Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Spontánní potrat nebo kyretáž?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
31.3.20 11:51
Souhlasím. Ja jsem zacala potracet v 8. nebo 9.tt (uz je to davno) a musela jsem jet s obrovskymi bolestmi do nemocnice, kde mi pak udelali kyretaz. Bolesti opravdu horsi nez pri porodu, clovek nevi, co se deje a jestli je to jeste v norme. Na doma bych to nenechavala…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.3.20 12:51
To mě moc mrzí 
, nicméně i tak zkušenosti budou individuální a kyretáž taky není bez rizika, ba čím je to těhotenství takhle dál, tím jsou ta rizika větší, nejen pro samovolný potrat, ale i pro kyretáž (stejně, jako je většíriziko při později prováděných interupccích, když se nestihne miniinterrupce), myslím i vzhledem k následnému otěhotnění. Není to jednoduché, nic není na 100 procent bezpečné. Mě samotné začal potrat v 11+5, po půlnoci v 11+6 jsem potratila, na chytání krve, co se ze mě valila, jsem používala velké ručníky, tolik krve jsem opravdu v životě neviděla (a to už jsem rodila několikrát), i když ztrátu jsem určitě neměla tak velkou jako ty, došla jsem jen do pocitu slabosti, takového, z kterého jsou na dosah mdloby, ale neomdlela jsem, ani v uších mi nehučelo. Možná mi pomohlo, že ještě kojím, i když už jen cca 2* denně, ale dočistila jsem se do týdne, i bez dodatečné kyretáže, či léků, obojí mi lékařka po potratu nabízela. Je to těžké, já jsem ale ráda, že jsem na kyretáž nemusela, já se takových věcí vyloženě děsím, určitě by to tak nebyla moje první volba. Moje lékařka je tou, která by mě tam bez mrknutí oka automaticky poslala, tu možnost volby by mi sama od sebe nenabídla, takže jsem pro ní teď ta výjimka, u které to prošlo i bez tohoto zákroku, no, ale jsem skutečně výjimkou? Nevěřím tomu, ale zároveň bych to nechala na rozhodnutí ženě, však tys na výběr měla a tak by to mělo být, s tím, že se předloží rizika a výhody postupů a ne, že se jeden vybarví tak, že se prakticky nedá přežít a druhý jako naprosto rutinní zákrok, kde prakticky vůbec nic nehrozí…Nic totiž nemá jen jednu stránku, navíc tu není jen fyzické zdtaví, ale psychické a obojí se prolíná, o to je to vše složitější 
Ať ti vše dobře dopadne a brzy se zotavíš! E.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.3.20 14:26
To me moc mrzi… chci se zeptat, to jste tim domacim potratem vlastne porodily i maly plod? Nebo to byla jen sama krev a nic konkretniho vetsiho jste nepoznaly? Je to blba otazka, ale clovek nikdy nevi co se muze prihodit. Jsem ted v 11tt.
- Citovat
- Upravit
31.3.20 17:18
Anonymní
Ne, blbá otázka to není. Já jsem viděla malinký bílý plod, ale byla jsem úplně vyřízená, tak jsem ro neřešila. Placentu nebo něco jiného jsem neviděla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.20 17:31
Diky, pomohlo mi to dnes při rozhodování. Byla jsem na revizi dělohy asi třičtvrtě roku zpět. A dnes jsme zjistili že nám zamlkla jednovaječná dvojčátka. Ještě ráno jsem přemýšlela, jak bych se zachovala, kdyby nám to zase nevyšlo. A po přečtení tohoto a následné kontrole na gyndě jsem měla jasno. Ve čtvrtek jdu na revizi znova. Doufám že se brzy zařadíme mezi šťastné rodiče.
- Citovat
- Upravit
31.3.20 17:33
To je fakt, že 11+3 už je lepšia kyretáž. Ja som potratila 7+0, bol to zamlklý potrat, tehotenstvo sa zastavilo v 5tt. Krvácať som začala teda 7+0, menštruačné bolesti, asi za 1-2 hod. „vapadol“ malý vačok a potom to prebiehalo ako trochu silnejší a o pár dní dlhší menzes. Takže v takomto rannom štádiu určite je lepší spontánny potrat, v neskoršom štádiu už kyretáž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.20 21:10
@Anonymní píše:
To me moc mrzi… chci se zeptat, to jste tim domacim potratem vlastne porodily i maly plod? Nebo to byla jen sama krev a nic konkretniho vetsiho jste nepoznaly? Je to blba otazka, ale clovek nikdy nevi co se muze prihodit. Jsem ted v 11tt.
Ne, nebyla to jen krev a krevní sraženiny, mě neuniklo snad nic, chtěla jsem vše vidět a dozvědět se co nejvíc o tom, oč přicházím…Ale můj potrat byl snadný (až na to, že to byl potrat). Neměla jsem ani žádné bolestivé kontrakce..(což mě překvapilo), jen hrozně jemné bezbolestné tlaky na konečník, žádné, ani mírné křeče alá menstruační se nedostavily…E.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Ahoj, chtěla bych se s Vámi podělit o moji zkušenost se spontánním potratem. Doufám, že tohle pomůže všem holkám, které váhají, jak se rozhodnout. Mně by to snad takhle napsané pomohlo dřív také. Píšu opravdu jaká je realita. Jen zmiňuji, že ke gynekologovi jsem nově začala chodit na kliniku v Praze, kde si bohatě vše zaplatíte a má veškeré vybavení. Bohužel, to není vůbec záruka kvality, když chybí odbornost. Na to, že mám zamlklé těhotenství paní doktorka přišla v 11+3 tt. Dala mi na výběr zda chci zvolit přirozenou cestu spontánním potratem, po kterém budu moc otěhotnět do 2 měsíců, nebo kyretáž, což je zásah do těla a otěhotnět můžu za 4 měsíce. Jasně, že takto je jasná první varianta. Šla jsem domů (jistě, že mě to mrzelo, ale asi to tak mělo být) poctivě jsem pila malíník a šalvěj. Ve 12+2 to začalo a 12+3 se to úplně rozjelo. Od 17 do 1hod. v noci jsem střídavě seděla na záchodě a ležela, měnila si dětské plíny, protože nic jiného dost dobře nesálo. Šly ze mě kusy sražené krve a proudy krve. Ve 23hod. jsem se složila před záchodem, hučelo my v uších. Byla jsem totálně vykrvená, už ze mě nemělo co téct a bála jsem se záchodu. Máma mě chtěla zavolat záchranku, ale já, že to vydržím, přece budu čistá a rychle se dám dohromady (měla jsem jet, zpětně konstatuji, měla bych to už za sebou). Druhý den, jsem byla celkem dobrá, ale slabá, už byla normální menstruace, ale velký kus sraženiny mi uvízl v pochvě, takže jsem jela na pohotovost. Tam se na mě dívali jak na blázna! 1) Že samovolný potrat není v tomto stádiu těhotenství normální, že jsem mohl vykrvácet, kdo že mi to poradil, že je plod a vše v děloze už tak velké, že děloha krví chce vše vypudit, ale ono to stejně úplně při tom, co tam je, nejde. 2) Že mám jít na kontrolu až za 9 dní, kdy už v děloze může být zánět. Jen bych ještě zmínila, že v nemocnici v Kyjově na mě byli všichni strašně hodní a vstřícní, bylo vidět, že tam oproti mé gynekoložce z Pražské kliniky odbornost je. Samozřejmě, že mi v děloze něco zůstalo a za 3 dny jdu asi na kyretáž do nemocnice. A výsledek? Je to zkušenost, sice bych si odpustila ten týden, kdy jsem KO a málem jsem vykrvácela atd. a hledám hlídání syna, abych se dala dohromady, ale nedá se nic dělat. Každopádně, na samovolný potrat bych čekala teď max 10 +0, jinak se stejně kyretáži nevyhnete! Kdyby mi někdo řekl, že to riziko vykrvácení je tak velké, což dokazují i statistiky, i moje zkušenost, tak jdu na kyretáž hned. Ono je to hezké být osvícený gynekolog, ale že se to dělá na západě, není záruka toho, že je to 100% dobře. Bohužel, jak se teď i s koronavirem ukazuje, naše základní zdravotnictví je daleko na vyšší úrovni než je tomu na západě. Tak holky přemýšlejte hlavou!