Sebevraždy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Sebevraždy
Dobrý den, ráda bych znala pár příběhu ohledně sebevražd ať nedokončené ale i třeba zkušenosti s povedenou. Sama jsem si tím prošla a ráda bych znala zkušenosti a pocity ostatních. Zároveň jsem si toto téma vybrala jako AP (absolventskou práci) a ráda bych pár příběhů anonymních. Mám svůj, známého a pokud bude někdo ochotný a schopný zvládnout se svěřit, budu ráda. Lze i soukromě si napsat. Děkuji všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
@Alex-Davidek píše:
Dobrý den, ráda bych znala pár příběhu ohledně sebevražd ať nedokončené ale i třeba zkušenosti s povedenou. Sama jsem si tím prošla a ráda bych znala zkušenosti a pocity ostatních. Zároveň jsem si toto téma vybrala jako AP (absolventskou práci) a ráda bych pár příběhů anonymních. Mám svůj, známého a pokud bude někdo ochotný a schopný zvládnout se svěřit, budu ráda. Lze i soukromě si napsat. Děkuji všem.
Ahoj, nepsala jsi tady už jednou? Já ti odpovídala, ale ty ses pak už neozvala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, zajímají tě jen dokonané a nedokonané pokusy, nebo i myšlenky, tendence a úvahy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Alex-Davidek píše:
Dobrý den, ráda bych znala pár příběhu ohledně sebevražd ať nedokončené ale i třeba zkušenosti s povedenou. Sama jsem si tím prošla a ráda bych znala zkušenosti a pocity ostatních. Zároveň jsem si toto téma vybrala jako AP (absolventskou práci) a ráda bych pár příběhů anonymních. Mám svůj, známého a pokud bude někdo ochotný a schopný zvládnout se svěřit, budu ráda. Lze i soukromě si napsat. Děkuji všem.
Psala jsi už v tématu Nezdařená sebevražda, v diskuzi vše možné, tady kopíruji, co jsem ti odpověděla a tys už nereagovala:
Ahoj, se sebevraždou mám zkušenost, pokusila jsem se léky, ale někdo mě našel. Ale co by mě zajímalo, tak ty píšeš, že máš sama zkušenost a že o tom píšeš AP, předpokládám, že tedy studuješ VOŠ? Já se totiž chtěla hlásit na VOŠ na sociální práce, ale na netu psali jako kontraindikaci duševní onemocnění a poruchy chování. Takže bych nemohla dostat to lékařské potvrzení. A takhle jsem to viděla na více VOŠ, i na zdravotním laborantovi, o kterém jsem také přemýšlela… Nakonec jsem se dostala na jednu VŠ, kde ty zdravotní kontraindikace nebyly. Nemusíš mi přesně psát, co studuješ a kde, jen by mě zajímalo, pokud se tedy ještě léčíš, jak se řeší to zdravotní potvrzení a jestli to u vás není problém. Díky moc a držím palce nejen ve studiu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sice tvému tématu rozumím, ale pevně doufám, že než bys začala případně pracovat s lidmi, tak se dáš sama do pořádku, absolvuješ terapii a budeš se „sebevraždou“ zcela vyrovnaná a půjde to už mimo tebe..
je to dost důležité
mohla bys některým (slabším) lidem (nevědomky) ublížit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Alex-Davidek píše:
Dobrý den, ráda bych znala pár příběhu ohledně sebevražd ať nedokončené ale i třeba zkušenosti s povedenou. Sama jsem si tím prošla a ráda bych znala zkušenosti a pocity ostatních. Zároveň jsem si toto téma vybrala jako AP (absolventskou práci) a ráda bych pár příběhů anonymních. Mám svůj, známého a pokud bude někdo ochotný a schopný zvládnout se svěřit, budu ráda. Lze i soukromě si napsat. Děkuji všem.
Mimo tema, termin povedena sebevrazda se mi nezda stastny. Dokonana…?
- Citovat
- Upravit
První přítel, já 16, on 19. Blesk z čistého nebe, dokonal, mě tím přivedl k bulimii a alkoholismu. Ve 21 nejlepší kamarádka, den po té, co jsem se jí svěřila se svými depresemi. Měla ještě větší a já to neviděla. Další roky depresí a alkoholismu. Teď info, že má kamarád pokročilou rakovinu a uvažuje o sebevraždě. Alkohol už nepiju, ale hlad vymizel a zvracení je samovolné. Jako na “pozůstalou” to na mě mělo obří dopad a dalo by se říct, že mi to v jistých směrech zničilo život. A jo, trápili se, ale jejich rozhodnutí bylo sobecké a pořád jsem jim neodpustila - i když už mám svou rodinu a svůj život, tak to prostě nejde, nenávidím je za to, jak mě v tom nechali a zbaběle utekli. Jakkoliv to teď zní necitlivě, ale chtěla jsi znát pocity, tohle jsou holé emoce po 12 a 7 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@HloupýFlop píše:
První přítel, já 16, on 19. Blesk z čistého nebe, dokonal, mě tím přivedl k bulimii a alkoholismu. Ve 21 nejlepší kamarádka, den po té, co jsem se jí svěřila se svými depresemi. Měla ještě větší a já to neviděla. Další roky depresí a alkoholismu. Teď info, že má kamarád pokročilou rakovinu a uvažuje o sebevraždě. Alkohol už nepiju, ale hlad vymizel a zvracení je samovolné. Jako na “pozůstalou” to na mě mělo obří dopad a dalo by se říct, že mi to v jistých směrech zničilo život. A jo, trápili se, ale jejich rozhodnutí bylo sobecké a pořád jsem jim neodpustila - i když už mám svou rodinu a svůj život, tak to prostě nejde, nenávidím je za to, jak mě v tom nechali a zbaběle utekli. Jakkoliv to teď zní necitlivě, ale chtěla jsi znát pocity, tohle jsou holé emoce po 12 a 7 letech.
To mě moc mrzí, že ti v životě odešlo tolik lidí dobrovolně… Já znám taky několik lidí, kteří spáchali sebevraždu, většinou to bylo mí spolupacienti z nemocnice, o kterých jsem se to později nějak doslechla… naposledy před rokem, takový fajn pán. Já je chápu, protože jsem se sama taky několikrát pokusila, ale taky mě to mrzí.
A takové OT, řešíš někde tu bulimii? A ostatní problémy? Abys na to nebyla sama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lollitka Alkoholu jsem se zbavila vloni, soukromá léčebna. Bulimie se bohužel drží - už zdaleka ne tolik, ale je tam a uhodí tak 1× týdně. Teď zvracet nemůžu, měla jsem střevní chřipku a poleptala si hltan, bolí mě polykat, natož zvracet. Ono ani není co, když nic nejím…
Mám manžela a dvě maličké děti, tak to řeším hlavně abych byla schopna se postarat 
Doléčováky jezdím v podstatě jen probrat situace, ve kterých přišla chuť se napít, a jak to příště zvládnout bez nutkání. Na bulimii se bohužel ještě nedostalo, moc jsem to opravdu s nikým neprobírala, muž se to dozvěděl až nedávno. Tak mám takovou samoléčbu, ale určitě na to časem dojde …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@HloupýFlop píše:
@Lollitka Alkoholu jsem se zbavila vloni, soukromá léčebna. Bulimie se bohužel drží - už zdaleka ne tolik, ale je tam a uhodí tak 1× týdně. Teď zvracet nemůžu, měla jsem střevní chřipku a poleptala si hltan, bolí mě polykat, natož zvracet. Ono ani není co, když nic nejím…Mám manžela a dvě maličké děti, tak to řeším hlavně abych byla schopna se postarat
Aha, tak to je fajn, že abstinuješ, to jsi dobrá. Já mám několik kamarádů závislých (alkohol, drogy) a dost s tím bojují. V léčbě té bulimie bych tě chtěla podpořit, já měla nejdřív anorexii, pak taky bulimii a teď někdy záchvatovité přejídání. Nevím, odkud jsi, ale sdružení Anabell lidem s PPP pomáhá, já tam chodila s bulimií a teď jsem tam objednaná i s tím záchvatovitým přejídáním. Můžeš tam jít na schůzku se sociálním pracovníkem který probere tvoji situaci a poradí, co dál. Mají tam psychology, nutriční terapeuty, peer konzultanty atd. Tak držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lollitka píše:
Aha, tak to je fajn, že abstinuješ, to jsi dobrá. Já mám několik kamarádů závislých (alkohol, drogy) a dost s tím bojují. V léčbě té bulimie bych tě chtěla podpořit, já měla nejdřív anorexii, pak taky bulimii a teď někdy záchvatovité přejídání. Nevím, odkud jsi, ale sdružení Anabell lidem s PPP pomáhá, já tam chodila s bulimií a teď jsem tam objednaná i s tím záchvatovitým přejídáním. Můžeš tam jít na schůzku se sociálním pracovníkem který probere tvoji situaci a poradí, co dál. Mají tam psychology, nutriční terapeuty, peer konzultanty atd. Tak držím palce.
Není to vůbec snadné, taky bojuju, ale právě proto, že vím, jak se po jednom napití člověk veze a nejde to ukočírovat, tak to nechci. Láká to, vyměnit celou rodinu za pár minut “blaha” a kocovinu. Ale co pak? Donekonečna mi to tolerovat nebudou a děti začínají být ve věku, kdy už by si všimly, že je maminka “jiná” a to je moje noční můra (dcerka měla 2 roky a v obchodě kolem lahví s vínem ještě půl roku ukazovala a říkala “máma”, odpornej pocit 
).
My se k té bulimii s mou terapeutkou občas dostaneme, ale zatím je na prvním místě vždycky zpracování skororecidivy. Jsem z Olomoucka a jezdím do Prahy, není to úplně levné to sezení, o benzinu a ztrátě celého dnu manželovy směny nemluvě. Tak právě vybírám, co nejvíc hoří. A novému člověku se už svěřovat nechci, je to zas nanovo vše a ztratí se hromada měsíců, než mě vůbec pozná. Teď po těch mých trávících potížích jsem se přistihla, že se mi zase začíná líbit ten pocit hladu a to, jak se okolí strachuje, jestli je vše v pořádku. Takže zase bliká kontrolka anorexie prozměnu 
Fakt jsem poťap, a co hůř, plně si to všecko uvědomuju 
A píšu to veřejně a na plnou hubu, protože vím, že zdaleka nejsem jediná, jen jsem se prostě přijala i s těmahle myšlenkama a přiznávám celoživotní boj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@HloupýFlop píše:
Není to vůbec snadné, taky bojuju, ale právě proto, že vím, jak se po jednom napití člověk veze a nejde to ukočírovat, tak to nechci. Láká to, vyměnit celou rodinu za pár minut “blaha” a kocovinu. Ale co pak? Donekonečna mi to tolerovat nebudou a děti začínají být ve věku, kdy už by si všimly, že je maminka “jiná” a to je moje noční můra (dcerka měla 2 roky a v obchodě kolem lahví s vínem ještě půl roku ukazovala a říkala “máma”, odpornej pocit
No upřímně, mně se taky anorexie líbí, ale bohužel beru troje antipsychotika po kterých mám prostě hlad a to takový, že bych to nikomu nepřála. Taky si myslím, že je PPP celoživotní boj, já měla 2-krát anorexii (skončila jsem se sondou na psychiatrii), pak bulimii a bohužel teď mám pro mě tu nejhorší formu PPP, což je záchvatovité přejídání. Hrozně si přeju se toho zbavit, ale jde to hrozně těžko. Já si myslím, že s PPP je to jako se závislostí na alkoholu/drogách, jsi, pokud se z toho dostaneš, abstinující alkoholik/drogově závislý/PPP. No ale držím ti palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@HloupýFlop píše:My se k té bulimii s mou terapeutkou občas dostaneme, ale zatím je na prvním místě vždycky zpracování skororecidivy. Jsem z Olomoucka a jezdím do Prahy, není to úplně levné to sezení, o benzinu a ztrátě celého dnu manželovy směny nemluvě. Tak právě vybírám, co nejvíc hoří. A novému člověku se už svěřovat nechci, je to zas nanovo vše a ztratí se hromada měsíců, než mě vůbec pozná.
Pokud je to individuální terapie, nebylo by možné se s terapeutkou domluvit na on-line sezeních? Abys nemusela jezdit.
Já jsem taky Moravy a terapeutku mám v Praze. Máme on-line sezení 1× týdně. Zrovna minule jsme se bavili o tom, že to on-line vlastně není žádná překážka, jak se na začátku může zdát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kamarád se oběsil kvůli holce.. našli ho viset v lese na stromě. Bylo mu 18 a měl ty nejkrásnější modrý oči na světě 
Teď by měl 33 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
