Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Sourozenec ano nebo ne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.3.11 15:00
také bych měla raději 4 než 1. Ale je jasné, že každá jsme stavěná jinak, tak jestli někdo cítí to pravé potěšení s 1
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:02
Moje kamarádka teď čeká druhé dítě po dlouhém snažení. Vždycka říkala, že druhé dítko chce proto, aby až s manželem umřou, tak aby tady nezůstalo to jedno samo 
.
Já sama jsem chtěla jen jedno, ale tak nějak jsem se nechala přemluvit pro druhé a teď jsem ráda.
Tím ti vlastně ale neodpovídám na tvou otázku 
. Bratránec je jedináček a trpěl tím. Znásobilo se ještě tehdy, když se mu rozvedli rodiče a on byl na dětské starosti s tím spojené sám. Ale nejenom na to, prostě chtěl vždycky sourozence a říká i to dnes jako dospělý člověk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:13
mikky píše:
Ahojky zajímalo by mně je tu někdo kdo má jedináčka a už neuvažuje o dalším a proč? Nebo jsou tady nějácí jedináčci, kteří byli s tímto stavem vždy spokojeni?zatím jsem se setkala pouze s názory pro sourozence tak mně zajímá jestli vůbec někdo existuje i proti
Ahoj. Takže já jsem jedináček. A přiznám se, že mi to nijak nevadí. Když si to tak vezmu, tak jsem nikdy neměla nějaké komunikační problémy takže místo sestry nebo bratra jsem měla dost kamarádů. Takže ani jako malé holce mi to nijak nevadilo. Teď když jsem dospělá, tak mi to nevadí vůbec. V poseldní době když se kolem sebe rozhlédnu, tak jen vidím jak se sourazenci škubají o majetek,hádají se kdo dostal víc, nebo kdo se postará o nemohoucí rodiče , kecají si do života a pak jsou z toho jen hádky. Takže já vím, že mám tedy už jen matku, že až nebude moct, že se o ni prostě postarat budu muset jen já, že mi nikdo nebude říkat, že jsem dostala dražší nebo větší byt atd…Navíc co si upeču to mám a nikdo mi do toho nekrandá(teda občas mamka,ale to je myslím jiné) Co se samoty týče, tak si nemyslím, že by moje kamarádka byla nějak horší než by byla třeba sestra,navíc kamarády si mohu vybrat příbuzné nikoliv. Možná to vyzní dost drsně a pro hodně lidí nepochopitelně,ale já to takto cítím.
Jinak já chtěla vždy děti dvě. Nakonec to vypadalo tak, že také budeme mít jen jedno ( je dost nejistá doba a přiznám se, že po 8mi letech jsem si zvykla na to, že je dcera samostatná a že nemusím nikomu stát za zadkem) No, osud to pořešil jinak, takže z dcery jedináček brzy nebude 
Jinak manžel je ze tří dětí a nikdy můj přístup k tomuto tématu nechápal, i když jako bratři spolu vycházejí slušně tak je zle ze stran švagrových, protože oni jako sourozenci se skoro vždy nějak dohodnou, ale jak mile do toho začnou rýpat ženský, tak to smrdí průserem-ještě, že jsem daleko a tak nějak mimo, pokud neřeší mou maličkost (což už se neděje) tak neřeším já je. I když taky zaplať pán Bůh za 100Km co jsem od nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:19
Já jsem si velmi dlouho říkala, že bych chtěla jedno dítě. Nikdy jsem si nepřipadala jako mateřský typ. Když se narodila dcerka, bylo mi velmi brzy jasné, že chci druhé. Teď mám dvě děti a přemýšlím, jestli by tři nebyly ideální počet 
Každá jsme jiná, každá máme své priority, ale za sebe musít říct, že jedináčka bych nechtěla. Sama jsem ze dvou dětí a měla jsem nejlepší kamarádku jedináčka. Vždycky hrozně chtěla sourozence a teď, kdy jí je přes třicet, tak má neustále maminku na zadkem, protože je to její „malá“ holčička a ona jí musí mít pořád na očích 
z toho by mi hráblo…
Osobně jsem také zastáncem názoru, že kde se oživí jedno dítě, uživí se i druhé. Ale zase beru to podle naší situace, možná že opravdu někdo si to druhé „nemůže“ dovolit. Ale co tak vím od kamarádek, tak náklady na druhé dítě jsou v celkovém rozpočtu zanedbatelné. Ale samozřejmě rostou s věkem dítěte.
Stejně je nakonec rozhodnutí na každém z nás!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:26
Velmi ráda čtu, že jsou i spokojení jedináčci 
Moje dcera bohužel bude takový jedináček, tatínek další dítě nechce, protože už dva syny z předchozího manželství má. Takže vlastně jedináček není, ale nemá žádného parťáka.
Já sama mám sestru a nedokážu si to bez ní představit.
Ale podle mě jedináčci, když ty sourozence nemají, tak neví, o co přicházejí Myslím tím výhody i nevýhody sourozenců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:29
kaculad píše:
Zase zase beru to podle naší situace, možná že opravdu někdo si to druhé „nemůže“ dovolit. Ale co tak vím od kamarádek, tak náklady na druhé dítě jsou v celkovém rozpočtu zanedbatelné. Ale samozřejmě rostou s věkem dítěte.
Stejně je nakonec rozhodnutí na každém z nás!
U malého dítěte určitě. S věkem je to ale horší a horší (vidím u manželových pubertálních synů). Navíc roli hraje i to, že s jedním dítětem jsi doma 3 roky, se dvěma 5 nebo 6. S minimálním příjmem.
A my třeba nemáme pro malou pokojíček. Asi si ho budeme moct dovolit (rozuměj přistavět k baráku), až půjdu do práce, tozn. v jejích 3-4 letech. Kdybychom měli ty děcka dvě, řekněme s dvouletým odstupem, starší by měla hračky v obýváku do nějakých pěti, šesti let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:39
Já jsem jedináček. Co si pamatuju z dětství, vždycky jsem po sourozenci strašně toužila. I když jsem vyrůstala s bratranci a sestřenicemi v jedné ulici. Doma jsme probírali i adopci, no nevyšlo to. V pubertě mi to pak vyloženě vadilo a omezovalo mě to z toho důvodu, že se o mě naši strašně báli. Nechtěli mě nikam pouštět a mamka pořád zdůrazňovala, že mají jenom mě. Teď to dovedu pochopit, ale tehdy jsem z toho doslova šílela.
No a teď je mi to zas trošku líto, že jednou zůstanu sama (když nepočítám svoji vlastní rodinu)…
Takže já jsem o druhém neváhala ani minutu a vrhla se do toho, jak nejdřív to šlo:-) Dvě děti jsou pro mě minimum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:39
Já jsem jedináček i když ne odjakživa…měla jsem bratra,umřel …to je jiný příběh ale k tématu…jako jedináček od té doby to bylo děs,…máma mě neustále hlídala a cítila jsem se sama.Jedináčke má sice výhodu že má veškerou pomoc pozornost atd jenže je prostě sám…mně osobně je smutno ,když to tka vidím je sice hezké že mám veškerou pozornost od mámy jenže bych se toho ráda vzdala kdybych bratra měla ......Beru to i tak že jednou až rodiče odejdouzůstane to pouto-sourozenec…ale kdžy je člověk sám tka kromě svých dětí nemá už nikoho.....co já bych dala za sourozence
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:40
Chuanitko, to je přesně, co jsem psala.
Beru to ze svého pohledu. Máme vlastní baráček, každé dítě má vlastní pokoj - i když malého máme zatím v ložnici a máme pořád jeden pokoj volný…
S věkem dětí samozřejmě i stoupají i náklady s tím spojené. Ale to zase budeme s manželem v práci oba a bude to jjiné než na mateřské.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:44
Crystal87 píše:
Já jsem jedináček i když ne odjakživa…měla jsem bratra,umřel …to je jiný příběh ale k tématu…jako jedináček od té doby to bylo děs,…máma mě neustále hlídala a cítila jsem se sama.Jedináčke má sice výhodu že má veškerou pomoc pozornost atd jenže je prostě sám…mně osobně je smutno ,když to tka vidím je sice hezké že mám veškerou pozornost od mámy jenže bych se toho ráda vzdala kdybych bratra měla ......Beru to i tak že jednou až rodiče odejdouzůstane to pouto-sourozenec…ale kdžy je člověk sám tka kromě svých dětí nemá už nikoho.....co já bych dala za sourozence
Ano ano, to jsou přesně moje pocity. A s ohledem na to mi prostě připadají všechny argumenty „proti“ dost malicherné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:45
Seal píše:
Já si myslím, že sourozenec je nejvíc, co můžou rodiče dítěti dát. Kromě parťáka získá lepší povědomí o mezilidských vztazích, snadněji se zapojí do společnosti.. Já prostě na Ty řeči o financích nevěřím - a nemyslím to zle.
A taky představa, že se něco stane a my zůstaneme bez dětí…
Raději žít skromně se třemi, než slušně s jedním, to je můj názor
Tak přesně takhle to vnímám i já…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:49
Můj manžel je jedináček a když jsem se ho ptala, jestli mu někdy nechyběl sourozenec, tak prý nikdy. Já sama mám o osm let starší ségru, takže jsem taky vyrůstala spíš jako jedináček. Občas mi bylo líto, že nemám sourozence věkově bližšího, ale nic dramatickýho. Moje kamarádka má o rok starší ségru a o dva roky staršího bráchu. V dětství si víc rozuměla s kamarádkama a se sourozenci si začala rozumět až v dospělosti......Teď nedávno jsem dokonce četla nějakou studii, že jedináčci jsou šťastnější než děti z vícečetných rodin 
.
My zřejmě taky zůstaneme u jednoho dítěte, ještě jsme se nerozhodli. Hlavně jsem nikdy nechtěla věkový rodíl např. dva roky, přijde mi a vidím to i u kamarádek, které takhle po sobě děti mají, že se jim prostě ta máma nemůže věnovat tak jako jednomu. Samozřejmě, že malý věkový rozdíl nebo více sourozenců má spoustu krásných stránek…nekritizuju, nerýpu, jenom to mám prostě takhle 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:52
Já jsem jedináček a vcelku mi to i vyhovovalo
Manžel je ze 3 dětí, taky mu to prý vyhovovalo.
Pro našeho jsme sourozence pořídili, protože je od mala typ, ke kterému to sourozence prostě potřebovalo .) A manžel nechtěl jedináčka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 15:54
A ještě jsem chtěla - jeden známý má bráchu, co fetuje a je gambler, prohlásil, že by radši žádnýho bráchu neměl - jsou s ním jenom potíže a celá rodina má nervy nadranc. I to se stává, sourozenec nemusí vždy znamenat pevné pouto a lásku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.11 16:00
Ono, je teda pravda, že se říká, že jedno dítko je pro strach. A taky jsem byla jak ostře střežený vlaky,do té doby co mi nezemřel otec a doma se to všechno nepos… Takže od svých 12ti let jsem spíš takový samorost na kterej mamka nestačila-teď říká, že to bylo o nervy,ale na druhou stranu ví, že mě život trochu ostřílel a tak teď jsou naše vztahy spíš přátelské a ne takové klasické jako matka x dcera. Takže i když moje matka bydlí v bytě vedle tak nemám pocit, že mi krandá do života a pořád mě vodí jako holčičku za ručičku (což by možná bylo pokud se nestalo to neštěstí ve 12ti).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
