Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Protivná dcera 4,5 roku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.7.12 14:10
Jestli si myslíte, že se tohle týká jen jedináčků, tak jste na hlubokém omylu. Akorát u druhého dítěte už to člověk tolik neřeší - ví že i to mladší dítě z toho do dvou let vyroste. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.12 14:19
Děkuji za rady a postřehy, jsem ráda že v tom nejsem sama. teď je dva dny jako andílek tak jsem zvědavá co přinesou další dny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.12 15:10
@Diggy - nám hodně pomáhá prostě jen parafrázovat to, co chce…když je v nepohodě, ve stresu, unavený atd., má tři a půl, tak prostě něco zakřičí nebo brečí..atd., nebo si neřekne třeba zrovna mile..tak já jeřeším ten jeho tón, formu sdělení..ale jen zopakuji svými „příjemnými“ slovy, co chce…tím ho nekritizuji, on se cítí pochopen a já mu ukazuji, jak se to dá jinak říct /aniž bych mu řekla, tak jak to říkáš, to je špatně, musíš to říct takto../ a ono to krásně funguje, protože, když je v klidu, tak z něj lezou právě ty naše „příjemná“ slova…když se dítě nekritizuje, že takto to děláš špatně, máš být jiný, tak ono není ani tolik v opozici..takže za mě rada - více pochopení pro její stavy, odstranit kritiku a jen přeformulovávat to, co vlastně chce říct..pokud ona je naštavá, a vy ji v té chvíli ještě řeknete, že se špatně chová..tak ji de facto naštvete o to více..takže pak mezi vámi není pochopení a blízkost..a tak jste v bludném kruhu..potřebuje pozitivní příklad od vás, vaše vlídné chování i na její „drzé“ chování…souhlasím, že děti jsou v určitém ohledu naše zrcadla, jen nezrcadlí naše dobro hned, ale jedou dle svého mentální vyspění..tedy malé díte bude více ječet, vztekat se..a my mu chceme dávat náš vzor laskavosti..laskavost bude vracet až na to mentálně dospěje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.13 12:55
Holky oživuji diskusi. Mám dceru 6let. Nedávno hodně změnila chování. Začala být drzá, odmlouvá, musí mít vždy poslední slovo. Já se v těchto situacích snažím být klidná. Kleknu si k ní, abych byla na její úrovni a klidným hlasem jí řeknu, jestli si myslí, že toto její chování je správné. Nebo jestli by nebylo lepší udělat to a to (to dobré). Když má vztek, tak by mě klidně i třeba kopla, ale to si nedovolí. Terorizuje své morče. Má ho moc ráda, ale občas ho i trápí. Přitom ví, že se to nesmí. Teď jsem ji chytla, jak na něho najíždí tím velkým balonem, který se používá při bolesti zad nebo se na něm sedí…vzala jsem jí morče s tím, že dokud se k němu nezačne chovat pěkně, nebude ho mít. Vše v klidu, ona pak za mnou došla a štípla mě alespon a když jsem jí situaci začala v klidu vysvětlovat. Začala to po mě opakovat takové to ble ble ble mamino…drzá…tak jsem odešla a řekla, že až začne být hodná, tak ať přijde…
jak tyto situace řešíte vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.15 10:42
@Markytka01 píše:
Holky oživuji diskusi. Mám dceru 6let. Nedávno hodně změnila chování. Začala být drzá, odmlouvá, musí mít vždy poslední slovo. Já se v těchto situacích snažím být klidná. Kleknu si k ní, abych byla na její úrovni a klidným hlasem jí řeknu, jestli si myslí, že toto její chování je správné. Nebo jestli by nebylo lepší udělat to a to (to dobré). Když má vztek, tak by mě klidně i třeba kopla, ale to si nedovolí. Terorizuje své morče. Má ho moc ráda, ale občas ho i trápí. Přitom ví, že se to nesmí. Teď jsem ji chytla, jak na něho najíždí tím velkým balonem, který se používá při bolesti zad nebo se na něm sedí…vzala jsem jí morče s tím, že dokud se k němu nezačne chovat pěkně, nebude ho mít. Vše v klidu, ona pak za mnou došla a štípla mě alespon a když jsem jí situaci začala v klidu vysvětlovat. Začala to po mě opakovat takové to ble ble ble mamino…drzá…tak jsem odešla a řekla, že až začne být hodná, tak ať přijde…
jak tyto situace řešíte vy?
Vlastne podobne, reknu ji, ze se s ni budu bavit zase az se bude chovat normalne a omluvi se, a zatim se nestalo ze by neprisla, i kdyz si asi leckdy mysli svoje 
Obcas taky vidim, ze ji v afektu cuka ruka, ze by me i chtela placnout, ale na to staci povytahnout oboci a rychle si to rozmysli. Ale je to teda valka nervu, dceri je 5,5 a mame neco skoro denne, driv treba jen 1× tydne a ted porad, vsechno je boj, musi odmlouvat, mit vlastni názor… Ale fakt pomaha ignorovat, nereagovat, nevztekat se, proste ji reknu jak to bude a hotovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.7.19 08:45
Zabejčenost u pětileté po návratu z dovolené
Ahoj, prosím o anonyma. Dcera se v pátek vrátila z týdenního pobytu na horách s babičkou, dědou a sestřenicí. Pátek byla ještě dobrá, líčila zážitky a podobně. Ale od té doby je to s ní k nevydržení 
Ráno odmítá vstát, nechce nic jíst, neodpovídá mi na otázky, nikam nechce chodit, nechce se oblékat, úplně zabejčená jak jsem ji už dlouho nezažila. Na dovolené prý byla úplně veselá, akční (skypovali jsme si, tak vím, že to tak asi opravdu bylo). Chtěla jsem ji dneska vzít se známými na hřiště, ale odmítá vylézt z postele, vůbec se mnou nemluví, dokonce pobrekává. Tohle jsem u ní ještě nezažila. Velmi opatrně se jí snažím vyptávat, proč se tak chová, ale prostě se mnou nemluví (jinak je opravdu extrémně ukecaná). Teď nevím, jak se k tomu postavit - jestli tiše čekat až ji to přejde nebo to nějak radikálněji řešit? Napadlo mě, jestli ji nebolí v krku a proto nechce mluvit, ale tvrdí, že ne a ani já jsem v krku nic špatného neviděla. Nechápu to
- Citovat
- Upravit
15.7.19 08:51
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o anonyma. Dcera se v pátek vrátila z týdenního pobytu na horách s babičkou, dědou a sestřenicí. Pátek byla ještě dobrá, líčila zážitky a podobně. Ale od té doby je to s ní k nevydržení
Mě napadlo že se jí stýská po babi a dědovi. Já třeba když od nich jezdila byla smutná protoze se mi vubec nechtělo domů. Myslím že ji to přejde az se zase zajede doma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.19 08:58
Ono to přejde, nejspíš měla fakt super dovolenou kde se bavila, a teď si uvědomila, že spadla zas do toho domácího stereotypu. Zkuste ji naplánovat nějakou zábavu, vzít ji do kina, nějakého dětského centra s prolejzačkama, do zoo apod ať má nějakou motivaci vylézt z postele a být zas hodná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.7.19 08:59
@Fonty Babička s dědou u nás byli včera večer kvůli předání nějakých věcí. Sice jen asi 15 minut, ale s dcerou to ani nehlo, skoro nevylezla z pokoje. Na kamarádku, se kterou jsme dneska měly jít na hřiště, se vždycky těšila. A teď mi řekla, že chce, aby tam šla teta s kamarádkou bez ní, protože jí se nikam nechce. I mě odhání pryč, že chce být sama. Přitom vždycky byla velký mazel a ráno jsme nezačínali jinak než mazlením v posteli. Tohle je fakt veliká změna, které nerozumím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.7.19 09:01
@Kriss Tina Právě pořád něco vymýšlím - hřiště, zmrzka, výlet - ale nikam nechce. Nepodařilo se mi ji dostat pořádně z postele. Leží otočená hlavou ke zdi a když přijdu, přetáhne si peřinu přes hlavu. Jak puberťák 
Tohle nikdy nedělala. Nevím, jestli něco pochytila od sestřenky (6 let), ale nepřijde mi to pravděpodobné. Na dovolené prý ony dvě naopak tahaly babičku s dědou ráno z postele, že už chtějí něco dělat.
- Citovat
- Upravit
15.7.19 09:05
Jen by mě zajímalo, jak radikálně bys to chtěla řešit?
Dej jí čas, moje děcka jsou po prázdninách u babi někdy na ránu, ale přejde to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.19 09:06
A není jen unavená? Nebo může být prostě jenom introvertní. Já to mám taky tak, když jsem někde s hromadou lidí, tak v tu chvíli jsem zábavná, veselá energická, ale bohužel mě takové prostředí psychicky vyčerpává. Když pak dojedu domů, tak si potřebuju dobít baterky a k tomu potřebuji klid a ideálně samotu. Taky jsem jako malá byla označována jako nafučená, protivná, a to jen kvůli tomu že jsem v rodině jediný opravdu silný introvert. Mě dokonce vyčerpává celodenní kontakt s vlastními dětmi, proto stále držím polední klid i čtyřletému synovi, protože tu hodinu a půl na regeneraci nutně potřebuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.19 09:07
Tak ji pár dní nech, ono ji nebude dlouho bavit jenom ležet pod peřinou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.19 09:09
Naše pětiletá se po jedné noci u babičky a dědy vždycky vrací „na zabití“. Prostě se musí srovnat s tím, že je po srandě, že je zase doma, musí poslouchat a v našem případě se k tomu prodává ještě to, že není středem světa a není všechno po jejím. To se srovná. Ještě bych se zeptala babi a dědy, jestli se tam něco nestalo. A doufala bych, že si mě jako matku nikdo nebral do huby a dcera není naštvaná, protože něco zaslechla a blbě pochopila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.19 09:24
Tohle bych 5ti letýmu děcku netrpěla, prostě by vstalo a fertig. Nemusí ven, za kamarádkou atp… ale prostě by nějak fungovat muselo, ne že by se celý den válelo v posteli, to by u mě neprošlo.
Možná se jí stýská, možná něco pochytila od sestřenice, možná trucuje..
Osobně bych se snažila s ní mluvit - což ty ses snažila. POkud by mi řekla nic nebo nemluvila či se přede mnou schovala, z postele bych jí vyhnala a nazdar. Nebo druhá možnost… at si leží a ty jí ignoruj Zálaží na co máš „koule“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
