Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach o miminko
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.2.12 19:43
Strach o miminko
Každou chvíli někde slyším nebo čtu o těžce nemocných dětech, o tom jak někomu miminko umřelo, o SIDS…
Proč se to stává tak často? Proč musí být život tak nespravedlivý? Takoví malí bezmocní tvorečkové. 
Každý takový příběh opláču.
Vždycky je mi hrozně úzko, udělá se mi uplně špatně a slzy se mi derou do očí.
Když pomyslím na naše mimčo… Hrozně se o něj bojím. Hodiny prosedím u postýlky a dívám se na něj když spinká, každou chvíli kontroluju jestli dýchá. (Měli jsme rizikový porod, malý byl přidušený.)
Chtěla bych si ho užívat jako miminka, ale každý den myslím na to, jak bude na dortu svoukávat jednu svíčku a já budu tak šťastná, že je zdravý a snad se o něj přestanu tolik bát.
Je to normální? Má to některá z vás taky tak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.12 19:48
za mě, nikdy se nepřestaneš bát a snad je to věkem ještě horší… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:50
Ahoj, to je normální … a bude hůř! 
Já kolikrát ani nemůžu usnout, jak se o děti bojím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:51
jj ja taky myslim ze se nikdy neprestanes bat..ja mam pulrocniho synka a kdyz vidim to co ty tu popisujes tak je mi taky uplne zle a brecim..nebo kdyz vidim hladovejici deti tak mi to rve srdce..myslim ze to bude porad horsi a horsi..pro predstave ze jednou pujde sam ven a nebo na diskoteku!! no to je hruza..uz chapu ze nase mamka kolikrat tajne koukala za oknem jestli uz jdem se segrou domu:))
kdybysme nemeli monitor dechu tak u nej taky sedim v jednom kuse..kolikrat jdu do pokojiku prekontrolovat jestli je zapnuta 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:52
Jako bych se v tom viděla… každý večer ležím a poslouchám jak malá dýchá.. Jeden čas jsem měla tak děsivý sny že se jí něco stalo, že jsem byla úplně nepříčetná Když mi spala poprvé celou noc a já se ráno vzbudila s tím, že jsem nevstávala na kojení tak jsem málem dostala infarkt a bála se jít k postýlce…
Bohužel tohle všechno k tomu patří a ten strach nezmizí asi nikdy 
Snažím se ho potlačovat asi jako každá máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:53
když byl malej maličkej, tak jsem si ani v klidu nedošla na záchod a stále jsem ho běžela kontorlovat, jestli dýchá atd, ted, když už mu bude rok, je to lepší, ale bojím se taky pořád, jen už ne asi tolik. a když spí, tak už tam nechodím koukat každý 2minuty. až bude zase chodit třeba do školy nebo do školky, tak zase ten strach bude asi větší, ale jinej než když byl mímo. no hold, to je asi normální
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:53
Tak za mě teda ne,bojím se tak nějak normálně 
.Já teda měla porod v pohodě,ale že bych seděla u postýlky hodiny 
,tak to fakt ani omylem.Máme monitor dechu a malému je tedy půl roku,ale ani když byl malé miminko,tak jsem to nedělala.Od druhého měsíce spí sám v pokojíčku.. .Jsem asi jiná bo co… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 19:57
Taky mam strach o svoji holčičku,ale vše má být s mírou,jinak bych se z toho zbláznila.A souhlasím,že čím dítě stárne,tím je strach větší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
merett
16.2.12 19:59
já takový panický strach nemám, sice se o ně o oba moc bojím, ale tak nějak normálně, snažím se je hlídat aby se neopařili, někam nespadli, neskřípli si prsty do dvěří atd, ale že bych seděla u postýlky a zkoumala jestli dýchá to ne, měla jsem i monitor dechu ale víc mě děsily ty falešný poplachy než to že jsem ho nezapnula, ted ho nepoužívám a jsem klidnější
moj noční můra je ale že je někdy srazí auto, že je neuhlídám venku a vběhnou mi do silnice
- Citovat
- Upravit
16.2.12 20:00
werunkaw123 píše:
Jako bych se v tom viděla… každý večer ležím a poslouchám jak malá dýchá.. Jeden čas jsem měla tak děsivý sny že se jí něco stalo, že jsem byla úplně nepříčetná
Bohužel tohle všechno k tomu patří a ten strach nezmizí asi nikdy
Jo to už se mi taky několikrát zdálo. Před pár dny, že nemůže dýchat, mám ho v náručí a musím s ním někam doběhnout ale nestíhám to! No děs! Celej den jsem to měla před očima.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 20:14
AliceP píše:
jj ja taky myslim ze se nikdy neprestanes bat..ja mam pulrocniho synka a kdyz vidim to co ty tu popisujes tak je mi taky uplne zle a brecim..nebo kdyz vidim hladovejici deti tak mi to rve srdce..myslim ze to bude porad horsi a horsi..pro predstave ze jednou pujde sam ven a nebo na diskoteku!! no to je hruza..uz chapu ze nase mamka kolikrat tajne koukala za oknem jestli uz jdem se segrou domu:))
kdybysme nemeli monitor dechu tak u nej taky sedim v jednom kuse..kolikrat jdu do pokojiku prekontrolovat jestli je zapnuta
Přesně tak, ty vyhublé děti s nafouklýma bříškama, to je něco hroznýho! Přijde mi neskutečný, že žijeme ve stejným světě, kde my máme narvaný lednice, večer lehnem do postele s nacpanym pupkem a ve stejnou chvíli někdo někde umírá hladem! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 20:17
Asi před měsícem jsem byla u své známé kadeřnice. Tak se ptala na malého (bude mu 11měs.) co a jak, tak říkám dobrý ale ten šílenej strach! Aby se mu nestalo tadyto a támhleto… Večer jsem pak koukala na Kolju a málem jsem se rozbrečela jak tam zůstal v tom metru. Jsem si říkala panebože ať se mi to nikdy nestane A to jsem to viděla snad 50×. Hrozný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 20:18
Nikdy to nepřejde, a je to jen horší, dokud je jen s tebou a můžeš ho chránit, je to ještě dobré, jak ho musíš pustit do světa … když šla dcera ve čtyřech do školky, ještě v prosinci jsem to nemohla vydýchat, celé září jsem potají jezdila šmírovat za plot na zahradu, co dělají. Teď u druhé je to jěště horší, za týden první očkování, chtěla jsem dát hned i Prevenar, po přečtění diskuze níže mám obrovský strach. Být rodič je to nejkrásnější a zároveň nějtěžší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 20:20
ahoj je to normální,myslela jsem si bláhově že nebudem monitor dechu potřebovat a manžel druhý den běžel pro něj,prostě jinak jsem nespala pořád jsem hlídala zda dýchá.A taky mi nedělá utrpení jiných dětí dobře,ale nic nezmůžeme.Když na procházce potkáme kojenecký tak pláču,že malej má tolik lásky a oni nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 20:21
terinka4444 píše:
Nikdy to nepřejde, a je to jen horší, dokud je jen s tebou a můžeš ho chránit, je to ještě dobré, jak ho musíš pustit do světa …
šmírovat do školky ježiš doufám že to také nebudu dělat ale čekala bych to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
