S vyznamenáním na zdrávku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Sany80s píše:
Realita je, že se dostanou běžně i čtyřkaři a to i dnes. Mám toho okolo sebe víc než dost.
No v našem kraji ani náhodou. Tam byl nátřesk pomalu jak na gymnázia. A přijímačky jsou ČJ a M z Cermatu.
Příspěvek upraven 18.11.22 v 14:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna píše:
Je to tak, teď je málo míst na středních školách a hodně dětí se nedostalo nikam. Překvapuje mě, že se tím nikdo nezabýval, přitom jim to muselo být jasné.
Bude to podobné jako u ročníků narozených v 70. a začátkem 80. let, boj o místa na školách, kdy ani ti se samými jedničkami nedostali. Je to nespravedlivé, děti narozené v 90. letech si mohly více vybírat, míst bylo často více než uchazečů. Neznalý člověk řekne, tak se měly učit, asi neudělaly přijímačky. Nechápou, že místa na SŠ prostě nejsou. Četla jsem právě, že rodiče řešili, co s těmi dětmi, jestli do učení, na soukromou školu nebo někam daleko dojíždět bez ohledu na typ SŠ, hlavně, aby dítě někde bylo.
Mít dnes vyznamenání a ještě v 9. třídě ZŠ není noc extra vzhledem k tomu, že nejlepší jsou už dávno na 8G a 9G. Vyznamenáním na běžné ZŠ bych se ani nechlubila, je to naprosto nicneříkající údaj.
Tak nespravedlivé to je k dřívějším ročníkům. Tehdy obecně bylo méně maturantů a mít vš, to neměl každý. Dnes maturitu získá téměř každý, jak nespravedlivé vůči starším ročníkům, kdy za totality navíc dost lidí nemohlo studovat z politických důvodů. Ano, počet míst na sš je stejný, ročníky v populaci nejsou rovnoměrně, různé silné ročníky husákových dětí a pak jejich děti, proti tomu zas slabší ročníky.
Jinak jistě, nejsou školy srovnatelné. Ale dobrá zš nemusí být horší jak nějaké slabší gymnázium. Gymnázia odfiltrují určité děti, ale mnohdy to je o bohatších rodičích než o lepších studijních předpokladech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hecate píše:
@Josefuna Je to vlastně ten samý problém, jako když se pár let dozadu „řešilo“ (no, spíš neřešilo do doby, než rodiče začali řvát jak pardálové v kleci) umístění těchto dětí ze silných ročníků do mateřských škol (kdy nebyla místa kolikrát ani pro předškoláky, protože se spousta školek v době populačního propadu porušilo a budovy se nenávratně začaly užívat k jinému účelu) a později základních škol (tam byla výhoda snad jen ta, že dítě někam přijmout museli, ale i tak se různě rušili specializované učebny, aby byly k dispozici klasické třídy, a dumalo se nad tím, jak „nafouknout“ jídelnu a tělocvičnu). No a obávám se, že teď se nám problém posunul na školy střední. A totéž se bude řešit i na univerzitách. Prostě nevýhoda silných ročníků je ta, že celý život strávíš v tlačenici.
Právě, bylo to jasné už podle chybějících míst ve školkách. Tady jde o to, že se to týká vlastně jen rodičů těchto silných ročníků, ostatním je to jedno, takže se to neřeší.
Nejdříve řešíš tohle jako dítě, kdy se v 90. letech těžko dostávalo na VŠ, a pak to řešíš jako rodič vlastního dítěte znovu 
Zatímco teď si slabé ročníky studují, co chtějí, nemusí se nijak zvlášť namáhat a jsou tam ti, co za nás by končili maturitou, naše děti čeká zase silná konkurence a možná i školné k tomu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna A teď si vezmi, že z jisté málo početné generace vystudoval VŠ prakticky každý, kdo měl díru do řiti, a tihle lidi jednou budou těm našim dětem, které se horko těžko někam protlačí, velet a šéfovat 
. Upřímnou soustrast.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Náhodný host píše:
Tak nespravedlivé to je k dřívějším ročníkům. Tehdy obecně bylo méně maturantů a mít vš, to neměl každý. Dnes maturitu získá téměř každý, jak nespravedlivé vůči starším ročníkům, kdy za totality navíc dost lidí nemohlo studovat z politických důvodů. Ano, počet míst na sš je stejný, ročníky v populaci nejsou rovnoměrně, různé silné ročníky husákových dětí a pak jejich děti, proti tomu zas slabší ročníky.Jinak jistě, nejsou školy srovnatelné. Ale dobrá zš nemusí být horší jak nějaké slabší gymnázium. Gymnázia odfiltrují určité děti, ale mnohdy to je o bohatších rodičích než o lepších studijních předpokladech.
Já bych zrušila hlavně body za známky u přijímaček. Je to celkem trapné, protože řada učitelů nechce dětem ublížit a tu jedničku jim dá. Můj syn se hlásil na 8G z mezinárodní školy, kde to není rozdávání jedniček jako v ČR a klidně jim dají z tělocviku, hudební výchovy a výtvarky C. Rozsah známek je od A po FX.
Dostal se, ale bylo to směšné, protože byl asi mezi 10 uchazeči s nejmenším počtem bodů za vysvědčení, protože většina za vysvědčení měla maximum. Nakonec byl myslím dvanáctý. Dobrý pak bylo, že někteří s maximálním počtem bodů za vysvědčení udělali Cermat na 40 bodů ze 100. Tak jen tolik k těm známkám a vyznamenáním v ČR.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hecate píše:
@Josefuna A teď si vezmi, že z jisté málo početné generace vystudoval VŠ prakticky každý, kdo měl díru do řiti, a tihle lidi jednou budou těm našim dětem, které se horko těžko někam protlačí, velet a šéfovat
To víš, místa budou obsazena a sama víš, jak se někdy musí čekat na generační obměnu, abys ses mohla dostat na některá místa. Nejlepší by dnes bylo mít nějakou řemeslnou firmu, klidně revize a opravy kotlů apod.
Příspěvek upraven 18.11.22 v 15:12
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Už je to mimo téma, ale jak státu dochází peníze, tak možná i studium na VŠ nějak omezí. Buď školním nebo počtem míst. Je příšerné, že se tvrdí, že mladí si vybírají nepotřebné obory, když na potřebné lékařství berou asi 20 % a na stomatologie 4 až 6 % přihlášených. Takže to není jen o studentech, že. On o zdravotní obory zájem, je a nemalý. Akorát tam berou málo lidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Sany80s píše:
Naprostý nesmysl, je to úplně naopak.
Nemocniční sestra s praxí mívá plat nad 40 tis. Kč. Je to naopak na podmínky ČR dobře placené a jisté povolání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna píše:
Já bych zrušila hlavně body za známky u přijímaček. Je to celkem trapné, protože řada učitelů nechce dětem ublížit a tu jedničku jim dá. Můj syn se hlásil na 8G z mezinárodní školy, kde to není rozdávání jedniček jako v ČR a klidně jim dají z tělocviku, hudební výchovy a výtvarky C. Rozsah známek je od A po FX.
Dostal se, ale bylo to směšné, protože byl asi mezi 10 uchazeči s nejmenším počtem bodů za vysvědčení, protože většina za vysvědčení měla maximum. Nakonec byl myslím dvanáctý. Dobrý pak bylo, že někteří s maximálním počtem bodů za vysvědčení udělali Cermat na 40 bodů ze 100. Tak jen tolik k těm známkám a vyznamenáním v ČR.
Tak je to složitější. Známky ze škol nejsou srovnatelné, já pamatuji dobu, kdy byly jen zš, nic jiného, žádná víceletá gymnázia. A známky ani tehdy nebyly srovnatelné.
Výsledky u přijímaček zas může ovlivnit nervozita, nebo nějaká indispozice, např. nachlazení. A je otázka, jestli vůbec pominout výsledky za leta studia a srovnávat jen pár testů, celkem 2 hodiny psaní? Dosud do bývalo, že na sš se dostal každý, ale některé měly docela přísný výběr. Dokonce i průmyslovky, některé. Pokud se někdo nedostane na vyloženě prestižní školu, ale na „obyčejnou“ - třeba kvůli horším testům, i když jen kvůli tomu, že je nervák, tak s tím takový problém nemám. Problém by byl, kdyby nemohl studovat vůbec.
Za bolševiků tu byly docela kvalitní gymnázia - matematická nebo matematicko-fyzikální. Z nich opravdu ti absolventi docela znali, nebo spíš, byl tam jiný styl výuky. U talentovaného dítěte pominuly, že třeba ho něco nezajímalo, ale opravdu tam učili kvalitně matematiku a fyziku. Bylo to po sovětském vzoru, v Rusku bylo dlouhodobě vzdělání na dobré úrovni a zvl. fyzika a matematika. Jednak tradice z dob cara a potom tyto vědy byly klíčové pro oblast vojenství vč. kosmických programů. Takže ty školy dobře fungovaly i u nás.
Proti tomu průmyslovky, ty nerozvíjely myšlení, ale spíš naučit se odbornou látku - pro praxi. Pak se ani nevyužilo, po letech, když to člověk nedělá, stejně to zapomene. Když jsem v mezidobí, co jsem sháněl práci, zkoušel hledat i místo průmyslováka, tj. ne v IT, tak neměli zájem. Jak bych tu odbornou maturitu vůbec neměl. Uměl bych si ale představit kratší sš, třeba tříletou a po ní třeba rok, rok a půl odborné studium. Nebo pokračovat další rok všeobecné studium - kdo jde na vš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A co by měla s vyznamenáním studovat, když ne střední školu, to babička ví? Vždyť co by tam asi tak dělala s trojkama, jestli si myslí, že to je škola pro blbce. Ví babička, že dnes už nestačí střední škola, že musí na sestru mít bakaláře?
Dcera jestli má na tu práci žaludek, ať kde, je to poslání a rozhodně to není práce pro každého. A rozhodně to není práce pro pitomce. By mě názor babičky mrzel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna píše:
Nemocniční sestra s praxí mívá plat nad 40 tis. Kč. Je to naopak na podmínky ČR dobře placené a jisté povolání.
Tak proti úředníkovi, tj. vš, leta praxe, tak bere trošku více. Ovšem taky má vš vzdělání, i když stačí jen bc. Ale zas směnný režim, namáhavá práce. Prodavač v Lidlu má po pár letech přes 35 tisíc, kvalifikační nároky na sestru jsou dosti vyšší, zodpovědnost taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Josefuna píše:
To víš, místa budou obsazena a sama víš, jak se někdy musí čekat na generační obměnu, abys ses mohla dostat některá místa. Nejlepší by dnes bylo mít nějakou řemeslnou firmu, klidně revize a opravy kotlů apod.
Jojo, revize kotlů, to je dnes zlatej důl .
Aby bylo jasno, vůbec nic nemám proti řemeslu, jen je to bohužel obvykle zase nějak navázáno na (u nás doma ne úplně jasnou) představu o budoucím směřování. A taky o manuální šikovnosti. Bohužel neplatí, že každý ne-studijní typ je též manuálně zručný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Zeoli píše:
A co by měla s vyznamenáním studovat, když ne střední školu, to babička ví? Vždyť co by tam asi tak dělala s trojkama, jestli si myslí, že to je škola pro blbce. Ví babička, že dnes už nestačí střední škola, že musí na sestru mít bakaláře?
Dcera jestli má na tu práci žaludek, ať kde, je to poslání a rozhodně to není práce pro každého. A rozhodně to není práce pro pitomce. By mě názor babičky mrzel.
Tak babička asi pamatuje dobu, kdy kluci s určitýma známkama šli na lepší učební obor. Na sš to nebylo, na lepší učební obor to stačilo. U holek místo na nástrojaře šla na zdrávku, lehčí studium, hodně praxe. Proti učení to mělo maturitu, styl výuky byl ve stylu učiliště.
Myslím, že hodně praxe je i nyní. Ta je jistě potřeba, ale zákonitě to znamená, že tam je méně teorie. Dnes sestra má mít vš, takže lepší průpravou je teoretické a ne praktické studium. Nakonec u lékařů je zkouší taky z teorie, ne kdo jak ovládá šití. S praktickou výukou v tomto smyslu se začíná až při přípravě na atestaci. Medik vstřebává obrovské kvantum teorie, praxe je méně, není o tom, že by je něco učili dělat, to minimálně. Medik neléčí ani neoperuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Náhodný host Já bych zase zrušila povinnou devítku. Dítě zbytečně hnije na ZŠ a pak má 20 u maturity a dokonce pravomoc si samo psát na SŠ omluvenky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hecate píše:
@Josefuna A teď si vezmi, že z jisté málo početné generace vystudoval VŠ prakticky každý, kdo měl díru do řiti, a tihle lidi jednou budou těm našim dětem, které se horko těžko někam protlačí, velet a šéfovat
Tak ti výše popsaní především velí a šéfují lidem, kterým je přes 50, nebo dokonce přes 60.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
