Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já si třeba neumím představit, že by s náma spala
. V noci se točí jak káča, prelejza ze strany na stranu… Co umí Lost a stát tak to praktikuje každou volnou chvilku. Postel nemá „ohradku, zábrany“. Ještě by spadla za postel, pod postel, mezi matrace…
To není moc bezpečný. Takže ať je radzi v postýlce odkud nevypadne. ![]()
@Atisia mám přiraženou postýlku bez bočnice u své postele, když tam nejsem tak tam má přistrčený polštáře a jakmile se vzbudí, hned za ní běžím, navíc umí slejzat z postele nohama napřed. Za tu dobu co takhle spíme už jsme si všichni zvykli a zkoordinovali se, ale taky se občas budím s nožičkama v obličeji.
A z vlastní zkušenosti vím, jak lehko se soudí, když máš jen spací dítě. Když máš standardní nespací dítě, uděláš všechno aby ses aspoň trochu vyspala.
@Atisia píše:tak
![]()
my jsme koukám výjimka. Tady spaní v posteli nefungovalo nikdy.! Od malinká ve své. Akorad jsem spala ve stejné místnosti. Teď 9m už po několikáté spí úplně sama.
tady vlastně nefunguje ani nějaký uspávací rituál nebo tak. Žádné zpívání, básničky, čtení, povidani, šum… Tady se asi musí unavit
![]()
![]()
.
Pojmy jako společné spaní, uspávání… Neznám.
Taky neznám společné spaní. Prostě to nefunguje. A jak by se to občas hodilo. V ložnici musí být sama v postýlce, jinak prostě neusne. Číst, zpívat nic… Ani já tam nesmím být ve své posteli, že chci jít spát. Musím počkat až zabere dítě.
Ale od covidu taky spí mnohem hůř a už nevím, co s tím…
@Cucajz můj malý od miminka nechtěl spát s námi v posteli nebo se mazlit. V necelém půl roce jsme mu dali postýlku do jeho pokojíčku a od té doby spal většinou celou noc. Teď bude mít dva roky a co už nespí v postýlce ale ve své menší posteli tak pravidelně kolem páté se otevřou dveře od ložnice a šup k nám se slovi tuli tuli nebo ňuňuňu a to už se pak spát nedá
. Tak teď nevím co mě rozčilovalo víc 😁 ![]()
Kovid jsme měli taky. Byli jí 4vtydny myslím. Nikdo nic od partnera nechytil. Na nic to vliv nemělo. Jediný vliv na spánek má vývoj. Jak zjistila, že něco zvládne sama má potřebu to dělat furt. Sedět, lest, stát, rozvazovat mantinel. Takže i večer než pořádně zabere si občas zahopsa. Dva dny za sebou mi leze doslova po zdi do jedny do rána. Pak… Ani nestačím mrknout, Záboří se do peřiny ( v postýlce) a koma.
Nesnázím se někoho soudit, osočovat nebo tak. Říkám jen, že na každýho platí něco jinýho.
@Štěpínek1
To si taky říkáme s mužem, teď je nám to líto, že chce spát sama, ale říkáme si, že ten čas nejspíš přijde, kdy bude chtít spát s náma a pak nás to bude s*át ![]()
Vždycky chceš, to co nemáš
![]()