Skoro tříletý nemluví

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

petulka500

191

11.10.12 15:08

načítám...

@Evkajus píše:
Dobrý den, máme stejný problém, proto koukám po internetu a zjišťuju zkušenosti ostatních. Chtěla jsem se zeptat, jestli se to od ledna změnilo? děkuji

U nás se taky něco změnilo. Synovi o prázdninách diagnostikovali vývojovou dysfázii a atypický autismu, nastoupil do speciální školky a když už vím jak s ním zacházet, tak se to lepší. Jeho slova se rozmnožují, ale nevím teda jestli bych to celé nazvala řečí nebo spíše skřeky, každopádně pokroky jsou vidět. I paní psycholožka nás pochválila, že jsme během krátké doby udělali velké pokroky. Byla jsem hloupá, že jsem se nechala odbýt dětskou doktorkou, že to je vše normální. Sehanla jsem si psycholožku a dětské doktorce řekla ať mi dá žádanku a bylo to. Kdybych měla podobné problémy i s dalším dítětem třeba v budoucnu tak už bych to řešila dřív. Zbytečně jsme se dlouho trápili.

načítám...
Citovat
Zmínit

Evkajus

11.10.12 15:36

načítám...

Je dobře, že jdou vidět pokroky a můžu se zeptat, podle čeho maličkém diagnostikovali autismus? z toho, co jste psala v předchozích příspěvcích, bych o autismu ani nepřemýšlela. my jsme byli s maličkým taky u psycholožky, protože jsem se bála, aby nešlo o autismus. psycholožka ho vyloučila. proto se ptám. děkuji

načítám...
Citovat
Zmínit

petulka500

191

11.10.12 17:22

načítám...

@Evkajus píše:
Je dobře, že jdou vidět pokroky a můžu se zeptat, podle čeho maličkém diagnostikovali autismus? z toho, co jste psala v předchozích příspěvcích, bych o autismu ani nepřemýšlela. my jsme byli s maličkým taky u psycholožky, protože jsem se bála, aby nešlo o autismus. psycholožka ho vyloučila. proto se ptám. děkuji

Jako on byl malý vždycky jiný jen já jsem si myslela že je to normální a když slavil třetí narozeniny, tak se to ze dne na den horšilo. Museli jsme chodit pořád dokola stejnýma cestama, když to tak nebylo tak byl problém, měl časté záchvaty vzteku při kterých se vše stupňovalo v poslední fázi ubližoval mi, rozbíjel věci kolem sebe a podobně, v kolektivu absolutně nezvladatelný, spousta rituálů které se musely opakovat, věci doma jako například vystavené formule máme srovnané pečlivě do řady podle barev a ani na ně nesaháme protože by se rozházely a můžu vás ujistit, že já je tak nedala , k jídlu doma musí mít jen tu jednu oblíbenou lžičku z NUKu a to jídlo je taky kapitola sama o sobě, jí pouze svá vybraná jídla, z teplých jídel sní pouze vývar s nudlema a maso jen tak bez ničeho, každopádně v něčem je jeho forma dobrá. Všude si osvojí nové rituály. Má jiné u babiček, jiné doma a jiné ve školce, což je dobře, protože například nemusím tahat do školky oblíbenou lžičku apodobně. Dbám na rady ze školky a opravdu už se mi povedlo některé rituály odbourat, s malým se dá pracovat i když to trošku trvá. Nedělají mu dobře rychlé změny, na všechno ho musím připravovat, například na to, že další den nepůjdeme do školky hned ráno, ale prvně k lékaři ho musím alespoň den dopředu připravit a takhle na všechno. Když chceme jít ven, tak aspoň hodinu dopředu o tom musí vědět jinak nedokáže spolupracovat v oblékání ani v ničem. U záchvatu vzteku mi doporučili držet ho v pevném úchopu a protože jsem ho tak nedokázala udržet, tak jsem ho zalehávala a stačilo to jednou, trvalo to strašně dlouho ale od té doby se párkrát stalo, že ho něco nazlobilo a on místo scény se přišel pomazlit a vyplakat. Určitě toho bylo víc, ale já už na to tak nějak nemyslím a raduju se z pokroků