Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ještě jsem si vzpomněla, že mi nedávno řekla, že je moc ráda, že mně má a je to oboustranné. A když jsem si brala jejího syna,( ve 20 letech ) nebyla jsem od mojí mámy absolutně připravená na život, neuměla jsem vařit, hospodařit s penězi ani na péči o miminko. Se vším jsem chodila za ní, všechno mně od začátku učila, ale ne stylem - udělej to takhle a takhle, ale " já bych to udělala takhle " Nikdy se nevnucovala,nenutila mi nějaké rady ani poučky, pouze když jsem se jí zeptala. Taková je dodnes, a už je to 26 let.
lenulik píše:
Ještě jsem si vzpomněla, že mi nedávno řekla, že je moc ráda, že mně má a je to oboustranné. A když jsem si brala jejího syna,( ve 20 letech ) nebyla jsem od mojí mámy absolutně připravená na život, neuměla jsem vařit, hospodařit s penězi ani na péči o miminko. Se vším jsem chodila za ní, všechno mně od začátku učila, ale ne stylem - udělej to takhle a takhle, ale " já bych to udělala takhle " Nikdy se nevnucovala,nenutila mi nějaké rady ani poučky, pouze když jsem se jí zeptala. Taková je dodnes, a už je to 26 let.
tiše závidím ![]()
moje tchýně jde na operaci nohy a bude pak měsíc na rehabilitaci v lázních a pak 2 měsíce ještě chodit o berlích…
proč to píšu - nabídla jsem jí, že může ty další 2 měsíce zůstat u nás. Doma bydlí v paneláku (č. patro bez výtahu), mají jen malou koupelnu s vanou, kdežto my máme veliký dům spodní patro koncipované jako téměř bezbariérové, je zde samostatný pokoj s televizí, vlastní koupelna se záchodem a sprchou, tak to tady bude pro ni pohodlnější… Postará se sama o sebe, já budu vařit, na úklid máme paní. Synovi v té době bude 7m.
S tchýní relativně vycházíme, respektujeme se, ona mi do ničeho nemluví, prostě korektní vztah… zase ale nic vřelého.
Tak uvidím, jak nám to bude fungovat. Snad se po třech dnech nebudu bít do hlavy, cože jsem jí to nabídla ![]()
jo a s mámou vycházím skvěle, ale bydlet bychom spolu nemohly ![]()
Tak já s mamkou ne. Je úplně jiná a ta jinakost začíná už tím, že má ráda narvaný byty a já mám ráda prázdné byty)))
Já bych to taky nedala a to mám mamku i tchýni v pohodě. Přeci jen, když se s manželem dohadujeme, jsou z toho oni špatní tahle by o všem věděli a trápili by se např. Každý máme trošku jiný přístup k pořádku, to by byly taky boje. Není nad to mít rodiče blízko, ale je v jednom domě.
Tchýně je prina v tom, že se neptá. Znáte takový ty typy, co se nevyptávají?
Black_Orchids Já bych se toho nebála
je něco jiného, když je to na nějakou konkrétně danou dobu nebo napořád. My taky bydleli s přítelem 3 měsíce u našich ve 3+1, když se zdrželo naše nové bydlení a staré už jsme museli vyklidit a bylo to v pohodě. Ale vím, že natrvalo by to dobrotu nedělalo.
j.a.n.i1 píše:
Black_Orchids Já bych se toho nebálaje něco jiného, když je to na nějakou konkrétně danou dobu nebo napořád. My taky bydleli s přítelem 3 měsíce u našich ve 3+1, když se zdrželo naše nové bydlení a staré už jsme museli vyklidit a bylo to v pohodě. Ale vím, že natrvalo by to dobrotu nedělalo.
jj, takhle k tomu přistupuju… jen si říkám, co si s ní budu celou tu dobu povídat
normálně na návštěvě prohodíme pár slov, zdvořile konverzujeme, ale to je tak vše. ![]()
Larr píše:
Včera jsem jela tramvajkou a viděla jsem, jak na balkóně domu kde bydlí má kamarádka sedí babička, dcera a její dcera. Mohla to být tchýně, snacha a její neteř. To je jedno, ale ta zvláštní, pohodová atmosféra mě velmi oslovila. Byl na ně hezký pohled, dokážete si představit, že by jste bydleli se svoji maminkou či tchýní.
tak za mě ani náhoudou ani s maminkou ani s tchýní ani se sourozencema… je to hezká idea ale na to musí mít člověk povahu aby mu semtam nebo i více častěji navadilo zasahování do soukromí a vůbec to mi příjde jak žití na intru… a já mám ráda svůj klid ![]()
já bych to teda nedala…dokonce se smíchem říkám, že pokud někdy budeme stavět nový barák (místo rekonstrukce stávajícího), tak to poslední, co bych svým dětem udělala, je postavit vícegenerační a pak je v něm nutila bydlet s námi ![]()
vztahy v rodině máme rozumné, ne extremně vřelé, ale v pohodě, ale i tak bych se ze společného bydlení zbláznila, různé názory na styl bydlení, úklid, výchovu dětí, prostě na lecos a pak se doma dohadovat o kdejaké prkotině?
né díky ![]()
moje sestra se chystá stěhovat - staví barák na sousední parcele od její tchýně - prý jsou skvělí, do ničeho se nemontují a tak, ale já bych se bála i tak… člověk neví, dokud nezkusí a pak se může divit, jak se vztahy vyhrotí
je to jiné na týden nebo měsíc a nebo na deset let, podle mě je to hodně o tom, aby starší generace moc nekecala do žití dětem, což né vždy jsou ochotní dělat (i když to myslí dobře)
No tak my jsme asi velká vyjímka,ale bydlíme u manželových rodičů od března a zatím v pohodě a to nemáme ani vlastní patro,prostě máme jeden pokoj(dostatečně velkej) a jinak všechno společné.Vztahy jsou zatím v pohodě,navzájem si pomáháme a jde to.Teď máme 8týdenní mimi,takže se skoro pořát motám kolem něj,tak jsem ráda,že mi tchýně pomáhá a nejsem na všechno sama.Je na prd to soukromí,to jo,ale přežít se to dá.My by jsme třeba šli bydlet do bytu,ale vzhledem k tomu,že chceme kousek od manželových rodičů stavět,je lepší když jsme u nich a nedáváme zbytečně peníze do něčoho co nikdy nebude naše…Naíc když Michal přijede z práce,má to na stavbu jen pár kroků a nemusí od někud dojíždět.No snad to půjde a nebude za pár měsíců boj i to se může stát…je fakt,že jako DOMA se tady opravdu necítím,tak to snad bez úhony přežijeme,než postavíme…
Tak my už tři roky rekonstruujeme domeček a bydlíme v přízemí u tchánovců a sociálku máme společnou s manželovým dědou (90). A nikomu bych to nedoporučovala. Tři roky je dlouhá doba a hádá se už snad každej s každým. Já se snažila být ze začátku potichu a neremcat, ale teď už se blíží stěhování a já mlčet nehodlám. Někdy jsem trošku drzá, ale tchýně už si taky „dovoluje“ - já jsem na MD takže MÁM čas uklízet halu, ona pracuje takže uklízet nemůže. Dědovi myju záchod 2× týdně a to je pro tchýni zbytečný, ona ho vezme jen tak štětkou a to stačí a nemusí se dělat pravidelně.
Chuchvalce prachu poletující u nich na chodbě vadí asi jenom mě a to nejenom proto, že mi létají sem dolů, kde vytírám 2× týdně a snažím se udržovat pořádek. Pračku máme společnou (my šetříme na domeček) a ona dle slov tchýně „ta pračka není dělaná na tak časté praní“. Tchýně pere 1 za 14 dní až nastřádá prádlo shodné barvy. Takže já díky Terezce a praní x-krát do týdne jí tu pračku ničím, což už mi párkrát připomněla. Takže se strašně těším do svého, kde budu jen a jen s manželem a Terkou.
![]()
tak ja jsem asi svetla vyjimka ![]()
bydlime v baraku spolecne s tchyni a jsem spokojena, ona bydli v prizemi, my v patre, spolecny mame vchod a podzemni prostory - sklep, pradelnu, garaz
funguje to takhle uz 4 roky a nikdy jsem toho nelitovala
Tak nas tu bydli pohromade pomerne dost ![]()
V jednom dome manzelova babicka s dedou, teta se stejdou a sestrenkou (dalsi sestrenka a bratranec jsou uz odstehovani jinam) a my tri. Mame kazdy svuj byt, vchod spolecny a stejne tak zahradu.
Vedle v dome bydli rodice a bracha manzela.
Nekdy je to docela boj se domluvit, ale vetsinou je tu veselo a vychazime v pohode ![]()
Pravda, chybi trocha soukromi, hlavne v lete si jen tak pozvat pratele na grilovacku nejde, bo rodinu zavrit doma nemuzem ![]()
Ale uz bych nemenila. Zvykla jsem si na tu spoustu lidi, hodne si pomahame a kdyz treba pri vareni zjistim, ze mi neco chybi, urcite to u nekoho z rodiny najdu ![]()
S nasima bych ale bydlet nemohla. Moje mamina je general a to by nedelalo dobrotu ![]()
Nechtěla, podle mě domácnost tvoří partneři a děti, kdokoli je tam navíc tak už to nikdy nedělá dobrotu, každý má jiné požadavky a nároky na domácnost a tak. S mamkou jsem vycházela vždycky dobře, ale nejlíp spolu vycházíme od doby kdy se naši odstěhovali
prostě naše představy o úklidu,vaření a celkovém chodu domácnosti se moc neshodovaly (mamka je děsný puntičkář,vše musí být ťip ťop, já mám taky ráda pořádek a uklizeno ale až tak to nepřeháním). tchýni nemám,takže to neřeším, ale i kdybych měla a byla by ze zlata, tak bydlet s ní v jednom bytě nee! ![]()