Protialkoholní léčebna a dítě

Anonymní
6.6.21 22:29

Protialkoholní léčebna a dítě

Dobrý večer.
Potřebuji poradit, pomoc. Možná to bude složité, ale pokusím se být stručná a co nejlépe popsat můj problém.
Moje máma je alkoholik. Pár měsíců po porodu sestry umřel táta. Celé těhotenství prakticky seděla v autě a vozila ho na chemoterapie a podobné hnusy.. Když umíral, držela ho za ruku. Teď je na všechno sama, ještě má bráchu, který je sice dospělý, ale je to průserář, strašnej sígr.. Prostě peklo. A máma to nezvládá.. Vždycky měla blízko k alkoholu, ale nikdy, co já si pamatuju, nebyla to,, nemoc". Strašná finanční situace, nehorázný stresy a deprese udělaly svý.. Nechci ji hanit, je mi jít líto. Celá rodina se jí snažíme nějak pomáhat. Finančně, logisticky prostě jak to jde. Ale nejsme milionáři a prostě jí nemůžu zajistit všechno tak, jak by potřebovala. Vlivem všech těhle sra*ek se dostala prostě na dno. O sestru se stará jak nejlíp může, akorát je prostě věčně zlitá. Je to čím dál horší a já mám strach, aby se nenašel nějakej dobrák, kterej jí nahlásí na sociálku a sestru jí vezmou.. A já pak co? Dají mi jí? Jak rychle jí odtamtud dostanu? Nechci ani domyslet :,( potřebuji jí dostat na léčení.. Nevím kde začít. Mám pár otázek. Budu hrozně ráda když mi někdo pomůže a poradí.
1. Když se mamka půjde léčit, třeba 3 měsíce, můžu se starat o sestru já? Bude to někdo šetřit?
2. Sestra je školák, když léčení bude i přes školu, může zatím navštěvovat školu s mým synem ( chodí do stejného ročníku), nebo nějaká individuální výuka, po dobu mamky nepřítomnosti? Bohužel chodí do školy asi 30 km mimo, nemohla bych dovážet každého jinam, mám ještě kojence, nezvládla bych to ani časově ani finančně.
3.Kdyby všechno vyšlo, mamka nastoupila na léčení, já bych se mohla o sestru postarat, můžu třeba přebírat s nějakým papírem peníze, které na sestru mamka pobírá?
4. Řeší například OSPOD, že se rodič léčí? Nezačali by v tom šťourat? Musí být moje případná dočasná péče nějak zkoumána?
4. Pokud nic takového z toho možné není, jak se mám pokoušet pomoc sestře? Nechci aby takhle vyrůstala. Chci aby věděla, že se dá žít normálně, chci aby tak mohla žít.

Nechci se na to už koukat. Snažím se roky, domlouvám, vyhrožuji, prosím, brečím přemlouvám. Nebo to mám nechat být? Koukat se na to a čekat, že se stane nějaká tragédie? Že jí vezme sociálka? Že sestra vyroste s takovým návodem na život a dopadne stejně jako brácha nebo mamka?
A ne, brácha není takovej, protože by měl takovej vzor, nemá v hlavě něco v pořádku, není to blbec, ale má nějakou mozkovou dysfunkci, je od mala hyperaktivní, grázl, ale když umřel táta, jeho středobod vesmíru, jako by rezignoval na život a už se to s ním poveze. Je mi líto i jeho. Mamka byla vždycky kupa srandy, silná energická starostlivá.. Teď je to jenom troska. Dokopala jsem ji pred lety k psychiatrovi, ale byla tam párkrát, léky brala jak chtěla, na ně pila, takže všechno mý snažení a proseni je k ničemu.. Vždycky si řeknu, že už na to kašlu, že mám svých starostí dost, mám dvě malý děti, starám se o babičku, po těch letech těch houven se mi akorát objevily panický ataky, úzkosti.. Ale pak se na to prostě nemůžu dívat. Nevím jak z toho ven. Tak bych jí přála, aby po těch letech zase byla ta skvělá ženská, aby si našla hodnýho chlapa, aby se dostala z dluhů a byla zase aspoň trochu šťastná, protože si to zaslouží. Neměla lehkej život. Akorát nějak nevím jak.
Řekla jsem, že to bude stručné, ale asi není. Pokud se najde nějaká dobrá duše, která by mi mohla poradit, budu šťastná. Potřebuji pomoc. Předem děkuji.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
22814
6.6.21 22:34

Tak první a nejdůležitější věc je, že tvá matka se musí chtít jít léčit dobrovolně, od toho se to celé odvíjí - nikdo nikoho nijak na léčení nemůže dostat, musí se rozhodnout ONA, a pak až dál řešit - šla bych na OSPOD a tam se na vše zeptala, sestra by určitě mohla chodit s tvým synem do třídy,
ale málo alkoholiků se dobrovolně přihlásí na léčení - teprve pak řeš další věci, jinak je to zbytečné

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1093
6.6.21 22:40

Ahoj. Nezlob se, problematice az tak nerozumim (odborne), ale chci Ti rict, ze Pane jo, ty toho mas na hrbu 8o davej na sebe pozor, sama tu potrebujes byt pro sve deti.

Nicmene, klobouk dolu, ze to nenechavas byt. Hele, a mama se lecit chce nebo zjistujes moznosti?

Co bych udelala ja- zavolala nebo i klidne dosla na ospod, jestli se muzes anonymne poradit. Oni tyhle veci znaji uplne presne a uz to davno neni roj soudružek Zubatejch.

Urcite nebudou odebirat dite do decaku, kdyz je moznost pece pribuznych. Jsem taky presvedcena, ze skola vyjde vsemozne vstric -proc by to neudelali, kdyz v opacnem pripade budou mit milion problemu a zbytecne administrativy.

Drzim Ti moc palce. A chci Ti rict, ze to, ze jsi jedina ve svem okoli s mozkem v hlave, Te necini zodpovednou za cizi osud :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 22:55

@stinga upřímně, myslím, že chce.. Hrozně moc. Když to probíráme, prosí ať jí pomůžu, ať jí v tom nenechávám. Pak vystřízliví a najednou říká, že to zvládne sama.. Když ji volám, okamžitě vím, že je zase cvaklá, řeknu jí to a ona že ne, že je jenom unavená, že už týden nepije, že se snaží.. Za ty roky někdy prostě nevydržím a zavěsim, nemám sílu poslouchat její řeči, pořád dokola se mě ptá na věci, na který se mě ptala před minutou, když jí upozorním, řekne, že ví že už se ptala, že se jen ujišťuje.. Ale abych si ti tu nevylivala srdicko a odpověděla. Myslím, že chce, jen má strach, že když se půjde oficiálně léčit, bude to řešit sociálka a vezmou jí malou.. Je na ni fixovaná, miluje jít nekonečně a má strach. Já upřímně taky, proto zjišťuji, co případně hrozí. Děkuji za reakci.

  • Citovat
  • Nahlásit
22814
6.6.21 22:59

Ach jo, to co píšeš, moc nevypadá, že by maminka upřímně chtěla do léčebny, no máš to těžké, ty jí v podstatě nepomůžeš, bez léčení to nedá - někteří to nedají ani s léčením

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 23:06

@FlorenceF Jenkins děkuji za reakci a milá slova.. Poslední věta mě právě pronásleduje každý den. Já právě nevím, jestli je to pravda. Bojím se si něco koupit, hned myslím na to, že máma nemůže, že kdybych dala peníze jí, udělám líp, když jedem třeba na nějakej malej výlet, cejtim se provinile, že já si takhle vyskakuju (berte maximum například zoo s dětmi, ne dovolenou na Kanarech, nežijeme si na vysoké noze) a máma nemůže.. Prostě mám pořád výčitky, že nedělám dost, že nepomáham, jak bych měla, že nedávám dost.. Třeba bych měla, mamka mi vždycky pomohla, když ještě byla při síle, dala mi všechno, pomohla když jsem například měla poporodní depky, a sama měla kojence, byla u mě, po smrti taťky, a já se hroutila.. Byla tu a já mám prostě pocit, že nedelam dost, ale já nějak nemám sílu už, když to nepomáhá..
Co se týká OSPODu, pokusím se, ale mám strach to někde říct nahlas.. Mám úplně panickou hrůzu z toho, že rozvířím kolotoč nějakých tragédií a budu si to celej život vyčítat.. Ale někde začít musím. Moc děkuji

  • Citovat
  • Nahlásit
1579
6.6.21 23:09
@Anonymní píše:
@stinga upřímně, myslím, že chce.. Hrozně moc. Když to probíráme, prosí ať jí pomůžu, ať jí v tom nenechávám. Pak vystřízliví a najednou říká, že to zvládne sama.. Když ji volám, okamžitě vím, že je zase cvaklá, řeknu jí to a ona že ne, že je jenom unavená, že už týden nepije, že se snaží.. Za ty roky někdy prostě nevydržím a zavěsim, nemám sílu poslouchat její řeči, pořád dokola se mě ptá na věci, na který se mě ptala před minutou, když jí upozorním, řekne, že ví že už se ptala, že se jen ujišťuje.. Ale abych si ti tu nevylivala srdicko a odpověděla. Myslím, že chce, jen má strach, že když se půjde oficiálně léčit, bude to řešit sociálka a vezmou jí malou.. Je na ni fixovaná, miluje jít nekonečně a má strach. Já upřímně taky, proto zjišťuji, co případně hrozí. Děkuji za reakci.

Jedna věc je chtít, ale druhá vydržet to. Problém je, že léčení může prakticky kdykoliv ukončit a vrátit se do svých kolejí. Navíc ti lidé už nejsou nikdy potom stejný. Je k tomu potřeba set sakra silná vůle. A pokud je tak na kaši jak píšete, tak je nejprve nutné zalátat psychiku. Bez toho se léčení s velkou pravděpodobností nevydaří.

Sociálka úmyslně neodebírá děti do ústavů, pokud je někdo z příbuzenstva schopen se o ně postarat. Příspěvky jsou na dítě, takže budou cestovat s dítětem. Jasně, nějaké papíry se vyřídit budou muset, ale to je teď zatím dost vzdálené.

Příspěvek upraven 06.06.21 v 23:14

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16999
6.6.21 23:10

Ať se začne léčit ambulatně.
To může hned a pomůže to alespoň trochu.

Pak se uvidí, ale budete mít místo, s kým se poradit.
To že se léčí se OSPOD nedozví, pokud mu to někdo neřekne. Adiktologové to nebudou

Najděte nejbližší adikotoligcké centrum, budou tam mít poradnu pro rodinu a zajděte se zeptat tam. Klidně bez matky, pokud ještě nebude motivované k léčbě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 23:17

@stinga já nevím, nechci se tu za ní hádat a dávat za ní ruku do ohně.. Věřím, že by si moc přála zase žít nějak normálně.. Ale sama neví kde začít.. Je nemocná.. Psychicky je prostě strašně nemocná.. Chtěla bych mít spoustu peněz, ne pro sebe, ale abych jí mohla ulevit aspoň takhle.. Abych jí mohla zajistit.. Aby se nemusela bát, že nemá dát co k jídlu ségře, aby se nemusela bát, že jí vypnou elektriku.. Spousta nezúčastněných by mohla podotknout ať maká a podobně.. Maká, má brigády, snaží se, sháněla normální práci, na celý úvazek, doprošuje se, ale všude jí řeknou, že jen na tři směny, že je to, že je samoživitelka bohužel nezajímá.. Ale jak to má udělat? Nemá jí kdo hlídat, vyzvedávat dítě že školy, hlídat po nocích.. Já bydlím daleko.. Snažím se shánět jí bydlení blíž, abych se mohla o malou starat já, když bude v práci ale to je nekonecnej koloběh.. Když je byt, stojí asi trojnásobek, co by mohla platit, chtějí kauce, kde na ně máme vzít a tak dále a tak dále.. Já vím, takové problémy má spousta lidí, ale na jednoho člověka, jako je máma, je toho prostě moc a není kde začít a tak asi máma na všechno rezignovala.. Prostě není jak z toho utéct..

  • Citovat
  • Nahlásit
2346
6.6.21 23:19
@Anonymní píše:
Dobrý večer.
Potřebuji poradit, pomoc. Možná to bude složité, ale pokusím se být stručná a co nejlépe popsat můj problém.
Moje máma je alkoholik. Pár měsíců po porodu sestry umřel táta. Celé těhotenství prakticky seděla v autě a vozila ho na chemoterapie a podobné hnusy.. Když umíral, držela ho za ruku. Teď je na všechno sama, ještě má bráchu, který je sice dospělý, ale je to průserář, strašnej sígr.. Prostě peklo. A máma to nezvládá.. Vždycky měla blízko k alkoholu, ale nikdy, co já si pamatuju, nebyla to,, nemoc". Strašná finanční situace, nehorázný stresy a deprese udělaly svý.. Nechci ji hanit, je mi jít líto. Celá rodina se jí snažíme nějak pomáhat. Finančně, logisticky prostě jak to jde. Ale nejsme milionáři a prostě jí nemůžu zajistit všechno tak, jak by potřebovala. Vlivem všech těhle sra*ek se dostala prostě na dno. O sestru se stará jak nejlíp může, akorát je prostě věčně zlitá. Je to čím dál horší a já mám strach, aby se nenašel nějakej dobrák, kterej jí nahlásí na sociálku a sestru jí vezmou.. A já pak co? Dají mi jí? Jak rychle jí odtamtud dostanu? Nechci ani domyslet :,( potřebuji jí dostat na léčení.. Nevím kde začít. Mám pár otázek. Budu hrozně ráda když mi někdo pomůže a poradí.
1. Když se mamka půjde léčit, třeba 3 měsíce, můžu se starat o sestru já? Bude to někdo šetřit?
2. Sestra je školák, když léčení bude i přes školu, může zatím navštěvovat školu s mým synem ( chodí do stejného ročníku), nebo nějaká individuální výuka, po dobu mamky nepřítomnosti? Bohužel chodí do školy asi 30 km mimo, nemohla bych dovážet každého jinam, mám ještě kojence, nezvládla bych to ani časově ani finančně.
3.Kdyby všechno vyšlo, mamka nastoupila na léčení, já bych se mohla o sestru postarat, můžu třeba přebírat s nějakým papírem peníze, které na sestru mamka pobírá?
4. Řeší například OSPOD, že se rodič léčí? Nezačali by v tom šťourat? Musí být moje případná dočasná péče nějak zkoumána?
4. Pokud nic takového z toho možné není, jak se mám pokoušet pomoc sestře? Nechci aby takhle vyrůstala. Chci aby věděla, že se dá žít normálně, chci aby tak mohla žít.Nechci se na to už koukat. Snažím se roky, domlouvám, vyhrožuji, prosím, brečím přemlouvám. Nebo to mám nechat být? Koukat se na to a čekat, že se stane nějaká tragédie? Že jí vezme sociálka? Že sestra vyroste s takovým návodem na život a dopadne stejně jako brácha nebo mamka?
A ne, brácha není takovej, protože by měl takovej vzor, nemá v hlavě něco v pořádku, není to blbec, ale má nějakou mozkovou dysfunkci, je od mala hyperaktivní, grázl, ale když umřel táta, jeho středobod vesmíru, jako by rezignoval na život a už se to s ním poveze. Je mi líto i jeho. Mamka byla vždycky kupa srandy, silná energická starostlivá.. Teď je to jenom troska. Dokopala jsem ji pred lety k psychiatrovi, ale byla tam párkrát, léky brala jak chtěla, na ně pila, takže všechno mý snažení a proseni je k ničemu.. Vždycky si řeknu, že už na to kašlu, že mám svých starostí dost, mám dvě malý děti, starám se o babičku, po těch letech těch houven se mi akorát objevily panický ataky, úzkosti.. Ale pak se na to prostě nemůžu dívat. Nevím jak z toho ven. Tak bych jí přála, aby po těch letech zase byla ta skvělá ženská, aby si našla hodnýho chlapa, aby se dostala z dluhů a byla zase aspoň trochu šťastná, protože si to zaslouží. Neměla lehkej život. Akorát nějak nevím jak. Řekla jsem, že to bude stručné, ale asi není. Pokud se najde nějaká dobrá duše, která by mi mohla poradit, budu šťastná. Potřebuji pomoc. Předem děkuji.

Je mi to moc líto. Těžká situace. Maminka musí být opravdu pevně vnitřně přesvědčena, že se z toho chce dostat, chce se léčit. Jinak je to zbytečné. Pokud se rozhodne léčbu nastoupit, myslím, že nebude problém, aby ses o sestru dočasně starala, ale informuje se na ospod, aby to bylo raději vše ofiko. Kvůli léčbě sestru brát mamince nebudou, ale kvůli alkoholismu se to stát může. Držím vám všem moc palce. :kytka:

Příspěvek upraven 07.06.21 v 00:08

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 23:25

@Aquarius79 děkuji za reakci.. Máte pravdu, proto jsem ji kdysi dohnala k psychiatrovi, nutila jsem ji, ať mu to všechno řekne, ať se mu otevře, ať protae ví, jak ji má pomoc.. Řekla jsem jí přesně tohle, že se nejdřív musí uzdravit hlava aby byla síla na tohle.. Ale nedopadlo to. Proto jsem myslela, že když se půjde léčit, jsou tam i psychiatři, jejich neustálý dohled, sezení, lidi, kteří mají s takovými případy zkušenosti, ví přesně, co dělat.. Samozřejmě vím, že je velká pravděpodobnost, nebo šance, že skončí zase u chlastu, ale třeba ne.. Nějak si to maluju na růžovo.. Vyléčí se, najde si lepší bydlení, práci, prostě bude mít novej impuls do života.. Jsem spíš snílek než realista, vím, ale je to asi jediný, co mě samotnou drží nad vodou..

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 23:29

@Ou to už jsem ji taky zkoušela nabízet.. To hned zavrhla, že to jí těžko pomůže.. A já si upřímně myslím ti samé.. Ona nesmí vidět chlast.. Kdyby na krásno vydržela několik měsíců v léčebně, brala například poctivě léky, antidepresiva, třeba by ji to nastartovalo.. Třeba taky ne, ale to si nějak nechci připouštět, prostě věřím v nějakou pomoc.. Tonoucí se stébla chytá, to mě teď asi vystihuje..

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.6.21 23:41

@Popeladym děkuji za reakci.. Když si představím, že pomoc není.. Co je pak? Co se tedy bude dít? :,( co když žádný léčení nedopadne? Může sestra,, dobře" vyrůst? Může z ní být dobrý člověk? Co bude mít nějaké hodnoty? Že je normální chodit do školy, pak do práce, nepít? Může to dobře dopadnout? Mám strach..
Někdy přes den zapomenu, něco mě potěší, něco se nám povedlo, mám dobrou náladu.. Pak vidím na displeji Maminka volá, a po zvednutí je to jak facka.. Prostě ne, nebudeš šťastná.. Oni taky nejsou.. A já to nějak beru jako samozřejmost.. Když nejsou oni, ani já nemůžu být,.. Nebo to lze? Je to vůbec možný, oddělit svůj život doma a jejich život tam? Není to ode mne hnusný? Že já se doma směju s dětma nebo u komedie, když tam se odehrává zase nějaký drama? Já lrostw nevím, co je správný.. Někdy si sama sebe představuji na kavalci u psychologa, jako v těch amerických filmech.. Jak se mnou mluví. Jak mi pomáhá.. Upřímně, cítím se jak časovaná bomba.. Nechci tím nikoho zatěžovat, s nikým o tom nemluvím, držím to v sobě.. Tohle je poprvé, co to pouštím že sebe.. Nějak jsem nemohla najít odvahu poprosit o pomoc.. Jako by za to někdo mohl zavřít mě :(

  • Citovat
  • Nahlásit
1093
6.6.21 23:50
@Anonymní píše:
@Popeladym děkuji za reakci.. Když si představím, že pomoc není.. Co je pak? Co se tedy bude dít? :,( co když žádný léčení nedopadne? Může sestra,, dobře" vyrůst? Může z ní být dobrý člověk? Co bude mít nějaké hodnoty? Že je normální chodit do školy, pak do práce, nepít? Může to dobře dopadnout? Mám strach..
Někdy přes den zapomenu, něco mě potěší, něco se nám povedlo, mám dobrou náladu.. Pak vidím na displeji Maminka volá, a po zvednutí je to jak facka.. Prostě ne, nebudeš šťastná.. Oni taky nejsou.. A já to nějak beru jako samozřejmost.. Když nejsou oni, ani já nemůžu být,.. Nebo to lze? Je to vůbec možný, oddělit svůj život doma a jejich život tam? Není to ode mne hnusný? Že já se doma směju s dětma nebo u komedie, když tam se odehrává zase nějaký drama? Já lrostw nevím, co je správný.. Někdy si sama sebe představuji na kavalci u psychologa, jako v těch amerických filmech.. Jak se mnou mluví. Jak mi pomáhá.. Upřímně, cítím se jak časovaná bomba.. Nechci tím nikoho zatěžovat, s nikým o tom nemluvím, držím to v sobě.. Tohle je poprvé, co to pouštím že sebe.. Nějak jsem nemohla najít odvahu poprosit o pomoc.. Jako by za to někdo mohl zavřít mě :(

Ale Ty mame nic nedlužíš, ne? :think: hele, tim, ze se budes tyrat a mit pocity viny, ze se muzes smat, mame nepomuzes.

Ty jsi ta, ktera dokazuje, ze Tvoje maminka je schopna vychovat prima dítě, tak to dokaž. Smej se, raduj se, žij, prece tim, ze se zhroutiš, podtrhnes nemoc cele Vaší rodiny. To prece nechces :hug:

A dale: v letadle se rika: nejdrive nasadte masku sobe, potom svym detem. Tim, ze budes pomahat jinym na ukor sebe, ve skutecnosti nepomuzes nikomu. Dej se sama dohromady, s mamou to muze svihnout a pak jde segra k Tobe automaticky. Sama mas dve deti, tak šetři síly. Mela bys zapracovat na tom svem iracionalnim pocitu viny…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.6.21 00:10

@FlorenceF Jenkins jo je to pravda.. Vím, že to tak je.. Je pravda, že pocit viny mě pronásleduje neustále.. Vždycky jsem byla ta silná.. Poslední roky ze mě udělaly uzlik nervů, a i když si všechno dokážu odůvodnit, sama sobě vysvětit, nějak nejde přeřadit na jinou rychlost.. Neřešit všechny kolem.. Děkuju, že sis i v tuhle noční hodinu udělala chvíli a napsala cizí holce něco hezkýho :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat