Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
a z jakého důvodu ho tvoje rodina nemá ráda? ![]()
Mám stejnou zkušenost a měli pravdu. Zbytečně ztracený dva roky života.
@Keyllah ze se za celou dobu nezmenil a ze neni mozne, ze k tomu najednou dojde. Ale to nevim ani ja. Proto davam tu sanci.
@Anonymní píše: Více
a v čem konkrétním se měl změnit? Oni, lidi se moc nemění, ne ve věku 30+ ![]()
@JancaS84 toho se prave taky bojim. Ale neco mi rika, at to nevzdavam…
@Keyllah píše: Více
Komunikace, sobectvi (ale to se prave celou dobu pojilo s tou nekomunikaci, ktera vsak spravne neprobihala ani z me strany). Navic je to muj prvni vazny vztah, mela jsem predrim takove ty prvni lasky, ktere me asi nic moc nenaucily.
Porad nad tim premyslim, zvladla bych byt samozrejme sama, mam sve plany a predstavy, kterym bych se tak jako tak venovala. Jenom si rikam, ze to bylo opravdu moc rychle a spise utek pred problemem. 😏
@Anonymní píše: Více
po 6letech ti to přijde brzy?
jak dlouho jsi byla nespokojená a řešila to? pár měsíců ne-li roků to asi bylo, že?
Já osobní zkušenost nemám, ale mám zkušenost s tím, že se lidé většinou nemění. Určitě ne kvůli druhým. Napadá mě, co zkusit třeba být nějakou delší dobu od sebe. Stejně už jsi odstěhovala, tak bych zpět nespěchala..a uvidíš, zda třeba i po pár měsících to budeš cítit stejně.? S tím, že bych ale opravdu zcela omezila kontakt po tu dobu.
@Keyllah píše: Více
Mesic to resime intenzivne, ale pul roku vnimam nejske zmeny. Jenomze je to taky pul roku, co bojuju se svym sebevedomim. A zacala mi spousta veci davat smysl. Ze jsem ty chyby zacala hledat v dobu, kdy jsem prestala byt spokojena sama se sebou. Do te doby bylo vse v pohode. Jen se na to snazim divat ze dvou stran, protoze ve vztahu neni nikdy chyba jen na jedne strane.
@Anonymní píše: Více
tak kdyzž už jsi vlastně rozhodnutá, tak o co přesně jde? ze zkušeností, lidé se v tam zásadních věcech opravdu nemění, ale ty tomu věříš, tak běž do toho. Ale nelze se divit rodině, že na to má názor takový, jaký má ![]()
@Keyllah píše: Více
Ja prave vim, ale proto chci vedet, jestli je tady nekdo, komu se podarilo rodinu presvedcit, ze to za to stoji… I kdyz jsem rada i za ty negativni pohledy, protoze mi to pomuze zustat stat nihama pevne na zemi.
@Silvianna píše: Více
Prave proto jsem jeste zustala u rodicu. Rikala jsem mu, ze to mozna bude nejlepsi reseni. A at se snazi.
@Anonymní píše: Více
rodinu nemáš přesvědčovat ty a teď, ale on a to potrvá roky…
@Keyllah píše: Více
Je mi to jasne. Nebudu na to tlacit a uvidi se. Dekuji.
Ahoj, mam dotaz na ty, kterym funguje slepovany vztah.
Je mi 25 let a za sebou mam temer sestilety vztah.
Vlivem spatne komunikace jsme se rozesli, protoze se problemy stupnovaly a nedaly se s partnerem komunikovat (mel vzdy problem se otevrit a vyjadrit sve pocity). Hned druhy den si partner uvedomil, ze jsem ho doopravdy opustila a zacal poprve za celou dobu komunikovat - a to tak, jak jsem si to celou dobu predstavovala, aniz bych mu cokoli rekla a sam rekl, ze jsme to uspechali, ze je mu to lito.
Bohuzel moje rodina z nej udelala padoucha, i presto, ze jsme se rozesli v dobrem. Jen mozna az moc rychle; misto toho, abychom si sedli a komunikovali.
S jeho rodinou jsem nikdy problem nemela, jsou skveli a dost je sebrali, ze jsme se rozesli. Meli jsme patro u jeho rodicu a tam jsme spolu 3 roky zili.
Asi na nas tedy obecne padl stereotyp v kombinaci s neresenim problemu a takove to tzv. “prechozeni”.
Prisel s tim navrhem slepeni sam a ja mu rekla narovinu, ze to nebude mit jednoduche. Ale rekl, ze me ma moc rad a chce vsechny veci napravit (coz je uspech, protoze nikdy komunikovat nechtel a city take nevyjadroval -a poprve jsem ho videla brecet). Je o necelych 6 let starsi nez ja a vi, ze ve mne ztratil vse, co kdy hledal a ze to chce zpet - to mi take rekl.
Mne taky neni lhostejny, city tam porad jeste jsou a dost me to rozhodnuti se rozejit bolelo a bylo to to nejposlednejsi. Ale zkratka moc rychle. Cela krize trvala zhruba mesic, i kdyz neco jinak bylo uz zhruba pul roku, a asi nam mela ukazat, ze je treba dost veci zmenit a lepe komunikovat…
Zustala jsem ale jeste u svych rodicu, abych mu ukazala, ze me nema tak moc jistou a ze jestli me doopravdy chce zpatky, at se snazi.
Ale rodice me od tohoto kroku odrazuji, ze nemam rozum a hlavne je moje matka dost razna, a kdyz se ji neco nelibi, ovlivni svym nazorem i vsechny okolo a malokdy jsme se na necem shodly.
Ja jsem rozhodnuta to jeste zkusit… Ale nevim, jak rodinu prinutit, aby respektovali, ze jsem dospela a ze moc dobre vim, co delam. Ja i on.
Taky jsme si rekli, ze kdyz to nebude fungovat, ukoncime to definitivne, ale budeme vedet, ze jsme pro zachranu udelali uplne vsechno.
Jestli je tady nektera (nektery) z vas, kteri maji podobnou zkusenost, nebo jim slepovany vztah vydrzel, i pres negativni postoj rodiny, poradite, co udelat?
Moc dekuji.