Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Puberťák a škola
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.10.17 08:41
@Anonymní píše:
@moje prdelky Díky. Tak já tam skočím. Mluvila jsem právě jen s třídní, ale je pravda, že on to každý vidí trošku jinak a bude nejlepší se domluvit s jednotlivými vyučujícími.
přesně tak, každý totiž vyrušování vidí jiak, pro jednoho je to sranda, pro druhého je to zlost, proto je lepší mluvit vždy s konkrétním učitelem a hned se dozvíš aji ohledně těch známek, ale asi toho na něj bylo hodně, vše dohnat a je teprve říjen, takže určitě šanci na opravy mít bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.10.17 16:16
Udělení samostatnosti a svobody je pro dítě odměna. Tedy alespoň u nás.
Tato odměna předpokládá, že nebude problém.
U vás problém je a tuto odměnu, že má svobodu a možnost si řešit po svém, ztratil syn svým špatným chováním.
Pokud jde o známky, určitě bych se šla poptat. Zajímalo by mě, jakou roli v těch jeho dobrých známkách hrál asistent, zda nepomáhal víc, než je zdrávo.
Příspěvek upraven 16.10.17 v 14:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.17 17:26
@Anonymní píše:
@moje prdelky Díky za uklidnění a dobrou radu
Doufám, že dorbá rada. 
a není zač
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.22 07:55
Obnovuji diskusi a přikládám svůj dotaz. Respektive výlev. Třeba to někdo dočte až do konce. 
Mám puberťáka v osmé třídě. Je hodný, ve škole mu to vždy docela šlo. Dle učitelů není hloupý. Sice teď o pololetí měl více dvojek. Jednu trojku - z pracovních činností. Manuálně zručný vůbec není. Bohužel jeho přístup ke škole je v současné době hrozný. Vždy, když se mu nepovedlo, měl tendenci si to opravit (rozuměj - vůbec jsem se neučil, látka mě nebaví, tak teď se na to holt musím mrknout). To jsem brala a cenila snahu.
Toto pololetí začíná být katastrofa. Začalo to, když koncem ledna byl 14 dní v karanténě a izolaci. Poté jarní prázdniny. Celou dobu říkám, zjisti si, co dělali, ať ti spolužáci pošlou zápisky. Co udělal? Nic. Prý mu nikdo nic neposlal, chyběl taky… Mají ve třídě asistentku, která kdysi nabízela, že zápisky, které musí dělat, ráda ofotí. Té si také neřekl.
Každý večer chodí, zda může na xbox. Vždy se ptám, zda má úkoly, je připraven do školy apod. Stejně jako se ptám, zda něco psali. Odpověď je záporná (na písemky), všechno umí, nic není problém, úkoly nejsou.
Výsledkem je, že donesl nějaké čtyřky a dokonce pětku.
Dokonce mu jeden učitel napsal, že úkol nemá dobře a ať jej druhý den donese opravený (to byla ta pětka). Neopravil si jej.
Jsem z toho nešťastná a připadám si jako blbec. Ať říkám co říkám, je to jako když házím hrách na zeď. 
Kluk mi zapírá písemky, úkoly apod. Je mi jasné, že na maturitní obor nepůjde. Byť mi učitelé i stěžejních předmětů potvrdili, že maturitní obor by měl v pohodě dát. Vzhledem k jeho manuální (ne)zručnosti, nevím, co si tam počne. 
Osobně vidím problém i s tím, že kluk cítí, že tatínek to moc neřeší. Manželovi je to jedno. Je mu jedno, jestli kluk bude mít na vysvědčení dvojky, trojky nebo i čtyřky. On je vyučený a ty čtyřky měl taky. Manžel je přes týden pryč a vše je na mě. Se synem si ohledně školy promluvil tak jednou. Ale v klidu ho pustí o víkendu na xbox, zahrají si společně turnaj v nějaké hře a jsou v klidu. 
Teď po té smršti špatných známek (to dříve neměl ani za celý rok) se syn snaží pomáhat doma (dřív jsem mu musela říct, ať např. vyklidí myčku, teď to udělá sám), mazlit se se mnou. Já totiž bouchla a řekla, že proti proudu nepůjdu, nechci se stresovat, zda udělá/neudělá přijímačky a maturitu a že známky v bakalářích sledovat nebudu.
Manžel na to neřekl ani slovo. A syn to asi vítá.
Mám dojem, že jsem v tom sama a tak nějak mi dochází síly. Mám ještě jedno mladší dítě, které má problém s češtinou a tam pravidelně trénujeme. Výsledky jsou znát. Nervy mám jen jedny.
Nevím, jak se mám ke staršímu postavit. Nechaly byste staršího svému osudu? Přestaly se zajímat o školní výsledky? Na jednu stranu by se mi ulevilo, na druhou stranu to vnímám jako svoji povinnost. Jak byste situaci řešily vy?
- Citovat
- Upravit
27.2.22 08:00
@Anonymní píše:
Obnovuji diskusi a přikládám svůj dotaz. Respektive výlev. Třeba to někdo dočte až do konce.
Toto pololetí začíná být katastrofa. Začalo to, když koncem ledna byl 14 dní v karanténě a izolaci. Poté jarní prázdniny. Celou dobu říkám, zjisti si, co dělali, ať ti spolužáci pošlou zápisky. Co udělal? Nic. Prý mu nikdo nic neposlal, chyběl taky… Mají ve třídě asistentku, která kdysi nabízela, že zápisky, které musí dělat, ráda ofotí. Té si také neřekl.
Každý večer chodí, zda může na xbox. Vždy se ptám, zda má úkoly, je připraven do školy apod. Stejně jako se ptám, zda něco psali. Odpověď je záporná (na písemky), všechno umí, nic není problém, úkoly nejsou.
Výsledkem je, že donesl nějaké čtyřky a dokonce pětku.
Dokonce mu jeden učitel napsal, že úkol nemá dobře a ať jej druhý den donese opravený (to byla ta pětka). Neopravil si jej.
Jsem z toho nešťastná a připadám si jako blbec. Ať říkám co říkám, je to jako když házím hrách na zeď.
Osobně vidím problém i s tím, že kluk cítí, že tatínek to moc neřeší. Manželovi je to jedno. Je mu jedno, jestli kluk bude mít na vysvědčení dvojky, trojky nebo i čtyřky. On je vyučený a ty čtyřky měl taky.
Teď po té smršti špatných známek (to dříve neměl ani za celý rok) se syn snaží pomáhat doma (dřív jsem mu musela říct, ať např. vyklidí myčku, teď to udělá sám), mazlit se se mnou. Já totiž bouchla a řekla, že proti proudu nepůjdu, nechci se stresovat, zda udělá/neudělá přijímačky a maturitu a že známky v bakalářích sledovat nebudu.
Manžel na to neřekl ani slovo. A syn to asi vítá.
Mám dojem, že jsem v tom sama a tak nějak mi dochází síly. Mám ještě jedno mladší dítě, které má problém s češtinou a tam pravidelně trénujeme. Výsledky jsou znát. Nervy mám jen jedny.
Nevím, jak se mám ke staršímu postavit. Nechaly byste staršího svému osudu? Přestaly se zajímat o školní výsledky? Na jednu stranu by se mi ulevilo, na druhou stranu to vnímám jako svoji povinnost. Jak byste situaci řešily vy?
Asi jsem drsná, ale ano. Ať se stará. Je to jeho budoucnost 
stejně jsem postupovala u svého Syna. Styl ala učíš se pro sebe, ne pro mě.. pokud to nedáš, půjdeš k lopatě a u nás to funguje..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 08:08
@Anonymní píše:
Obnovuji diskusi a přikládám svůj dotaz. Respektive výlev. Třeba to někdo dočte až do konce.
Toto pololetí začíná být katastrofa. Začalo to, když koncem ledna byl 14 dní v karanténě a izolaci. Poté jarní prázdniny. Celou dobu říkám, zjisti si, co dělali, ať ti spolužáci pošlou zápisky. Co udělal? Nic. Prý mu nikdo nic neposlal, chyběl taky… Mají ve třídě asistentku, která kdysi nabízela, že zápisky, které musí dělat, ráda ofotí. Té si také neřekl.
Každý večer chodí, zda může na xbox. Vždy se ptám, zda má úkoly, je připraven do školy apod. Stejně jako se ptám, zda něco psali. Odpověď je záporná (na písemky), všechno umí, nic není problém, úkoly nejsou.
Výsledkem je, že donesl nějaké čtyřky a dokonce pětku.
Dokonce mu jeden učitel napsal, že úkol nemá dobře a ať jej druhý den donese opravený (to byla ta pětka). Neopravil si jej.
Jsem z toho nešťastná a připadám si jako blbec. Ať říkám co říkám, je to jako když házím hrách na zeď.
Osobně vidím problém i s tím, že kluk cítí, že tatínek to moc neřeší. Manželovi je to jedno. Je mu jedno, jestli kluk bude mít na vysvědčení dvojky, trojky nebo i čtyřky. On je vyučený a ty čtyřky měl taky.
Teď po té smršti špatných známek (to dříve neměl ani za celý rok) se syn snaží pomáhat doma (dřív jsem mu musela říct, ať např. vyklidí myčku, teď to udělá sám), mazlit se se mnou. Já totiž bouchla a řekla, že proti proudu nepůjdu, nechci se stresovat, zda udělá/neudělá přijímačky a maturitu a že známky v bakalářích sledovat nebudu.
Manžel na to neřekl ani slovo. A syn to asi vítá.
Mám dojem, že jsem v tom sama a tak nějak mi dochází síly. Mám ještě jedno mladší dítě, které má problém s češtinou a tam pravidelně trénujeme. Výsledky jsou znát. Nervy mám jen jedny.
Nevím, jak se mám ke staršímu postavit. Nechaly byste staršího svému osudu? Přestaly se zajímat o školní výsledky? Na jednu stranu by se mi ulevilo, na druhou stranu to vnímám jako svoji povinnost. Jak byste situaci řešily vy?
Pujde na ucnak, mozna te uklidnim, ale na ucnovskych oborech je mraky lidi co nejsou vubec zrucni..jsou tam proto, ze to proste jinak se svymi znamkami nedali. Vzorech jsem chytry jdu na skolu a jsem zrucny, jdu na ucnak neplati. Je to o..nejsem zrucny ani „chytry“ jdu na ucnak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 08:14
A co dělá otec za práci? Nebylo by možné synovi názorně ukázat, co to obnáší, aby si uvědomil, že na manuální práci nemá buňky a trochu zabral?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 08:15
Ne, já bych ho svému osudu nenechala. V 8. třídě mám ještě pořád za dítě odpovědnost a jeho budoucnost mi není lhostejná. Ono je to sice pohodlnější, ale já bych to neudělala. Naopak bych se domluvila s učitelkou, jestli by byla ochotná mi do bakalářů dávat info o pisemkách a s klukem bych každé odpoledne projela učení z toho dne a přípravu na další včetně úkolů. Pokud by nespolupracoval, žádný x box, vypnutá wifi apod. A mohl by se stavět na hlavu i s tatínkem. Brala bych to jako své selhání, kdybych se o něj přestala starat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 08:29
Já dávám dětem hodně volnosti, pokud si to zaslouží. Jestliže ne, nastane pokud jde o volnost teror.
Takže za mě:
1, otázka, kde vidí probléma, proč najednou takové zhoršení.
Pokud nebude schopen odpovědět a prostě jen lajdačí, tak
2, každodenní kontrola bakalářů, ale až poté, co se ho zeptáš. U nás jsou v bakalářích i písemky a tak.
3, Pokud zalže, že nic, tak bych potrestala za lhaní a to tím způsobem, že 14 dní žádný xbox a pokud se jen zeptá, zda může, nastane den za drzost.
4, Každý den kontrola úkolů a předmětů, co mají na další den, přezkoušení, zda je připraven.
5, Vysvětlila bych mu, že tento režim bude trvat dokud nebude schopen zodpovědnosti úměrné svému věku. Pokud chce mít kontrolu jako malé dítě, nechť se nadále chová nezdopovědně.
6, Za každé lhaní bych zákaz xboxu prodlužovala, pokud bude doma, berte si kabely s sebou do práce.
7, Pokud by to nezabralo, domluvila bych mu kopání a tvrdou práci u nějakých kamarádů na zahradě, ať se procvičí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.22 08:41
@jita22, tatínek dělá něco jako klempíře. Je SVČ. Už jsem několikrát nadhodila, že by až by to bylo možné, vzal syna s sebou. Nadšeně se netvářil.
@terien, to je důvod, proč jsem zde psala. Cítím to podobně. Opravdu jsem ochotna synovi pomoci. Tak nějak si ještě říkám, že distanční výuka pro tuto věkovou kategorii opravdu není a nese si následky. Nedělala jsem nikdy úkoly za děti, ale vysvětlení látky, přezkoušení na vlastní žádost není nic špatného., :nevim
Oni učitelé občas dávají echo i rodičům. Tak jsem věděla i o špatném úkolu, který si mohl opravit (chemie).
U učitelů je obecně velmi pozitivně hodnocen. Jak chování, tak i prospěch.
Na druhou stranu čekám, že když mi řekne vše umím, tak to dá aspoň na dvojku. Je mi jasné, že ta smršť špatných známek je důsledek absence ve škole.
Už měl xbox/počítač zakázaný několikrát. Tatínek dojede na víkend a najednou koukám, že hraje. Někdy i s tátou. 
Prý se to naučí.
Syn k tátovi tíhne - neprudí ho, tak jak já. Je to vidět i když něco hrajeme jako rodina. Kluk se mě snaží zlikvidovat /porazit (dle typu hry). Tátu zachraňuje a podporuje. Já si z toho nic nedělám, ale vnímám skrytý význam… 
- Citovat
- Upravit
27.2.22 08:45
Pak bych si promluvila i s manželema a pravděpodobně bych ho obvinila z toho, že je špatný a nezdopovědný otec a že me zklamal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 09:02
@Anonymní píše:
@jita22, tatínek dělá něco jako klempíře. Je SVČ. Už jsem několikrát nadhodila, že by až by to bylo možné, vzal syna s sebou. Nadšeně se netvářil.@terien, to je důvod, proč jsem zde psala. Cítím to podobně. Opravdu jsem ochotna synovi pomoci. Tak nějak si ještě říkám, že distanční výuka pro tuto věkovou kategorii opravdu není a nese si následky. Nedělala jsem nikdy úkoly za děti, ale vysvětlení látky, přezkoušení na vlastní žádost není nic špatného., :nevim
Už měl xbox/počítač zakázaný několikrát. Tatínek dojede na víkend a najednou koukám, že hraje. Někdy i s tátou.
Oni učitelé občas dávají echo i rodičům. Tak jsem věděla i o špatném úkolu, který si mohl opravit (chemie).
U učitelů je obecně velmi pozitivně hodnocen. Jak chování, tak i prospěch.
Na druhou stranu čekám, že když mi řekne vše umím, tak to dá aspoň na dvojku. Je mi jasné, že ta smršť špatných známek je důsledek absence ve škole.
Syn k tátovi tíhne - neprudí ho, tak jak já.
Promluvila bych i s manželem s tím, že pokud tě nepodpoří, tak nebudou hrát ani jeden, protože to nebude v provozu. A velmi dobrý nápad je, vzít synka sebou na brigádu. Prostě celkově přitáhnout oprať, ale neztratit kontrolu a pomáhat mu. Já upřímně nechápu, jak se na ZŠ může rodič na dítě vykašlat, vždyť kolik z nás se učilo pro svoji budoucnost já ještě na střední to dělala hlavně kvůli mámě, aby měla radost a nebyla smutná 
kdyby měla přístup „dělej si co chceš, mě je to jedno“, tak bych žádnou střední asi ani neměla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 09:12
@Anonymní píše:Šlo by xbox pouze v případě, že nepřinese 3,4,5 ze školy? A s mužem bych promluvila, ze snad nás syn nemusí mít čtyřky, pokud měl dřív jej dvojky a rukama se nejspíš neuživí. Měl by ho motivovat i on. Třeba na něj dá.
Obnovuji diskusi a přikládám svůj dotaz. Respektive výlev. Třeba to někdo dočte až do konce.
Toto pololetí začíná být katastrofa. Začalo to, když koncem ledna byl 14 dní v karanténě a izolaci. Poté jarní prázdniny. Celou dobu říkám, zjisti si, co dělali, ať ti spolužáci pošlou zápisky. Co udělal? Nic. Prý mu nikdo nic neposlal, chyběl taky… Mají ve třídě asistentku, která kdysi nabízela, že zápisky, které musí dělat, ráda ofotí. Té si také neřekl.
Každý večer chodí, zda může na xbox. Vždy se ptám, zda má úkoly, je připraven do školy apod. Stejně jako se ptám, zda něco psali. Odpověď je záporná (na písemky), všechno umí, nic není problém, úkoly nejsou.
Výsledkem je, že donesl nějaké čtyřky a dokonce pětku.
Dokonce mu jeden učitel napsal, že úkol nemá dobře a ať jej druhý den donese opravený (to byla ta pětka). Neopravil si jej.
Jsem z toho nešťastná a připadám si jako blbec. Ať říkám co říkám, je to jako když házím hrách na zeď.
Osobně vidím problém i s tím, že kluk cítí, že tatínek to moc neřeší. Manželovi je to jedno. Je mu jedno, jestli kluk bude mít na vysvědčení dvojky, trojky nebo i čtyřky. On je vyučený a ty čtyřky měl taky.
Teď po té smršti špatných známek (to dříve neměl ani za celý rok) se syn snaží pomáhat doma (dřív jsem mu musela říct, ať např. vyklidí myčku, teď to udělá sám), mazlit se se mnou. Já totiž bouchla a řekla, že proti proudu nepůjdu, nechci se stresovat, zda udělá/neudělá přijímačky a maturitu a že známky v bakalářích sledovat nebudu.
Manžel na to neřekl ani slovo. A syn to asi vítá.
Mám dojem, že jsem v tom sama a tak nějak mi dochází síly. Mám ještě jedno mladší dítě, které má problém s češtinou a tam pravidelně trénujeme. Výsledky jsou znát. Nervy mám jen jedny.
Nevím, jak se mám ke staršímu postavit. Nechaly byste staršího svému osudu? Přestaly se zajímat o školní výsledky? Na jednu stranu by se mi ulevilo, na druhou stranu to vnímám jako svoji povinnost. Jak byste situaci řešily vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.22 09:21
Souhlasim s @martina.se ..u nas to zabralo, muj pubos se vzpamatoval, v pulce osmicky se zacal ucit a ze ctyrek to vytahl ma vyznamenani, co se prijimacek na ss tyka, ucil se sam. Ted je na prumyslovce.
Me matka tlacila stylem kontroly, donutila me jit na gympl. Z vejsky jsem utekla pak. A delala si ji az s detma a az jsem ja chtela. K nicemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
