Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Spí jenom, když zařvu :(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
19.2.11 14:07
spi jenom kdyz zarvu :(
mam problm, 11ti mesicni dcera usne, poze kdyz na ni zacnu rvat,at uz spi…, tim ona se zklidni a usne.Zkousela jsem VSECHNO mozne, a tohle zabira…ale prece na ni nemuzu jecet 2krat denne, aby usnula??!!!rozhodne mi to nedela radost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.11 14:35
no to samé jsme jeden čas měli s nejstarší. zabralo až zařvání )))-: teď už je to lepší ((-: má tři a půl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 14:40
Taky to máme a dodnes, usínaj až po vynadání a pohrůžkou, jinak fakt nevím jak je uklidnit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 14:45
Co se týká „zařvání“, já taky musím někdy velmi zvýšit hlas, abych dostala naši dvou a čtvrt letou cácoru po obědě do postele, aby spala. Kdyby to bylo na ní, usne až pozdě odpoledne a tím se prodlouží doba, kdy usne večer. Mám vyzkoušeno několikrát, že bez toho poledního spánku ještě nevydrží. Pozdě odpoledne vyloženě odpadla tuhá tam kde byla, probudila se po 7 večer a já jsem se mohla s brzkým večerním spánkem rozloučit.
Je naučená tak, že si nanosí po obědě, někdy, když je utahaná z venku, ještě před obědem, do postýlky knížky, jako si je čte a u toho odpadne. Když vyleze, musím ji vrátit, zvýšit na ní hlas, ulehnutí jí přikázat.
Samozdřejmě na ni neřvu sprostě, neječím jak siréna, ale snažím se být neoblomná a trvat si na svém. Toto je jediný způsob, jak překonat její soví temperament, i když skřivan z ní nikdy nebude. Teď v posledních týdnech je už stabilnější při změně režimu - např. lékař v neobvyklou dobu, starší doma ze školky, ale pokud taková situace nastane nebo o víkendu, většinou jde odpoledne spát trochu později a večer taky.
Pokud se nejedná o sprosté řvaní na dítě, které vzniká tím, jak je rodič vystresovaný, nevidím v tom problém. Nemyslím si, že by to na ni mělo nechat nějaké následky. Horší by bylo, kdybych já byla permanentně unavená a nevyspaná z toho, že mi tu večer ponocuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 14:48
Jinak u nich to byl boj se spaním odmalička, prostě spát nechtěl, po obědě do postýlky jsem ho musela nosit násilím, stejně dlouho protestoval a řval, a a od roka a půl už nezabral. Takže u nás to jeden čas vypadalo tak, že po obědě do postýlky, tam neskutečný hysterák že nebude spát, snažila jsem se o usnutí asi do dvou, pak jsem to vzdala a uřvané dítě vyndala. Byl štastnej jak blecha, než to na něj kolem čtvrté, páté padlo a chtěl spát 
Jenže to už jsem ho nedávala, jinak večer zase nemohl zabrat a usínal i v jedenáct večer. Takže holt překlepat celý den beze spaní, od čtyř protivnej a ospalej, než konečne po sedmý koupat a spát. Pak teda padnul za vlast 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 14:49
Ahoj,
u nás stejně jako u Jany206. Syn bez spaní nevydrží, nebo určitě ne každý den, přitom není možné, aby usnul po obědě bez problému. vrtí se v posteli třeba 1,5hod, poslouchá pohádky na CD a u toho usíná - když se naštvu a „sprdnu“ ho, aby už konečně usnul, je schopný usnout snad během minuty. Ja vždycky teču, co bych dala za to, abych se po obědě mohla nerušeně natáhnout a on s tim dělá takové caviky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 15:00
U nas to bylo s dcerou podobne - hlavne u odpoledniho spani - mohla bych zpivat a cist hodiny a dokud jsem nezarvala - resp. nevyvolala mensi konflikt, tak oci nezavrela, az me ty boje se spanim prestaly bavit a v roce a pul prestala pravidelne chodit po obede spat. S vecernim spanim to mame podobne do ted, musim proste striktne zavelet, ze ted zavrit oci a uz nechci slyset ani pipnuti, dvakrat „zahrozit“ ze ji vyhodim z pokoje, jestli nebude potichu a pak uz je klid a vytuhne do 5 minut. Syn je jiny, aspon zatim. Na odpoledni spani ho jemne umluvim a vecer je vetsinou dost unaveny. Oba tedy spi spolu v pokojicku a ja jsem pri usinani s nimi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 15:13
delice píše:
Jinak u nich to byl boj se spaním odmalička, prostě spát nechtěl, po obědě do postýlky jsem ho musela nosit násilím, stejně dlouho protestoval a řval, a a od roka a půl už nezabral. Takže u nás to jeden čas vypadalo tak, že po obědě do postýlky, tam neskutečný hysterák že nebude spát, snažila jsem se o usnutí asi do dvou, pak jsem to vzdala a uřvané dítě vyndala. Byl štastnej jak blecha, než to na něj kolem čtvrté, páté padlo a chtěl spát
tohle je jak moje dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 15:54
Tak to máme poslední cca měsíc. 
Do té doby usínání bez problému. Teď se courá - klidně 4× přijde a já ho musím zahnat zpátky do postele. Nejdříve mu jen říkám, že má zavřít očička a spinkat a ať nevstává, že bych se zlobila. S každým dalším jeho vylezením z postýlky zpřísňují tón a končím vyhrožováním, že mu dám na zadek (v podstatě skoro křičím). Prostě spát jde, až jsem zlá. Mrzí mě to, že „uléhá na hromech“, ale nevím, jak to řešit…
Btw, rituály před spaním máme stále stejné, proběhne i básnička před usnutím, pusinka na dobrou noc atd…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 15:59
Jo a ještě co se týče odpoledního spaní, tak určitě to není tak, že by tu potřebu neměl (i když vykřikuje, že spát nechce). Protože když už konečně usne, tak spí i 2,5 hodiny, resp. nejpozději v 17 hodin ho jdu budit - a to se mu zase nechce vstávat. Takže to není tak, že by odpolední spánek nepotřeboval… Odpoledne si chce hrát, večer chce být se mnou/s námi v obýváku (ale v pokóji se nebojí, nepláče, jen se courá…).
Tak nějak doufám, že to přejde samo. Že prostě jen zkouší „mantinely“, jako jestli tam furt ještě jsou a musí to tak bejt. 
Sem zvědavá, kdy to vzdá… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 20:19
Tak to my můžeme řvát jak chceme a stejně si usne, kdy chce ona sama… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 20:24
Kaja2010 píše:
mam problm, 11ti mesicni dcera usne, poze kdyz na ni zacnu rvat,at uz spi…, tim ona se zklidni a usne.Zkousela jsem VSECHNO mozne, a tohle zabira…ale prece na ni nemuzu jecet 2krat denne, aby usnula??!!!rozhodne mi to nedela radost…
No a obas nejake to placnuti pres plinu, jako treba ted…a uz spi…(ACH JOOOO) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 20:26
Wiolla píše:
Jo a ještě co se týče odpoledního spaní, tak určitě to není tak, že by tu potřebu neměl (i když vykřikuje, že spát nechce). Protože když už konečně usne, tak spí i 2,5 hodiny, resp. nejpozději v 17 hodin ho jdu budit - a to se mu zase nechce vstávat. Takže to není tak, že by odpolední spánek nepotřeboval…
Takhle je to i u nás. Právě teĎ to proběhlo… Jsem z toho úplně na prášky, jsem z toho nešťastná, ale nepomáhá vůbec nic. Přitom jinak na děti není potřeba ani hlas zvyšovat!!!! Všechno si nechají rozumně vysvětlit, probereme spolu různé varianty čehokoli, ale poslední týdny je usínání opravdu katastrofa…
Co se mrňous naučil vylézat z postýlky, ale nedosáhne na kliku, jsou neuvěřitelní. Linda už teda ví, že je průser, ale nedá jí to a jde mu ty dveře otevřít (dvoje, z ložnice i do obýváku…), a je za sklem skrčená, si myslí, že jí nevidíme 
, otevře Tomovi a peláší zpátky do postýlky… On vkráčí do místnosti jako král s výrazem „tak mě tu máte“, my hromujeme a on se řehtá… Přitom padá na čumák, jak je unavený, ale přesně, zklidní ho až úplné hromobití, nejlépe plácnutí (symbolické, ale důrazné, nebolestivé) na zadek. To ma na tom drtí nejvíc, že jdou vlastně spát takhle… Je poměrně osvěžující přečíst si, že to dělá více dětí a více rodičů reaguje / je nuceno reagovat stejně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 20:31
Ano, taky se vždy jen tak v duchu pousměju, jak se radí, před spaním zklidnit, přečíst pohádku, pohladit na dobrou noc a spát. To u nás sice proběhne, aleje mi dopředu jasné, že to prostě neuspává. Takže se přidávám do klubu nervních večerů, momentálně mladší spánek opět bojkotuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.11 20:38
Jé, tak to jsem ráda, že v tom nejsme sami. To manžela potěším, ten už z toho šílí. Čteme pohádky, jsme milí a sladcí, dáme plyšáčka na dobrou noc a za 5 minut přiběhne a je vytlemená jak lečo. Nebo už v posteli začne řvát jak tur, dokud nevyzkoušíme všechno a pak se smiluje a usne. A my si mysleli, že jsme jediní… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
