Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ja mam taky 16ti letyho, je na gymplu (sel z 5.tridy), a dost jsme s tim ze zacatku zapasili - spis teda se znamkama nez s tim, ze by lajdal (i kdyz i o neuceni se slo), ale NIKDY by me nenapadlo ho z ty skoly brat (a to by slo jen o navrat na zakladku).
Tvuj plan mi hlava vubec nebere, podelate mu zivot.
Pripada mi, ze Te hlavne stve, ze Ty se honis ve Vasi firme. Ale on rodice o zakladani rodinne firmy nezadal. Jestli jsem to blbe pochopila, tak sorry, nekde jsem tu zahlidla, ze mate firmu … docitam to letem svetem. Soupnout 16ti lety dite mezi nejaky typy bez vzdelani do prace - to je teda motivace jak hrom
Me je ho normalne skoro lito ![]()
Také bych ho nebrala ze školy. Práci nesežene (jedině opravdu u vás), i na to místo skladníka bude určitě jiných zájemců dost. A proč myslíš, že tě vlastně poslechne a eventuelně i do té práce bude chodit - a podávat výkon? Když ne, vyhodíte ho z domu? To mu správnou cestu neukáže.
Překousla bych to a zkusila jinak. Přeřazení na jinou školu by šlo domluvit ještě teď. O víkendu brigády nebo značně omezit kapesné, nic navíc. Četla jsem někde obor?
Mám kamaráda, který umělecký obor vystudoval a už po dobu studia si tím dost vydělal. Jak je syn zdatný? Přece jen to vyžaduje talent a pokud ho má, dávat ho na IT… ![]()
Tak co - odjel na intr? ![]()
Ty znáš svého syna nejlíp, pokud jsi si jistá, že opravdu dostane ponaučení, tak bych to udělala. Ale asi bych ho zaměstnala u sebe ve firmě, aby byl pod dohledem, měla bych strach poslat ho pracovat někde s lidmi, kteří neumí nic jiného než sprostě nadávat, to by se asi brzy vezl někde jinde. Nebo jak píše Alichi, přehlásila bych ho na jinou školu. Možná bych mu dala na výběr
Ale máš to těžké, vůbec se netěším, až to budu muset řešit taky ![]()
nakukovatelka píše:
Ja mam taky 16ti letyho, je na gymplu (sel z 5.tridy), a dost jsme s tim ze zacatku zapasili - spis teda se znamkama nez s tim, ze by lajdal (i kdyz i o neuceni se slo), ale NIKDY by me nenapadlo ho z ty skoly brat (a to by slo jen o navrat na zakladku).Tvuj plan mi hlava vubec nebere, podelate mu zivot.
Pripada mi, ze Te hlavne stve, ze Ty se honis ve Vasi firme. Ale on rodice o zakladani rodinne firmy nezadal. Jestli jsem to blbe pochopila, tak sorry, nekde jsem tu zahlidla, ze mate firmu … docitam to letem svetem. Soupnout 16ti lety dite mezi nejaky typy bez vzdelani do prace - to je teda motivace jak hromMe je ho normalne skoro lito
Nakukovatelko, také mám dceru na gymplu v sekundě a z krásných samých jedniček na základce ,jsou trojky ( a to s odřenýma ušima)
Ale já vím, že je to normální ![]()
valkil píše:
Ale manžel povídá, že je to dobře, aspoň nešim dětem nebude brát práci
Hm, nic ve zlém, ale to je typicky naivní názor dnešních lidí. U nás v rodině se z matčiny strany honilo do škol, tituly, aby pak byla práce.
Z otcové jsou to vyučení - ledva - lidi, dneska mají obrovské firmy a ta „učená“ strana leda suchý z nosu.
Otec je teda pilot, ale proti nim je chudej.
O tomhle to dneska vůbec není.
A mimochodem, já bejt dneska mladej kluk, jdu na zedníka, instalatéra apod. ![]()
Zakladatelko, promluv si se synem, co dál. Chce jinou školu? Chce úplně jinej obor?
Hlavně teď nesmí skončit na pracáku - nevím jak u vás, ale u nás - Kutnohorsko - to teda absolutně není o škole!
Kdo má známosti a prachy, má taky práci. Já jsem chvilku na pracáku byla a odnesla si leda to, že stejně nemá cenu studovat.
Takže to by pro něj motivací nebylo.
Chce to najít si, co mě baví - a to jsem v 16 teda já už věděla..
- a pak až případně školy/rekvalifikace dělat. Kdo dneska zůstane u toho, co vystudoval? Moc nás asi není. Úplně ze školy bych ho nebrala, pokud by svůj názor neřekl, přeřadila bych ho blíž.
I za cenu jinýho oboru.
Za chvilku mi sem dorazí známá - hlídám jí děti - dělá psycholožku na školách, schválně se jí optám na názor. ![]()
tak jápřidám svou trošku, ale z jiného úhlu pohledu- z té puberťákovy strany ![]()
se mnou začaly být problémy už na základce kolem 6. třídy, z jedničkářky trojkařka, naši to těžce nesli, jejich jediná milovaná holčička začala dělat jednu botu za druhou, tak mě táta do 8.třídy šoupnul na jinou základku, kde jsem to zdárně a se staženým zadkem doklepala..strašně jsem chtěla jít na konzervatoř, ale v Praze mě nevzali, kdežto v Teplicích ano (navíc ten můj obor se nevyučoval všude), takže mě naši dali na intr, všechno bylo v pohodě, ale po dvou třech měsících jsem začla všechno flákat, ta volnost, zamilovala jsem se atd atd..tak mi jednoho dne- někdy v květnu táta řekl, že konec, že už se tam nevrátím a mám jedinou šanci- buď udělám přijímačky na gympl v Praze nebo jdu pracovat, a že si mám ihned najít brigádu a začít se finančně podílet na chodu domácnosti, rozhodně takto nebylo učiněno z hlediska chudého rodinného rozpočtu, ale aby mě naučil, že peníze se prostě nějak vydělávají…na gympl jsem se dostala, byla jsem šíleně vystrašená, že budu muset jít dělat prodavačku do billy
zdárně jsem odmaturovala, vzali mě na VŠ..ale myslím, že kdyby mi rodiče vše servírovali, rozhodně by to dopadlo hůř, takže já bych mu nůž na krk dala, at zvolí on sám, aby vám potom nemusel nic vyčítat…
Já furt nechápu srovnávání blbýho prospěchu na učňáku, s blbýma známkama na gymplu. NA gymplu (i na tom 8miletým jsou na děti kladený mnohem větší nároky, než na učňáku), já na 8miletým gymplu byla, taky z jedničkářky jsem spadla do trojek… Prostě do průměru… V kvartě jsem se rozhodla, že gympl není nic pro mě a šla jsem na střední…
První rok nebyl nic moc, ale pak jsem bez problémů měla jedničky…
Prostě na té střední byla ta úroveň úplně někde jinde, než na gymplu. Z gymplu jsem byla zvyklá, že nám nikdo nic nediktoval, výpisky jsme si dělali sami atd., na střední jsem se zas dostala „na první stupeň“, všechno nám diktovali a dávali na „zlatým podnose“ ![]()
A kupodivu tehdy, i když mi bylo těch 15 - 16, jsem cítila zodpovědnost za to, že jsem si tu školu vybrala (částečně i přes nesouhlas rodičů) a že prostě musím mít lepší známky, než se kterejma jsem šla z gymplu, abych jim ukázala, že ta volba nebyla špatná… ![]()
JEdiný, co bylo legrační, bylo to, že po přijímačkách se šla mamka podívat na výsledky a přesvědčovali ji, ať jdu na jinej „výběrovej“ obor, že podle vysvědčení si mysleli, že ze mě „nic nebude“, ale přijímačky jsem tehdy udělala nejlíp ze všech…
![]()
U gymplu většinou (i když teď už asi tolik ne) platí to, že i jedničkáři ze základky prostě musí makat, protože když se dostanou na gympl, jsou zas jen průměr. A to samý platí při přechodu na vejšku. Záleží, co s tím potom ten člověk udělá (nebo neudělá).
Já osobně bych na učňáku nějakýho zaměření byla ochotná tolerovat blbý známky z všeobecnejch předmětů, ale u těch oborovejch prostě ne… ![]()
kate02 píše:
Já furt nechápu srovnávání blbýho prospěchu na učňáku, s blbýma známkama na gymplu. NA gymplu (i na tom 8miletým jsou na děti kladený mnohem větší nároky, než na učňáku), já na 8miletým gymplu byla, taky z jedničkářky jsem spadla do trojek… Prostě do průměru… V kvartě jsem se rozhodla, že gympl není nic pro mě a šla jsem na střední…První rok nebyl nic moc, ale pak jsem bez problémů měla jedničky…
![]()
Prostě na té střední byla ta úroveň úplně někde jinde, než na gymplu. Z gymplu jsem byla zvyklá, že nám nikdo nic nediktoval, výpisky jsme si dělali sami atd., na střední jsem se zas dostala „na první stupeň“, všechno nám diktovali a dávali na „zlatým podnose“
![]()
A kupodivu tehdy, i když mi bylo těch 15 - 16, jsem cítila zodpovědnost za to, že jsem si tu školu vybrala (částečně i přes nesouhlas rodičů) a že prostě musím mít lepší známky, než se kterejma jsem šla z gymplu, abych jim ukázala, že ta volba nebyla špatná…
JEdiný, co bylo legrační, bylo to, že po přijímačkách se šla mamka podívat na výsledky a přesvědčovali ji, ať jdu na jinej „výběrovej“ obor, že podle vysvědčení si mysleli, že ze mě „nic nebude“, ale přijímačky jsem tehdy udělala nejlíp ze všech…
U gymplu většinou (i když teď už asi tolik ne) platí to, že i jedničkáři ze základky prostě musí makat, protože když se dostanou na gympl, jsou zas jen průměr. A to samý platí při přechodu na vejšku. Záleží, co s tím potom ten člověk udělá (nebo neudělá).![]()
Myslím, že je to myšleno tak, že kdyby měl na lepší známky, nemusel by chodit na učňák. Když má trojky na učňáku na střední by měl pětky. Chápeš ? Prostě dělá nějakým tempem, na učňáku mu to tempo stačí na trojky (čytřky) na gymplu by mu tempo stačilo na pětky. Já zase nechápu, proč jsou tak důležité známky.
A nám na stření nic nediktovali
Heslem bylo : Nestíháš, nepatříš ![]()
kate02 píše:
Já osobně bych na učňáku nějakýho zaměření byla ochotná tolerovat blbý známky z všeobecnejch předmětů, ale u těch oborovejch prostě ne…
Já měla vždycky nejhorší znáky z oborových předmětů i na vš. Ve škole je to trochu o něčem jiném než potom v reálu. Na oborové předměty, byli stokrát větší nároky, protože to si prostě musel vědět. Špatné známky podle mě nevypovídají o ničem..(pokud samozřejmě nejde o pětky..) ![]()
Kallkapa píše:kate02 píše:Já měla vždycky nejhorší znáky z oborových předmětů i na vš. Ve škole je to trochu o něčem jiném než potom v reálu. Na oborové předměty, byli stokrát větší nároky, protože to si prostě musel vědět. Špatné známky podle mě nevypovídají o ničem..(pokud samozřejmě nejde o pětky..)
Já osobně bych na učňáku nějakýho zaměření byla ochotná tolerovat blbý známky z všeobecnejch předmětů, ale u těch oborovejch prostě ne…
tak zálží pak taky na celkovým průměru té třídy. Je fakt, že chlap šel na VŠ s trojkama / čtyřkama a byl na tom stejně jako já - jedničkářka…
ale zas pak byli na tý vysoký experti (taky z průmyslovky) a ti nevěděli ani naprostý základy… A co pak takovej člověk bude dělat v praxi?
![]()
kate02 píše:Kallkapa píše:tak zálží pak taky na celkovým průměru té třídy. Je fakt, že chlap šel na VŠ s trojkama / čtyřkama a byl na tom stejně jako já - jedničkářka…kate02 píše:Já měla vždycky nejhorší znáky z oborových předmětů i na vš. Ve škole je to trochu o něčem jiném než potom v reálu. Na oborové předměty, byli stokrát větší nároky, protože to si prostě musel vědět. Špatné známky podle mě nevypovídají o ničem..(pokud samozřejmě nejde o pětky..)
Já osobně bych na učňáku nějakýho zaměření byla ochotná tolerovat blbý známky z všeobecnejch předmětů, ale u těch oborovejch prostě ne…ale zas pak byli na tý vysoký experti (taky z průmyslovky) a ti nevěděli ani naprostý základy… A co pak takovej člověk bude dělat v praxi?
![]()
![]()
Buď se to naučí, nebo ho vyhodí.. nic jiného se stát nemůže
Ale tady nejde o Vš ale o učňák. Myslíš, že třeba Fotograf bude hůř fotit, protože měl čtvery z češtiny ?
Učňák s uměleckým zaměřením pro kluka.
Umělecký truhlář, umělecký kovář, kameník, nic jiného mě nenapadlo,ale určitě je toho víc ![]()
Učňák srovnávat s gymplem
to je kravina, učňák se nedá srovnávat ani se SŠ s nějakým zaměřením.
Učňák je o malinko těžší základka.
2 měsíce na učňáku je opruz, protože je učí uplný základy které už každý(většinou) zná, já na učňáku švadlena a prošívali jsme papír
když už jsem si v té době šila oblečení takže mě to děsně bavilo
![]()
Myslím že u zakladetelky jde o peníze, nebo se zjistilo že synek není až tak nadaný ![]()
A na SOU záleží spíš na šikovnosti a praxi než na známkách ![]()
A v životě jako takovém záleží na dravosti a šikovnosti, než na vzdělání, tím samozřejmě nesnižuju důležitost vzdělání.
Hodako, mě právě napadl ten fotograf
I by to odpovídalo tomu, že zakladatelka psala, že k tomu ani nemusíš mít školu a stačí nějaký kurz (nebo tak nějak to psala). Jůůů já bych chtěla dělat fotografa ![]()