Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
…ahoj holky, musim si trochu postezovat, nebo co…hrozne me to trapi…
S manzelem jsme spolu asi pet let, brali jsme se loni. Byla to laska jak tram, prvni rok jsem zamilovanosti litala desettisic kilometru nad zemi…zacalo se to pomalu vytracet, ale prichazely jine veci, spolecen zazitky z dovolenych, porizeni kocek, spojuje nas i stejna prace a tak. Prala jsem si mimi, ale zdalo se nam ze kdyz to prijde tak to prijde a kdyz ne, ze mame casu dost. I stalo se a mala je tu, je super, milujeme ji oba hrozne moc-ale…
mam pocit, ze s tim se vytratila nase vzajemna touha po sobe. Za chvili to bude skoro rok, co jsme soplu „spali“ naposled…
Mame sice takove italske manzelstvi, ale manzela bych nemenila, kdyz ho treba vidim, jak na nej nekde cekame a on se k nam blizi, tak si rikam, ze je to ten nejkrasnejsi chlap na svete…no, a prijde vecer a ja pomalu zacinam tvrdit, ze me boli hlava a ze jsem unavena a ze musim jit spat a blabla…jen aby nahodou nic nebylo…
a kdyz uz konecne na TO mam chut, tak zas on ne, nebo si dal topinky a je zase po tom krehkem zachvevu, nebo se ozve mala a to je to pak uplne v haji…
porad ho miluju, nechci mu byt neverna nebo ho poslat k vode, ale zijeme jak duchodci nebo sourozenci…je to hrozny…chybi mi sex a trapi me to, a zrejme i jeho. Debaty o tom chlapi zjevne „miluji“, takze to nic neresi…
Snazili jsme se o par odpoledni bez male, ale taky to nejak nevyslo-misto toho jsme radsi resili svetovy mir a kocarek pro pidu…
Taky mam pocit, ze jsem se stala takova necitliva, mozna to ma spojitost s kojenim a prilisnou laskou k male…nevim
Zmeni se to? Prestane to s kojenim? Jsme jedini, kterym jedno stesti vystridalo druhe?…ach jo, snazim se bojovat, ale asi malo…doufam ze se to zmeni i kdyz vim ze doufam nestaci…
nejhorsi na tom je, ze nam to zacina pripadat jako normalni… ![]()
Ahoj,
nezoufej, musíš vytrvat…Já jsem měla podobnou krizovku, i když je pravda, že po šestinedělí jsme začli opět s manželským životem, musím však přiznat, že z mé strany velké nadšení nebylo - všechno mě bolelo-nástřih, fuj…Nevím jak u tebe, ale u mě došlo k velkému obratu když jsem 1)přestala kojit a 2)když jsem přestala brát antikoncepci. Myslím, že hlavně ty prášky mě ovlivňovaly hodně, chlapy jsem nemohla ani cítit a týden po tom, co jsem je vy:,–(ila, jsem si zase začala připadat jak ženská. Vím, že je to těžké, ale zkus se někdy „překonat“, když manžel bude mít chuť, ať vidí, že o něj stojíš, a třeba se to zlepší. Vím, že to je nic moc, ale z mé strany to bylo taky dlouho jenom o tom překonání se, ale ten pocit, že je manžel spokojený, mi za to stál. A pak se to konečně zase začlo líbit i mně. Jednou se začít musí…
Tak hodně trpělivosti!
Ahoj Zoo,
my teprve příchod mimíska očekáváme, ale mám právě z téhle věci docela strach. Každopádně bych ti doporučovala celou tu věc překonat a začít s tím něco dělat. Teď v těhotenství by mi stačilo akorát to přitulení, ale vím, že přítel taky potřebuje svoje
takže když má k něčemu dojít, tak se vlastně jakoby podřídím, ale nedělám to z nátlaku to ne. Líbí se mi to, ale potřebuju trošku času. Myslím, že to možná takové bude i po porodu a až budeme tři. Překonej topinky, své „bolení“ hlavy a prostě na něj vlítni
Asi to zní divně, je to jen můj názor a určitě ti holky poradí i něco jiného. Dejte malou pohlídat prarodičům, udělejte si bezva den i odpoledne a ono se to nějak vyvrbí, ale měla bys , podle mě, tomu trochu pomoct a vyvinout aktivitu. Ať manžílek vidí, že o něj pořád stojíš. Samozřejmě, že možná někdo namítne, že by se měl snažit i on. To by měl, ale…on sem určitě nenapíše a nebude chtít rady
Takže je to prostě na tobě. Zkus to a uvidíš
Hodně štěstí a ať to vyjde ![]()
Klára
Ahoj,
z vlastní zkušenosti neporadím, u nás to bylo po porodu v pohodě. Jen tak pro odlehčení chci napsat, že doc. Plzák razí heslo: " Udržujte frekvenci". Zní to hrozně
, já vím, ale podstatou je, že i když má pár nějaké problémy, měl by se snažit zachovat svůj intimní život, protože když se frekvence poruší, tak se zase zpátky blbě nahazuje ![]()
Přeju, a´t zas brzo nahodíte ![]()
Jana + Kačenka skoro 10m
Ja jen poradim: i kdyz nemas naladu, tak se obcas zkus podridit. Ja to tak udelala, a zjistila jsem, ze je problem jen v tom zacatku. Potom uz mam chut na sex taky. Sice se rika, ze kdyz nemas naladu, tak to nedelej, ale u nas nejake povidacky nikdy nefungovaly. Problem bych videla v tom, ze uz ted asi budete mit vetsi blok nez treba pred pul rokem.
Terik
ano, platí vše výše řečeno. Udržovat frekvenci (budeš překvapená, ale po počáteční nechuti se během akce i ta chut objeví), přestat kojit, nebrat antikoncepci. to nekojení je samozřejmě pouze ideální stav k obnovení chuti, samozřejmě ti neradím, abys malou odtrhla od prsu - jen je to častá příčina nechuti k sexu.
Osobně jsem „udržovala frekvenci“ skoro dva roky. Ani s ukončením kojení se chut na sex nevrátila. U mě byl největší problém HA. Po vysazení se chut okamžitě vrátila, zmizel problém se zvlhnutím, zkrátka je to opět v normě. Gynekolog tvrdí, že je tento stav po porodu velmi častý, že ženské tělo reaguje na antikoncepci právě takto. Proč by se taky snažilo, když už dítě má a stejně otěhotnět nemůže, když je ta antikoncepce. Před porodem mi HA nevadila.
Tak tulení zdar:-)
elda
Ahoj Zoo,
já sice ještě nejsem mamima, ale s manželem jsem už hrózně dlouhou dobu. Začátek našeho vztahu byl stejný jako popisuješ, ale společným soužitím se člověk občas dostene do období, kdy se fyzická přitažlivost vytratí a je na nějakou dobu tatam. U mě vždy zapůsobí, když se manžel vrátí ze služební cesty. Ta krátká doba odloučení je to co nác občas nabíjí přitažlivostí. Vím, že to s mimi nebude tak jednoduché, ale za zkoušku to určitě stojí. Nebo si na prodloužený víkend zamluvit romantický hotýlek či penzion a odreagovat se od běhu domácnosti. Ta doba, po kterou jste se nemilovili je alarmující. Opravdu si myslím, že je lepší se občas překonat než aby zbytečně došlo k nějaké nevěře. Nech se manželem hýčkat, udělejte si delší předehru. Zkuste všechno. Určitě Vám to oběma za to stojí.
Ahoj,
souhlasím se vším, co bylo napsáno. Já jsem z toho důvodu přešla na nehormonální antikoncepci, ale stejně ještě kojím, i tak ale pozoruji zlepšení ![]()
To, že nemáš chuť je normální. Nesmíš o tom prostě až tak moc přemýšlet, jít do toho i když třeba bez chuti, ale ona se později dostaví uvidíš… ![]()
Když to posobě čtu, zní to hrozně, ale já vycházím z toho, že manžela miluješ a on tebe…
![]()
Ahojky,
Tvůj článek mi trochu něco připomíná…
Není to sice rok, co TOMU bylo naposled, je to asi 14 dní,ale i tak je to dlouho.S manželem je teď sexuální život nějaký jiný…Kladu si přesně ty samé otázky jako Ty.A taky nevím,zda to někdy bude zase zpět ve svých „kolejích“ a budeme se na sebě těšit a tak vůbec,to tady nebudu popisovat, chápete…
Máme doma 19měs.syna,po porodu jsme sice chvíli čekali, ze začátku se zdálo, že sex funguje v pohodě jako před těhotenstvím, ale pak bylo víc starostí kolem malého, začli jsme stavět barák,doteď stále něco doděláváme a v příštích letech dodělávat budem…, no zkrátka 24hod denně mi nestačí, všechno nějak letí a já chci maximum času věnovat synovi a zvládat všechno ostatní.A přiznám se,že sex je až na druhém místě…
Tak jde manžel trochu „stranou“ v tomto smyslu.Taky nevím,kde je chyba, zda jsem moc upnutá na syna nebo na práci doma,ale prostě už jsem nějaká víc unavená či co.Manžela i přestalo bavit za mnou „dolézat“, i když jsem mu nikdy napřímo neřekla výmluvu typu „bolí mě hlava“, to ne,ale prostě jsem jen na jeho reakce nereagovala a on si to vysvětlil po svém,takže od té doby to moc mezi námi nefunguje. Když je „vhodná konstalace“,tak sexíkujem, ale musím chtít i já, představa, že se mu podřizuju jen proto,že by to chtěl, je pro mě neúnosná.Získala bych k tomu asi odpor celkově. Takže já Ti asi taky moc neporadím, spíš Tě chci uklidnit, že je to asi ve většině případech stejný…
Dobré to určitě není,ale já spoléhám na čas, snad se to změní.Až malý povyroste, až budeme moct někam sami, no prostě až až…Jednou snad…Uvidíme.Ale ještě Tě uklidním víc - co se po tom tak pídim u kamarádek (nebo ony u mne
),tak je to u nich to samé. Navíc chlapi v manželství nám teď připadají nějací línější co se nápadů a inspirace týče,jestli je to tím, že už nepotřebují nikomu nic dokazovat, nevíme,ale jsou si hodně podobní
A to na erotičnosti moc nepřidá
Ale věřím tomu, že se to spraví, já si to vysvětluji tak, že pro ně se vlastně takřka nic nezměnilo,ale ženské se po porodu obrátí život vzhůru nohama, stejně je většina věcí na ni, ona je najednou ta, která je středem všeho kolem mimi, chlap sice pomáhá a tak,ale život mu zůstane stejný, chodí do práce, s tělem ani hormonama se mu nic nestalo,tak jde jen o to, jak to ten chlap pochopí a ujme se své nové role a o to,jak brzy to ženská všechno zvládne a jakým stylem všechno „utřídí“, aby pak zas mohli fungovat jako milenci. My to ještě nemáme ujasněné, takže čekáme,jak se to vyvine
Pak poradím
Pa
to chce klid a nohy v teple ![]()
každý to má jinak, tak si nepřipadej divně, že nejsi podle příruček
když se máte rádi, tak nevidím problém zrušit strach vzájemného dotyku - zkuste se prostě třeba jenom častěji „nezávazně“ pohladit po bolavých zádech a nebo hladit utrmácené nohy tomu druhému.. a ono se to časem nějak vyvine ![]()
Petru
Jo, ještě jsem zapomněla - myslím, že s kojením to nemá moc společného…Já nebrala HA a kojila jsem malého do 1,5roku, teď také nic neberu a nekojím a zlepšení nepociťuji…tak nevím, asi je to o čase, o společných zájmech, snaze toho druhého…prostě tak nějak…nevím…Snad bude líp ![]()
Zoo,
stejně jako většina - všechno je to pravda! Osobně hlavně doporučuji se překonat a jít do toho…ona ta chuť přijde „v průběhu akce“. Nezapomeň na lubrikační gel, to taky pomůže
![]()
U mě hraje velkou roli HAK, bez ní paráda, při užívání chuť nula nula nic… ![]()
Udržovat frekvenci je dobrý výraz
, myslím, že to přesně vystihuje. Časem se to zlepší, neboj. Zatím bojuj a nevzdávej to! Příjemné chvilky s manželem!
![]()
Sylva
…holky dekuju…alespon ten pocit, ze jsem teda asi normalni je fajn…holt musim bojovat-tak se dneska pokusim-neglize, masazicka, maly dam asi odvar z makovic
…a snad to preziju… ![]()
jeste jednou diky za povzbuzeni…
Zoo.
Ahoj, tak odvar z makovic .................. no, taky to zkusim:-)
Jsme na tom podobne. Az teda na ten rok. Spis s tema pocitama. Kdyz jsem prestala brat prasky, prestala jsem mit problem se zvlhcenim. Kojim, ale mozna nemam zajem o sex proto a mozna, protoze jsem unavena nebo se bojim, aby se syn nevzbudil. Ale i kdyz se mi do sexu nechce, v prubehu se mi to taky zalibi. Take se tesim , az bude lip. Kdyz si predstavim, jak to se mnou cloumalo nez jsem otehotnela a i v tehotenstvi. Milovali jsme se i par hodin pred porodem.
Jinak si taky rikam, ze ho porad miluju a citim, ze i on me. Ale nejak nemam naladu davat to najevo. Kdyz vidim svobodne pary, ktere jsou spolu i dele nez my, chovaji se k sobe nejak vic tulive a vrkaji a my jsme jak dvojka po dvaceti letech. Vim, ze bych ho mohla pohladit, nebo jit polibit, ale nemam naladu. A driv bych to udelala. Ted to zjednodusuju. Pusu si dame, ale je toho proste mnohem, mnohem min.
Ahoj všichni, takových diskuzí už tu bylo habaděj,že? Ale hlavně že jsou!!!!
Jsme na tom asi všechny víceméně podobně nemá cenu se s tím deptat ale prostě pevně věřit a dělat pro to něco aby to bylo zase OK. A asi budu muset začít u sebe..... Nikdy bych fakt nevěřila jaké šílené změny dokážou udělat hormony po porodu vytouženého mimíska.(Přechodu se snad ani nechi dožít
) Já si někdy říkám jestli to není tím že jsem rodila až ve třiceti, ale jak vidím z vašich příspěvků asi to tak nebude.
Nekojím, beru HA. Můj manžel je, troufám si zatím říct, ten nejfantastičtější táta a milenec. Nikdy bych nedoufala až v tolik lásky, pomoci a porozumění z jeho strany v situaci se kterou si, přiznejme si, spousta chlapů často neví vůbec rady a kolikrát to ani není jejich chyba…
(Spoustu věcí znají jenom zprostředkovaně). Já mám veškerou pomoc, mého muže miluji šíleně i proto že mu nikdy nezapomenu jak mi v toto období moc pomohl psychicky i fyzicky. A přitom to samé…Večer jsem totálně grogy a když tak si šíleně ráda vyšetřím chviličku pro sebe u PC nebo tak a o víkendu jsem ráda že jsme celý den všichni spolu a preferuju procházky s kočárkem a jiné…Je to hrozné protože mi to samotné vadí, dřív jsem byla často i aktivnější než můj muž a teď vidím 4 kg navíc, jizvu po císaři - okolo ní je to jako by ta část těla prostě nebyla moje! Ani sprchování už není pro mě tak relaxační záležitost. Dřív jsem se po něm namazala něčím vońavým..... a teď je to jen hygiena, protože dolů na břicho si nemůžu ani šáhnout je to nepříjemné.Takže jsem tím vším rozladěná já sama a to dost. Nejhorší je že někteří chlapi si pak myslí že o ně nemáme zájem, že dítě je už přednější a nedostatkem komunikace pak vznikají problémy mezi partnery.
Ale já pevně věřím že společnýma silama se to musí dát překonat! ![]()