ten byt byl technická nebo bůhvíjaká památka.
Mánie části tohoto národa vlastnit byt a předávat ho z generace na generaci je fascinující.Pokud strýc nechtěl, aby se byt prodal, měli si to se ségrou vyměnit. :nevim:

Ale tady nikdo neříká, že si ten byt měla nutně nechat, ale že ho měla nejdřív nabídnout k prodeji (nebo té výměně za pole) tomu strýci. On si to těžko mohl vyměnit, když tam ona šla se svoji dcerou bydlet a on neměl o jejím záměru byt prodat ani tušení :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10030
1.6.20 13:53

Upřímně řečeno, mamin bratr zdedi barák (ostatní sourozenci jsou vyplacení) a nikoho z nás by nenapadlo, že by měl prvně nabídnout barák k prodeji v rodine (on tam bydlet neplánuje). :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14106
1.6.20 13:57
@zrcadlo píše:
Ale tady nikdo neříká, že si ten byt měla nutně nechat, ale že ho měla nejdřív nabídnout k prodeji (nebo té výměně za pole) tomu strýci. On si to těžko mohl vyměnit, když tam ona šla se svoji dcerou bydlet a on neměl o jejím záměru byt prodat ani tušení :roll:

Ten byt na ni přepsali loni. Už před tím byl sestry a táty. Takže už po smrti maminky mohl říct, že byt se přepíše jemu a polnosti ségře. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41283
1.6.20 14:02
@Wani píše:
Upřímně řečeno, mamin bratr zdedi barák (ostatní sourozenci jsou vyplacení) a nikoho z nás by nenapadlo, že by měl prvně nabídnout barák k prodeji v rodine (on tam bydlet neplánuje). :nevim:

Ale tady děda daroval vnučce a syna nevyplatil. Syn se vyjádřil tak, že ok a bavili se s dotyčnou tom, aby to hlavně neprodávala :think: mě by to přišlo minimálně jako slušnost, mu to nabídnout, s tím, že kdyby chtěl, tak mu to prodám, kdyby ne, tak to prodám někomu jinému, ale on o tom dopředu věděl :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10030
1.6.20 14:08
@Keyllah píše:
Ale tady děda daroval vnučce a syna nevyplatil. Syn se vyjádřil tak, že ok a bavili se s dotyčnou tom, aby to hlavně neprodávala :think: mě by to přišlo minimálně jako slušnost, mu to nabídnout, s tím, že kdyby chtěl, tak mu to prodám, kdyby ne, tak to prodám někomu jinému, ale on o tom dopředu věděl :think:

A myslíš, že by za to zakladatelce nabídl tržní cenu? :think: Ja nevim, je to její, strýc mohl protestovat pred přepsání. To, že nechtěl, aby se byt prodal (nechápu proč, když tam nebydlel), by pro mě nebylo relativní. To tam měla zakladatelka bydlet do smrti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41283
1.6.20 14:16
@Wani píše:
A myslíš, že by za to zakladatelce nabídl tržní cenu? :think: Ja nevim, je to její, strýc mohl protestovat pred přepsání. To, že nechtěl, aby se byt prodal (nechápu proč, když tam nebydlel), by pro mě nebylo relativní. To tam měla zakladatelka bydlet do smrti?

Reálně přece nemohl :think: byt byl částečně dědův a on to mohl přepsat na koho chtěl :think: takže si to sice v reálu tak nějak v rámci rodiny odsouhlasili, ale ten souhlas děda fakticky nepotřeboval, jen to chtěl mít asi nějak v klidu v rámci rodiny. No, a jak došlo k přepisu, tak šup, byt se prodává a děda je dementní, takže se vlastně neví, co tím zamýšlel.
To byl opravdu takový problém se toho strejdy zeptat, jestli ten byt nechce? :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1950
1.6.20 14:26

@Wani Zřejmě nechápeš co píšu. Úcta k majetku neznamená, že tam zůstanu bydlet, ale nabídnu byt nejprve rodině. Jistě že Romové tam nejsou od pradávna, ale také se tam nenastěhovali ve chvíli, kdy se tam nastěhovala zakladatelka.

Tady vlastně vůbec není ani tak problém, že byt prodala, jako že to udělala za zády příbuzného, se kterým o tom nemluvila. Udělat ten jeden malý krok a říct, nebudu tam bydlet protože a protože, chci ho prodat, hele chceš ho pro sebe, své děti apod. odkoupit.? Třeba by se v rodině někdo našel. Pak si může s klidným srdcem říct, že udělala vše proto, aby byli všichni spokojení a byt prodala někomu cizímu, když by v rodině nebyl zájem. Bydlet tam jí nikdo nutit nemůže, co je však morálně na místě je to, o čem píšu, nabídnout byt rodině. Nemusela by tady pak pro klid svědomí zakládat diskuzi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16235
1.6.20 14:27
@Flyingfrog píše:
Ten byt na ni přepsali loni. Už před tím byl sestry a táty. Takže už po smrti maminky mohl říct, že byt se přepíše jemu a polnosti ségře. :nevim:

Tohle je fakt nesmyslná argumentace. Když já dostanu po babičce šperk a moje ségra porcelánový servis, a řekneme si „tohle určitě neprodávej, je v tom citová hodnota“, tak pokud bych našla na bazaru ten porcelánový servis, budu na ségru naštvaná, že pokud potřebuje peníze, mohla jsem to odkoupit já. A kdybych naštvaně řekla bráchovi „hele, ségra prodala ten servis po babičce, i když jsme se bavily o tom, že to prodávat nebudeme“, tak brácha by mi na to určitě neřekl „mělas jí tenkrát dát ten šperk a nechat si ten servis, když se ti to nelíbí, navíc jste si to neslíbily, jen jste vyjádřily přání "neprodávat.“
Nevím no, u nás se prostě v rodině respektuje, že věci nemají jen peněžní hodnotu. A asi to posuzuju z pohledu funkční rodiny, kde přístup Bubly B. „co ti je do strejce, se s ním nebav“ fakt nemá místo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32186
1.6.20 14:30

@Keyllah ale zase nevíš, v jaké hodnotě byly ty polnosti…mohly mít cenu stejnou jako byt…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1950
1.6.20 14:31
@Keyllah píše:
Reálně přece nemohl :think: byt byl částečně dědův a on to mohl přepsat na koho chtěl :think: takže si to sice v reálu tak nějak v rámci rodiny odsouhlasili, ale ten souhlas děda fakticky nepotřeboval, jen to chtěl mít asi nějak v klidu v rámci rodiny. No, a jak došlo k přepisu, tak šup, byt se prodává a děda je dementní, takže se vlastně neví, co tím zamýšlel.
To byl opravdu takový problém se toho strejdy zeptat, jestli ten byt nechce? :mrgreen:
Máme souseda, starého, ale moc milého pána. Má na sebe napsán dům a jednoho jediného syna. Dědovi je přes 80. Jeho syn žije jinde. Pravidelně mu do domu vodí zájemce o dům, ačkoli dům ještě nevlastní.
@Keyllah píše:
Reálně přece nemohl :think: byt byl částečně dědův a on to mohl přepsat na koho chtěl :think: takže si to sice v reálu tak nějak v rámci rodiny odsouhlasili, ale ten souhlas děda fakticky nepotřeboval, jen to chtěl mít asi nějak v klidu v rámci rodiny. No, a jak došlo k přepisu, tak šup, byt se prodává a děda je dementní, takže se vlastně neví, co tím zamýšlel.
To byl opravdu takový problém se toho strejdy zeptat, jestli ten byt nechce? :mrgreen:

Přesně! Stačilo se jen zeptat. Třeba by ho neodkoupil a s prodejem nesouhlasil, ale zakladatelka by věděla, že udělala vše.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41283
1.6.20 14:32
@Monchichik píše:
@Keyllah ale zase nevíš, v jaké hodnotě byly ty polnosti…mohly mít cenu stejnou jako byt…

tak to pak ale mohla napadnout ta matka, ne? ;) ale protože to nikdo nenapadl, zakladatelka se o tom ani slovem nezmínila, tak předpokládám, že to bylo tak nějak spravedlivé ;) kdyby nebylo, tak už by to tady určo zakladatelka určitě zmínila ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32186
1.6.20 14:36

@Keyllah proč by to napadla?…třeba na nich on hospodaří a dohodli se tak…já polnosti, ty byt…třeba to bylo ve stejné hodnotě…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33843
1.6.20 14:41
@Mithiela píše:
Dobrý den,
loni jsem dostala od mé matky a dědy byt. Dědicem byla po smrti mé babičky má matka a můj strejda, který se bytu vzdal a nechal si po babičce polnosti.
Loni šel děda do domova důchodců, tak jsem se do bytu nastěhovala já a pak na mě byt s dědou přepsali.
Strejda ten od začátku říkal, že si nepřeje, abych byt prodala, jenže mně se v bytě ani v jeho okolí nelíbilo, nemohla jsem si tu zvyknout a přes jeho nevoli jsem byt prodala a mám vyhlídnutý jiný, který budu kupovat. Již jsem zaplatila i rezervaci.
Do toho se do mě obul i můj bratr, že bych to měla strejdovi říct, že se to dozví jako poslední a že jsem si nevážila daru a neměla k bytu citový vztah.
Nevím, jak to mám strejdovi říct, mám hrozný strach. Přitom si nemyslím, že jsem udělala něco špatně. Nebudu přeci žít někde, kde se necítím dobře. Nějaké rady, jak mu to vhodně říct? Předem děkuji

Pokud se strýc bytu vzdal, ve prospěch sestry, a místo toho si vzal pole, tak přece do bytu už nemůže mluvit :nevim: To že říkal, že si nepřeje, aby se byt prodal, je sice hezký, ale ty se tím přece řídit nemusíš. Byt už je prodaný, tak není co řešit. Nechápu, proč se do toho ještě montuje tvůj bratr? Byl to tvůj byt, a jak si s ním naložila, je přece tvoje věc. Strejda to bude muset rozdýchat no, nic jiného mu ani nezbyde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21091
1.6.20 14:43
@Mithiela píše:
@Bubla Bůčková já na něm právě nevisím vůbec, ale bojím se jeho reakce.

No, to sis měla rozmyslet dřív, než jsi ten byt prodala. Ano, chápu, že se tam necítíš, ale vůbec nechápu to, že jste v sobě s matkou neměly ani kousek slušnosti to strýci oznámit nebo snahu se s ním nějak domluvit. A samozřejmě tady byla i možnost dar vrátit a domluvit se jinak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21091
1.6.20 14:46
@Kazimíra Olejovka píše:
@Wani Zřejmě nechápeš co píšu. Úcta k majetku neznamená, že tam zůstanu bydlet, ale nabídnu byt nejprve rodině. Jistě že Romové tam nejsou od pradávna, ale také se tam nenastěhovali ve chvíli, kdy se tam nastěhovala zakladatelka.Tady vlastně vůbec není ani tak problém, že byt prodala, jako že to udělala za zády příbuzného, se kterým o tom nemluvila. Udělat ten jeden malý krok a říct, nebudu tam bydlet protože a protože, chci ho prodat, hele chceš ho pro sebe, své děti apod. odkoupit.? Třeba by se v rodině někdo našel. Pak si může s klidným srdcem říct, že udělala vše proto, aby byli všichni spokojení a byt prodala někomu cizímu, když by v rodině nebyl zájem. Bydlet tam jí nikdo nutit nemůže, co je však morálně na místě je to, o čem píšu, nabídnout byt rodině. Nemusela by tady pak pro klid svědomí zakládat diskuzi.

Naprostý souhlas. Právně je asi vše v pořádku, ale udělat si kvůli tomu zle v rodině, to fakt nebylo moc chytré. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný