Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já si myslím, že v žádném případě není fér, chtít střídavou péči, pokud není možné aby dítě navštěvovalo stejnou školu. Chudák takové dítě, nikde nebude mít ten pravý kolektiv… Jak to soudy hodnotí nevím, ale možná by jste to měli znovu promyslet. střídavá péče ano, ale s ohledem na dítě…
A měsíc bez mámy, nevím, není střídavka po 14
dnech? Jak se na toto tváří druhá strana? Myslím si, že když bude matka proti, asi otec neuspěje, protože tahle vzdálenost a nutnost pro děti měnit školu i školku není ideální..
Pokud vím, tak nejčastěji a nejvíce doporučovaná bývá střídavá péče co 14 dní, ale pokud je vzdálenost takhle velká, tak ten měsíc je taky asi dobrá alternativa. Probírali jste to už s matkou dětí? Nebo jaké jsou vztahy… Se soudem by snad problém být neměl, od toho je to střídavá péče, oba rodiče se střídají a předpokládá se myslím, že stejnou či podobnou měrou.
Mám kamarádku se střídavkou 14 dní a taky poměrně velká vzdálenost Praha/Brno a problém není. Syn má prostě dvě školy a je mu teď tuším 11 a nestěžuje si, co vím…
Příspěvek upraven 10.02.12 v 10:36
Kamarádka měla takhle střídavou péči o svoje dvě děti s bývalým manželem. Vím, že to jde a opravdu školy zhotovují individuální plány, ale po dvou letech raději přistoupila na to, že se přestěhovala do města, kde žil jejich otec. Děti hrozně těžce nesly přechody. Přeci jen jde o to, že každá škola má trochu jiné vyučování, v látce jsou na tom rozdílně a navíc děti takhle měnily každý měsíc kamarády, školu, zázemí… Cítily se pak samotné a špatně navazovali kontakty s vrstevníky a ten prospěch taky nebyl nic moc. Každopádně od té doby, kdy chodí do jedné školy a jsou v kolektivu jedné skupiny, je všechno v pořádku ![]()
Matce dětí je to víceméně jedno.Sice jí prý budou holky chybět, ale zas bude mít čas na sebe.Starší byla na otci hodně závislá, dělal s ní veškeré aktivity-kolo,lyže,bazén,výlety.Teď jen sedí doma.Odjíždí od nás vždy s brekem, že nechce domů.Mladší byla malinká když se rodiče rozešli, takže to nějak neřeší, jen chce být s tou starší.
Co 14 dní mi přišlo blbé, že je to moc narychlo.Ten měsíc se nám zdál lepší i v rámci aklimatizace.Kamarády ta starší má jen ty co vidí dopoledne ve škole.Mimo školu ne.Mladší půjde do školky až v září.
S dětmi jsme to zatím neprobírali jestli by chtěli nebo ne, hlavně ta starší aby potom kdyby chtěla nebyla zklamaná, že to zase nepůjde.
Mrzí nás, že se s nimi nemůžeme vídat, max. po telefonu a o prázdninách.
Je dobré to třeba probrat s psychologem?
Anonymní píše:
Matce dětí je to víceméně jedno.Sice jí prý budou holky chybět, ale zas bude mít čas na sebe.Starší byla na otci hodně závislá, dělal s ní veškeré aktivity-kolo,lyže,bazén,výlety.Teď jen sedí doma.Odjíždí od nás vždy s brekem, že nechce domů.Mladší byla malinká když se rodiče rozešli, takže to nějak neřeší, jen chce být s tou starší.
Co 14 dní mi přišlo blbé, že je to moc narychlo.Ten měsíc se nám zdál lepší i v rámci aklimatizace.Kamarády ta starší má jen ty co vidí dopoledne ve škole.Mimo školu ne.Mladší půjde do školky až v září.
S dětmi jsme to zatím neprobírali jestli by chtěli nebo ne, hlavně ta starší aby potom kdyby chtěla nebyla zklamaná, že to zase nepůjde.
Mrzí nás, že se s nimi nemůžeme vídat, max. po telefonu a o prázdninách.
Je dobré to třeba probrat s psychologem?
Psycholog je možná fakt dobrý nápad, zjistit, zda na to děti mají… Je to hrozně blbá situace, ale jestli je to matce jedno, tak to nejspíš soud povolí, když s tím obě strany budou souhlasit.
Nevím no, není to zrovna nejšťastnější řešení, nejlepší by bylo sestěhovat se blíž, ale to je pochopitelné, že to vždy nejde. Práce, vlastní dům apod…
Oter píše:
Kamarádka měla takhle střídavou péči o svoje dvě děti s bývalým manželem. Vím, že to jde a opravdu školy zhotovují individuální plány, ale po dvou letech raději přistoupila na to, že se přestěhovala do města, kde žil jejich otec. Děti hrozně těžce nesly přechody. Přeci jen jde o to, že každá škola má trochu jiné vyučování, v látce jsou na tom rozdílně a navíc děti takhle měnily každý měsíc kamarády, školu, zázemí… Cítily se pak samotné a špatně navazovali kontakty s vrstevníky a ten prospěch taky nebyl nic moc. Každopádně od té doby, kdy chodí do jedné školy a jsou v kolektivu jedné skupiny, je všechno v pořádku
Právě tohoto bych se bála… Chytrá matka, které na dětech jak vidno opravdu záleželo
![]()
monika32 píše:Anonymní píše:Psycholog je možná fakt dobrý nápad, zjistit, zda na to děti mají… Je to hrozně blbá situace, ale jestli je to matce jedno, tak to nejspíš soud povolí, když s tím obě strany budou souhlasit.
Matce dětí je to víceméně jedno.Sice jí prý budou holky chybět, ale zas bude mít čas na sebe.Starší byla na otci hodně závislá, dělal s ní veškeré aktivity-kolo,lyže,bazén,výlety.Teď jen sedí doma.Odjíždí od nás vždy s brekem, že nechce domů.Mladší byla malinká když se rodiče rozešli, takže to nějak neřeší, jen chce být s tou starší.
Co 14 dní mi přišlo blbé, že je to moc narychlo.Ten měsíc se nám zdál lepší i v rámci aklimatizace.Kamarády ta starší má jen ty co vidí dopoledne ve škole.Mimo školu ne.Mladší půjde do školky až v září.
S dětmi jsme to zatím neprobírali jestli by chtěli nebo ne, hlavně ta starší aby potom kdyby chtěla nebyla zklamaná, že to zase nepůjde.
Mrzí nás, že se s nimi nemůžeme vídat, max. po telefonu a o prázdninách.
Je dobré to třeba probrat s psychologem?Nevím no, není to zrovna nejšťastnější řešení, nejlepší by bylo sestěhovat se blíž, ale to je pochopitelné, že to vždy nejde. Práce, vlastní dům apod…
Právě s tím stěhováním to u nás není možné.Manžel zde má dobrou práci, já jsem momentálně na mateřské s roční dcerou.Pracuji jako učitelka na 1.stupni.
Máme zde koupený byt.
Matka dětí zase bydlí ve městě kde vyrůstala a celý život žila.Bydlí v bytě svých rodičů.
Anonymní píše:
Matce dětí je to víceméně jedno.Sice jí prý budou holky chybět, ale zas bude mít čas na sebe.Starší byla na otci hodně závislá, dělal s ní veškeré aktivity-kolo,lyže,bazén,výlety.Teď jen sedí doma.Odjíždí od nás vždy s brekem, že nechce domů.Mladší byla malinká když se rodiče rozešli, takže to nějak neřeší, jen chce být s tou starší.
Co 14 dní mi přišlo blbé, že je to moc narychlo.Ten měsíc se nám zdál lepší i v rámci aklimatizace.Kamarády ta starší má jen ty co vidí dopoledne ve škole.Mimo školu ne.Mladší půjde do školky až v září.
S dětmi jsme to zatím neprobírali jestli by chtěli nebo ne, hlavně ta starší aby potom kdyby chtěla nebyla zklamaná, že to zase nepůjde.
Mrzí nás, že se s nimi nemůžeme vídat, max. po telefonu a o prázdninách.
Je dobré to třeba probrat s psychologem?
jestli je to tak,tak to trosku meni situaci,ale stejne mi to prijde silene 300km,a hlavne ty dve skoly,ale jestli ty jsi ucitelka,tak s ucenim by jsi mohla hodne pomoci,ja bych se spis bala,ze si deti nenavazi kontakty s ostatnima detma,nevim,zkratka mi to pro ne neprijde dobre,tezko rici
ono je to asi soud od soudu - nám právník tvrdil, že zná případ, že sp zamítli kvůli různým bydlištím, i když s tím dítě i oba rodiče souhlasili
ale je to už tak 4 roky, třeba se trendy mění.
ty školy na střídačku mi přijdou šílené - soudím podle sebe, jako introvert bych to v 7 letech fakt nedala.
posuzuje se, zda je to v zájmu dítěte, asi bude stejně nějaký psycholog, možná soudní znalec, potřeba.
No tak když ty jsi učitelka, tak by učivo nebylo až takový problém, ale vezmi si dětský kolektiv - když dítě chodí neustále do jedné skupiny, je to něco jiného, než když každou chvíli mění a skáče mezi dvěma. Je pochopitelné, že takový člen je tak trochu na okraji. Určitě je psycholog dobrý nápad ![]()
Vera111 píše:
tak do toho bych nešla. Chudáci děti
A jak bys to jinak vyřešila?
Jen vidění se o prázdninách?A potom při telefonování řešit s brečícím dítětem kdy bude moci přijet?A vysvětlovat mu, že musí chodit do školy tak až bude mít volno?Tak to u nás zatím je.
Do vlastní péče si je vzít nemůžeme.Starší by chtěla ale mladší bychom nemohli vzít od matky a rozdělit je nemůžeme.
Já vím, že se všude píše, že děti mají být s matkou a spíš všichni nadávají na otce jak nemají zájem, ale co když otec zájem má? Jak to udělat tak aby to děti nijak netraumatizovalo?
Anonymní píše:Vera111 píše:A jak bys to jinak vyřešila?
tak do toho bych nešla. Chudáci děti
Jen vidění se o prázdninách?A potom při telefonování řešit s brečícím dítětem kdy bude moci přijet?A vysvětlovat mu, že musí chodit do školy tak až bude mít volno?Tak to u nás zatím je.
Do vlastní péče si je vzít nemůžeme.Starší by chtěla ale mladší bychom nemohli vzít od matky a rozdělit je nemůžeme.
Já vím, že se všude píše, že děti mají být s matkou a spíš všichni nadávají na otce jak nemají zájem, ale co když otec zájem má? Jak to udělat tak aby to děti nijak netraumatizovalo?
Dobrá rada je v tomhle nad zlato.
Ideální by byly dobré vztahy mezi rodiči, bydlet někde poblíž, aby dítě mohlo chodit do stejné školy a kroužků a hlavně mít na mysli vždy jen zájem dítěte. Bohužel v dnešní době, kdy je nutné se stěhovat za prací, člověk je neustále ve stresu a nemá dostatek času a ty vztahy bývají všelijaké, je těžké něco konkrétního vymyslet tak, aby dítě netrpělo ![]()
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Dobrý den,
manžel má z prvního manž. dvě dcery ve věku 3 a 7 let.
Bohužel bydlíme od dětí 300km.Dokud byla starší ve školce, brávaly jsme si ji co tři týdny na týden.Loni nastoupila do první třídy a již u nás mohla být jen o prázdninách, protože na víkendy to nešlo.Než by v pátek přijeli, byly by u nás celou sobotu a v neděli ráno bychom je zas musely odvézt.Takže se vidění se s nimi smrsklo na čtvery prázdniny v roce.
Holkám se u nás moc líbí,podnikáme výlety,bazény,akce.Mají u nás i své zázemí.
Nemáte někdo zkušenosti se střídavou péčí pokud žijí rodiče daleko od sebe?Vím, že se školou by problém nebyl, většina jich vypracují individuální plány.Ale jestli to soudy takhle povolují.Máte někdo střídavou péči třeba po měsíci?