Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni, vlastně nevím, proč tuto diskuzi zakládám… asi ze zoufalství, nebo snad doufám v podporu?
Za pět dní mě čekají přijímačky na magisterské a za deset statnice. Mate to taky tak, že když se něco naučíte, tak vám vypadne 80% učiva? Učím se češtinu na pajdě … říkám si, že by to mělo být lehké, ale jsem schopna strávit celý den u šesti stránek. Mám naprosto děsivou metodu uceni asi. Jak se učíte vy? Mám pocit, že to neudělám. Říkám si, že když člověk došel tak daleko, tak proč by neudělal statnice, nicméně já si doopravdy NIC nepamatuji a vše jedu od začátku. Nechápu, jsem naprosto zoufalá a pak ještě prijimacky. Vůbec netuším, co od toho mám čekat, nemám se koho zeptat, protože přestupuji. Na netu o tom nic není ani na oficiálních stránkách ani ve vláknech. Strašně moc se bojím
myslím, že to neudělám
Posilám hodně síly
![]()
To víš, že v té hlavě toho je dost. Moje zkusenost je, ze u státnic ti víc pomáhají než u jiných zkoušek a ono někdy stačí, aby jen naznačili, a už tvoje paměť ví. Bude to OK
Takhle jsem to opravdu neměla, mám evidentně lepší paměť. Jsem si na státnice dvakrát přečetla zápisky z přednášek. ![]()
Tak záleží, jak dlouho se učíš. Nevím, 10 dní mi přijde málo. Když se nepovedou přijímačky, tak to můžeš zkusit jinde anebo za rok. Ale na magisterské berou skoro každého.
Mít tak málo času, jako máš ty, tak bych netrávila den nad 6 stránkama, ale snažila bych se všechno aspoň jednou přečíst. Udělala bych si osnovu/ obsah a k tomu pár bodů, co do té kapitoly patří. Abych měla rámcový přehled. A k tomu bych se to snažila přečíst… Čím víckrát to otočíš, tím lépe. Šla bych se učit do knihovny, kde nemůžeš dělat nic jiného.
@Svistice píše:
Takhle jsem to opravdu neměla, mám evidentně lepší paměť. Jsem si na státnice dvakrát přečetla zápisky z přednášek.
Závidím, že ti stačily zápisy z přednášek
.
Snaž se mít o všem přehled, nejdi do hloubky, na to už nemáš čas.
Měla jsem to stejně. Naučila jsem se dva okruhy, pak vzala další a ty první dva vypadly. Ze spolužaček tyhle pocity “nic neumím” měly všechny. Dělala jsem si dokola ručně výpisy a z těch výpisků další výpisky. Měla jsem ohromné archy papíru, co jsem si lepila na zeď. Některé otázky jsem si namluvila a pouštěla do sluchátek, když jsem šla se psem. Dělej si pauzy. Mozek se dokáže soustředit omezený čas.
Chvilku jsem uvažovala, že půjdu na Mgr. ale zavrhla jsem to, nechtěla jsem tyhle nervy podstupovat znovu.
Mám Ing z chemie A vždy jsem se učila max týden. Nebyl čas kvůli práci. Osobně jsem preferovala učení v noci kdy me nikdo nerusil a ani okolní hluky. Měla jsem proste obrácený den. Učení třeba od 11- 3/4 pak chvíle spánku, pak třeba 2-3 hodiny dopoledne, pak zase spánek… jakmile jsem citila, ze to hlava nedává tak jsem si šla na chvíli lehnout nebo pospat. Pocit dutosti je normální.
Mě teď čekají taky státnice, vím, o čem píšu. Znáš myšlenkovou mapu? Je to parádní systém, kdy si ty myšlenky utřídíš. Já ty státnice mám už za 5 (Ježíši marja, strašně to uteklo) dnů a většinu otázek mám takhle zpracovanou. Je to obrovská pomoc.
Ahoj, ne sice ještě státnice, ale dnes mě čeká náročná zkouška, na kterou jsem se snažila poctivě připravit. A výsledek? Taky mám pocit, že dohromady nic nevím a začínám podvědomě panikařit. Napadne mi náhodná otázka a nedokážu z paměti vylovit odpověď.
takže ten pocit tuposti znám i když vím, že jsem tomu dala hodně. Hlava úplně prázdná není, neboj nic a držím pěsti ![]()
Heled budu krutá, ale upřímná, mám zkušenosti od studentů od nás z univerzity… Teď za ty dva covidove roky se tam udržela spousta studentů, která dělala započty i zkoušky nepoctive. Za normálních let by ani ke stanicím nedosli. No teď je pravděpodobně čeká vyhoz od statnic, pokud na sobě fakt nezamakaji. Takže pokud jsi ke studiu přistupovala poctivě, tak bych se nebala. Pokud ne, tak jen sklizis, co jsi zasela. ![]()
@Kfětoslava přesně ty archy chemie a jimi oblepená půlka pokoje na koleji.
Dost záleží na tom, jak dlouho už se učíš. Pokud jsi začala před týdnem, dobre ti tak, smůla no… pokud se učíš už třeba měsíc a víc, tak jsou ty pocity naprosto normální. Když makáš během studia, v hlavě vždycky nějaký základ bude. Když na to 3 roky kašles, nespasi tě ani intenzivní učení na poslední chvíli..
@Salatiik007 jojo znám. Já k tomu před státnicemi 3 dny nejedla jak mi bylo zle. Bakalářskými i magisterskými. Ani čokoládu jsem do sebe nedostala. Těch posmrkanych kapesníku jak jsem bulela že to nedám. I s roztroušenou sklerózu jsem to zvládla. Učila hůře než ostatní, mám hodně poškozené kognitivní funkce, stalo mě to víc sil než ostatní zdravé lidi. Žádné 3× si přečtu a jdu.
@Salatiik007 píše:
Ahoj všichni, vlastně nevím, proč tuto diskuzi zakládám… asi ze zoufalství, nebo snad doufám v podporu?
Za pět dní mě čekají přijímačky na magisterské a za deset statnice. Mate to taky tak, že když se něco naučíte, tak vám vypadne 80% učiva? Učím se češtinu na pajdě … říkám si, že by to mělo být lehké, ale jsem schopna strávit celý den u šesti stránek. Mám naprosto děsivou metodu uceni asi. Jak se učíte vy? Mám pocit, že to neudělám. Říkám si, že když člověk došel tak daleko, tak proč by neudělal statnice, nicméně já si doopravdy NIC nepamatuji a vše jedu od začátku. Nechápu, jsem naprosto zoufalá a pak ještě prijimacky. Vůbec netuším, co od toho mám čekat, nemám se koho zeptat, protože přestupuji. Na netu o tom nic není ani na oficiálních stránkách ani ve vláknech. Strašně moc se bojímmyslím, že to neudělám
Mě čekají statnice za ca 2 týdny (ped psych jeden den, druhy den obor ). Nic neumím, nic si nepamatuju a tak jsem vyhorela, ze jsem se nastavila tak, ze na to se. u a proste to půjdu zkusit a na opravu půjdu za půl roku. Jsem stará na to se nervovat, domácnost stojí, teď denne v práci. Je to peklo. Snažím se učit noci, kdy mě nikdo a nic neruší a už i v tu noc se nemohu zkoncentrovat a pozornost mi ubíhá všemi směry. Drzim pěsti ![]()