Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja mela ovulaci normalni, probihala cca 17-18dc, presto mi clostil nepomohl ![]()
Zakladatelko ještě mě napadlo, jestli si necháš zkontrolovat zda nemáš PCOS? Příznaky jsou třeba bolest vaječníku, tmave chlupy (třeba ze má žena “kotlety” nebo tmave uchlupeni na rukou jako chlap, nebo knírek) a nepravidelná menstruace. Je to hodně častý důvod, proč ženy nemohou otehotnet a dá se to léčit.
@Anonymní píše: Více
Jediný priznak, který na mě sedí je, že mám celkem tmave chloupky, ale jinak na mě snad nic nesedí.. akne mám jen těsně před mesickami, na váze nepribiram, nepravidelnou menstruaci nemám, ovulaci mám, pouze je pozdější, vajecnik mě bolí také vždy až před ms a na cysty netrpím.
Takže nevím, jestli to má smysl? V čem to spočívá? To by gynekolog už dávno věděl, ne?
Každým dnem bych měla dostat měsíčky, už to na sobě cítím a teplotu vysokou nemám.. takže se začínám opět směřovat, že zase nevyšlo. A rozhodla jsem se, že si ten clostylbegyt vyzvednu už další cyklus a uvidí se. Vím, že jakmile tu červenou uvidím, budu zase smutna 😑 😅 přitom se snažíme opravdu obden v plodnych dnech..tento měsíc i castokrat v neplodnych dnech a nic..
Začínám se také pozorovat, že jakmile o někom řeknou, že je v jiném stavu, hned si googlim, kolik jim je let, abych se uklidnila, že mám furt čas 😅 jsem na hlavu vidte
@Anonymní píše: Více
V klidu, mám to stejně
hned abych věděla kolik jim je a ideálně i vědět, jak dlouho jim to trvalo ![]()
Ja nevím ale mě na PCOS přišli až v CAR v Brně ale nevím zda to zjisti i gynekolozka obvodni
ale když na tebe nic nesedi tak bych to neřešila. Na mě sedelo všechno, mam knírek tmave chlupy a obočí a kotlety
a nepravidelnou MS jsem měla hodně, akné na zádech a bolesti vaječníku
@Anonymní píše: Více
A mohu se zeptat proč te to tak vykolejuje? Je to kvůli věku nebo nátlak okolní?
@Anonymní píše: Více
Nátlak okolí ani ne..samozřejmě jsou narážky, kdy už my apod..navíc kolem mě jsou sama miminka teď.. ale mám z nich opravdu radost, než abych se užírala
Spíš ten věk.. za měsíc mi bude 30, je pro mě tak nějak zlomový. Vždycky jsem měla naplánováno, že budu mít dítě ve 28. Ale člověk mini, život mění no..
@Anonymní píše: Více
Prostě člověk po něčem touží, rozhodnutí mít dítě není jako koupit si zájezd. A čím déle to trvá, tím je to horší. Je mi 26, rozhodne mi hodiny netikaji a všem těhotným ženám kolem to přeju a stejně je pro mě každá menstruace zklamání
@Mista1 píše: Více
Ano, koupit si zájezd je mnohem jednodušší. Prostě si ho naklikáš, zaplatíš a máš. Kdežto s těhotenstvím se to má tak, že se žena více než 10 let téměř staví na hlavu, aby k němu nedošlo, a pak se jednoho dne rozhodne, že teď, TEĎ, je ten správný okamžik a chtěla by, aby to vyšlo hned první měsíc, ona přece chce, a má splněné všechny podmínky. Jenže v tom hraje roli tolik proměnných, na které ta urputná snažilka nemá žádný vliv, že to většinou teď hned nejde. Pokud vím, tak do roka to je úplně normální doba. Takže stresovat se po sedmi měsících je fakt brzy, navíc vysoká hladina kortizolu pravděpodobnost otěhotnění snižuje. Mně to přijde strašně nepokorné, k tělu, k přírodě, k vesmíru
Proč se vůbec začínat snažit? Nebylo by lepší se prostě přestat chránit, a to ne tehdy, když je vše perfektní, ale tehdy, když už by to až tak nevadilo?
@Hibou a chápete, že když je na jedné, případně obou stranách nějaký problém, spermie, neprobíhající ovulace… tak nějaká pokora k tělu a naslouchání vesmíru, neřešení a nesledování… tak se toho dítěte nedočkáte nikdy? Myslíte, že jsme prvního půl roku třeba tu čistou hlavu a pokoru neměli? Ne, opravdu jsem si nemyslela, že to hned vyjde a rozhodne jsme nezačali v době, kdy teď proste to dítě chceme a bez toho nebudeme šťastní. Miluju tyhle rady, zpravidla od někoho, kdo otěhotněl na první šťouch a nemá tušení, jaké to je. Myslím si, že zajít po 7 mi měsících na hormonální profil a ultrazvuk, jestli aspoň probíhá správně ovulace, je úplně v pohodě a když to ženu uklidní, tak jedině dobře
@Mista1 píše: Více
Když je problém, tak je samozřejmě třeba ho řešit. Zakladatelka pokud vím psala, že ovuluje. Zdravý cyklus je pro zdraví ženy velmi důležitý, takže to bych klidně řešila nezávisle na snaze o otěhotnění. Ono je třeba přistupovat i k vlastnímu tělu s pokorou a starat se o něj, když chci, aby fungovalo. A to platí i pro muže.
Nee, já rozhodně nemám žádné tušení, mám za sebou 2 ZT a 1 SP a na první šťouch to nebylo nikdy.
Jinak držím palce, ať se zadaří.
@Hibou Ale otěhotněla jsi, i když to nedopadlo dobře.
Pokud se pár 7 měsíců snaží a neřeší, jen si užívá a pořád nic, tak si myslím že pokud už to začíná ženu hlodat, tak fakt není od věci zajít na vyšetření a ujistit se, že je vše v pořádku a žádný problém není. Na problém je vždy lepší prijít dříve, než-li později. Pokud zakladatelka ovuluje, má průchozí vejcovody, normální hladiny hormonů a její parter má v pořádku spermiogram, pak je rada „zkusit se tím nestresovat a nechat volný průběh dalších pár měsíců“ celkem na místě. Pokud ale vyšetření hotová nejsou, pak je to fakt rada k nakopnutí, protože pak se páry které mají problém na vyšetření dostanou až po mnohem delší době.
Jinak mám to z vlastní zkušenosti, kdy to že nám to nejde se mnou nechtěl nikdo řešit dokud to nebylo přes rok… no, po tom skoro roce a půl jsme přišli na to, že se celou dobu snažíme úplně zbytečně a přirozeně to nepůjde.
Omluvte mou nechápavost, ale když teda nebudu nic řešit, tak jak se dozvím jestli nějaký problém máme nebo nemáme?
Mně rada neřešte nic pokud nemáte problém přijde totiž absolutně nelogická. Musím přece začít něco řešit a případně jít na vyšetření, abych se dozvěděla, jestli mám problém nebo ne. Když nebudu řešit, tak můžu jedině akorát slepě věřit, že máme vše v pořádku ![]()