Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Co si myslíte o tom něco najít, třeba čepičku, hračku, apod. a nechat si to? Mě to neustále tahá matka s tchyni (ta je extrém, přitáhla mi dudlík co našla na zemi
.) Já beru balóny po psech nějaký najdeme, jiný ztratíme, tak je to fifty fifty ![]()
Strašný, ale víš co ještě nechápu? jak to někdo píše na fb na městský bazárek kde je 30 tisíc lidí a ptá se, nenašli jste náhodou náš dudlík? nebo našeho plyšáka? to jako co s tím budou dělat když jim to někdo vrátí, to to dají tomu děcku do pusy? hnus
Na to nejsem, mám problém sebrat i pětikorunu ze země, není moje prostě ![]()
Ne, neberu nic. Co nepochopím, jak někdo může sebrat něco, co evidentně patří dětem, jako nám v Praze vypadla z kočárku dětská deka, dcera jí měla jako mazlíka. Hned byla pryč. Takový lidi bych roztrhla
@Doe_Jane Děti mívají k věcem vztah a nějaké se prostě nahradit nedají.
@Doe_Jane píše:
Strašný, ale víš co ještě nechápu? jak to někdo píše na fb na městský bazárek kde je 30 tisíc lidí a ptá se, nenašli jste náhodou náš dudlík? nebo našeho plyšáka? to jako co s tím budou dělat když jim to někdo vrátí, to to dají tomu děcku do pusy? hnus
plyšáka chápu, dítě na něj může být fixované…dudlík ne
@Doe_Jane píše:
Strašný, ale víš co ještě nechápu? jak to někdo píše na fb na městský bazárek kde je 30 tisíc lidí a ptá se, nenašli jste náhodou náš dudlík? nebo našeho plyšáka? to jako co s tím budou dělat když jim to někdo vrátí, to to dají tomu děcku do pusy? hnus
Tak dudlík je akl, ale plyšáka vyperou, ne? Jestli to byl oblíbený plyšák dítěte, tak chápu, že ho hledají…
@lleennttiillkkaa píše:
plyšáka chápu, dítě na něj může být fixované…dudlík ne
myslela jsem spíše takového toho plyšového usínáčka co mu dítě cucá roh, já to nechápu tak si holt prostě odvykne, stejně tak jak odvykneš dítě od dudlíku, vezmeš mu ho, chvíli je křik a pak dobrý, ale neumím si představit jak bych věc, která se válela bůhví kde po cestě, dala zase zpět děcku na hraní nebo cucání
Neberu nic. Ale přítel kolikrát přitáhl veci co byly vedle popelnice. Náhodou člověk by neřekl kolik veci zbytecne lidí vyhodi, např. Akvarko, židle, brusle, susak, zahradní nabytek
. Já za to vždy zurim ze tahal ty krámy domu…a zjistila jsem ze na vesnici se to dela docela běžně
Tak to nějak přecházím. Prosim anonym. P.
@Paola21 píše:
Tak dudlík je akl, ale plyšáka vyperou, ne? Jestli to byl oblíbený plyšák dítěte, tak chápu, že ho hledají…
nechápu a nepochopím ![]()
@Doe_Jane píše:
myslela jsem spíše takového toho plyšového usínáčka co mu dítě cucá roh, já to nechápu tak si holt prostě odvykne, stejně tak jak odvykneš dítě od dudlíku, vezmeš mu ho, chvíli je křik a pak dobrý, ale neumím si představit jak bych věc, která se válela bůhví kde po cestě, dala zase zpět děcku na hraní nebo cucání
Hele nevím, já osobně takhle fixovaný dítě nemám ani jedno, ale věřím, že to jiný dítě tak má. Plyšáka vezmu a vyperu…
@Doe_Jane píše:
myslela jsem spíše takového toho plyšového usínáčka co mu dítě cucá roh, já to nechápu tak si holt prostě odvykne, stejně tak jak odvykneš dítě od dudlíku, vezmeš mu ho, chvíli je křik a pak dobrý, ale neumím si představit jak bych věc, která se válela bůhví kde po cestě, dala zase zpět děcku na hraní nebo cucání
Tak se to vypere
nebo vy doma bydlíte obalený igelitem? To vše co ti spadne venku na zem vyhazuješ?
To mě bavilo jako dítě.. Chodili jsme na sídlišti pod balkony, sbírali, co lidem spadlo a pak to prodávali
většinou se jednalo o kolíčky a největší úspěch mělo kladívko
![]()
@pikola píše:
Tak se to vyperenebo vy doma bydlíte obalený igelitem? To vše co ti spadne venku na zem vyhazuješ?
ne když to spadne, vidím to a hned zvednu tak ne… ale kdyby se to někde mělo válet, někdo pošlapat, pes počurat a pak někdo donést domů tak to bych už fakt nechtěla ale každý to máme evidentně jinak ![]()
@Doe_Jane píše:
myslela jsem spíše takového toho plyšového usínáčka co mu dítě cucá roh, já to nechápu tak si holt prostě odvykne, stejně tak jak odvykneš dítě od dudlíku, vezmeš mu ho, chvíli je křik a pak dobrý, ale neumím si představit jak bych věc, která se válela bůhví kde po cestě, dala zase zpět děcku na hraní nebo cucání
no, hele, na tohle mám druhorozenou, šest let, jako miminku jsem jí koupila takovou malou růžovou dečku, ona ji miluje od malinka. Dneska už se to nedá nazvat růžovou dečkou, je to kus hadru. Miluje to nejvíc na světě, dává si to na polštář a spí na tom, vozíme to i na dovolené, prostě všude. Když to chci prát, prosí vždycky mami vyper ráno, aby do večera uschnula. Jako ano, když nebude, holt nebude, ale ona tu věc miluje. Takže ztratit ji a pak najít, vyperu a jsme šťastni, že je zpět.