Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Spaní batolete s rodiči
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
21.1.12 22:01
Spaní batolete s rodiči
Ahojky rodičové!
Asi mě většina z vás odsoudí, ale to je mi fuk. Zhruba před 14 dny začal malý šíleně vyvádět při ukládání ke spánku, děsnej hysterickej řev. První dva dny jsem se snažila ho chvíli nechat samotného, jestli třeba nepřestane, ale řev byl silnější a silnější. Nevydržela jsem a vzala ho spát na letiště. Teď už je to automatický, malý usíná buď se mnou nebo s přítelem na naší posteli. Postýlku má přitaženou k posteli, ale vůbec v ní být nechce, jak večer, tak při spánku po obědě. A teď už k otázce. Je možné, že by tohle bylo jen dočasné období a prcek se naučil zase usínat sám ve své postýlce? Měl to někdo z vás takhle se svým potomkem? Moc děkuji za odpovědi a ještě dodám, že zhruba od 3 měsíců do 16 měsíců usínal malý stylem - popřát dobrou noc, dát pusinku, položit do postýlky a odejít (v ložnici byla vždy tma).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.1.12 22:02
Nemám teda přímo zkušenost, ale jen mě napadá, co kdyby už dostal velkou postel? Možná se mu jen nelíbí v té malé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
21.1.12 22:06
no, já taky spím s malou, nějak jsme to ale nehrotila, prostě začala spát se mnou, a je klidná, je to bez stresu.....
Přes den v postýlce už taky nechce spát, usíná v ohrádce v obýváku…
Počítám, že jednou bude ráda usínat sama ve své posteli.....
Btw první dvě děti se mnou nikdy nespaly, až jako starší za mnou občas přeběhnou
- Citovat
- Upravit
21.1.12 22:09
My taky spíme s batoletem 
Počítám, že do 15 s náma spávat chtít nebude, tak si to užíváme. Až bude mít vlastní pokojíček, tak si představuju, že ho utáhnu na to - že si ho pomůže zařídit, dostane tam velkou postel a tak - věci, co teď mít nemůže…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sterezie
21.1.12 22:09
měli jsme to před nějakou dobou stejně, najednou z ničeho v postýlce večer vřískala, doslova..tak jsme se jali uspávat, jelikož s ní se člověk v posteli moc nevyspí 
asi týden dva jsme uspávali a pak to zase odešlo, jak to přišlo 
- Citovat
- Upravit
21.1.12 22:11
My si nasi malou taky bravame do postele… nejak mi to nevadi, neverim tomu, ze by ji to vydrzelo do desiti let a ted se nestresuje, je tam kde je spokojena a navic se krasne vyspime!
Je tu ale rozdil, ze pres den a vecer usina jen ve sve postylce, v noci po probuzeni na caj si ji bravame k sobe.
Myslim, ze to urcite muze byt obdobi a prejde to!
Taky to muzou byt zoubky, ockovani, bolest, strach…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:14
u nás to zkoušela taky,dvakrát jsme jí vzali k sobě a byl okamžitě klid a po řevu,tak jsem to hned utla a už zase spí u sebe,zjistila že jí řev nepomůže,tak ustoupila a usíná s knížkou,to zabralo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:14
Ahoj,
jsem zvědavá co ti kdo napíše.
Každopádně u nás je to podobné.
Naštěstí už se to zlepšilo a už neječí jen kňourne pak ho ukecám flaškou a je klid 
Já myslím že u nás je to zubama a tím že má tatínka na služebce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:14
Náš malý od narození vůbec nespal do 3 měsíců, jen brečel a brečel. Bylo to šílené. Vzali jsme ho mezi sebe do postele a spinkal krásně. A pak jsem ho jednou zkusila dát do postýlky (už nevím, kolik měl - možná 6 měsíců) a opravdu tam spal a od té doby spí v postýlce, takže podle mě tj dočasné. Ale k ránu chodí k nám do postele Ale každé dítě je jiné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:14
Náš malý byl od narození ve své postýlce ve svém pokojíčku - otevřené dveře, moje postel a jeho postýlka jsou od sebe cca 3 metry, takže byl skoro u mě. Ve dvou letech dostal zápal plic a tam to vlastně začalo: chtěla jsem se vyspat a zároveň jsem měla hrůzu z toho, aby se mi v noci nezadusil a taky kvůli vysokým horečkám, co měl. Prostě jsem ho nastěhovala k nám do postele. A od té doby je to tak pořád. Usíná ve své postýlce, ale zhruba kolem půlnoci se vzbudí a nastěhuje k nám. Ze začátku jsem si taky říkala, že jsem blbá a naučila jsem ho něco, co od malička nepotřeboval, protože uměl spát sám. Ale abych pravdu řekla, teď už je mi to jedno. Kolikrát jsme zkoušeli ho to odnaučit a nutit ho zůstat v postýlce, jenže on má v druhé půlce noci tak „lehké“ spaní, že byl co chvilka vzhůru a prosil, ať jdu aspoň za ním, když on nemůže k nám. A pak jsem to přestala řešit. Chodím do práce, potřebuju se vyspat, takže je pro mě jednodušší, když doťapká k nám, zalehne a chrní do rána. Předpokládám, že do puberty tady s námi nebude a navíc je hrozně hezké, když se ten prcek přitulí. Je vidět, že je rád, cítí se v bezpečí a spokojený, a já mu to brát nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:21
Nsoci píše:
Náš malý byl od narození ve své postýlce ve svém pokojíčku - otevřené dveře, moje postel a jeho postýlka jsou od sebe cca 3 metry, takže byl skoro u mě. Ve dvou letech dostal zápal plic a tam to vlastně začalo: chtěla jsem se vyspat a zároveň jsem měla hrůzu z toho, aby se mi v noci nezadusil a taky kvůli vysokým horečkám, co měl. Prostě jsem ho nastěhovala k nám do postele. A od té doby je to tak pořád. Usíná ve své postýlce, ale zhruba kolem půlnoci se vzbudí a nastěhuje k nám. Ze začátku jsem si taky říkala, že jsem blbá a naučila jsem ho něco, co od malička nepotřeboval, protože uměl spát sám. Ale abych pravdu řekla, teď už je mi to jedno. Kolikrát jsme zkoušeli ho to odnaučit a nutit ho zůstat v postýlce, jenže on má v druhé půlce noci tak „lehké“ spaní, že byl co chvilka vzhůru a prosil, ať jdu aspoň za ním, když on nemůže k nám. A pak jsem to přestala řešit. Chodím do práce, potřebuju se vyspat, takže je pro mě jednodušší, když doťapká k nám, zalehne a chrní do rána. Předpokládám, že do puberty tady s námi nebude a navíc je hrozně hezké, když se ten prcek přitulí. Je vidět, že je rád, cítí se v bezpečí a spokojený, a já mu to brát nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.12 22:22
Taky miluju ty chvile, kdy se ke me dcera tiskne a nemuzu se ani otocit, protoze se vzbudi, nebo kdyz ke me lezi celem a ma rucicku na me tvari!!!!
Je uzasne, kdyz citim, jak mi dycha do obliceje a nejvice je krasne, ze se u me citi v bezpeci a spokojene a proto si krasne chrupka… 
Casem z roho vyroste, prestehuje se do sve postele a pozdeji do CIZI postele a to uz mi zbydou jen ty vzpominky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
