Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn a jeho dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.6.20 19:09
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jaký máte názor a jak by jste postupovaly vy. Mám 2 děti. Skoro 18ti leteho syna a 12 ti letou dcerku. Synovi se půl roku zpět narodil syn. Chtěla bych podotknout, že do té doby byl můj syn bezproblémový, vždycky se mi se vším sveroval, nosil dobre známky, zajímal se o školu. Pomahal s domácnosti. Asi rok a půl zpět ale za mnou přišel s tím, že jeho přítelkyně je těhotná. Tehdy jeho přítelkyni bylo 15 let. Prý použili kondom. S čímž synovi 100% důvěřuju. Oba dva se rozhodli si miminko nechat. Jenže přítelkyně si hned po porodu usmyslela, že vlastně dítě nechce a že nechce ani vztah. Její matka se k tomu postavila tak, že navrhla adopci. S čímž ja nesouhlasila. Ani můj syn. Domluvili jsme se tedy, že mu s malým budu pomáhat. Pracuji z domova jako účetní, takže jsem mu nabídla mou pomoc, než přijde domů že školy a naučí se. S čímž syn souhlasil. A vlastně jsem byla i milé překvapena, jak kolem malého skákal. Hned co došel ze školy běžel hned za malým, chodí s ním na procházky, hraje si s ním, uspava ho, stará se… Vyhovuje to tak nám oboum. Za ten půlrok se sice jednou stalo, že syn chtěl jít s kamarády na jeden večer pryč. Malého jsem pohlidala, nebyl to problém. Ovšem co mě trápí jsou názory ostatních. Z každé strany poslouchám, jak jsem tím, že jsem s novo rozhodnutí nechat si malého podpořila mu zničila život. Že bych mu měla nabídnout, že se malého újmu na stálo a on ať si užívá a žije si svůj život jako předtím. Všichni mi říkají, že je to mladý kluk a že ho to do budoucna může dost poškodit, treba že v pozdějším věku z něj bude alkoholik, jen proto že si to pití neodbyde teď s klukama, tak prý do toho spadne potom. Podle mě to je blbost, ale slyším to fakt ze všech stran. Proto jsem se chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to že se v 17ti stará o malé miminko ho může nějak poškodit v budoucím životě?
Mě je taky 17,mám měsíční dcerku a máme jí u sebe, bez matky. 18 mi bude v srpnu. A malá je to největší štěstí. Nemyslím si, že jsem si tím zkazil život, zkazil bych si ho, kdyby jsme nebyli spolu. Ještě minulý rok, v tuhle dobu jsem žil úplně jiný život, to je pravda, ale tohle teď to všechno nové vnímám jako svůj životní cíl. V sobotu jdu poprvé s kámošema ven a nemůžu říct, že by se mi extra chtělo. Ale prej ať koukám jít, tak tedy půjdu. Počítám, že do jedné budu doma. Přes den, kdy je můj švagr (pěstoun) v práci se starám ještě o tři mé „sourozence“, to jsme tedy mohli ještě bez maličké díky koroně natrénovat od března a můžu říct, že jsem šťastný. Nic mi nechybí. Jen uvidíme jak to půjde se školou příští rok, jsem domluvený ve škole, že si udělám tři předměty a zbytek další rok, chybí mi dodělat čtvrťák, zatím si do toho všeho ještě školu představit nedovedu, ale ono to nějak půjde, musí, nějak to dám i kdyby na čtyřky. Také jsme se setkali s názory, že by bylo nejlepší dát malou k adopci, ale říkají to lidi, kteří by si nejdříve měli zamést před svým prahem. Nikomu do toho nic není, chce se mi napsat, ať si z toho nic neděláte, ale vím, že je to těžké. My už teď tedy co je malá na světě to moc neslýcháme, spíše předtím, ale důležité je co si o tom myslíme my a co si myslel ospod a soud. Teď už to vím a snažím se to vytěsnit, ale první pár dní to byl hrozný pocit, kdykoli jsem se na malou třeba jen podíval, představil jsem si, co ti chytráci radili a bylo mi smutno. Ono to bylo tady a ty věty, že jí bude u cizích lidí lépe, že já jí nemůžu nic dát, že zničím život všem, nebo zde jedna paní psala, že by se do kůže moji dcerky narodit nechtěla. Ony to asi myslí dobře i když za mě je to špatně, ale mají právo na názor, takže ok, ale zatímco ony si to napsaly jen tak doma u kaficka, ja to pořád mám v hlavě. Takže vím přesně o co vám jde, ale snažím se to brát jako pozitivum, že to může být malý motor k tomu až třeba budou docházet síly, jít dál. Protože my to zvládneme a malá bude mít krásné dětství, já proto udělám všechno, ať si cizí ženský mysli co chtějí. Já byl část svého dětství v děcáku a to moje matka nebyla žádná dvacítka, takže o věku to vůbec není a já vím, že tohle nikdy nedopustím. Jo a ještě, kdyby náhodou syn chtěl, můžete mi napsat zprávu, přeci jen nemám v okolí nikoho, kdo má v mém věku dítě, takže by jsme se mohli seznámit, pokus by měl syn zájem, třeba nebydlíme daleko, nevím. Napsal bych Vám zprávu, ale jste anonymní, takže to nelze, tak proto takto. Mějte se hezky a chytráky neřešte 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 19:33
@mackA159 píše:
Ano, něco podobného dávali. Skončilo to tak že babička zastupovala plně matku, dítě (vnouce) ji tak bralo, a i říkalo. Syn (otec dítěte) byl braný jako bratr, a souhlasil stím..
Tak to jsem viděla jiný konec. Matka i její matka zmizely, mladý otec se dal staral a osamostatnil se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 19:39
Ano, výrazně ho to poškodilo - naučil se odpovědnosti za vlastní činy a chová se daleko dospěleji než někteří lidé po třicítce… Jestli občas pohlídáš večer, tak super. Jste skvělí oba 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 19:57
Super, je dobrej.
Akorat ho pust ven casteji nez jednou za pul roku. I kojici matka by si mela vyrazit aspon jednou za tyden, i kdyby jenom na kafe s kamoskou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 19:58
@Uslava Neznamená, že když je to vnouče, tak já budu doma a budu se o něj starat…já jsem si svoje děti vychovala a pokud ho dokáže udělat, musí se o něj umět i postarat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 19:59
Zakladatelko, udělala bych to samé co ty. Nesnesla bych pomyšlení, že je moje vnouče u cizích lidí. Krev není voda. Kdyby šlo na lámání chleba, klidně bych si vnouče vzala do pěstounské péče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 20:08
Já myslím, že to je o každém jedinci, někdo se bezproblémů postará v 17ti a někdo to nedokáže ani ve 40ti. Vůbec se tím netrapte a velmi vás obdivuji, jak jste to oba zvládli. Přeji hodně sil a myslím, že nikdy nebudete litovat.
Moje nej kamarádka se narodila rodičům v jejich 18ti letech obou a nemyslím si, že by v tomto měli někdy nějaký problém. Já to vždy vnímala tak, že je obdivuji, že se dokázali o rodinu postarat. A jsou spolu dodnes - je jim už přes 60. A neměli ani jeden potřebu nic dohánět akoholem atd…
Přeji vám jen štěstí, ten prďola měl štěstí, že vás má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 20:22
@Monchichik píše:
@Uslava Neznamená, že když je to vnouče, tak já budu doma a budu se o něj starat…já jsem si svoje děti vychovala a pokud ho dokáže udělat, musí se o něj umět i postarat…
Kdyz mas na tohle zaludek a neni ti ze sebe spatne 
, tak delej, jak umis. Kazdy ma jiny charakter. Ale ve tvem pripade je laska k rodine a tvym detem falesna pretvarka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.20 21:00
@Kelsey Ty si nějaká chytrá…to jako že si udělá potomka a já půjdu na mateřskou místo něj? A proč bych se já měla vzdát svého života, práce a všeho kolem a rodič dítěte ne? Navíc moje děti věděly, že pokud chtějí provozovat sex, tak se všemi důsledky co k tomu patří. A nech si svoje soudy o lásce k rodině…nic o mně nevíš a neznáš mě…neznamená, že pokud si schopná zůstat doma s vnoučetem, tak si skvělá matka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
29.6.20 21:08
@Monchichik píše:
@Kelsey Ty si nějaká chytrá…to jako že si udělá potomka a já půjdu na mateřskou místo něj? A proč bych se já měla vzdát svého života, práce a všeho kolem a rodič dítěte ne? Navíc moje děti věděly, že pokud chtějí provozovat sex, tak se všemi důsledky co k tomu patří. A nech si svoje soudy o lásce k rodině…nic o mně nevíš a neznáš mě…neznamená, že pokud si schopná zůstat doma s vnoučetem, tak si skvělá matka…
No snad na tebe nikdo z rodiny nebude muset být odkázaný. 
- Citovat
- Upravit
Katchulina
29.6.20 21:42
@Monchichik Myslím, že, kdyby se ti to přihodilo mluvíš jinak. Já taky doufám, že děti budou mít děti, až se o ně dokáží samostatně postarat, to znamená, že budou mít dodtudováno, bydlení, vnoučata budou mít oba rodiče atd. Ale kdyby se to stalo, tak prostě pomůžeme, jak jen budeme moc. A v tomhle případě jak zakladatelka píše se kluk snaží a je dobrým otcem. Ona mu jen dává možnost dostudovat, to bych byla pyšná na syna a udělala bych ti stejně, nenechala bych ho ze základkou. Že tvoje děti věděli, je sice hezký. To náš kluk taky ví, bude mu 17 a už rok a půl má holku. Chlap si s ním promluvil, jak si dávat pozor a chránit se, ale víš jak, náhoda je blbec, snad nebudu v nejbližších letech babičkou, doufám a věřím, že mají rozum, ale kdyby náhodou, pomohli bychom. Co taky jiného, nic jiného by se dělat nedalo.
- Citovat
- Upravit
29.6.20 23:01
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jaký máte názor a jak by jste postupovaly vy. Mám 2 děti. Skoro 18ti leteho syna a 12 ti letou dcerku. Synovi se půl roku zpět narodil syn. Chtěla bych podotknout, že do té doby byl můj syn bezproblémový, vždycky se mi se vším sveroval, nosil dobre známky, zajímal se o školu. Pomahal s domácnosti. Asi rok a půl zpět ale za mnou přišel s tím, že jeho přítelkyně je těhotná. Tehdy jeho přítelkyni bylo 15 let. Prý použili kondom. S čímž synovi 100% důvěřuju. Oba dva se rozhodli si miminko nechat. Jenže přítelkyně si hned po porodu usmyslela, že vlastně dítě nechce a že nechce ani vztah. Její matka se k tomu postavila tak, že navrhla adopci. S čímž ja nesouhlasila. Ani můj syn. Domluvili jsme se tedy, že mu s malým budu pomáhat. Pracuji z domova jako účetní, takže jsem mu nabídla mou pomoc, než přijde domů že školy a naučí se. S čímž syn souhlasil. A vlastně jsem byla i milé překvapena, jak kolem malého skákal. Hned co došel ze školy běžel hned za malým, chodí s ním na procházky, hraje si s ním, uspava ho, stará se… Vyhovuje to tak nám oboum. Za ten půlrok se sice jednou stalo, že syn chtěl jít s kamarády na jeden večer pryč. Malého jsem pohlidala, nebyl to problém. Ovšem co mě trápí jsou názory ostatních. Z každé strany poslouchám, jak jsem tím, že jsem s novo rozhodnutí nechat si malého podpořila mu zničila život. Že bych mu měla nabídnout, že se malého újmu na stálo a on ať si užívá a žije si svůj život jako předtím. Všichni mi říkají, že je to mladý kluk a že ho to do budoucna může dost poškodit, treba že v pozdějším věku z něj bude alkoholik, jen proto že si to pití neodbyde teď s klukama, tak prý do toho spadne potom. Podle mě to je blbost, ale slyším to fakt ze všech stran. Proto jsem se chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to že se v 17ti stará o malé miminko ho může nějak poškodit v budoucím životě?
Děláš to správně, tak to má být a můžeš být na Vás oba pyšná. Tvůj vnuk má štěstí na rodinu. Mladého tatínka nechej, ať se stará co nejvíc to jde, jedině tak si to pouto udrží. Samozřejmostí je pomoci v době školy, jinak ať se stará. Jen ať jde více večer mezi vrstevníky, klidně každý pátek nebo sobotu. Pak se nemusíš bát, že bude chtít něco dohnat. Já tak chodil, vždy, když děti spaly. Šel jsem až kolem desáté večer
třeba jen na dvě, tři hoďky, déle jen výjimečně. Protože jsme také všude slýchávali takové ty rychlé soudy, chtěl jsem všem dokázat, že to dám a nechtěl jsem se bez dětí hnout. Díky rodičům, kteří mi říkali, že to není nic špatného si jednou týdně odpočinout, jsem pak začal chodit. A jen mi to prospělo, jako každému rodiči, i mnohem starší matky občas vyrazí na víno s kamarádkou a není to nic, co by je dělalo špatnou matkou. Rodiče mi pomáhali hlavně před zkoušením ve škole, bylo to vždy jednou za pololetí, to i v noci, abych se vyspal, občas v tu sobotu, když jsem to rozjel více a spal déle, to bylo, ale jen výjimečně, většinou jsem myslel na to, že musím ráno fungovat. Když se to párkrát nepovedlo, bez jediné výčitky si vnoučat užili babička s dědou. To klukovi vysvětli, že se vůbec nic nestane. Ale v běžné dny ho opravdu nechej fungovat co nejvíce, neměj žádné výčitky, že si kluk zničil život, není to pravda, jen dohlížej a občas se nabídni s pomocí. Čeká je jedno společné velké dobrodružství, já na období, kdy byly děti malé vzpomínám strašně rád, bylo to něco, co bych mít je až dnes nikdy nezažil. Strach by mi to nedovolil. Přitom nemyslím, že bych byl nezodpovědný a nějak riskoval jejich zdraví, to vůbec ne, ale neřešil jsem nepodstatné věci a ono, to nebylo vůbec na škodu. Byla to jízda prostě. I když budeš mít asi strach, dnes obdivuji mamku, že to psychicky zvládla a dala mi tu důvěru, přesto, že měla zodpovědnost za nás tři ona a táta, ale vážím si toho, bylo to důležité. Věř, že to je opravdu prospěšné pro oba dva a důležité pro jejich společnou budoucnost, ten prcek musí vědět, kdo je táta a on se tak musí chovat, ty buď hodná babička, připravená pomoci, až bude vnouček větší, všechno ti to vrátí 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 06:53
@Kelsey píše:V tomhle souhlasim s
Kdyz mas na tohle zaludek a neni ti ze sebe spatne
@Monchichik píše:
@Uslava Neznamená, že když je to vnouče, tak já budu doma a budu se o něj starat…já jsem si svoje děti vychovala a pokud ho dokáže udělat, musí se o něj umět i postarat…
Babicka ma pomahat. Nikoli zastupovat rodice. Pokud chce mladez sexovat, musi umet prijmout nasledky. Primarne se o dite museji postarat rodice. Zdejsi otec je mlady a bohuzel osamnely, a urcite se mu dostava v jeho rodine velke podpory. Nicmene primarne se musi postarat on, kdyz se matka a druha rodina na dite vykaslala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 07:00
@Katchulina No nemluvila bych jinak, fakt bych doma nezůstala a o vnouče se nestarala. Do bytu by se navíc nikdo další nevešel, měly jsme doma 3 děti, takže plný byt. A kvůli tomu, že je mladej nezodpovědnej přeci neopustím práci a vše kolem a nepůjdu na mateřskou. To fakt ne, jeho dítě jeho zodpovědnost. Aby si vesele sexovali na základce a následky házeli na rodiče? Tak to bohužel…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.20 07:03
@Uslava No tak v tomhle případě to chlapci věděli a zřejmě se k tomu postavili jak měli, protože jako neplnoletí nic takového neprovedli. A nevidím na tom nic špatného…každá prostě nejsme jurodivá z toho, že bysme se měly starat o vnouče místo matky…mám velké rozmezí mezi dětmi, takže už se 30 let starám o děti…a už prostě nechci…ani náhodou…následky svých činů prostě ponesou sami…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
