Poradna pro látkování a látkové pleny
Miloslava Ščerbová
Syn 2,5 kadi do postele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
8.3.22 12:23
@Plamí píše:
@Takco
Lidi se učí tak, že pokud něco udělají, nesou pak následky, špatné či dobré.
Měla jsem tu na návštěvě Peruánku, která jen vrtěla hlavou. Tam když děcko v náručí řve, že chce na zem, tak ho leckdy nepostaví nikde, peruánské chodníky jsou odporné, na plíny nemá dost peněz, má jren látkové a v těch děcku holt není tak příjemně…takže do nich přestane kakat v roce a čůrat v roce a půl. A jde to.
Taky mi to připomnělo vyděšenou a roztřesenou výpověď jedné americké aktivistky, která šla jen hrdě povalit se svou skupinou nějakou sochu ale u ní byli lidi, co se prý zle tvářili!! Snad by i ublížili! Chuděrka dostala z těch „nenávistných“ lidí strach. Zjevně jí doma nikdy nevystavili následkům jejího chování, všechno jí až do devatenácti procházelo a najednou takový šok!
Nedělám si pozadí…až sem to vede.
Je to tak. Pokud si lidi něco nemůžou dovolit, musejí to delat jinak. Vzpomínám, jak roční děti v jeslích, pokud se pocuraly, byla to ostuda, a jestli se náhodou někdo pokakal, ani nemluvím. Děti se učí i jedno od druhého, ty starší jsou tahouni mladších. Proces učení je nápodobou, že? A jak píšeš, asi i příčinou a následkem.
8.3.22 12:27
Ještě mě napadlo motivovat ho k tomu, že už je velký kluk a může kakat jako velcí 
!
Plamí
8.3.22 12:32
@Takco
Teď je tady kult dítěte, to je ten problém. Když jsem před cca 15 lety četla knihu od Prekopové " Malý tyran", nechápala jsem to, dokud jsem nestrávila nějaký čas v Austrálii…tam už byli " dál" než tady. Děti jim bobkovaly po bytě, i po stole, už nevěděly, jak si o ty hranice říct a rodiče se smáli a povzbuzovali je..
A plakali, že " nevědí" jak děcku vysvětlit, že něco nemá dělat, řvát v kině( proč ho tam brali?), kopat do psa, atd. Absurdní.
My máme takový sousedě, absurdně rozmazlený a vystrašený stvoření. Je mi ho líto.
- Upravit
8.3.22 12:44
@Mgree já mu po říti dávat nebudu. Nemyslím si, že by to někam vedlo a nemůžeš s jistotou říct, že to dělá schválně. Dát mu po říti by znamenalo totální zásek. Přesně tohle u mě vypěstovali rodiče. 
8.3.22 12:46
@Plamí píše:
@Takco
Teď je tady kult dítěte, to je ten problém. Když jsem před cca 15 lety četla knihu od Prekopové " Malý tyran", nechápala jsem to, dokud jsem nestrávila nějaký čas v Austrálii…tam už byli " dál" než tady. Děti jim bobkovaly po bytě, i po stole, už nevěděly, jak si o ty hranice říct a rodiče se smáli a povzbuzovali je..
A plakali, že " nevědí" jak děcku vysvětlit, že něco nemá dělat, řvát v kině( proč ho tam brali?), kopat do psa, atd. Absurdní.
My máme takový sousedě, absurdně rozmazlený a vystrašený stvoření. Je mi ho líto.
Takže decko potřebuje hranice, mantinely, aby se cítilo bezpečně a bylo v klidu? Aby nemuselo přemýšlet, kam se kaká? Říkám si, že dnešní třicátníci jsou ty děti, které vyrostly ještě částečně na látkových plenach, nepohodlí a občas nějakém liskanci či vyhubování.
8.3.22 12:47
Nas ma jeste plinku. Curani do nocniku chape, ale kadi zasadne pod stolem do plinky. Takze na to sebrani plinky jeste zraly neni a holt ji bude jeste nejakou dobu mit.
Plamí
8.3.22 12:51
Promiňte mi, budu odpovídat nějak hromadně, mám totiž jarní úklid a moc práce. Samozřejmě, že podložku na matrace máme. Ale vždy to odnesou peřiny, převážně.
Kalhoty? Já nevím, já když doma nechci podprsenku taky ji nenosim. Když mu já dám tak to doma drží i čtyři dny a nevykaka se. Nerada bych aby měl zácpu!
Plácnutí přes zadek vážně nic neřeší. Sama jsem to poznala u starší dcery. Co funguje na jedno dítě nefunguje na druhé. Tatínek ho jednou plácnul ze vzteku a výsledek byl ten, že se schválně počůral na zem 
A takhle můžu pokračovat.
Nechat ho v tom mu absolutně nevadí. To bylo i když se učil čůrat. Něco mokrého ho fakt netankovalo.
Když mu dám ty kalhoty nebo plenu odmítá se vykakat. S tím nápadem dát na zem papír či podložku je dobrý nápad. Zkusím, určitě 
Díky všem za rady.
8.3.22 12:51
@Mysis píše:
@Mgree já mu po říti dávat nebudu. Nemyslím si, že by to někam vedlo a nemůžeš s jistotou říct, že to dělá schválně. Dát mu po říti by znamenalo totální zásek. Přesně tohle u mě vypěstovali rodiče.
Záleží asi, co a jak človíček chápe. A jakou má povahu. 
Když pozorujes zvířata, třeba fenu se štěňaty nebo malé opičky… Jakmile začnou přerůstat přes hlavu, dospělí je ukazni. A jelikož neznají řeč ani žádné psychologické vysvětlování, je to rychlé a účinné. Ono taky v přírodě, než by třeba mladé pochopilo, že ma poslechnout, tak ho třeba něco sežere. 
8.3.22 12:55
@Takco no píšu, že dostal jednou od tatínka a počůral se schválně na zem. To by prakticky musel dostávat pořád
8.3.22 12:56
@Takco píše:
Takže decko potřebuje hranice, mantinely, aby se cítilo bezpečně a bylo v klidu? Aby nemuselo přemýšlet, kam se kaká? Říkám si, že dnešní třicátníci jsou ty děti, které vyrostly ještě částečně na látkových plenach, nepohodlí a občas nějakém liskanci či vyhubování.
Samozřejmě děcko potřebuje mantinely. Jinak je absolutně nejisté a nešťastné. To ti poví každý psycholog. Mantinely nejsou hubování, mantinely jsou pravidla hry.
8.3.22 12:59
Dítě chodilo kakat za závěs a vědělo, že se.to rodicum nelíbí. Vypěstovalo si blok a zácpu. Tatínek ho posadil do vany s teplou vodou, aby mu ulevil, a byl z toho prostě takový nějaký jiný proces než obvykle, prostě to decko zacalo po tomhle zážitku kakat normálně. Většinou se to tedy nejspíš stává prelomove s nějakou novou zkušenosti. Lepší je samozřejmě pozitivní motivace, když se mu třeba náhodou něco povede, tak zatleskat. 
Plamí
8.3.22 13:01
@Takco
A ještě není to jen o těch hranicích( je samozřejmě dobré, že má dítě množinu na výběr, ale musí být i množina věcí, které na výběr nejsou, tam rozhoduje rodič, jde o to, co je ve které té množině a rozhoduje o tom sice laskavě, ale pevně), ale taky jde o hyperprotektivitu. Takové dítě, co se furt jen opečovává, se nikdy nenaučí překonávat překážku, naopak, zastaví se a fňuká.
Doporučuju tuto knihu, je výborná. Ale spíš řeší ty škody způsobené rodiči na trochu starších dětech.
Odvážný rodič - Buddhismem inspirovaný rádce, jak vychovat citově odolné dítě
https://www.megaknihy.cz/…ne-dite.html
- Upravit
8.3.22 13:12
Jinak mimo jiné, abych ho tu jen nepomlouvala, on je velice chytré dítě.
Doma sám od sebe pomáhá snad se vším.
Naučil se mýt nádobí, umí zapnout sušičku a pračku, pomáhá věšet prádlo, vysává, když něco rozleje běží pro hadřík a utře to. Teď se snaží zemetat. Sice to lítá všude ale nechávám ho
Z vany si uklidí hračky, i v pokojíčku uklízí hračky a každý ráno jde dát jídlo morčatům.
Tak možná, že je napřed zase v tomhle ohledu
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Látkové plenky ala jednorázové
- 17.08.20
- Renča1993
