Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vadi i nevadi. Kdyz je potreba neco poresit, je jasne, ze se odpoved ocekava… Ale nekdo pise kvuli kazde blbosti a ocekava, ze se s nim clovek bude o tom „nicem“ vybavovat treba o poledni pauze v praci… Sama nechodim s telefonem i na zachod na FB nejsem porad, takze odpovidam take se zpozdenim.
Navic kdyz by nekdo potreboval neco duleziteho, zavola…
Vadí! Kamarádka mi to dělá taky. Ale když ona něco potřebuje, to mě bombarduje zprávama, abych odpověděla nejlépe hned. ![]()
Stve me to, kdyz si to precte a potrebuju neco duleziteho resit… ale pokud se jen nudim, tak mam lidi, co bud maj cas a pokecaj, nebo napisou, ze nemaj cas a zkusime to jindy… v pripade tve kamaradky bych ji uz nepsala a dal se tim nezabyvala…
Asi tak, kdyz jsem nemela deti a mela spoustu volneho casu, nechapala jsem, jak nekdo z konverzace odejde v puli bez rozlouceni apod., ted kdyz mam casu minimum, tak me rozciluje, jak mi furt nekdo pise: ahoj, jak se mas, venku prsi apod., proste kdyz vidim, ze nepisi nic duleziteho, tak odepsani odkladam ![]()
@tartaletka Ani jedna děti nemáme.
Nerada volám. Občas narazím třeba na nějaký článek nebo tak, o něčem, o co se obě zajímáme, tak jí ho pošlu. Nebo nějaké historky „neuvěříš, co se mi stalo“. Neodpoví, ale pak sama pošle třeba jiný článek - a čeká odpověď. Ale už ji takovou beru, ona ignoruje tohle i v reálné konverzaci, kdy jí člověk něco říká (třeba i na co se ptala) a ona skočí do řeči s nějakým úplně jiným tématem. Jednou jsem jí napsala, jak jí dopadly státnice, odpověděla mi „co tě to zajímá?“
Takže tohle už u ní neřeším ![]()
Brácha ten je taky poděs. Ten i když mu člověk volá, tak slyší jenom „hm“ a „jo“
.
Ale hodně mi vadí, když se na něco ve zprávě ptám, co není urgentní (např. „nešla bys v pátek do kina?“ nebo „tamta knížka, cos mi minule doporučil byla skvělá, četla jsi xxx, je to dost podobné?“ atd.) a ten člověk neodpoví - ale zprávu má zobrazenou, a třeba za 3 dny nebo týden napíše úplně něco jinýho. To mě strašně dere ![]()
@KimL píše:
Spíše povídací diskuze. Vadí vám, když někomu napíšete (SMS, Facebook, ICQ…) a ten dotyčný neodepíše nebo ignoruje, co jste napsali?
Mám kamarádku, která bydlí hodně daleko. Napíšu jí třeba něco do chatu - zpráva zobrazena, ale odpověď nikde. Druhý den jí napíšu něco jiného - zpráva zobrazena… odepisuje… a hle, odpověď je „podívej se na tohle nový video“ - úplně ignoruje, co jsem napsala já.
Vadí vám, když třeba napíšete příteli/kamarádce/rodině, ale odpovědi se nedočkáte, i když to byla tázací zpráva? Musím přiznat, že mně jo - i kdyby odpověď měla být jenom „ok“ nebo „dobře“, furt lepší než nic, protože takhle aspoň vidím, že to ten člověk vzal na vědomí
Tak jak to máte?
Stejně jako Ty.
Nesnáším to. A dohánělo mě to k zuřivosti.
A nejen přes PC, ale i v reálu mi tohle dělá tchyně. Neodpoví a nebo hůř - uprostřed věty (slušná diskuze, bez emocí) se zvedne a odejde nebo začne mluvit na někoho jiného. A já nejsem schopná tohle skousnout ani po 18-ti letech. Švagrová vlastně taky.
Zajímavé je, že tohle dělají jen mě…
.
Tak jsem to vyřešila tak, že kdykoliv jsem donucena se s nimi setkat, tak mlčím. Pozdravím a tím končí veškerá moje konverzace.
Maximálně odpovím na položené otázky, ale fakt s nimi nemluvím.
@radúna Jo, tohle přesně dělá ta kamarádka a dělá to všem. Když mám zrovna náladu, tak jí řeknu něco ve stylu „počkej s tím, teď mluví xxx“. ![]()
Tak já si taky kolikrát něco přečtu, ale nemám čas a prostor odpovídat, tak to odložím a odpovím později
Že by mi někdo neodpověděl vůbec se mi asi nestává, nemůžu si nic vybavit
ale třeba to, že někdo nereaguje na otázku a napíše něco úplně mimo téma mi dělá manžel a štve mě to, jenže on má strašně hektickou práci a navíc je věčně zasnělej, ale už jsem mu také párkrát řekla, že mi tím pěkně pije krev.
@radúna hehe, taky mi to dela tchyne, ale nejen me, proste je takova roztekana a neudrzi myslenku, ja jen doufam, ze je to jen vlastnost a ne uz dusledek stari, neb my nastesti mame dobry vztahy a stve me jen uplne stejne jako kdokoli jinej
ale i tak me to neskutecne toci a doufala jsem ze si zvyknu, docelas' mi vzala nadeji ![]()
Jinak me neodpovidani stve jak ve virtualnim tak v realnym svete, povazuju to totiz za neslusnost a nevychovanost, neb mne maminka ucila, ze jsem li tazana, slusnosti je odpovedet.
@CaravaggioDaMerisi píše:
@radúna hehe, taky mi to dela tchyne, ale nejen me, proste je takova roztekana a neudrzi myslenku, ja jen doufam, ze je to jen vlastnost a ne uz dusledek stari, neb my nastesti mame dobry vztahy a stve me jen uplne stejne jako kdokoli jinejale i tak me to neskutecne toci a doufala jsem ze si zvyknu, docelas' mi vzala nadeji
Jinak me neodpovidani stve jak ve virtualnim tak v realnym svete, povazuju to totiz za neslusnost a nevychovanost, neb mne maminka ucila, ze jsem li tazana, slusnosti je odpovedet.
To mě mrzí, nechtěla jsem
.
My máme zvláštní vztahy. Se švagrovou se nějak moc nemusíme navzájem a tchyně je z gruntu hodná ženská, to zas jo. Ale ta ignorace a převádění řeči jinam uprostřed věty - to fakt nedělá z důvodu neudržení myšlenky.
Tak roztěkaná není a nikdy nebyla.
Kdysi by mi to vadilo. Dnes by mě to zamrzelo jen tehdy, když píšu někomu fakt blízkému. Protože už jsem taky zažila období, že nebyl čas vůbec na nic, ani na odpověď na něco, co není teda zrovna extrémně důležité. Než jsem to sama zažila, nedovedla jsem si to představit. P. S. Jestli je ale tohle i případ tvé kamarádky, když má čas posílat ti doporučení skoukávat videa, to teda fakt nevím… ![]()
Nesnáším to, dělá mi to jedna známá. Potřebuju se akutně domluvit, napíšu, a odpovědi se dočkám až třeba za dva dny.
Proč si ti lidi sakra hrají na mrtvé brouky? ![]()
Spíše povídací diskuze. Vadí vám, když někomu napíšete (SMS, Facebook, ICQ…) a ten dotyčný neodepíše nebo ignoruje, co jste napsali?

Mám kamarádku, která bydlí hodně daleko. Napíšu jí třeba něco do chatu - zpráva zobrazena, ale odpověď nikde. Druhý den jí napíšu něco jiného - zpráva zobrazena… odepisuje… a hle, odpověď je „podívej se na tohle nový video“ - úplně ignoruje, co jsem napsala já.
Vadí vám, když třeba napíšete příteli/kamarádce/rodině, ale odpovědi se nedočkáte, i když to byla tázací zpráva? Musím přiznat, že mně jo - i kdyby odpověď měla být jenom „ok“ nebo „dobře“, furt lepší než nic, protože takhle aspoň vidím, že to ten člověk vzal na vědomí
Tak jak to máte?