Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Špatný vztah s nevlastním synem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
29.6.20 19:47
- Citovat
- Upravit
29.6.20 19:49
@Anonymní píše:
@Semtex spi s nami v posteli porad, porad se s nami mazli.. mluvit s nim, ja to navrhovala, ale ja nejsem jeho rodic, tohle proste musi udelat pritel, ktery vzdycky jede pro nej sam ze si cestou promluvi, a stejne nic nevyresi. Nemluvi s nim o tom a me to stve. Kdyz s tim zacnu kdyz jsme s pritelem sami, tak mi vycte, ze mu prijde, ze uz mi malej zacina vadit a ze se bal ze to prijde. Nechci, aby si tohle myslel, protoze je to blbost.
Hmmm no to je blby, ze on to s nim probrat nechce, někteří chlapi mívají tendenci nechat věci vyhnít 
a co třeba tchyně, nemohla bys to nějak probrat s ni, ze by ti pak pomohla muže přesvědčit, aby s nim o tom mluvil?
Ne ve smyslu, ze by se klukovi něco vycitalo, ale jen mu proste říct, ze k vám patří. Jo, jsi sice nevlastní rodič, ale žijete spolu, tak zase nemůžeš byt jen němá figurka, protože se te to taky týká. Tím spis, když mas chlapce rada. To by muž měl pochopit a brat to v potaz. Vždyť byste si mohli sednout na minutku všichni tři a jenom si tyhle věci říct. Ten klucina k tomu asi stejně moc neřekne a nějak moc se v tom hrabat nemá smysl. Ale možná tam sám cítí nějaké napětí a chová se pak divně, to děti delavaji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
29.6.20 19:53
No, prepalili jste sluničkovy start, chteli jste duhove jednorozce, bejvala se na.rala a zauradovala, mozna mu vysvetlila, ze slunickova rodinka budete presne do te doby, nez ty porodis vlastni dite. Kluk ma ted hlavu v pejru, urcite chce, aby to bylo jako dřív, ale nejde to, navic by „zradil“ svoji mamu. Byt tevou, tak sundam nohu z plynu a hlavne se prestanu urazet, ze to nejde tak, jak sis vysnila, a ono se to zase uklidni 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.6.20 19:54
@Semtex musim to s pritelem jeste probrat, mam z toho vseho nervy v kyblu, pritel je presne takovy ono se to nejak vyresi samo..
- Citovat
- Upravit
29.6.20 20:00
@Anonymní píše:
Ahoj, obnovuji diskuzi, nevim si uz dal rady. Mozna me vetsina z vas odsoudi, ale treba to mel nekdo stejne a pochopi me.
S pritelem jsme spolu dva roky, on ma z prvniho vztahu nyni 9 leteho syna, zezacatku bylo vse skvele, syn me mel rad, Uzivali jsme si spolecne straveny cas, vzdycky jsem se na nej hrozne tesila. Oba jsme s pritelem byli radi, ze jsme si tak sedli, vsude o me hezky mluvil a ja take nemela duvod nemit ho rada, prirostl mi k srdci. Po cca roce jsme se s pritelem sestehovali, a tady to zacalo skripat. Syn byl nejdriv nadseny, ze ted s nimi budu porad, ze tatka aspon nebude sam, pochvaloval si, jak jsem udelala v byte par zmen a jak jim varim co ma rad a uklizim. Byvala pritelkyne uz tak nadsena nebyla, prislo par dost osklivych smsek na mou osobu, jaks e roztahuju v byte kde ona bydlela atd.. syn odjel k ni a kdyz se vratil, uz bylo videt, ze je vse jinak. Najednou demonstrativne objimal tatinka kdykoliv jsme se k sobe chteli priblizit, nejdriv nam to prislo roztomile, smali jsme se ze je zarlivka. Ale zacalo se to stupnovat. Zacal vykladat i pred tchyni, ze ho nemam rada, ze tatinek je opustil jen kvuli me a tak. Priteluv bracha ma ctyrletou holcicku, ktera si semnou chtela na rodinne oslave hrat. Nevlastni syn mi vycetl, ze si ho vsimam min nez male, potom byl urazeny, dalsi den se semnou nerozloucil a nechtel k nam dalsi vikend jet. Pritel pro nej i presto prijel a vyvsetlil mu, ze preci neznamena, ze kdyz si s nim nehraju 24 hodin denne, ze ho nemam rada. Vse bylo zase v poradku. Ted jsme jeli i s nim ke tchyni, malej prisel a ani me nepozdravil. Kiupila jsem mu za vysvedceni darek, ktery odstrcil ze ho nechce, totalne me ignoroval. Pritel nic neudelal, az tchyne se me zastala, ze proc je hnusnej a proc se semnou neprivital. Tak najednou me nevlastni syn zacal objimat, ze nejak zapomel a pak se po me valel cely vecer, porad me objimal. Dalsi den prisla neter a zase byl problem, ze jsem si ji vsimala, ignoroval me, byl urazeny, na malou byl pekne zly. Jsem porad v napeti, nemuzu pred nim nic, musim mu venovat 100% pozornosti, aby byl spokojeny. Pritel nic neudela, kdyz mu reknu, ze je ba me zase nafucenej, tak rekne ze si toho nevsiml. K priteli me nepusti, nemuzeme se chytit ani za ruce, natoz si dat pusu, spat chodi az s nami, abysme nahodou nebyli ani chvili sami. Ted mame mit nevlastniho syna tyden vkuse. Vubec nevim jak to zvladnout. Strasne me mrzi jeho chovani, jednou chceme mit miminko a vim, ze on by na nej byl zly, ze by mu vadilo, ze nema veskerou pozornost. Na to, jak jsem si nas vztah pochvalovala, tak se vse zkazilo a ja nevim, jak to resit. Vim, ze je to zmatene a ne moc srozumitelne, ale hrozne me to trapi. Chtela bych vse zase vratit zpet, aby to bylo jako driv a ten cas pro nas nebyl utrpeni, ale abysme si to uzivali.
když je v devíti letech, takových mozkových pochodů, mohl by i pochopit, že se vše netočí kolem něj? nelezla bych mu do zadku, at si je nefučenej, jak chce.
A přitel by to měl řešit, ne ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 20:41
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx asi na tom neco je, ja nerikam, zee me musi mit rad, ale byli jsme rok v pohode, a najednou se ke me chova osklive. Mrzi me to a hlaven vidim, ze to mrzi pritele. Ja presne nejsem jeho rodic jak pises, ani si na to hrat nehodlam, ale ani ho nehodlam vychovavat. Pravidla by mu mel nastavit pritel, ale ten mu dovoli vsechno. Na posteli pro dva spime ve trech a pritel je rano nastvany, kdyz me najde na gauci. Nereknu pul slova, ale proste se chci taky vyspat. Chapu, ze si chce syna uzit a ne ho peskovat, ale uz to zacina byt za hranici.
njn, některé děti to tak maj. Některé to mají obráceně - partnerku neberou a potřebbují čas. To vaše zas potřebpbalo čas se probrat ze sluníčkového snu o nové tetě.
Tak to prostě přijmi, podle mě bude bohat stačit, když si nebudete vzájemně škodit. Zkus mín tlačit na pilu, trochu se distancovat, nech prostor jen jim, necpi se jim do jejich víkend a zmiza na pár víkendů za svou zábavou, kamarádkama.
Na druhou strnu jasně řekni příteli, aby si dítě srovna a musí tvou existenci respektovat a řešit konstruktivně. ( to samé platí ale i pro tebe, to dítě musíš brát, ikdyž nebude plnit tvé sluníčkové představy o šťastné rodince). Ono tu je a bude, ikdyž se ti nelíbí. Stejné platí pro nej - ty tam budeš ( dokud tě bude jeho táta chtít) za partnerku a táta ho musí přesvědčit, že to dítě na tom faktu nic nezmění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 22:50
Ahoj anonyme. Naprosto tě chápu. Já se dala s mojim chlapem dohromady když jeho synovi bylo 10 a bejvalka byla zhrzená opuštěná ženská co příšla a veškeré jistoty, servis a sponzora. Bylo to jako na houpačce. Asi bych ti poradila nějak citlivě to řešit s tím klukem. Ony ty děti nejsou blbé a zaslouží si jednat na rovinu. Nejsi jeho matka a neměla by ses tak chovat. On by tě tak neměl brát. Jsi jenom tatínkova žena a musíte se naučit se respektovat. Určete si pravidla podle kterých pojedete. My jsme si určili že on mě nemusí poslouchat, ale nebudu mu dělat full servis. Nejsem maminka. Jsem mu k dispozici když cokoliv potřebuje, ale jinak to nechávám na taťkovi. Nejsem ani hlídací teta. Jsem prostě spolubydlící a občas kámoška a tak to funguje asi nejlíp. Už podle tohoto módu jedem nějakou dobu a problémy si řešíme spolu, netaháme do toho rodiče. Zvykli jsme si. Vydrž aspoň 2 roky, on dostane postupně rozum a sedne si to samo. Ale hlavně nehraj divadýlko, snaž se s ním mluvit narovinu. Ony ty děcka nejsou blbé. Jsou vnímavější než si my dospělí dokážeme představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 23:01
@Asterea píše:
Ahoj anonyme. Naprosto tě chápu. Já se dala s mojim chlapem dohromady když jeho synovi bylo 10 a bejvalka byla zhrzená opuštěná ženská co příšla a veškeré jistoty, servis a sponzora. Bylo to jako na houpačce. Asi bych ti poradila nějak citlivě to řešit s tím klukem. Ony ty děti nejsou blbé a zaslouží si jednat na rovinu. Nejsi jeho matka a neměla by ses tak chovat. On by tě tak neměl brát. Jsi jenom tatínkova žena a musíte se naučit se respektovat. Určete si pravidla podle kterých pojedete. My jsme si určili že on mě nemusí poslouchat, ale nebudu mu dělat full servis. Nejsem maminka. Jsem mu k dispozici když cokoliv potřebuje, ale jinak to nechávám na taťkovi. Nejsem ani hlídací teta. Jsem prostě spolubydlící a občas kámoška a tak to funguje asi nejlíp. Už podle tohoto módu jedem nějakou dobu a problémy si řešíme spolu, netaháme do toho rodiče. Zvykli jsme si. Vydrž aspoň 2 roky, on dostane postupně rozum a sedne si to samo. Ale hlavně nehraj divadýlko, snaž se s ním mluvit narovinu. Ony ty děcka nejsou blbé. Jsou vnímavější než si my dospělí dokážeme představit.
Naprostý souhlas. Prostě základní vztahy tam jsou otec - dítě. Partnerka- Chlap. Co si budem namlouvat - vztah mezi dítětem a tou novou parnerkou tam vzniká v podstatě jako naprosto vedlejší produkt, spíš jako nutnost, než že by parnerka potřebovala to dítě nebo dítě tu partnerku. Takže základ je nedělat z toho nějak extra víc a to jak na straně práv, takna straně povinností - nepřebírat tu zodpovědnost za bio rodiče- nemontovat se do výchovy ( kromě přímé interakce s dítětem, co mi bezprostředně ovlivnuje), organizovat jeho čas, řešit…, ale zároveň se nenechat vmanipulovat do toho, že jsi povinná hlídát, starat se, poskytovat full servis. O dítě pečují rodiče.
Je to spíš o tom se naučit bez větších problémů koexistovat a když k tomu vznikne fajn vztah, je to super bonus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.6.20 10:14
Ja souhlasim, nejsem jeho mama a nikdy nebudu, ani si na to nehodlam hrat, ale kdyz je u nas, tak se proste snazim varit co ma rad, cas prizpusobujeme jemu, aby si to s tatou uzil, kdyz uz tu je. Jen jednou jsme spolu byli sami doma delsi dobu, kdyz mel pritel necekane nocni, zezaatku vsechno v pohode, a pak se nafucil a nebavil se semnou. Rekla sjem mu, ze jestli nechce byt doma sam semnou, ze ho odvedu k babicce, myslela jsem to v dobrem. To prestal delat nafucenyho a pak byl cely vecer v pohode. Kdyz odjel, tak pak volal priteli, ze jsem mu vyhrozovala, ze kdyz nebude chtit mit sourozence, ze pujde spat k babicce a tak. Hrozne si vymyslel. Pritel mi nastesti veril. Od te doby jsem rekla, ze ho proste hlidat nebudu. Myslim si, ze malej neni moc zvyklej dodrzovat pravidla, dela si co chce a pritel mu nic nerekne, je hodne nesamostatny, zly na ostatni deti v nasi pritomnosti, dokaze hodne zle koukat i na me, kdyz si hraju treba zrovna s neteri. Ja se do toho nepletu, jen prihlizim a nestacim se divit, protoze prvni rok naseho souziti byl uplne jiny. Nebo jsem to jen nevidela. Jak mu tedy nastavit pravidla, netusim, kdyz jsem na to v tomhle sama.
- Citovat
- Upravit
30.6.20 10:42
@Anonymní píše:
Ja souhlasim, nejsem jeho mama a nikdy nebudu, ani si na to nehodlam hrat, ale kdyz je u nas, tak se proste snazim varit co ma rad, cas prizpusobujeme jemu, aby si to s tatou uzil, kdyz uz tu je. Jen jednou jsme spolu byli sami doma delsi dobu, kdyz mel pritel necekane nocni, zezaatku vsechno v pohode, a pak se nafucil a nebavil se semnou. Rekla sjem mu, ze jestli nechce byt doma sam semnou, ze ho odvedu k babicce, myslela jsem to v dobrem. To prestal delat nafucenyho a pak byl cely vecer v pohode. Kdyz odjel, tak pak volal priteli, ze jsem mu vyhrozovala, ze kdyz nebude chtit mit sourozence, ze pujde spat k babicce a tak. Hrozne si vymyslel. Pritel mi nastesti veril. Od te doby jsem rekla, ze ho proste hlidat nebudu. Myslim si, ze malej neni moc zvyklej dodrzovat pravidla, dela si co chce a pritel mu nic nerekne, je hodne nesamostatny, zly na ostatni deti v nasi pritomnosti, dokaze hodne zle koukat i na me, kdyz si hraju treba zrovna s neteri. Ja se do toho nepletu, jen prihlizim a nestacim se divit, protoze prvni rok naseho souziti byl uplne jiny. Nebo jsem to jen nevidela. Jak mu tedy nastavit pravidla, netusim, kdyz jsem na to v tomhle sama.
Přijmout to, že bude nafučený. Hranice musí nastavit hlavně přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 10:49
@Lama Lama
To by mohlo fungovat jen za předpokladu, že s tím souhlasí i partner, že ta výchova je jen na něm a jeho bývalé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 10:51
@Anonymní píše:
Ja souhlasim, nejsem jeho mama a nikdy nebudu, ani si na to nehodlam hrat, ale kdyz je u nas, tak se proste snazim varit co ma rad, cas prizpusobujeme jemu, aby si to s tatou uzil, kdyz uz tu je. Jen jednou jsme spolu byli sami doma delsi dobu, kdyz mel pritel necekane nocni, zezaatku vsechno v pohode, a pak se nafucil a nebavil se semnou. Rekla sjem mu, ze jestli nechce byt doma sam semnou, ze ho odvedu k babicce, myslela jsem to v dobrem. To prestal delat nafucenyho a pak byl cely vecer v pohode. Kdyz odjel, tak pak volal priteli, ze jsem mu vyhrozovala, ze kdyz nebude chtit mit sourozence, ze pujde spat k babicce a tak. Hrozne si vymyslel. Pritel mi nastesti veril. Od te doby jsem rekla, ze ho proste hlidat nebudu. Myslim si, ze malej neni moc zvyklej dodrzovat pravidla, dela si co chce a pritel mu nic nerekne, je hodne nesamostatny, zly na ostatni deti v nasi pritomnosti, dokaze hodne zle koukat i na me, kdyz si hraju treba zrovna s neteri. Ja se do toho nepletu, jen prihlizim a nestacim se divit, protoze prvni rok naseho souziti byl uplne jiny. Nebo jsem to jen nevidela. Jak mu tedy nastavit pravidla, netusim, kdyz jsem na to v tomhle sama.
Zkus se oprostit od toho, ze je „nejaky“ a ze ho „ockuje matka“. Vubec tyhle veci neres. Jednak ho ockovat vubec nemusi (proste je rozhozeny z cele te situace a chova se podle toho), jednak to, jaky je, je primarne i vase vychova, ne jeho „hrozne matky“.
Neres, ze je nafuceny, ze se divne kouka, ze se tvari blbe, ze janevimco.
Pokud u vas dela konkretni vec blbe, tak mu proste reknete „tohle nedelej, to se u nas delat nebude“, a urcite to proberte s pritelem a stanovte spolecny postup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 11:31
@spinkánek píše:
@Lama Lama
To by mohlo fungovat jen za předpokladu, že s tím souhlasí i partner, že ta výchova je jen na něm a jeho bývalé.
Proč by neměl souhlasit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 13:51
@spinkánek píše:
@Lama Lama
To by mohlo fungovat jen za předpokladu, že s tím souhlasí i partner, že ta výchova je jen na něm a jeho bývalé.
Jaký souhlasit? Je jeho, na to není třeba souhlasu.To je spíš naopak - souhlas musí dát ten nerodič, pokud po něm bude někdo chtít, aby se na péči podílel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Lucie_Sx asi na tom neco je, ja nerikam, zee me musi mit rad, ale byli jsme rok v pohode, a najednou se ke me chova osklive. Mrzi me to a hlaven vidim, ze to mrzi pritele. Ja presne nejsem jeho rodic jak pises, ani si na to hrat nehodlam, ale ani ho nehodlam vychovavat. Pravidla by mu mel nastavit pritel, ale ten mu dovoli vsechno. Na posteli pro dva spime ve trech a pritel je rano nastvany, kdyz me najde na gauci. Nereknu pul slova, ale proste se chci taky vyspat. Chapu, ze si chce syna uzit a ne ho peskovat, ale uz to zacina byt za hranici.