Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Milé maminky, už zase začínám strácet nervy.Mému mimískovi je půl roku.V noci se začína budit čím dál častěji.Nejspíš zkouší co vydrží a to papa UM. Ale dnes mě dostal vyjeli jsme s kočárkem na naší každodenní projížďku nejprve řev u oblékání na ten už mě nijak nepřekvapí.Ale pak nastal šílený řev v kočárku.Nedal se ničím utišit.Jen když jsme ho vyndali tak se sklidnil. A to jsem byla nucená ho po 5 měsíci po:,–(it
(než pláč )aby koukal a neřval. A už je to zpět. Asi se z toho zblázním.Ať jedeme kamkoliv do města nebo jen tak u nás řev. Co jsem komu udělala
.Nemá nějakou radu jak ten pobyt venku malému drakovi zpříjemnit?Děkuju už jsem docela zoufalá a to nemluvím o zvaní před spanám.
A co zuby? Nemuze byt mimoradne protivny kvuli nim? To vis, zuby jsou pro nas univerzalni vinik vseho ![]()
Ale spis to bude tak, ze maly chyta rozum a zacina si diktovat sve podminky - je na vas, kam ho nechate dojit. Chce to duslednot a trpelivost. Snadne to nebude…
Drzim palce.
Lesina
Ahojky, nám je taky skoro půl roku a s nočním spaním máme taky problém. Malý se poslední noce začíná budit každé 2 hodiny a pak ho nemůžeme třeba i 3 hodiny uspat. Je to dost náročný. Taky si pořád říkám, jestli to tedy nebudou ty zuby. A nebo růstový spurt. Se řevem v kočárku jsme taky bojovali, tak jsem poslední dobou zavedla rituál a nedávám ho do kočárku dřív než si začne mnout očka a začne trošku pobrekávat - to ho rychle obleču a rychle drandit, pak se mi osvědčilo, jezdit někde, kde jsou nějaké hrbolky, aby to pořádně drncalo. Zabere to, malý si pobrukuje a jak kdy někdy do 10-ti někdo do půl hodiny usne.
Přeji pevné nervy, ať to vydržíš, brzy to určitě skončí (taky si to totiž říkám
). L.
Asi tě moc neuklidním. My jsme tak do třičtvrtě roku mohli kočárem ven, jen když malej spal
nebo jsem věděla, že určitě bude spát. Ale jen tak na procházku to jsem vůbec neznala. Vždycky když jsem viděla koukající a spokojený miminko v kočárku, byla jsem úplně hotová, že je to taky možný
a když jsem si přesto troufla a někam vyjela, tak jsem ho třeba tři kilometry zpátky nesla v ruce a druhou táhla kočár. Takže snad jediné : VYDRŽ ![]()
Ahoj Pilcando,
ja te taky neuklidnim, cca v 5 a pul mesicich se mi mala zacala taky budit 6× za noc a pomalu tak pestovat zavislost na dudani prsicka (nemela dudlik). Ale ty pises, ze papka UM, tak to asi neporadim. V kocarku taky rotyka, nechtela tam byt a kdyz uz, tak cucet okolo.
To vstavani nam skoncilo v 13,5 mesicich, kdy jsem stopla kojeni, ta nechut ke kocarku stale trva… ![]()
Takze, hlavne klid, zadne nervy, ja vim, radi se to dobre a hodne sil!!
Radka
Ahojky,
nejprve ti musím napsat, že NIC NETRVÁ VĚČNĚ! Tak neztrácej hlavu, holka. Taky jsem u obou holek zažila nechuť být v kočárku, ale to přešlo, jakmile se naučily sedět a mohly koukat. Někdo to napsal přede mnou. Nejezdit ven, dokud se malému nechce spát. Časem si zvykne na to, že je to prostředek na spaní a pak i na příjemnou podívanou.
Jinak jsem dávala Kačku hodně na břicho a byl klid, ale teď v zimě se to špatně aplikuje.
A jak psala Lesina, tak to můžou být zuby. Kačenka měla první zub na 5 měsících a taky to pěkně prořvala. Zkus dát Paralen čípky a uvidíš, že se malému uleví. ![]()
A s tím nočním spaním......... Nesmíš se nechat zdolat a nechat ho párkrát vybrečet, dokud neusne sám. Jinak budeš jako jiné mámy otrokem. Já to Anetku ani nemusela učit, ta chtěla usínat po 6-ti nedělí sama. Ale Kačku jsem to musela naučit. Bylo to drastické, ale zabralo to a můžu se na její usínání spolehnout. Večer jí musím udělat hustou krupicovou kaši do flašky a v noci ještě jednou mléko. Nepsala jsi, jestli už dáváš kaše a příkrmy. Třeba je i hladovej.
Holt mamino, vyber si ze všech těch rad. Třeba jedna zabere, tak držím palečky. ![]()
Teri
Ahoj,
malé je skoro rok a půl a představa dalšího miminka mě pořád děsí. Moc dobře si pamatuju, jak jsme tři měsíce spaly max. 20 min., malá byla i 8 hod. vkuse vzhůru. Celé dny jsme trávila na rozložené pohovce a čekala až přijde manžel domů, aby se mohla chvíli vyspat nebo najíst. Potom začala najednou ze dne na den spát, sice se mnou v posteli, ale spala i tři hod. v kuse. Následovala refluxové zvracení, takže zase odsun do obýváku. No prostě první půlrok byl děs. Potom se to začalo docela zlepšovat, jen chodila spát třeba v jednu ráno, ale zase vydržela někdy i do deseti. No a teď je to už půl roku celkem paráda. Chodí spát mezi osmou a desátou, vstává mezi sedmou a devátou, žádné vstávání v noci. Většinu noci spí sama v postýlce. Snažila jsem dělat jí režim a rituály a nikdy to nezabrala a po určité době jsem to vzdala. A ono to šlo samo, prostě časem se i děti naučí spát (aspoň většina), také si lépe porozumíte a i kočárkové řvaní vymizí. Já věřím, že to chce jen čas a řádnou dávku trpělivosti.
Suri
Máme stejný problém. Anička se v noci budí každé dvě hodiny. Poslední noc i každou hodinu. V kočárku také nechce být. Musím ji nejprve uspat u otevřeného okna a potom spící uložit do kočárku. Pokud spí teprve krátce nemohu ani jezdit přes nějaké hrbolky, protože by jí to probudilo.
Nemohu s ní teď chodit ani nakupovat, protože venku je chladněji než v obchodech a ona to vždy nějak vycítí. Někdy, když se probudí v kočárku a nezačne hned plakat, tak vezu kočárek po dvou kolech a mluvím na ni. Vydrží to ale jen chvililinku. Chvilinku zabere i ukazování hraček.
Pokud už začíná usínat moc jí pomáhá malinkatý polštářek, který si muchlá.
Navíc teď prožíváme obtížné období, protože se ji snažíme odnaučit usínat v naší náruči. Je totiž už hodně těžká. Samozřejmě je to spojeno s pěkným pláčem, který je velmi vyčepávající pro mě, ale ona vydrží plakat s přestávkami i půl dne.
Ahoj, nečetla jsem, coti odpověděli ostatní, ale já bych s kočárkem taky neuspěla. Jen v případě, že je hodně unavená, tak dcerka usne. Jinak řev. Takže vytahuju kočárek tak jednouza měsíc, jako že ho vyzkoušíme… Nosím ji na procházky v šátku, to má výhled a když chce, tak usne. Sice už začíná být těžká, ale zatím to jde
A spokojenost je na všech stranách a kromě toho se navzájem zahříváme ![]()