Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Respektovat a být respektován
- Fotoalbum (67)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Spirála Respektovat a být respektován?
Přidejte zkušenost s Spirála Respektov...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.7.12 20:33
@suik - víš, když ji ignoruješ, tak ji dáváš najevo, že její pocity nejsou pro tebe důležité a protože ona hodně odvozuje svou hodnotu od toho, jak ty na ni pohlížíš, tak i ona se naučí, že její pocity nejsou pro druhé důležité a postupně je přestane ukazovat…Osobně bych použila jen tu první půlku věty - Vidím, že se ti to nelíbí..že jsi smutná, naštvaná, protože nechceš mít klobouček..chápu..(to stačí, je zbytečné dodávat - klidně se vztekej = mě to nezajímá v podstatě). Je dobré si uvědomit, že pro takto malé děti je každý prožitek velmi silný, vše prožívají tady a teď a naplno..takže i spadlá věž se rovná tragédii..a tak to, co potřebují je naše láska (= naše akceptace jejich chování bez výhrad) a přítomnost, že u nich zůstanem a chápeme je..(žádné vysvětlování)..ty věty, co používáš jsou hrozby, bude se proti nim bouřit..s tím kloboučkem..můžeš už doma říct - venku hodně svítí sluníčko, z toho nás může bolet hlava - vezeme si ven klobouček, když budeš mimo kočárek, budeš ho potřebovat mít na hlavě… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.12 21:35
@Blandik ten první systém hodně používám a vím, že to dělá divy. Opravdu to funguje. Nejvíc dítě rozčílí manžel, který dá zákaz a nic nevysvětlí. Vidím, že dítě tápe a je nešťastné. On má taky problém se s ní domluvit bez konfliktu. Já vysvětlím a dcera mě v podstatě vyhoví, jenže mě to nefunguje v období vzdoru 
.Tam musím odejít, ale ona se okamžitě uklidní. Takže hraje divadlo? Já myslím, že ano. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.12 21:47
@Blandik ja tohle pouzivam, kdyz vim, ze je to fakt truc, jedna se o 100× domluvenou vec, ona dobre vi jak to ma byt…kdyz neco co by ji trapilo, tak to ne. To spis pouzivam, ja vim ze se ti to nelibi, ja ti rozumim, ale neda se nic delat/ ja s tim nic neudelam…
Ale u prvniho pripadu na to fakt nehodlam reflektovat. Vim ze si vynucuje pozornost, a prave nechci aby kdyz na to budu reagovat, si to spojila, to radsi tu pozornost venuju v jinych situacich, aby si ji vynucovat nemusela.
a kolikrat vysvetluju veci dopredu a stejne marne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.12 22:00
Rabr je zajimava vec, asi se do ni zase budu muset zacist, i kdyz se to cte teda blbe, ale kdyz je mi blbe/jsem unavena/zpruzena, tak stejne sklouznu k nerespektovani, jsem taky jen clovek…
ale treba s tim klobouckem - ja to neberu jako hrozbu, ale vyber, chces chodit, budes mit kloboucek, jestli ho fakt nechces, tak musis zustat v kocarku. jen jsem ji pak ukazala, jak to vlastne myslim…
to nejake dopredu vysvetlovani fakt nemelo smysl, i to bylo pro ni tehdy dost abstraktni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.12 00:30
@Blandik - jak jsi zmiňovala, že čerpáte z nějaké další knížky, která to je? Mně se právě Rabr čte trochu blbě, tak by mi třeba ta druhá vyhovala líp.
Jinak díky za tvůj příspěvek, zase mě to trochu nakoplo, abych o svých reakcích víc přemýšlela. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.12 02:32
Tak nějak jsem prolítla diskuzi a jediné co mě napadlo- nečetla jsem úplně vše, tak se třeba opakuji- to opravdu potřebujete číst nějaký knížky o tom jak vychovávat vlastní dítě? Každý je přece jiný a potřebuje jiný přístup. Mateřský cit a vlastní rozum je přece nade všechny knihy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepřihl.zolycka
2.7.12 11:12
@zanda81 ano, potřebujeme a ne, nestačí. Vychovat z dítěte slušného člověka je dle mého nejdůležitější životní úkol…
na vše člověk musí mít v dnešní době papír a papír na papír a když jde o výchovu dítěte, tak je to „brnkačka“, to zvládne každý, nějaká prozřetelnost mi sama poradí, jak nedělat chyby?:) nemyslím si… však se jen podívej na zprávy v tv, okolo sebe a do třídních kolektivů, kolik je tam dětí, jejichž rodičům ten mateřský cit velí špatně a nebo nevelí vůbec myslím, že není vůbec ostuda nebo ukázka neschopnosti se podívat do chytrých knih a vybrat si z nich, to co tě osloví a funguje…je to dle mého známka toho, že tu výchovu nebere rodič, jako že „ono se to nějak“…a „naši mě taky tak vychovali a žiju“ apod.
- Citovat
- Upravit
2.7.12 11:41
@nepřihl.zolycka píše:
@zanda81 ano, potřebujeme a ne, nestačí. Vychovat z dítěte slušného člověka je dle mého nejdůležitější životní úkol…
na vše člověk musí mít v dnešní době papír a papír na papír a když jde o výchovu dítěte, tak je to „brnkačka“, to zvládne každý, nějaká prozřetelnost mi sama poradí, jak nedělat chyby?:) nemyslím si… však se jen podívej na zprávy v tv, okolo sebe a do třídních kolektivů, kolik je tam dětí, jejichž rodičům ten mateřský cit velí špatně a nebo nevelí vůbec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.12 08:40
@suik @29 - já si myslím, že je na dítěti, kdy potřebuje pozornost, ne na dospělém, aby rozhodoval, jestli teď tu pozornost dá..myslím, že dát pozornost v situaci, kdy to dítě potřebuje, je projevem lásky (tím hmatatelným).
@Titty - co vím, tak údajně lépe čtivé a více na batolata jsou Jak mluvit, aby děti naslouchaly a Jak naslouchat, aby děti mluvily..ale nečetla jsem je. Ta knížka, co mě poslední dobou zaujala, je Vychováme děti a rosteme s nimi - Naomi Aldort..když jsem ji četla před dvěma lety (to jsem měla rabr čerstvě v sobě), tak mi přišla trošku moc volná, ještě jsem nedokázala dítě respektovat, měla spoustu svých obav a strachů, jestli když budu postupovat podle rabru, jestli ho dokážu „vychovat“ a tak jsem rabr stejně na začátku používala jako formulky, za kterými se schovávalo „nucení“ a aby bylo po mém, jen v hezčím slovním balení…ale jak dítě rostlo, rostly zkušenosti a důvěra v něj a najednou jsem zjistila, že Vychováváme děti a rosteme s nimi - popisuje ty situace, které u nás doma fungují..a že i rabr může být pěkně manipulativní a formativní, pokud při jeho použití rodič chce dítě manipulovat, nutit a ovlivnit..(však myslím, že i autoři rabru o tom v knížce píšou, že používat formulace z knihy je mnohem snazší než změnit způsob myšlení..)..ale je to cesta a ta má vývoj.
@zanda81 - mateřský cit a vlastní rozum je fajn věc, bohužel náš rozum a mysl je zatížená stereotypy, které kolem nás jsou a které nekriticky někdy používáme - viz náš pocit, že dítě není partner dokud se nechová dospěle, naše pocity, že dítě by už mělo dělat to a to, jak ho naučit si hrát s dětmi, jak ho naučit se dělit, zdravit, děkovat, omluvit se, rozdělit se, usínat a oblíkat se…a k tomu, jak mu třeba neochvějně tvrdíme, že to nemůže bolet, to se nic nestalo - když spadne, jak neustále vnášíme naše dospělé zkušenosti a deformace do světa dětí, kdy nerespektujeme mentální úroveň dítěte a jeho názory a pocity, a pořád a pořád dokola mu nutíme a servírujeme naše názory o světě - jak tohle asi na dítě působí? Třeba i tak, že z něj nakonec vyroste dospělý, který se nespoléhá na své vnitřní pocity, na svůj vnitřní svět..ale hledá akceptaci u cizích lidí, pořád hodnotí a odsuzuje ostatní, pomlouvá a tím si zvyšuje vlastní pocit hodnoty a proč si musí zvyšovat vlastní hodnotu, protože jeho hodnota byla narušena v dětství jeho milujícími rodiči…
Není to jen cesta, jak „lépe vychovat dítě“, ale je to cesta, jak uzdravit sebe, jak sebe rozvíjet..ani nevíš, jak se mi lépe dýchá od té doby, co prostě lidi kolem sebe nehodnotím, nesoudím manžela, neobviňuji za své pocity jeho nebo ostatní lidi, ale hledám v sobě..je to o poznávání sebe sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.12 19:00
@Blandik no to se moc hezky cte, ale v praxi to proste kolikrat moc nejde, nejsem robot a taky mam svoje potreby.
navic nekdy je proste lepsi odejit, kdyz ze me citi vztek a negativni emoce, je mnohem prospesnejsi na chvilku oddych od sebe, nez pak vybuch a vycitky.
Rabr je dobra vec, to nerikam, ale stejne do toho davam taky instinkt a vlastni rozum a proste si to prispuzobim podle sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 20:55
@suik - já psala o tom, že rodič někdy cítí strach dát pozornost, aby nerozmazlil, dítě si nezvyklo..ne o situaci, že rodič má být robot..psala jsem o tom strachu, kdy schválně chce dítěti nevyhovět = ukazujeme mu vzor chování…Taky jsem měla strach, taky jsem měla pocit, že ho musím zvykat, že ne vždy bude po jeho, že nemám čas atd..předcházela jsem jeho vývoj..dneska už ten strach nemám, takže jsem psala spíše o naší zkušenosti a jako téma k zamyšlení..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.12 21:06
Knížku Respektovat a být respektován jsem četla a přijde mi fajn. Nicméně hodně mi dala, ale řídím se z ní tak na 20 procent… Naučila jsem se vysvětlovat, ukazovat jinou cestu (ne říct - NEskákej do kaluže, ale obejdi tu kaluž apod.). Je toho samozřejmě víc, ale některé věci mi přijdou na komunikaci s dvouletým dítětem dost přehnané.
Příklad z praxe: Dcera s kámoškou (necelé 3 roky) jely na odrážedle a objížděly jsme jeden dům. Jedna cesta je delší a druhá o hodně kratší. Už jsme pospíchaly a holky odjely tou delší trasou. Křičely jsme, ať se vrátí, ale ony, že chtějí jet tudy… Dobře věděly, že to tudy jde, ale rozhodně nedokáží pochopit, že je to zbytečná zajíždka… Musely jsme na ně zakřičet a říct jim, že jestli nebudou poslouchat, nebudou moct jezdit na kole, a že jestli nepojedou, kudy chceme my, tak jim prostě ty kola sebereme — to na ně platilo, nicméně absolutně mimo knížku. 
(zastrašování, hrození..). Prostě vysvětlovat je moc pěkné, ale prostě vysvětlit se nedá vše.
Zase na druhou stranu jsme obě holky díky téhle knížce naučily hezky se dělit, půjčovat si věci, omluvit se, pohladit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.12 23:26
@nepřihl.zolycka píše:
@zanda81 ano, potřebujeme a ne, nestačí. Vychovat z dítěte slušného člověka je dle mého nejdůležitější životní úkol…
na vše člověk musí mít v dnešní době papír a papír na papír a když jde o výchovu dítěte, tak je to „brnkačka“, to zvládne každý, nějaká prozřetelnost mi sama poradí, jak nedělat chyby?:) nemyslím si… však se jen podívej na zprávy v tv, okolo sebe a do třídních kolektivů, kolik je tam dětí, jejichž rodičům ten mateřský cit velí špatně a nebo nevelí vůbec
Tak nevím, nechci dělat dusno, ale s tím co píšeš opravdu nemůžu souhlasit. Každé dítě je jiné a já jako matka vím nejlíp jak reaguje na určité situace, jak se zachová atd. Takže pokud nejsem asociál, nebo mentálně trošku jinde než je běžné, tak přece dokážu vychovat své vlastní dítě i bez pomoci tzv. chytrých knih. Samozřejmě jiná situace je v případě LMD, ADHD atd. Tady už je třeba specifický přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
