Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach z dítěte - jsem sobec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.2.11 10:13
jizvíková píše:Štěpina píše:jizvíková píše:Koukám, že Ty umíš vždycky potěšit a podpořit… Já jsem tedy vzteklost jako normální stav neměla. Ale to je člověk od člověka, že.
ja se treba netesim, ale uz to chci mit za sebou, ona to fakt zadna krasa neni… jo a vztekla a nevyspala je normalni stav s novorozencemNo ja to jako podporu beru
, proste je to normalni byt nevyspala a tudiz protivna, nezazila jsem zadnou mamu, co by byla spokojena, stastna, vyspala atd, kdyz ji doma
… clovek to nejak prezije a od 6 mesicu je to dobry
Ale dodavam, ze mam doma dvojcata
no chvili budeme vypadat vsichni jak z hororu a pak si to sedneJa proste neumim rikat, jak to bude fajn, kdyz vim, ze nebude, ze na fajn si clovek fakt pocka.....
Lepsi vedet, ze je to normalni, nez shanet psychologa a pripadat si nestandartne
Upřímně - na první půl rok s prvním dítětem vzpomínám jako na nejhorší peklo svého života. Byla jsem vzteklá, nevyspalá, neskutečně zklamaná - a to jako má být ten ráj na světě? S druhým dítětem to ale bylo o 260% lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.11 10:16
Štěpina píše:
Ahoj, né že by to s tím nějak souviselo, ale kolik Ti ej let, jestli se smím zeptat?
Je mi skoro 33, jsem už asi zvyklá na svoje pohodlí 
Ale moc vám děkuju za příspěvky, uklidnily jste mě, když si je teď pročítám, napadlo mě, že část té paniky je i z toho pocitu, že to takhle mám jen já a všichni ostatní se těší. Takže jsem ráda, že to zažil i někdo jiný a že je to skoro normální. Fakt moc děkuju! 
- Citovat
- Upravit
16.2.11 10:19
jizvíková píše:No ja to jako podporu beru
Ale dodavam, ze mam doma dvojcata
no chvili budeme vypadat vsichni jak z hororu a pak si to sedneJa proste neumim rikat, jak to bude fajn, kdyz vim, ze nebude, ze na fajn si clovek fakt pocka.....
Lepsi vedet, ze je to normalni, nez shanet psychologa a pripadat si nestandartne
Dvojčata mám také a k tomu o 2 roky starší přírůstek ale rozhodně z toho žádnou vědu nedělám, myslím že jsou na tom maminky daleko hůř i v jiných situacích. Nejsem dokonalá, to z nás asi nikdo ale nevidím důvod proč být na okolí nepříjemná jen proto, že jsem spala o nějakou hodinu míň, to prostě k mateřství patří a pokud se rozhodnu mít rodinu, musím s tím počítat. A pokud jsem tak unavená že padám na hubu, ráda přijmu pomoc okolí a odfrknu. I když každý tu možnost, nemá - chápu. Já mám třeba rodinu daleko, s polovinou se nestýkám, ale mám hodné a ochotné přátele, kteří kluky i byť na hodinku „vyvenčili“ a já si dáchla. Vždycky jde všechno nějak udělat, jen stačí mít odhodlání a chuť. Nevím proč by to nemohlo být fajn. Jaké si to člověk udělá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 10:31
Taky začínám mít chvíle, kdy se mi chce panikařit, něco jako: kurňa, do čeho jsem se to pustila, vždyť to nezvládnu! Pomoc!
No, ale potom vidím, jak je přítel/taťka s malou spiklenej už teď, šeptá jí do břicha a nechává se na oplátku kopat do ucha, říká mi, ať teda jdu, ale ať mu nechám břicho a prostě se zajímá… a začínám bejt obyčejně žensky zvědavá, jak to bude vypadat, ať bude mrňavá na světě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 10:35
Ahoj,
myslím, že ty obavy jsou normální. Já se nestrachovala, protože jsem nic nevěděla. Nečetla jsem žádné diskuze o porodu ani o tom, co přijde pak. Ale kdyby mi někdo řekl, co to bude za peklo, tak je snad hned na sále někomu daruji 
První půlrok mám v mlze, byla jsem nervní, nevyspalá, několikrát jsem se i sesypala. Nejedla jsem. Prostě děs. Na děti jsem byla v podstatě sama, nikdo nepomáhal, ani manžel. Sliboval a slibovat a skutek utek. Málem jsem si to hodila a jednu dobu dokonce chodila k dětem s odporem. 
Pak se to nějak zlomilo, po půl roce. Mateřská láska nepřišla hned a já se taky cítila divně, když jsem viděla všechny ty spokojené a vysmáte matky, co si to užívají a já to nemůžu vystát. Jenže ouha, pak jsem si s těmi spokojenými matkami povídala a z nich vypadlo, že to měli stejné. Tak se neboj, přežili a zvládli to ostatní, tak proč ne ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 10:51
Já měla vytoužené miminko, na které jsme čekali tři roky!!!Těhotenství bylo moje nejkrásnější období…porodu jsem se fakt jako bála. pořád jsem si říkala, jestli to všechno zvládnu…
A když se Daník narodil, tak to byla hrůza - vůbec nespal, pořád plakal… Všichni okolo mě měli tak vzorná miminka, která jen papala a spinkala.. Tak jsem si říkala proč já!!! Až jsem si říkala, stálo to za to?? Ale stálo, s každým ránem po probdělé noci a vstávání v pět ráno, když jsem viděla ty rozkošný očíčka a ten náznak úsměvu, jsem věděla, že to stojí za to nevyspání a tak… Ale myslím, že tím projde každá mamina v koutku své duše i ta těšitelka, jen ty pocity zatlačí někam a později si na ně nevzpomene
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 10:56
Nejsi sobec! Né větší než já.
Tak to si připadám jako sobec Já! Vy už čekáte malé, máte před porodem. To já odkládám první IFV po prázdnínách, mám doporučenku už nyní, a to z toho důvodu, že jsem nepředpokládala, že vyšetření HSG dopadne v můj neprospěch.Těhotenství neřešíme 12.let, byli jsme mladí a pořád jsme si říkali máme čas,užívali jsme si svobodného manželského života, dítěti jsme se ale nebránili, žádná antikoncepce nic prostě jsme to nechali plynout.letos jsme si naplánovali procestovat Italské Alpy na motorce, a naráz takový šok. J8 jsem z toho natolik v šoku, že kdybych měla být v nejbližší době těhotná, byla bych na tom hůř než vy!!najednou jsem si uvědomila, žádný výlety na moto, žádný sporty jsme s manželem hodně hyperaktivní, ne nedovedu si to představit nyní na to vlítnout, to je sobeckost teda jako hrom vzdát se takhle bezstarostného „života!“ a můj muž? no to bude teprve oříšek, mám na to půl roku ho zpracovat, připravit sebe! To vy už máte skoro v malíčku!Být Vámi nemám výčitky, Já Vám Vlastně závidím, ušla jste kus cesty, a že se nevyspíte? myslím, že to bude krásné se takhle, nebo z takového důvodu nevyspat! držím palce. Já nespím z toho, že pořád počítám kolik to všecko bude stát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 10:56
ano, jsi-li taková, budeš zlá i na miminko…
Já byla medvěd a první půlrok po porodu jsem to nebyla já - v pernamentní opici a kocovině, nevěděla jsem, jak se jmenuju, zabedněno v hlavě vygumováno… prostě nedostatek spánku. Vyčerpávalo mě i kojení, energeticky.
Jakmile jsem začala víc spát a méně kojit, začalo se to rovnat. U obou dětí jsem se však do normálního stavu dostala cca po dvou letech. Dřív ani ťuk.
Za sebe mohu říct, že mi děti charakter hodně kazily, že mám tak slabý nervy jsem neetušila, byla vždycky spíš kliďas, co na sobě nechává štípat.
Nepotěšila jsem tě, co?
ale třeba to bude u tebe fungovat jinak..
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.11 10:58
Vivik píše:
Taky začínám mít chvíle, kdy se mi chce panikařit, něco jako: kurňa, do čeho jsem se to pustila, vždyť to nezvládnu! Pomoc!
No, ale potom vidím, jak je přítel/taťka s malou spiklenej už teď, šeptá jí do břicha a nechává se na oplátku kopat do ucha, říká mi, ať teda jdu, ale ať mu nechám břicho a prostě se zajímá… a začínám bejt obyčejně žensky zvědavá, jak to bude vypadat, ať bude mrňavá na světě.
To jo, to je taky věc, která mě uklidňuje. Málokdo se těší na mimčo jako můj manžel v něm budu mít oporu velikou. A už jsem mu říkala, ať se připraví, že příštích 6 týdnů tady bude mít hysterickou zombie a manželka se mu vrátí nejdřív za dva měsíce
- Citovat
- Upravit
16.2.11 11:03
Ahoj, myslím, že sobec nejsi. Taky se bojím a asi nejsme jediné. Bude to velká změna, hodně práce. ale víš co? Nic se nejí tak horký, jak se to uvaří a myslím, že je lepší nad tím do budoucna tolik nepřemýšlet, když vlastně ani nevíš, jaký to bude. Třeba porod bude v pořádku a miminko bude hodné
jestli ti udělá psycholog dobře, klidně za ním zajdi! to není na škodu, potřebuješ být v pohodě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 11:55
Jůlinka T. píše:
Je videt,ze jsi milující máma......jizvíková píše:
ja se treba netesim, ale uz to chci mit za sebou, ona to fakt zadna krasa neni… jo a vztekla a nevyspala je normalni stav s novorozencem
a dle tveho prispevku je poznat BUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUUU
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 12:02
NiKina píše:
ano, jsi-li taková, budeš zlá i na miminko…
Nesouhlasím. U mně to bylo jinak 
Na miminko jsem zlá nebyla, teď s batoletem mi občas ujedou nervy, ale nijak často.
Nedostatek spánku je nepříjemný, ale připadá mi, že mé tělo s dítětem prostě přešlo na jiný režim. A taky jsem byla a vždycky budu sedmispáč
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 12:09
Ahoj, já myslim, že každou z nás zasáhla aspoň na chvilku nejistota Jenom si jí nenech přerůst přes hlavu Uvidíš, že se všechno naráz změní, až ti dají prvně na prsa to maličký, scvrklý a olezlý miminko. A není pravda, že musíš být zákonitě nevyspalá. Třeba budeš mít hodný dítě. Zatím jsem, krom asi 2×, nikdy nebyla tak nevyspalá, že bych dospávala přes den. Nepočítám porodnici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 12:23
Ahojky,
chapu tvuj strach, tve obavy, a mozne deprese…
Jsem na tom celkem podobne, i kdyz u me je to stridave, chvilku mam depku, a rikam si „co bude“, „jak to zvladnu“, „dokazu se starat o neco ziveho“ jsou tu urcite pochybnosti,
ale na druhou stranu, kdyz se podivam na kamaradky, ktere tyhle „starosti“ maji uz za sebou, tak se na to moc tesim, neni to nic tak hrozneho, ceho bychom se meli bat, zvadly to vsechny maminy, tak my to zvladnem take.
Tesim se na toho drobecka, az ho budu drzet v naruci, az otevre ty sva kukadla a podiva se na me, az ho uslysim poprve kricet a plakat, moc se na to tesim, a nic me od toho neodradi…
A ano, bojim se toho, co bude potom, jak dlouho mi bude trvat rekonvalescence, jak to bude brat skoromanzel, pomuze mi, bude me podporovat? Hlavou se mi honi stovky otazek…
Ale ver mi, ze i kdyby jsi mela pochybnosti sebevic, az na to dojde, tak te ovladne takovy matersky pud, ze budes hned vedet co a jak, budes se radovat z kazdeho mimiska zakriceni - protoze budes vedet, ze je zivy a v poradku… 
Takze preju pevne nervy, a hodne uspechu, a zdrave miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.11 12:34
NiKina píše:
ano, jsi-li taková, budeš zlá i na miminko…
já nebyla na miminko zlá… to spíš na manžela, ale mimino to neodnášelo ani v nejmenším
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
