Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nikdy bych si dite nevzala do postele. Staci mi tady pak cist ty diskuze, jak se zbavit 3,4,5,6… leteho dite z postele
Deti maji svoji postel, dospeli zas svoji. Nechapu proc tahat dite do svy postele
Mazlit, nuchnat, hrát si, povídat si… muzeme cely den, klidne i pred spanim, ale na spani kazdy do sveho.
Oba kluci se mi ocitli v posteli az po šestém měsíci (dřív ne, trvala jsem na monitoru), starší se odstěhoval ve dvou letech během jediné noci. Mladší dokonce uz v roce a půl - jenže ve dvou letech byl v nemocnici, hodně bolestivý průběh a od te doby ma noční besy, když uz výjimečně usne u sebe, tak nejdéle o půlnoci se vzbudí s pláčem. Trvá to uz skoro dva měsíce a konce nevidím. Ale kdyby nebylo hospitalizace, tak by byl přesun do vlastního úplně v klidu u obou ![]()
Dcery se mnou spaly od narození v posteli, přišlo mi to naprosto přirozené a kvůli kojení i jednoduší. Starší někdy po druhém roce občas začala spávat ve svém pokoji, mladší jsou 4r a spí s námi pořád,me to nevadí, naopak ![]()
Malej měl svojí postýlku (hned vedle mé velké, takže jsem byla nablízku), ale nehrotila jsem to, byla jsem připravená i na sdílení velké postele. Nebylo třeba, už od malinka byl bez problémů v postýlce, naopak, když jsem ho třeba při kolikách vzala k sobě, nezabralo to. spal prostě v postýlce. Myslím, že mu trochu vadí ten velký a neomezený prostor, v postýlce je klidnější.
Jinak když jsem byla unavená, lehnul si k němu občas manžel - je mu to absolutně fuk. Od pěti týdnů téměř spolehlivě prospí celou noc a kdo tam s ním je, ho vůbec nezajímá. V šesti měsících jsme ho zkusmo nechali samotného s otebřenými dveřmi a spí tak pořád a jev klidu. Tak jednou týdně se ráno vzbudí s pláčem, hned jsem u něj. Jinak vstávám dřív než on, nebo už je vzhůru ale hraje si…
Teď má sedm měsíců.
Na druhou stranu si myslím, že to nelze aplikovat plošně - každé dítě je prostě jiné. Můj je pohodář, co chce mámu sice na blízku (na zavolání) ale být vesvém…
Dcera od narozoení ve své postýlce i usínala sama. Pak bylo období, že se vzbudila kolem půlnoci a chtěla za mnou to bylo kolem 8-10m pár měsícu to bylo. Pak to zase přešlo. Teď má něco přes dva roky a usíná jedině u lampičky,začala se bát a ve své posteli a svém pokoji spí cca do 5-6 hodin pak chce mlíko a maminku. Tak už pak spíme spolu ty zbývající 2-3hodiny
Ne, je to úchylné. Párkrát jsme si je vzali, když jim bylo vážně nedobře, ale bylo to peklo a nikdo se kromě dítěte nevyspal.
Spala. 1. dcera bez problémů ve dvou letech. Druhá dcera po několika marných pokusech ve 2, 3, 4, až v pěti letech.
Já jsem se snažila aspoň na usnutí dávat do postýlky. V noci se pak stěhovali do postele a do své šli až kolem roku s omezením kojení. Syn teda od půl roku do roku spal se mnou furt, měl děsy po operaci. Nevím jestli to mělo spojitost, ale třeba školku zvládl na jedničku bez jediného zaplakání při loučení ve 3,5.
@Králičice okatá píše:
Ahoj, spím s mimčem téměř od narození dohromady. Postýlku s chůvičkou používám občas přes den, když si potřebuju odskočit. Někde tvrdí, že je to vhodné a miminko později bude jistější jinde, že je to rozmazlování… Mně i mimi si myslím to i vzhledem ke kojení vyhovuje… Ale chci se zeptat, v kolika letech pak dítko začlo spát samo v posteli? Jak probýhala separační úzkost, byla silnější nebo slabší? Moc děkuju za zkušenosti.
Nikdy jsem s ditkem nespala, a ani to nevyzadovalo, mel svoji postylku a pozdeji postel, nikdy me nenapadlo, ze by se mnou mel spat v posteli, na kojeni jsem si k nemu sedla, nekojila jsem vleze.
Syn s námi spal do 3,5 a několik týdnů trvalo, než si zvykl na to, že je v jiné místnosti. Dcera od narození spi ve své postýlce a když ji bylo půl roku, šla rovnou do pokojíčku se synem.
Moc děkuju všem za zkušenosti
. Nám je něco málo přes měsíc a kojíme teď cca 5-7 x za noc asi… Je pro mě pohodlnější ji v noci kojit v leže a nemuset se zvedat. Malá se nestihne ani rozplakat, tak jen odříhneme, uchováne a spíme dál… postýlku používám přes den, když pracuju nebo uklízím a tak… tak mi tam spinká sama s monitorem nebo si hraje… Zalehnutí jsem se bála, ale v porodnici už jsem byla tak vyřízená z nespaní a stálého kojení, že jsem s ní párkrát usla a bylo to super a už nám to tak zůstalo… V postýlce taky párkrát sama usla, ale u mě je spokojenější. Moc mě potěšilo, že si dětičky pak sami dozrají na samostatné spaní v noci, bála jsem se, abych pak neměla závisláčka
.
@Králičice okatá malej (4rok) s nami spi asi od 4mesicu, taky jsme ho s manzelem chteli mit co nejbliz k nam, a je pravda,ze od te doby jsme se ja i malej v noci lip vyspali,byl klidnejsi,a i kdyz se v noci casto budil, tak jsme se vic pritulili,nakojili aspali jsme dal. Ted bude mit za mesic uz vlastni pokojicek-koupili jsme vetsi byt,a uz se tam tesi, i on sam nam rika at spime v obyvaku ze on to v loznici zvladne sam ![]()
Obě dcery mam od narození u sebe v posteli. Zkoušela jsem postýlku, ale ani jedna v ní nechtěla byt a když se výjimečně zadarilo, tak stejne moje tělo proti tomu protestovalo. Ted maji 2r a 9m a necelých 9m a nejšťastnější jsou, když můžou spát pritulene na sobe. Ja taky nechci spat sama, proč k tomu nutit děti?
jinak teda mladší se kojí v noci, takže je pro me snazší ji jen dát prso a spat dál. Jsem ráda, že se aspoň nějak spí.
A separační úzkost - obě jsou na me extrémně fixovane, takže obě protestuji když nejsem u nich, ale nevidím na tom nic špatného, starší akorát špatně nese, kdyz jdu z domu a ona ne, ale jinak je schopna 100% fungovat jen s tatinkem
Příspěvek upraven 27.09.18 v 09:05
@Celina u nás zadny odnaucovani nebylo, vsichni tri si sami dozrali k času kdy se odpoutali.
@Králičice okatá píše:
Ahoj, spím s mimčem téměř od narození dohromady. Postýlku s chůvičkou používám občas přes den, když si potřebuju odskočit. Někde tvrdí, že je to vhodné a miminko později bude jistější jinde, že je to rozmazlování… Mně i mimi si myslím to i vzhledem ke kojení vyhovuje… Ale chci se zeptat, v kolika letech pak dítko začlo spát samo v posteli? Jak probýhala separační úzkost, byla silnější nebo slabší? Moc děkuju za zkušenosti.
Spala jsem s oběma dětmi. Se starším do 8 měsíců ( pak mi spadl z postele,tak šel do postýlky) a s mladším skoro do 3 let,ten pak šel rovnou do dětské postele. Na separacku si nepamatuju vůbec.