Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Teda nenapsala si dost zásadní věc a to s čím tak strašně bojujete? Nějak si nedokážu představit jak hrozné to musí bejt, že si říkáš že by lepší abys bejvala ho neměla..
Co ti tak hrozného dělá? Proč si si už nenašla jiného partnera??
Trochu to takle budí dojem, že i jeho chování muže být zapříčiněno tím, že necítí dostatek lásky
a nebo že ty si nevyrovnaná a on to s tebe přebírá.
Budu ráda když aspoň odpovíš
@Kamča.dalmatinka píše:
Teda nenapsala si dost zásadní věc a to s čím tak strašně bojujete? Nějak si nedokážu představit jak hrozné to musí bejt, že si říkáš že by lepší abys bejvala ho neměla..Co ti tak hrozného dělá? Proč si si už nenašla jiného partnera??
Trochu to takle budí dojem, že i jeho chování muže být zapříčiněno tím, že necítí dostatek láskya nebo že ty si nevyrovnaná a on to s tebe přebírá.
Budu ráda když aspoň odpovíš
Zakladatelko: a to máš „jen“ jedno dítě?
Kdybych si stěžovala takto na svoje dvě děti, tak bych byla dávno zavřená a připoutaná k lůžku. Navíc dávno již vím a ví to hodně lidí, že jak se cítíme /chováme my, tak se cítí/chovají naše děti. Celý svět nám nastavuje zrcadlo.
Zřejmě toužíš po lásce a možná, že ti chybí nejvíc ta sebe-láska. Nevím.
Ale stejně tak, jako si stěžuješ na puberťáka, si může kdokoliv stěžovat na batole, na dospěláka, na manžela, babičku, tetu, kamarádku atd. Není to přímo o tom, že máš dítě v pubertě. Ale spíš Ti něco vadí a to něco by asi chtělo vyřešit.
PS: syn je dle mýho v nějaký předčasný pubertě, mlátí to s ním jak s magorem (myslím v dobrém a s láskou
). Ale nejhůř to snáším já, protože já nemám taaak pevný nervy a on necítí žádný problém, on je v pohodě
. Takže já osobně nemám problém s ním, ale sama se sebou, proč mě to tolik vadí, že není tak konzervativní, klidný a tichý- jako já
.
PS: stejné s těma penězma. Dítěti vadí, že nemá to, co ostatní, protože?… Doplň sama:).
Moje děti chtějí denně tak 30 nových věcí. Mám z toho mít depresi? Je jedno, jestli je ve škole nebo ve školce. Jen se mění použitelnost a cena těch přání- i když ani to někdy ne. Takový X box vyjde na pěkných pár tisíc a on ho náš tatínek má! A my ne!!! Takže pro přání nemusíme chodit jen do školy:).
Ale já vždycky dětem říkám: je dobře, že si přeješ, mysli na to, jednou budeš mít všechno to, co chceš. ( A ano, můžou to mít, jen nikdo neví, kdy přesně, ale to už není podstatné). Učím je, že je reálné přání si plnit, ovšem také je učím, že někdy je dobře, když se to nestane hned.
Tys nebyla nikdy puberťák?
Mamka vždycky vyhrožovala, že nás dá do pasťáku
teď když jí to připomenu a řeknu, že by nás tam nedala tak:,,Jak víš?"
Každý má nějaké období
@govana píše:
Bojujete s puberťákem s jedináčkem? Já denně bojuji a někdy si říkám že kdybych věděla co mne čeká, neporodím asi. Už nevěřím že syn bude jiný. Opravu když někdy čtu maminky jak bečí jak je těžké být sama s batoletem věřte že nevíte co vás čeká v pubertě. Podotýkám že u mne nebyl záměr být sama s dítětem ale otec syna jakmile jsem se stala matkou nepřipojil chodu života jako druhý rodič. jen myslel na sebe a své pohodlí své peníze úplně se změnil bylo to druhé dítě…
Asi mne odsoudíte ale kdyby dnes za mnou přišla třeba neteř že bude na dítě sama
a neví zda jít na potrat či né, poradím jí potrat jestliže nemá finance, podporu rodičů, práci je to pro matku jen utrpení jakmile začne dítě chodit do školy atd.kdo nezažil nepochopí, stálé otázky proč ostatní mají to nové to tak a my né atd. je neúnosné…kdo nezažil nepochopí.
to zvládneš a na konci budeš hrozně pyšná ![]()
Já si pamatuju, když jsem byla v pubertě. Hlavně mne nechte být, na nic se neptejte, hlavně ne na to, jak bylo ve škole, neupínejte na mne svoji pozornost.
No a co se týče peněz, tak jsem si poprvé v 15 vydělala peníze v létě o prázdninách a cítila jsem se jako milionář. Ta nádhera, že se můžu rozhodnout sama, co si a kde koupím a jak s pěnezi naložím bez „škemrání“ u rodičů..
Zůstala jsem sama se dvěma kluky, bylo jim 7 a 11, pak jsem si našla partnera, neklaplo to. Klukům bylo 15 a 19, když jsme se rozešli, k tomu jsem měla tříměsíční mimino.
Zvládli jsme to, občas i dostali po hubě nebo jsem ječela, ale moc často to takhle neřeším. Máme, myslím, spolu dobrý vztah. U mladšího byla (a možná i ještě je) puberta výživná ![]()
Nikdy bych nikomu nemluvila do toho, jestli si dítě nechat nebo ne.
@K-Black píše:
@govana jéžiš já bojuju s puberťákama i v manželství, prostě mě se.ou, někdy fakt hodně, ale jednou vypadnou a k tomu se musíš upnout
Ale Ty mas fesneho manzela, s ktorym sa tesite ze budete moct byt konecne spolu, az vypadnu ![]()
@govana píše:
Bojujete s puberťákem s jedináčkem? Já denně bojuji a někdy si říkám že kdybych věděla co mne čeká, neporodím asi. Už nevěřím že syn bude jiný. Opravu když někdy čtu maminky jak bečí jak je těžké být sama s batoletem věřte že nevíte co vás čeká v pubertě. Podotýkám že u mne nebyl záměr být sama s dítětem ale otec syna jakmile jsem se stala matkou nepřipojil chodu života jako druhý rodič. jen myslel na sebe a své pohodlí své peníze úplně se změnil bylo to druhé dítě…
Asi mne odsoudíte ale kdyby dnes za mnou přišla třeba neteř že bude na dítě sama
a neví zda jít na potrat či né, poradím jí potrat jestliže nemá finance, podporu rodičů, práci je to pro matku jen utrpení jakmile začne dítě chodit do školy atd.kdo nezažil nepochopí, stálé otázky proč ostatní mají to nové to tak a my né atd. je neúnosné…kdo nezažil nepochopí.
vychovám sama dva syny - 16 a 4 už tři roky..jeden je v pubertě druhému končí období vzdoru..život je holt barevnej..to na úvod abys věděla že vím a znám co je to puberta..
nepíšeš o co přesně jde - to by hodně pomohlo..moje zkušenost je, že v pubertě už jen navazuju na předchozí výchovu..nebojuju, vysvětluju, dohadujem se o pravidlech a kompromisech je to únavné občas ale i inspirující nutí mě to být ve střehu a pružná
za mě tedy obecně - nebojuj není proč - nastav rozumná pravidla a namotivuj k jejich dodržení
My máme s naším puberťákem (17) krásný vztah, fakt.
Když přišel před pár týdny po tahu mírně nalomenej, dokonce požádal o nádobu na zvracení, řekl svému otci: Podej mi kýbl vole, nebo si nabliju do kartiček. ![]()
@Virginia píše:
My máme s naším puberťákem (17) krásný vztah, fakt.
Když přišel před pár týdny po tahu mírně nalomenej, dokonce požádal o nádobu na zvracení, řekl svému otci: Podej mi kýbl vole, nebo si nabliju do kartiček.
:mrgreen
: ![]()
@Marssyy píše:
@govana myslím si že puberťák je zvládnutelný, jen ho musíš pochopit a vzpomenout si na svou pubertu, mám doma taky puberťáka kluka a mám s ním bezvadný vztah…
pošli návod ![]()
já myslím že zakladatelka nikoho nepřemlouvá k potratu
spíš jen píše co by neteři řekla, já jsem vdaná, finančně se nemám špatně, máme co jíst, máme teplo ale tohle bych budoucí svobodné mamince řekla taky, prostě není to žádná sranda, mít dítě.
Jinak k zakladatelce, asi je to hodně nešťastná a ublížená žena, projela jsem si její profil a pořád naříká, takže tak. Docela lituju jejího syna.