Šíleně protivné dítě

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Podhoubi
Kecalka 125 příspěvků 10.04.18 21:07
Šíleně protivné dítě

Dobrý večer. Zkusím to shrnout. Mám dceru (21 měsíců) a před dvěma týdny se mi narodilo druhé miminko. Dcera byla do té doby úplně úžasná, miláček. Začínala chodit na nočník, byla hrozně komunikativní, dokonce byla s povídáním o hodně napřed. Normálně usínala vždycky sama, v noci teda chtěla k nám do postele, s čímž jsme neměli problém.
Co jsem se vrátila z porodnice, je všechno jinak. Ségru má teda ráda, furt ji mazlí (sama od sebe). Jenže onemocněla aftózní stomatitidou, a ta nemoc je to nejhorší, co jsem kdy zažila. Růst zubů je proti tomu procházka růžovou zahradou. Po několika dnech horeček a zvracení má pusu plnou aftů. Nejspíš to chytla ode mě - přinesla jsem si opar z porodnice. Už skoro dva týdny nic nejí, téměř nepije. Je protivná, vzdorovitá, vzteklá, nic ji nebaví, nechce si hrát, hrozně zhubla. Jediný, co chce dělat, je koukat na videa na mobilu, což jsem jí teda výjimečně povolovala, protože byla fakt vyřízená.
Teď už je ale dva dny lepší, občas něco trochu i sní (Pribináčka aspoň, vypije trochu kakaa…), ale ta protivnost se jí furt drží. Na všechno odsekává, nic se mnou nechce dělat, na všechno jen NE a řev, vztek, pláč, hysterie, propínání se. Už nechce chodit na nočník bez vztekání se. To samé oblékání. Atd., atd.
Teď začala dokonce i odmítat spát sama. Je schopna volat hodinu v kuse hystericky: “Maminko!” Když ji na chvilku vyndám z postýlky, uklidní se, ale pak to začne nanovo. Přitom nikdy nebyl se spaním problém. Vždycky usínala krásně sama. Nepomáhá po dobrým ani po zlým.
Už z ní začínám být psychicky na dně. Vím, že taková byla kvůli nemoci, ale teď si nejsem jistá, jestli to není i kvůli druhé dceři. I když se k ní chová moc hezky. Navíc druhou dceru ani neupřednostňuju. Když spí, hned říkám první dceři, ať si donese hračky, že si půjdeme hrát. Nebo knížku, že si budeme číst. Všechno neguje, dokonce chytne hysterák. Lepší si ji fakt nevšímat, jenže to nejde. Jsem z ní už hotová. Nevíte, co dělat?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Denisa56
Kelišová 6439 příspěvků 10.04.18 21:14

Trpělivost. Je to ještě mrňousek a bylo a je toho na ni teď moc. Příchod sourozence, zdravotně si taky užila, je zesláblá fyzicky i psychicky, to nějakou dobu trvá i dospělému, než se vrátí zase do normálu. A hlavně ji v tomhle stavu proboha už nikdy nenech hodinu hystericky volat maminku. Úplně se mi sevřelo srdce.

vertunka
Závislačka 4727 příspěvků 10.04.18 21:17

Ahojky. To je podle myho uplne ukazkovy obdobi vzdoru. Mam doma to samy - dvouletou a dvoumesicni. Me nejvic pomaha nechat dvouletacku byt a hlavne po ni nic nechtit. Kdyz chci jit ven, tak ji pul hodky predem rikam, ze az si dohraje tak pujdeme ven. A ona po nejake dobe sama rekne, ze jdeme ven - ma pocit, ze jdeme protoze to chce ona, ne ja. A takhle je to se vsim. Kdyz chci aby se najedla - dam pred ni jidlo a pribor at se naji kdy chce. Vsechno se snazim resit domluvou. A kdyz ma hysterak, tak ji poslu do pokojiku. Nic jineho nezabira. Ona se tam vyvzteka a pak prichazi s usmevem. Ovsem nekdy nezabira nic a je to na palici. Ale prej to okolo tretich narozenin prechazi :mrgreen:.

Janatans
Kecalka 104 příspěvků 10.04.18 21:20

Myslím, že je toho na ní opravdu hodně. Jednak to, že byla maminka pryč v porodnici, do toho nový sourozenec a ještě nemoc. Myslím, že i já jako dospělá bych z toho byla pěkně rozhozená…

Osobně bych tomu zkusila dát čas. Dobré je trvat na běžných pravidlech a jejich dodržování, určitě bych nepolevovala. Myslím, že hlavně testuje, jestli se změnou situace nezměnila náhodou i pravidla (samozřejmě v její prospěch :) ). Naše malá také teď víc pláče, protože vidí, že když brečí brácha, tak na to reagujeme. Dceři byly cca 2 roky, když jsme si mimčo přivezli domů, takže jsme v podobné situaci. Paradoxně jsem měla zpočátku pocit, že dcera víc zlobí, když šel syn spát. Jakmile byl u nás, zase se uklidnila. Možná se jí prostě stýská…

S tím spaním mě ještě napadá… miminko spí u vás v ložnici? Možná ji mrzí, že jediná spí jinde.

Příspěvek upraven 10.04.18 v 21:21

axelina
Ukecaná baba ;) 2191 příspěvků 3 inzeráty 10.04.18 21:20

Ahoj neporadim ti ale uklidnim tě že v tom nejsi sama. a to mýmu klukovi bude 6 a není nemocný! a tak jak popisujes se prakticky chová standardne. Už jsem z nej vyřízená. umí být strasne hodný - ve školce takový je. dela mi to naschval a já nevim proč. věnuju se mu jak jen to jde.

Aduš8
Ukecaná baba ;) 2320 příspěvků 10.04.18 21:20

Před lety jsem něco podobného měla v puse, jeden vřídek vedle druhého, nemohla jsem jich jíst ani pít. Bylo mi tehdy asi čtrnáct a pamatuji si, že jsem pořád brečela. Takže se sama sebe ptám, jak musí být té malinké chudince, která si to neumí vysvětlit, tělo je hladové, vysílené, ale i když by jíst chtěla, tak to bolí. Navíc tu už maminka není najednou jen pro ni. To nemá s láskou k sourozenci nic společného, v tu chvíli, kdy je jí zle jí to člověk vyčítat nemůže. Věřím, že až zase dostane sílu a bude zdravá, vše se pomalinku vrátí k normálu. Zvlášť, když se jí dostatečně věnuješ, jak píšeš. Přeji pevné nervy a maličké brzké uzdravení!

Podhoubi
Kecalka 125 příspěvků 10.04.18 21:21

@Denisa56 Já ji nenechala hodinu volat, to jsem špatně napsala. Vždycky jsem tam po nějaké chvilce šla, ale nepomohlo to. Chvilku jsem si ji vzala i do obýváku, ale bylo už pozdě (normálně v tu dobu už dávno spí) a řekla jsem si, že udělám jednou ústupek a pak to takhle bude vypadat pořád. A toho se děsím. Manžel nebyl zrovna doma, já kojila mladší… prostě musela nějakou dobu vydržet a pořád řvala a řvala. V noci si ji po probuzení už bereme do postele. Stejně jako miminko, to kojím taky v posteli. Takže tam spíme všichni. To se pro ni nezměnilo. Já jen fakt už nevím, jak se k ní mám chovat, už mě to ničí. Co jsem se vrátila z porodnice, jako bych měla dceru vyměněnou… a tak moc mi chybí ta, co znám…

Cuddy
Neúnavná pisatelka 15548 příspěvků 10.04.18 21:34

Sesly se vam dve veci, jednak odsunuti z piedestalu diky novorozenci a dale delsi nemoc. Pri nemoci by se dite chovalo podobne, je mu spatne, je mrzute, unavene, vecne nalepene na mamce. No a do toho prisel mladsi sourozenec. Ceka nas za chvili to same s podobnym vekovym rozdilem. Dite bych si dala urcite do loznice a uspavala ho, nenechala bych ho hodinu hystericky kricet. A se zbytkem bych byla trpeliva, pro dite je to velka zmena.

terien
Echt Kelišová 8486 příspěvků 10.04.18 21:38

Hele tohle je strašně bolestivý ty afty, tak se jí nediv. Chápu že je to na hlavu, ale buď trpělivá. Může je mít pořád, jenom nejsou vidět. Hodně ji mazli, a vydrz :hug:

hapovab
Kecalka 442 příspěvků 10.04.18 21:47

U nas se ve dvou letech po nemoci naprosto zmenilo spani.Do te doby usinala sama v postylce a od dvou let s ni musim byt dokud neusne (treba jako ted, uz pul hodiny). :roll:

Kočičí duše
Zasloužilá kecalka 965 příspěvků 10.04.18 21:54

Je toho na nic moc, rozhodne to nelam na silu, ona to nedela schvalne. Ja se taky nemazu s typickyma vymrcovacima hysterakama, ale tohle zrovna je podle me zpusobeno tou nemoci a temi zmenami. Byla doted zvykla, ze jsi byla jenom jeji, najednou je tu dalsi clovicek kteremu se venujes. I kdyz se snazis venovat oboum stejne, ona to stejne vyciti, ze je neco jinak, to neovlivnis. Zvykne si, ale pravdepodobne je jeste rozhozena z te nemoci. Ja mivala afty v puberte, plnou pusu, bylo to sileny a to jsem dospela a umim si to vysvetlit. Ona je malicka, nechape to, boli ji to, chtela se najist a nemohla. Potrapilo by to i dospelaka, natoz male dite. Dej tomu cas, ona se zase srovna. Na nocnik ji nenut, zbytecnne ji nestresuj. Ja vim, ze je to o nervy, zkus poprosit manzela nebo probuzne, kamaradky o pomoc, je toho na tebe taky hodne :hug: drzim pesti, at se brzo vsechno zase usadi!

belladonna
Závislačka 2626 příspěvků 10.04.18 22:08

Já bych řekla, že to je po té nemoci ještě. Já měla taky aftozní stomatitidu a bylo to opravdu příšerné a než to přešlo ty dva týdny to trvalo s jistotou. Chudák malá, musela si užít své. Myslím, že se to během měsíce vrátí do normálu, držím palce. Snažila bych se na ni ale být hodná a trpělivá. Třeba je víc unavená, když málo jedla, kdo ví. Ale věřím, že už nemůžeš a že by to chtělo nějakou pomoc z venku? Kamarádka vozit kočárek nebo babičky?

Podhoubi
Kecalka 125 příspěvků 10.04.18 22:13

Všem moc dekuju za reakce, jste zlaté. Já jako energii mám, nejsem unavená. Miminko je hodné, hodně spí, dobře jí… bez problémů. Za noc se probudi max. 2× - nakojim, prebalim a spinka. Kdežto prvorozena se budí po hodině s jekotem (asi ji to hodně bolí). Pak většinou hned usne. S hlidanim není problém. Všechno zvládám, jen ne psychicky to, ze jsem “ztratila” svou dceru. Už to trvá dlouho a já se bojim, ze se to nevrátí do starých koleji. :/

Fazulina
Závislačka 3902 příspěvků 11.04.18 14:08
@Podhoubi píše:
Všem moc dekuju za reakce, jste zlaté. Já jako energii mám, nejsem unavená. Miminko je hodné, hodně spí, dobře jí… bez problémů. Za noc se probudi max. 2× - nakojim, prebalim a spinka. Kdežto prvorozena se budí po hodině s jekotem (asi ji to hodně bolí). Pak většinou hned usne. S hlidanim není problém. Všechno zvládám, jen ne psychicky to, ze jsem “ztratila” svou dceru. Už to trvá dlouho a já se bojim, ze se to nevrátí do starých koleji. :/

Já vím, že si myslíš, že když jednou povolíš, tak to tak bude pořád, ale já ti nevím, u těch dětí se to mění, nemohla by prostě jít spát s Tebou? Prostě si lehnete do postele, ty budeš kojit miminko, ona může ležet s vámi, prostě se podle mě cítí sama, navíc jí není dobře z té nemoci…

Já třeba s dcerou chodím spát denně (jsou jí 4,5 roku), máme takovou hezkou chvíli, čteme pohádku a já jí pak ještě vyprávím a ona u toho usne. Pak odejdu a mám volný večer. Spíme spolu v posteli, tak se k ní později večer vracím, nebo když se probudí. Sama ještě ani jednou nešla spát. Když to nejsem já, je to babička, táta. Já jsem tak trochu zastánce společného spaní, ale samozřejmě respektuji, když to má někdo jinak. Jen vím, že když je moje dcerka nemocná (má třeba vysokou horečku), nemůžu od ní téměř na krok, celý den. Večer už vůbec ne, ani když usne, pořád se ke mě tulí, chce být u mě. Chápu, že s miminkem to asi není tak jednoduché, ale pokud je ona sama v pokojíčku a vy všichni včetně miminka jste jinde, musí jí prostě být smutno… Nemusí přece jít za Vámi do obýváku, běž si i s miminkem lehnout za ní.

Podhoubi
Kecalka 125 příspěvků 11.04.18 18:23

@Fazulina My spolu spime všichni v jedné posteli, ale je zvykla usinat sama. Pak se probudi (většinou, když jdeme spát my) a dožaduje se k nám do postele. To si ji už vezmeme. Sama v naši posteli usinat nechce a v pokojiku si k ni nemám kam lehnout. Má postylku a my tam máme teď dva kocarky, skříň, prebalovak, komodu a nic jiného se tam nevejde. Ona není schopna usnout jinde než u sebe v postýlce a v noci u nás v posteli.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Eben s Kostkovou původně do StarDance nechtěli! „Když Marek řekl ano, šla jsem!“

Taneční soutěž StarDance u nás patří k nejúspěšnějším televizním pořadům.... číst dále >

Rýsuje se snad rozchod? Kopřivová a Jágr nejspíš nebudou na Vánoce spolu!

Spekulace o tom, že se vztah hokejisty Jaromíra Jágra a Veroniky Kopřivové... číst dále >

Články z Ona Dnes

Žena se po porodu dva týdny mazlila s předčasně narozenou mrtvou dcerou

Emma Woodhouseová musela podstoupit akutní císařský řez kvůli poškozené... číst dále >

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do... číst dále >