První vzdor, jak na to?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Ketty

4.5.06 22:49

načítám...

Ahojky.Tak jak to tak čtu,tak nejsme jediní.....U nás to trvá od 18měsíců.Náš malý taky jak řeknu,že něco nesmí,tak začne ječet jak siréna,sem tam si i lehne na zem.Většinou když nepřestane,tak ho vezmu do pokoje,tam ho zavřu a řeknu,že až se uklidní,ať přijde.Akorát,že mám problém i se sebou…Protože jsem většinou s ním jen já a to každé 4dny 24hodin denně(když nám odjede tatínek do práce a další 4dny je s náma)),tak už mám kolikrát fakt nervy nadranc.Prostě jsem zjistila,že neumím být trpělivá,jsem nervozní a jak se začne vztekat,tak se vzteknu taky.Začnu hned ječet taky a když to trvá dlouho,tak dostane plácanec na zadek.Když se vše uklidní,tak se mi chce brečet a hned si nadávám,že jsem taková.Dneska už to byla krizovka a celý den po chvilkách bulím,protože je mi to líto.Připadá mi,že mě vůbec nechce malý poslouchat,když mu něco řeknu a to ať po dobrém nebo po zlém.Když jsme venku na písku,tak si děti hrají na písku nebo jsou na klouzačce,jen ten náš kluk pořád utíká a já za ním a když volám,utíká dál.Kolikrát bych se nejradši zbalila a šla s ním domů,ale zase ho nechci izolovat od dětí.Poraďte co se mnou a co s ním??Potřebovala bych poradit,jak být v klidu a nenechat se vynervovat…
Snad to brzo přejde a budem zase v pohodičce jako dřív…
Díky za všechny rady Katka

načítám...
Citovat
Zmínit

Bubu

1005

4.5.06 23:53

načítám...

Jejda, Ketty,
zrovna dneska jsem si taky nadávala, co to dělám. Jsem často s holkama sama, manža má plno povinností a zájmů, často přichází až pozdě večer............. No a dnes jsme taky měly s holkama krizovku. A ječela jsem taky a nějaký ten plácanec taky padl . Mám pak výčitky svědomí, že taková matka jsem nechtěla být :oops: :cry: . Ach jo.
Vím, že to přejde, ale jsem z toho celkem unavená.
Tak budiž ti útchou aspoň to, že nejsi sama. Občas to nezvládá skoro každá.........(ne?). A naše mamky byly taky takový a přežily jsme to snad ve zdraví.......
Zatím a drž se, Bubu

načítám...
Citovat
Zmínit

Jituska

896

5.5.06 09:57

načítám...

Čau Ketty,
zkusím poradit,i když nevím,jestli to zabere. Naše Bára má taky svá „vzteklá období“(zrovna je nafučená a uražená v pokojíčku).S tím utíkáním z hřiště-peklo pro tebe,ale třeba to zabere: Neběhej za ním furt, přivolej ho,když neposlechne, řekni, že jdete domů,když si nehraje s ostatními,že ho honit nebudeš.Zkus počítat nahlas do tří(u nás zabírá) a když nic,prostě ho sbal,třeba pod paž a předpokládám,že řvoucího odtáhneš pryč. Takhle to vydrž zopakovat víckrát,dokud neopochopí,že jestli neposlechne, fakt jdete domů.Akorá to musíš vydržet.Je to vopruz,ale vrátí se to(moje praxe).Jsou to nervy, ale nervy jsou to stejně,když ho po hřišti honíš a on z tebe má jundu.
S tím,jak se vzteká doma, jediná metoda-nechat vyvztekat v pokojíčku a hlavně,mluvit klidně,když ječíš,dítko ječí o to víc. Nezavírat dveře, říct,až budeš hodnej,přijď,občas se na něj mrknout(moje: Už jsi hodná? Bára: ještě ne.Já: no to je blbý,já potřebuju pomoct umývat brambory v kuchyni a sama to nezvládnu,ale když ještě zlobíš..Bára:Už jsu hodná,jdu pomáhat=zacákaná linka,zacákaná Bára,ale šťastné dítě-bordel v bytě)
Psalas,že samotku v pokojíčku praktikuješ, jen máš z toho nervy-já si zalezu do kuchyně,pustím rádio a zkusím si zpívat nebo tak něco,prostě dělat,že to ječení z pokoje neslyším. Taky u mě vyhrává metoda-kdo si hraje,nezlobí,takže se ji snažím zaměstnat-malováním,navlíkáním,čteme,staví stavebnici…a hlavně huráhurá,teď už se dá na písek.
Ještě vřele doporučuju knížku Proč jsou šťastné děti šťastné,je moc fajn.
Nevím,zda jsem pomohla,řekla bych,že jsem taková trochu přísnější mamina,ale zároveň se dětem snažím věnovat(když nejsem na emimču) a pořád je muchlám.Myslím,že jsou celkem hodný(což neznamená,že mi občas nevytečou nervy a já jí nedám na prdel-občas jediná metoda.)A nic si nevyčítej, děcka taky chápou,že jseš jen člověk a můžou ti ujet nervy,že nejseš stroj. Možná je to taky dobře.
Jitka a cipísci

načítám...
Citovat
Zmínit

namape

981

5.5.06 10:35

načítám...

Ahoj holky,
jak to tady sleduji, tak se mám na co těšit. Jsem děsný cholerik a tohle nevím jestli zvládnu.
I když, když se malá narodila, tak jsem zjistila, že jsem se celkem uklidnila a a že její vtekání, zatím jenom pláč,zvládám s nadhledem. Nevytáčí mě ani když pláče, protože je protivná, že chce spát a potřebuje aby u ní někdo byl, jenže když zrovna škrábete brambory a mícháte omáčku, to dost dobře nejde. Než se malá narodila, tak jsem byla hned s každým hotová a když mě někdo fakt naštval, tak jsem to řešila hádkou a následným paličatým nebavením se.
Možné je, že prostě malá ví jak na mě, a snad až se mi stane to, co tady všechny popisujete, tak to budu řešit jinak. Tak jak jsem začala od porodu.