Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Nimie píše:
@Malykajik co ty stručné odpovědi? Chceš děcko ne? Tak se aspoň zkus na moment chovat jako dospělá. Jakou máš praxi? Kolik máš našetřeno? Jak máte vyřešené finance? Stěhuješ se k němu, tudíž už jistě máte domluvené jak to bude fungovat. Alimenty předpokládám po mámě požadovat nebudeš když zůstala sama a ty odcházíš dobrovolně.
Prosím tě každý, kdo umí do 20 si úplně jednoduše spočítá, že nemá nic. O perspektivě toho muchlačkového vztahu si tu za rok popovídáme.
@terien píše:
Prosím tě každý, kdo umí do 20 si úplně jednoduše spočítá, že nemá nic. O perspektivě toho muchlačkového vztahu si tu za rok popovídáme.
Ale tak třeba překvapí
je dospělá, tak snad dokáže odpovědět na jednoduché otázky. Každé jiné ženy bych se zeptala na totéž nezávisle na věku. Nebudu jí soudit předem, třeba je opravdu tak dokonalá a úžasná a má všechno pod palcem, jak tu prezentuje. To už je na ní, jestli se konečně rozhodne se chovat jako dospělá nebo jako desetiletý fakan, kterého tu předvádí celou dobu ![]()
@Malykajik píše:
Je mi 18 a chtěla bych se na silvestra odstěhovat. Je tu jeden menší problém. Mamka je po rozchodu táta se odstěhoval a ještě se nerozvedli celkem ještě není vzpamatovana a táta jen využil situace aby tady někdo s ní byl. Přítel chce aby jsem byla u něj jelikož chceme mimi ale bojím se jí nechat samotnou. Nejdřív by jsme byli od ní cca 5km a potom asi 30. Tak nevím co teď![]()
Neodcházej od mámy. To bys jí přece nemohla udělat. Manžel ji opustil, dcera čerstvých 18, má akorát základku, zmizí bydlet kdovíkam, bez práce, bez školy, do toho že je těhotná, tebe pak přátel najednou opustí a co budete obě dvě dělat? Mamka aby si pak z toho hodila mašli
Za tři roky dítě půjde do školky a kam půjdeš pracovat ty? Leda za kasu do Penny.
Přemýšlej trochu, nenič si život!!
@Icestar Do Penny jen se základkou? To bych se divila ![]()
Hloupé děti rodí děti, pak to má k něčemu vypadat ![]()
zase další blbá a my to budem živit, až ji kopne do zadele.
Ať si tě přítel vezme a živí tě, když tak strašně chcete mimi.
Já nevím no, každý podle toho jak se sám cítí ![]()
Každopádně mi přijde fajn první zkusit pracovat, rozkoukat se pořádně co a jak funguje, ono ani to vydělávání peněz a chod domácnosti není taková sranda. Já sama mám 24 let, čekám první mimčo a jsem nesmírně šťastná za to, že jsem získala nějakou praxi, vydělala a našetřila peníze a nemusím teď spoléhat na to, že se o mě postará/nepostará stát.
Ono je fajn mít nějakou svoji jistotu ![]()
Chtěla bych znát Váš názor.. bude mi za chvíli 18 let. Moji rodiče jsou od sebe už od mých 3 let. Táta bydlí se svým tátou (mým dědou) v baráku a máma má pronajatý byt. Byt je velikosti 1+1 (1 pokoj- obývák, ložnice, kuchyň, 2. pokoj- můj se ségrou + koupelna) a bydlíme tam 4 - máma, její přítel, já a moje devítiletá ségra.
S mámou si moc nerozumím, je takový dirigent, vždycky musí být po jejím a od doby, kdy jsem v sobě našla odvahu říct NE a nějak trošku se držet svých názorů je to ještě horší (dřív jsme se nehádaly tolik, protože jsem se jí bála).
Chtěla bych se odstěhovat.
Mám nedostatek soukromí, jak díky mámě, která musí vědět úplně všechno a vrtá mi až do příliš osobních věcí, tak kvůli malému bydlení, tak jisté volnosti, máma (podle mě) trošku zapomíná, že mi je 17 let. Na stěhování se těším už hodně dlouhou dobu a mně se nechtělo z Prahy, tak jsem na intr nešla.
Původně jsem si myslela, že bych se v 18 stěhovala k tátovi, ale ten si pořídil dítě a můj pokoj už není můj pokoj.
Chtěla bych jít s někým do spolubydlení, ať už s 1 nebo 2 kamarády (samozřejmě spolehlivé lidi). Táta by s tím souhlasil, ale máma ne. Chce abych bydlela u ní než si udělám maturitu- což naprosto chápu, ale pro mě je představa ještě 2 let v malém bytě, s mámou furt za zadkem nepředstavitelná.
Rodiče jsou povinni mě živit do té doby, dokud studuji. Samozřejmě není mi příjemné být i po odstěhování odkázána na rodiče- finančně, ale vzhledem k tomu, že bych školu chtěla dodělat, tak bych po nich chtěla finanční pomoc. Táta na mě platí alimenty 4 000 Kč, máma by mě teoreticky měla podporovat stejnou částkou + nějaké moje brigáda a myslím si, že bych se uživila (nájmy, které jsem našla a dělila podle počtu lidí 5 000-8 000).
Chtěla bych proto znát Váš názor na věc i s argumenty prosím. Táta by tento můj krok podporoval (kdyby měl dostatečný přehled o mém bydlení, spolubydlícím atd), hlavní vedoucí oddílu u kterého dělám intruktora (který mě zná už 11let) můj nápad také podporuje- jeho argument je můj věk a přísná pravidla, které mám mámou nastavená a omezují mě, babička mě také podporuje, ta zase nesouhlasí s mámy, až moc přísnou výchovou… Ale máma je máma.. myslím si, že jsem dobře vychovaná a sama bych žít zvládla (byť by to byla už velká zodpovědnost a není to nejlehčí věc), ale ne bez máminy finanční pomoci..
Děkuji za odpovědi
A zvládne ti máma dát finanční pomoc? Protože aktuálně se její příspěvek projevuje v tom, že máš kde bydlet, máš nakoupeno. Je vůbec v jejich silách dát ti 2-3tis měs. a ještě být bez alimentů tvého otce?
Protože ona sice povinnost má, ale ta se nemusí projevovat tím, že ti dá peníze.
A ještě mě napadlo, už máš tu brigádu? Víš jak těžké je vydělat si sama peníze? ![]()
Hele když už se chceš osamostatnit, tak se vším všudy. Chtít po rodicich aby mi ještě platili byt, to by mě hamba fackovala. Navic neznamena ze když ti otec platí 4000kc ze ti mama musi davat stejne, alimenty se pocitaji z platu. Navic teda, i kdyz bys dostala 8000kc alimenty a platila 5000kc byt, tam nevyjdes, to bys mela s odrenyma usima na jidlo, jedla bys suchy rohliky a čínský polivky. Kde v tom mas dopravu, pomucky do skoly, obleceni, sem tam zabavu, nejskou rezervu na necekane vydaje, z ceho budes platit maturak, atd atd??
@Anonymní píše:
Chtěla bych znát Váš názor.. bude mi za chvíli 18 let. Moji rodiče jsou od sebe už od mých 3 let. Táta bydlí se svým tátou (mým dědou) v baráku a máma má pronajatý byt. Byt je velikosti 1+1 (1 pokoj- obývák, ložnice, kuchyň, 2. pokoj- můj se ségrou + koupelna) a bydlíme tam 4 - máma, její přítel, já a moje devítiletá ségra.
S mámou si moc nerozumím, je takový dirigent, vždycky musí být po jejím a od doby, kdy jsem v sobě našla odvahu říct NE a nějak trošku se držet svých názorů je to ještě horší (dřív jsme se nehádaly tolik, protože jsem se jí bála).
Chtěla bych se odstěhovat.
Mám nedostatek soukromí, jak díky mámě, která musí vědět úplně všechno a vrtá mi až do příliš osobních věcí, tak kvůli malému bydlení, tak jisté volnosti, máma (podle mě) trošku zapomíná, že mi je 17 let. Na stěhování se těším už hodně dlouhou dobu a mně se nechtělo z Prahy, tak jsem na intr nešla.
Původně jsem si myslela, že bych se v 18 stěhovala k tátovi, ale ten si pořídil dítě a můj pokoj už není můj pokoj.
Chtěla bych jít s někým do spolubydlení, ať už s 1 nebo 2 kamarády (samozřejmě spolehlivé lidi). Táta by s tím souhlasil, ale máma ne. Chce abych bydlela u ní než si udělám maturitu- což naprosto chápu, ale pro mě je představa ještě 2 let v malém bytě, s mámou furt za zadkem nepředstavitelná.
Rodiče jsou povinni mě živit do té doby, dokud studuji. Samozřejmě není mi příjemné být i po odstěhování odkázána na rodiče- finančně, ale vzhledem k tomu, že bych školu chtěla dodělat, tak bych po nich chtěla finanční pomoc. Táta na mě platí alimenty 4 000 Kč, máma by mě teoreticky měla podporovat stejnou částkou + nějaké moje brigáda a myslím si, že bych se uživila (nájmy, které jsem našla a dělila podle počtu lidí 5 000-8 000).
Chtěla bych proto znát Váš názor na věc i s argumenty prosím. Táta by tento můj krok podporoval (kdyby měl dostatečný přehled o mém bydlení, spolubydlícím atd), hlavní vedoucí oddílu u kterého dělám intruktora (který mě zná už 11let) můj nápad také podporuje- jeho argument je můj věk a přísná pravidla, které mám mámou nastavená a omezují mě, babička mě také podporuje, ta zase nesouhlasí s mámy, až moc přísnou výchovou… Ale máma je máma.. myslím si, že jsem dobře vychovaná a sama bych žít zvládla (byť by to byla už velká zodpovědnost a není to nejlehčí věc), ale ne bez máminy finanční pomoci..Děkuji za odpovědi
Proč by to nešlo? Pokud na to s mámou máš peníze, pronajmi si někde pokoj v bytě se spolubydlícími. Studenti VŠ to tak dělají běžně, na víkendy jezdí domů nebo chodí na brigády. Když ti to bude vyhovovat a finančně to zvládneš, můžeš se osamostatňovat dál… S mámou se normálně domluv. Pokud na to nemáte, začni tou brigádou, něco našetři a pak hledej byt/pokoj. Prázdniny jsou na brigádu ideální čas. Aspoň nebudeš trávit tolik času doma zavřená v malém bytě.
Chudák tvoje máma. V 1+1 zřejmě nebydlí jen tak 4 lidi co si můžou dovolit dát dalších 4000 Kč bokem. Asi má důvod tě dirigovat, většina decek jsi v 17 letech myslí že sežrali všechnu moudrost světa. Odstěhuj se, ale najdi si ke škole brigádu, tak aby jsis mohla platit bydleni sama.
To, ze ti tata plati 4000,– alimenty neznamená, ze by ti mama mela platit stejne. Urcuji se podle jejiho platu, takze klidne to mohou byt 2000,–
Rozumím ti zakladatelko. Vypadla jsem po maturitě, ale na střední jsem šla na intr i když to bylo mimo prahu.Ale to už je pro tebe stejně pasé. Nicméně pokud chceš do spolubydleni, musíš mít souhlas matky i nějaké ty finance od ní. Bohužel opravdu není povinná ti platit jiné bydlení. Má sice vůči tobě vyživovací povinnost, ale takovou, kterou zvládne zajistit. Aktuálně zvládá zajistit bydlení v 1+1 s ní, přítelem a segrou. Já jsem šla pryč hned po matuře a rovnou na plný úvazek do fast foodu (mohla jsem si jakžtakž plánovat směny). Měla jsem 4 měsíce, kdy jsem si vydělala nějaké peníze, než začala škola. Pri škole jsem dělala na půl úvazku. V práci byla jedna slečna, která delala střední, po vyučování šla na odpolední, byla tam do půlnoci a tak pořád dokola, včetně víkendů. Celkem jsem ji litovala. Ale zvládla to nějak ( mladí mají ještě energii ). No můžu ti říct, že jsem byla šťastná jak blecha, že už nemusím bydlet s rodiči. Ale upozorním tě, měla jsem opravdu hluboko do kapsy. Máma mi před 10 lety dala 3000 kč na podnájem, a to bylo vše. Na notebook jsem si půjčila od bráchy a splácela ho 2 roky. V práci jsem si vydělala zhruba 7- 10 500 kc. Byla to bída. Platila jsem si svůj internet a telefon. K obědu jedla nejlevnější těstoviny s kecupem. Na tyden jsem mela 200 kc na jídlo, chodila jsem obchodem a pocitala, aby mi to vyšlo. Často mi zbylo týden před výplatou 50 kč, opravdu jsem jedla suché rohlíky. Nezapomeň na drogerii, budeš si muset kupovat i vlastní prácí prášek (což jsem zjistila až po přestěhování). Dále platba školních věcí, doktorů. Je to spousta výdajů, na který si do teď nepomyslela, neboť ty prostě zajistí rodič, se kterým bydlíš. Do hospody jsem chodila na sekeru (kámoška za barem), často jsem flirtovala s klukama, jen aby mi koupili alespoň jedno pití (teď je mi trapně). Když jsem potřebovala nějaký větší výdaj, jako mobil, letni festival, víkendová lyzovačka, zimní bunda, antikoncepce nebo nedej bože pěkný boty, byl to opravdu problém a somrovala jsem od všech možných lidí (stanovila jsem si jeden větší výdaj za měsíc ). Mela jsem kliku na kamarády, občas mi prostě koupili něco k jídlu, když viděli, jak bídně na tom jsem. Takže, za mě, jen podpora ústní od dospěláků opravdu nestačí, potřebuješ podporu finanční. Musíš se domluvit s rodiči, co jsou ti ochotný zaplatit ( např léky v případě nemoci), prineseš účtenku a oni ti to proplatí. Zkus požádat tátu, babičku, zda by tě mohli nějak podpořit a jakým způsobem. A musíš mít práci, bez ní to nepůjde… No časem jsem si našla přítele a šla bydlet k němu. Hned jsem se měla líp. Hodně štěstí