Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
První dítě x druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.1.16 22:40
@Anonymní píše:
Děkuju moc všem za podporu. Uvědomujíi si a vlastně je to i jeden z důvodu druhého těhotenství, že dám dceři sourozence, díky kterému může být život hezčí, jen je mi těžko z toho přechodu a dejme tomu prvního roku, vidím to v okolí a znám z literatury, že starší dítě je po příchodu mladšího více či méně „bito“. Chtěla bych použít „pravidlo prvního dítěte“, ale stejně ve mně ty výčitky hlodaji. Ještě jednou děkuji
A malá poznámka - to že mám jedno dítě, přece neznamená, že si může dělat, co chce chce a svět se točí kolem něho, jak tady zaznělo. I při " zdravé " výchově ale existuje mezi matkou a dítětem pouto, jehož jedinečnost a intimitu další dítě jistým způsobem naruší…
Pokud můžu jednu radu. Zkus zapojit starší dítko postupně už do příprav na mimi, pak ho vezme úplně jinak. Přijde mi připravenější. Malej mi začal ujíždět na chodbě v porodnici s postýlkou, že už nás chce domů. První co udělal bylo dudlíky nechci ty jsou teď Míši. A to bylo z jeho hlavy. Protože viděl, že postýlku, jeho malé oblečky a chrastítka připravujeme a byl u toho a pomáhal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:41
@Anonymní píše:
Děkuju moc všem za podporu. Uvědomujíi si a vlastně je to i jeden z důvodu druhého těhotenství, že dám dceři sourozence, díky kterému může být život hezčí, jen je mi těžko z toho přechodu a dejme tomu prvního roku, vidím to v okolí a znám z literatury
A malá poznámka - to že mám jedno dítě, přece neznamená, že si může dělat, co chce chce a svět se točí kolem něho, jak tady zaznělo. I při " zdravé " výchově ale existuje mezi matkou a dítětem pouto, jehož jedinečnost a intimitu další dítě jistým způsobem naruší…
Jasně, že je starší „bito“, bez něj (druhátka) by bylo už navždy jedinečné, speciální, doslova vaše „všechno“… Mělo by veškerou vaši pozornost, všechny finanční zdroje.
Ale na druhou stranu mu dáš sourozence, parťáka, někoho blízkého… Bude jen na nich, jesti o to budou stát. I tady na emimi je řada lidí, co se „s bráchou moc nebaví“, ale řada těch, co by za sebe dýchali. A ono kolikrát, i když se sourozenci nemusí, tak tam určité pouto přetrvává…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:44
@Anonymní píše:
Děkuju moc všem za podporu. Uvědomujíi si a vlastně je to i jeden z důvodu druhého těhotenství, že dám dceři sourozence, díky kterému může být život hezčí, jen je mi těžko z toho přechodu a dejme tomu prvního roku, vidím to v okolí a znám z literatury
A malá poznámka - to že mám jedno dítě, přece neznamená, že si může dělat, co chce chce a svět se točí kolem něho, jak tady zaznělo. I při " zdravé " výchově ale existuje mezi matkou a dítětem pouto, jehož jedinečnost a intimitu další dítě jistým způsobem naruší…
Tohle se ti právě změní, až se to malé narodí.. Takhle to chápeš ty, že to „naruší“.. Ale to není pravda. To dítě bude tvé stejně, jako to první.. A bude hodně záležet i na tom, jaký vzor k té situaci dáš dceři.. Pokud to budeš chápat a tím i možná nevědomky působit, že vám mladší něco narušuje, tak to tak začne vnímat i dcera:) Neboj se, nech tomu volný průběh.. Je to přirozené, všichni máme sourozence a nikdo z toho žádné trauma nemá;) není potřeba z toho dělat kovbojku.:-) Jen je důležité „nezazdít“ ani jedno z dětí.
Jinak na literaturu se vyprdni Těžko z přechodu do roku ti být nemusí,… je to pohoda:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:46
@Bábrdl píše:
Jasně, že je starší „bito“, bez něj (druhátka) by bylo už navždy jedinečné, speciální, doslova vaše „všechno“… Mělo by veškerou vaši pozornost, všechny finanční zdroje.Ale na druhou stranu mu dáš sourozence, parťáka, někoho blízkého… Bude jen na nich, jesti o to budou stát. I tady na emimi je řada lidí, co se „s bráchou moc nebaví“, ale řada těch, co by za sebe dýchali. A ono kolikrát, i když se sourozenci nemusí, tak tam určité pouto přetrvává…
Souhlas.. Já mám dva bratry, vztahy jsou chladnější, ale jsem i tak ráda, že je mám:) A i když po sobě netoužíme až tak, víme, že by jeden druhého nenechal v žádném průšvihu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:46
@Bábrdl píše:
Jasně, že je starší „bito“, bez něj (druhátka) by bylo už navždy jedinečné, speciální, doslova vaše „všechno“… Mělo by veškerou vaši pozornost, všechny finanční zdroje.Ale na druhou stranu mu dáš sourozence, parťáka, někoho blízkého… Bude jen na nich, jesti o to budou stát. I tady na emimi je řada lidí, co se „s bráchou moc nebaví“, ale řada těch, co by za sebe dýchali. A ono kolikrát, i když se sourozenci nemusí, tak tam určité pouto přetrvává…
Souhlas.. Já mám dva bratry, vztahy jsou chladnější, ale jsem i tak ráda, že je mám:) A i když po sobě netoužíme až tak, víme, že by jeden druhého nenechal v žádném průšvihu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:48
@Anonymní píše:
Děkuju moc všem za podporu. Uvědomujíi si a vlastně je to i jeden z důvodu druhého těhotenství, že dám dceři sourozence, díky kterému může být život hezčí, jen je mi těžko z toho přechodu a dejme tomu prvního roku, vidím to v okolí a znám z literatury
A malá poznámka - to že mám jedno dítě, přece neznamená, že si může dělat, co chce chce a svět se točí kolem něho, jak tady zaznělo. I při " zdravé " výchově ale existuje mezi matkou a dítětem pouto, jehož jedinečnost a intimitu další dítě jistým způsobem naruší…
těmhle myšlenkám se jednou hodně zasměješ, věř mi! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:55
Děti budu mít od sebe přesně dva roky. Občas mě taková myšlenka napadne, ale to bych si pak to druhé nepořídila nikdy. Mamka to tak asi taky měla, mezi mnou a bráchou je 10 let.
Já to mám tak trochu jako na houpačce. Dcera je mamánek, já zas takový závislák nejsem a i bez druhého těhotenství bych asi měla tendenci ji nutit, aby se občas bavila sama nebo vyhledávala jiné lidi. V těch skoro dvou letech už na to zralá je. Na druhou stranu vím, co práce dá třeba jen nakrmit a večer uspat dceru, po porodu na to ten čas mít nebudu a to se bez problémů určitě neobejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:55
@Lejaa píše:
Souhlas.. Já mám dva bratry, vztahy jsou chladnější, ale jsem i tak ráda, že je mám:) A i když po sobě netoužíme až tak, víme, že by jeden druhého nenechal v žádném průšvihu.
Ano, tak to bývá.
Hezky to ukázali v seriálu Downton Abbey, tam taky jedna sestra furt šikanovala tu druhou, v podstatě jí zničila vztah a ta šikanovaná jí stejně přijela na svatbu a řekla, že i když se nemají rády, jsou sestry a jednou budou jediné, kdo si bude pamatovat jejich dětství a rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 22:58
@Klementyna píše:
těmhle myšlenkám se jednou hodně zasměješ, věř mi!
Sotva. Spousta rodičů v určité věku řeší, jestli nebyli nespravedliví, kolikrát jedno dítě začne šikanovat to druhé a co rodič? Nemůže být furt tomu neprůbojnému za zadkem… A pak vidí, že sourozenecké vztahy nejsou nic moc a říká si, jestli nemohl něco udělat. Život je složitý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 23:08
@Bábrdl Vidím to celé úplně jinak
Nicméně, tím zasmáním jsem myslela hlavně ty myšlenky, že to první dítě je ten jediný miláček na světě a to druhé je ten narušitel, ten zloduch ve vztahu matka-první dítě.
Já to chápu, u prvního dítěto to takto má určitě většina matek, protože si zkrátka ještě nedovedou představit, že s příchodem druhého dítěte to nebude - moje milovaná Anička a vetřelec X, ale moje milovaná Anička krát dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 23:15
@Klementyna píše:
@Bábrdl Vidím to celé úplně jinak
Já to chápu, u prvního dítěto to takto má určitě většina matek, protože si zkrátka ještě nedovedou představit, že s příchodem druhého dítěte to nebude - moje milovaná Anička a vetřelec X, ale moje milovaná Anička krát dva.
Nojo. Ale milovaná Anička prostě ztrácí tu jedinečnou pozici.
Jasně, že to rodič vidí jinak, miluje obě své děti. A to i když to jedno třeba ubližuje tomu druhému. Ale pro to, kterému je ubližováno, je to nepochopitelné. Jak může rodič nevidět, že mu někdo ubližuje. Stačí si přečíst diskuze tady na emiminu (naši protěžují ségru).
Ale pro rodiče je určitě lepší mít dvě děti. Protože mít jedno je dost riziko, že o svoje „všechno“ přijde. Zatímco, když je druhé, je to stále obrovská tragédie, ale většinou řešitelná časem (i když ta bolest asi nikdy nezmizí).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 23:26
@Bábrdl Však to ale ničemu nevadí, ta ztráta jedinečné pozice. Nebo čemu to vadí?
A naopak získává parťáka na hraní, na blbosti, na spiknutí proti rodičům.. To je snad víc, než pocit jedinečnosti?
A jestli jedno dítě ubližuje druhému, tak snad rodič zasáhne a bude vychovávat, ne? Od toho tam je…?
Na druhou stranu, aspoň tím bude dítě připravené na to, co dělat, když mu bude někdo ubližovat ve škole třeba. Podle tvé reorie tam jedináček bude stát jak solný sloup a nebude vědět, která bije 
A ta třetí myšlenka - radši dvě děti, protože když mi jedno umře, budu mít ještě druhé, to ti mě člověče nikdy nenapadlo jako důvod k pořízení dítěte 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 23:37
Vždy jsme s manželem chteli dve deti, idealne 3 roky od sebe. klaplo to o něco drive, kluci jsou presne dva roky od sebe, první ma ted dva a ctvrt, druhy 3 mesice. v tehotenstvi jsem mela uplne stejne myslenky, v duchu jsem se synovi omlouvala, ze uz na nej nebudu mit tolik casu, ze uz si spolu tolik neuzijeme, ze nestihnu spoustu krasnych momentu…k tomu v brisku jsem toho nic moc necitila a strasne se bala, ze ho nebudu mit tak rada, protože proste miluju nade vse strasiho brasku. říká se, ze materska laska se nedeli, ale zdvojnasobuje. presne tak, po porodu se to v hlave nejak samo precvaklo, miluju oba a vycitky nemam k zadnemu 
staršího jsem pripravovala uz během tehotenstvi, hladil brisko, doma jsme chystali miminkovske věci, chodil se mnou na monitory a poslouchal srdicko 
ted mi se vsim pomaha, nosi a vyhazuje plinky, podava mi krem na prdku, pousti prckovi usinacka, venku tlaci kocar…najednou tak vyrostl a dospel 
a ja ho nijak neodstrkuji, při kojeni cteme knizky nebo visim s prckem u prsa ze sedacky a skládáme puzzle, maleho klidne necham kňourat a s vetsim doděláme co zrovna delame. je to pohoda a doufam, ze nam to tak i zustane.
takze neboj se, ver sobe a prirode 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.16 23:41
@Klementyna píše:
@Bábrdl Však to ale ničemu nevadí, ta ztráta jedinečné pozice. Nebo čemu to vadí?A naopak získává parťáka na hraní, na blbosti, na spiknutí proti rodičům.. To je snad víc, než pocit jedinečnosti?
A jestli jedno dítě ubližuje druhému, tak snad rodič zasáhne a bude vychovávat, ne? Od toho tam je…?
Na druhou stranu, aspoň tím bude dítě připravené na to, co dělat, když mu bude někdo ubližovat ve škole třeba. Podle tvé reorie tam jedináček bude stát jak solný sloup a nebude vědět, která bije
A ta třetí myšlenka - radši dvě děti, protože když mi jedno umře, budu mít ještě druhé, to ti mě člověče nikdy nenapadlo jako důvod k pořízení dítěte
Však píšu, že je to něco za něco.
V případě dpobrých sourozeneckých vztahů je určitě dobrý obchod vyměnit jedinečnost za sourozence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
30.1.16 00:04
Celé druhé těhotenství jsem se zmítala mezi podobnými pocity jako mezi nějakými mantinely, do kterých jsem neustále narážela. Otěhotněla jsem v synovo roce a zatímco jsem „trpěla“ těžkou nepohyblivostí (únavou, nevolnostmi), myslela jsem jen na to, co jsem se synem mohla dělat, ale nemůžu kvůli těhotenství. Pak jsem zase trpěla tím, že jsem si vůbec dovolila připustit, že by druhé dítě mohlo znamenat omezení. Věděla jsem, že jestli něco nesmím připustit, tak je to právě to, že bych druhé dítě vnímala jako překážku něčeho. Na materiální stránku jsem s prominutím s*ala, protože je naprostá 3,14čovina, že by sourozenec byl míň než kurzy lyžování nebo hodiny soukromé italštiny. Teď je dětem 20 měsíců a skoro tři a půl roku a jsou to úžasná dvojka, syn je starostlivý, dcera ho zbožňuje, jejich svět se skládá z nich dvou a milující rodiny a to si, myslím, je nejvíc. Navíc to druhé dítě ve mně vyplnilo nějaké zbývající prázdné místo, což se ani tomu staršímu nepovedlo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
