Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Šáruší píše:
Svatba mění právní pohled na financování rodiny. To vytučněné je šílené, takže za to, že jsem s dětmi, tak mám mít méně pro sebe, ale mám být vděčná, že jsem s dětmi? Je to tak? A chlap, protože není s dětmi ( tady ještě o své vlastní vůli), tak je chudák a má mít nárok na víc peněz pro sebe? Takhle tedy funguje rodina v tvém pojetí?
Já bych tedy byla raději s dětmi než mít víc peněz pro sebe a nevidět je
Je to jen o úhlu pohledu.
Je to celé postavené na hlavu, už jen to, že se rozhodli mít domek a práci v okolí a chlap se najednou rozhodl zase dělat kamioňáka. Situace se změnila a měl by zabezpečit rodinu tak, jak bude potřeba.
@Michal1986
A přesto to někomu nemusí vyhovovat. Důležitější než společný účet jsou společné peníze
A nemusí to být zrovna v téhle variantě přeci. My si nic neulejvame, sporim každý zvlášť, ale peníze používáme společně… Manžel třeba není na klasický spoření a investování tak to dělám já a v trezoru je složka se smlouvami a kontakty kdyby něco. Manžel dává peníze na spořící účet ale neulejva je přede mnou. Používáme je spolu.
Samozřejmě je to o tom že si věříme… Jsme spolu taky už dlouho, ta vzajemna důvěra tam je…
@Michal1986 píše:
jednoduššího může být mít jeden účet, kde chodí obě výplaty a nad kterým mají oba stejná práva. Nic svobodnějšího neznám. Cokoliv jiného je omezení. Nedovedu si představit, že bych před ženou někde ulíval peníze a říkal tomu svoboda a oháněl se lezením do peněz
Já si zase nedovedu představit, že bych z jedněch peněz financovala svoje koníčky (a ty jsou dost finančně náročný). Protějšek by na tom byl akorát bit. Jak chcete tohle řešit?
@leylen píše:
@jipo
nespoléhala bych na toz 90% nám účastníci pláčou, že nemají jak platit a soudní komisař jim většinou nic nepovolí
Tak to asi neměli zřízené v bance. Museli jsme to společně s manželkou vyřídit ještě navíc, kromě zřízení disponenta. Přibližně stejný postup ve dvou bankách, tak snad by se různé instituce tak nemohly mýlit.
@Lara Farseer píše:
@Šáruší
Pozor, mě manžel nepreposila, abych vyšla, posílá mi dohodnutou částku že který zajišťují běžný provoz. Mám i své další příjmy i když na rodicaku a měsíčně furt cca 13 000 odkládám. Doteď to bylo víc ale s nástupem na MD jsem přišla o přivýdělek…Msnzel teď ten trvalý příkaz navysi (změnily se okolností). Když jsem nemocná já, posílá peněz víc. Když je nemocný on, bereme to že SPOLECNYCH úspor plus v případě dlouhodobe nemoci máme sakra dobrou pojistku.
Když jsem s prvním dítětem byla celou dobu na rizikovém těhotenství tak prostě posílal víc.
Nejsem žádná chudinka, které manžel pošle že sotva vyjde
já to nemyslela, že jsi chudinka, co nemá peníze. Spíš manžel mi posílá, mě jen tahle věta už irituje, možná to je problém té věty. Já když potřebuju peníze, jdu do internetbank a prostě si přepošlu peníze. Já prostě nechci být v pozici, že mi manžel přepošle. Když se změní poměry, tak mi přepošle víc a tak. Prostě máme společné peníze na dvou účtech, když potřebuju peníze, tak si je prostě vezmu, je mi jedno ze kterého účtu. Nikdo mi nic nepřeposílá ani neurčuje, jestli tolik nebo netolik. Jo, v poho, tebe se to netýká, ty máš dost a vyhovuje ti to, já to moc přeju. Ale xkrát už tady bylo manžel mi pošle desítku, musím vyjít, když nevyjdu, tak ho poprosím, on mi v lepším případě pošle, v těch horších případech brble a nepošle…to je děs.
@Lara Farseer píše:
@Michal1986
A přesto to někomu nemusí vyhovovat. Důležitější než společný účet jsou společné penízeA nemusí to být zrovna v téhle variantě přeci. My si nic neulejvame, sporim každý zvlášť, ale peníze používáme společně… Manžel třeba není na klasický spoření a investování tak to dělám já a v trezoru je složka se smlouvami a kontakty kdyby něco. Manžel dává peníze na spořící účet ale neulejva je přede mnou. Používáme je spolu.Samozřejmě je to o tom že si věříme… Jsme spolu taky už dlouho, ta vzajemna důvěra tam je…
přesně tak. My to ve finále taky máme se ženou tak, že máme víc účtů, ale nehrajeme na moje tvoje. Prostě jsou to naše peníze ![]()
Hmm, na manžela se teď připsal i účet za můj telefon, což je blbé asi jen v tom, že když si koupím lístek v Praze, bude to vědět
Ještě že mám i hotovost ![]()
Můj manžel vydělává xkrat více než já, posílá mi 20tis na jídlo, drogerii, kino, psy všechny náklady za bydlení a auta hradí on. Můj plat je na moje utrácení, moji pojistku, moje školné. Jemu po zaplacení všeho zůstane více než kolik mi posílá na účet.
Já si tak tvořím polštář na svém účtu, kdyby se něco stalo, abych měla snadný přístup k penězům. Já vím kolik má on na účtu, on kolik já, oba víme kolik utratíme cca. Navíc mám na dosah hotovost ve více měnách pro strýčka příhodu.
Když někam jdeme stejně platí (o víkendu makro a pak oblečení které jsem si chtěla odpustit, protože mi přišlo drahé). Zaplatí oběd, veceri je muž a odmítá tohle počítat (proto opravdu poctivě kupuji to kino, aquaparky a další zábavu)
Vydržovaná se necítím, dávám mu vše, pečuji o svého manžela a on s tím, že se stará o manželku nemá problém.
Zakladatelko, když se rozvedes poznáš to? Snad jen, že budeš mít možnost najít si někoho kdo tě bude mít rád a nepovažovat za přítěž.
@leylen píše:
@jipo a mluvilo se tam o pozůstalostním řízení? Protože u nás se peníze opravdu zastaví a prostě přes to, až na pár výjimek, nejede vlak(nemaluju četa na zeď)
Teď jsem našel odpověď od Airbank:
"*Když majitel účtu zemře, jeho účty jsou aktivní, až dokud se k nám nedostane rozhodnutí soudu o ukončení dědického řízení. Do té chvíle pouze zablokujeme jeho přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.
Během této doby také může disponent s účtem dál pracovat, stejně tak dále odcházejí z účtu zadané trvalé platby, inkasa a SIPO.
Pokud z účtu po smrti majitele odešly nějaké platby, s jejichž provedením dědic nesouhlasí, pak má ten, kdo měl z těchto plateb prospěch, povinnost je dědici vrátit
Věřím, že je moje odpověď dostatečná*."
Ale v ČSOB jsme museli podepisovat dodatečný dokument, kde se vysloveně mluvilo o možnosti disponovat penězi po úmrtí majitele účtu než se dokončí dědické řízení.
@jipo no tohle všechno já znám, u soudního komisaře pracuji, jinak bych se nad tím nepozastovala, co to je za pokus banky, protože zákon taky mluví jasně
ale to je jedno, nebudeme to tady zbytečně zahlcovat
do smrti daleko ![]()
@PanenkovaMakova píše:
Já si zase nedovedu představit, že bych z jedněch peněz financovala svoje koníčky (a ty jsou dost finančně náročný). Protějšek by na tom byl akorát bit. Jak chcete tohle řešit?
já se nebavím o krátkodobém románku, ale o životním partnerovi. Jestli mám být naprosto upřímný, tak výplata od ženy chodí rovnou na investiční účet a my oba žijeme z mé. Takže bráno vaší optikou jsem na tom obrovským způsobem bit, když vlastně žena na chod domácnosti nedává ani korunu a veškeré výdaje včetně dovolených, nákupů, aut, prostě všeho jde z mého účtu
A přece to tak rozhodně necítím. A nemyslím si, že by se cítila nějak nesvobodná. Je to moje žena, věřím jí a nevidím důvod, proč bych před ní měl někde schovávat peníze, nebo se jí vyptávat, za co utrácí. Drobné výdaje za „zbytnosti“ do pár tisíc si opravdu nesdělujeme a když si chce koupit něco dražšího(řádově desítky tisíc), tak to spolu probereme, ale a teď budu vypadat jako úplně podpantoflák, platí to samozřejmě i pro mě.. když si chci koupit třeba nový kajak(cca 30 tisíc), tak se jí zeptám, byť jsou to vlastně moje peníze.. prostě to beru, jako že jsme rodina(a to nemáme děti), tak moje tvoje není ![]()
@Michal1986 píše:
já se nebavím o krátkodobém románku, ale o životním partnerovi. Jestli mám být naprosto upřímný, tak výplata od ženy chodí rovnou na investiční účet a my oba žijeme z mé. Takže bráno vaší optikou jsem na tom obrovským způsobem bit, když vlastně žena na chod domácnosti nedává ani korunu a veškeré výdaje včetně dovolených, nákupů, aut, prostě všeho jde z mého účtuA přece to tak rozhodně necítím. A nemyslím si, že by se cítila nějak nesvobodná. Je to moje žena, věřím jí a nevidím důvod, proč bych před ní měl někde schovávat peníze, nebo se jí vyptávat, za co utrácí. Drobné výdaje za „zbytnosti“ do pár tisíc si opravdu nesdělujeme a když si chce koupit něco dražšího(řádově desítky tisíc), tak to spolu probereme, ale a teď budu vypadat jako úplně podpantoflák, platí to samozřejmě i pro mě.. když si chci koupit třeba nový kajak(cca 30 tisíc), tak se jí zeptám, byť jsou to vlastně moje peníze.. prostě to beru, jako že jsme rodina(a to nemáme děti), tak moje tvoje není
Já jsem snad něco naznačila o krátkodobém románku? Nešiřte tu nepravdy ![]()
Když Vám to takhle vyhovuje, tak prosím. Já měla třeba letos výdaje téměř 100k (jednorázově), příští rok to bude třeba 30k a jednoduše si je platím ze svého, protože to jsou jen moje výdaje. Protože, proč by se měl na mých výdajích podílet partner? Kdyby to byly mnohem nižší částky, tak to samozřejmě neřešíme, ale takhle? Co je tak špatného na vlastních penězích? Co je na vlastním účtu tak omezujícího, jak jste psal?
@PanenkovaMakova
Tak, že jsme rodina a navzájem se podporujeme v našich zálibach… Stejně jako budeme podporovat v zálibach naše děti až odrostou…
@Šáruší
Jo, já to většinou píšu do uvozovek, ale teď tukam na mobilu. My máme nastavené trvale příkaz a jen ho kdyžtak upravíme, když je potřeba (já teď treba přijdu o 18 000 z přivýdělku, tak je manžel srozumenej s tím, že část výdajů, co jsem teď platila, bude zase víc na něm, protpze na sporák už si na ně neodlozim)
@TvrdyY
Jo u nás taky. Já platím běžný provoz (i u peněz co od něj chodí) a on výlety, restaurace, vstupy, dovolený… Plus teda další velký výdaje… Výjimečně platím já třeba útratu v restauraci ale to třeba když neberou karty, protože on moc často nevybírá…
@Michal1986
To je moc sympatický přístup a až budete mít děti, bude to pro vás beze změny… A podpantoflaka to z tebe fakt nedělá ale rozumnýho chlapa, se kterým se žena nemusí bát mít děti, protože na řidičáku nebude zivorit… ![]()
@TvrdyY píše:
Hmm, na manžela se teď připsal i účet za můj telefon, což je blbé asi jen v tom, že když si koupím lístek v Praze, bude to vědětJeště že mám i hotovost
![]()
Můj manžel vydělává xkrat více než já, posílá mi 20tis na jídlo, drogerii, kino, psy všechny náklady za bydlení a auta hradí on. Můj plat je na moje utrácení, moji pojistku, moje školné. Jemu po zaplacení všeho zůstane více než kolik mi posílá na účet.
Já si tak tvořím polštář na svém účtu, kdyby se něco stalo, abych měla snadný přístup k penězům. Já vím kolik má on na účtu, on kolik já, oba víme kolik utratíme cca. Navíc mám na dosah hotovost ve více měnách pro strýčka příhodu.
Když někam jdeme stejně platí (o víkendu makro a pak oblečení které jsem si chtěla odpustit, protože mi přišlo drahé). Zaplatí oběd, veceri je muž a odmítá tohle počítat (proto opravdu poctivě kupuji to kino, aquaparky a další zábavu)
Vydržovaná se necítím, dávám mu vše, pečuji o svého manžela a on s tím, že se stará o manželku nemá problém.
Zakladatelko, když se rozvedes poznáš to? Snad jen, že budeš mít možnost najít si někoho kdo tě bude mít rád a nepovažovat za přítěž.
Problém kvůli lístku koupeném v Praze? To si tajíte i takové kraviny?
@PanenkovaMakova píše:
Já jsem snad něco naznačila o krátkodobém románku? Nešiřte tu nepravdy
Když Vám to takhle vyhovuje, tak prosím. Já měla třeba letos výdaje téměř 100k (jednorázově), příští rok to bude třeba 30k a jednoduše si je platím ze svého, protože to jsou jen moje výdaje. Protože, proč by se měl na mých výdajích podílet partner? Kdyby to byly mnohem nižší částky, tak to samozřejmě neřešíme, ale takhle? Co je tak špatného na vlastních penězích? Co je na vlastním účtu tak omezujícího, jak jste psal?
je to spolubydlící. Logicky se na tvých výdajích nepodílí. To máš pravdu.
![]()