Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn je na mĕ fixovaný až moc
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.3.16 18:12
To už je velké dítě, nejde mu to nějak vysvětlit? Máme dceru 28m, některé věci už chápe, když jí to pořádně vysvětlíme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:12
Tak vztah se nevybuduje jen tak sám od sebe. Ať se přítel chytne za frňák a udělá malýmu nějakou pořádnou srandu, pěkný výlet, jen ve dvou, ať překousne počáteční stesk po mamince a zaujme dítě něčím zábavným.. to není zas takový problém. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:15
Jak dlouho to trvá?? my jsme měli několik takových fází (syn 2,5). Vždycky to po čase přešlo. Snažila jsem se odcházet, když si toho nevšimnul…teď prostě z toho máme hru, že musí mámu vyprovodit - pusu a zavřít dveře. Má činnost tak je spokojený.
Partnera bych teda více zapojovala, protože já jsem třeba po celém dnu úplně na mrtvici, když manžel příjde a syn radši lozí po mě. 
Pěkně za tatínkem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 18:17
@evick2 To je predmetem hadek mezi mnou a partnerem, on jen remca, ale aby si ten vztah se synem budoval to ne.Ani jednou ho nevzal ven treba.Ted mu vadi, ze se furt vzteka a odmlouva, takze z pritele je ted prudas, ktereho nemuzu vystat. 
Vsechno akorat komplikuje, udelat decko umel, ale aby s nim pomohl to ne. 
Jen si furt stezuje, jak ho syn nema rad.Mam toho po krk.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 18:19
Tak to mě mrzí, nemůže to být jen taková ta přechodná ponorka? co takhle si od sebe odpočinout, že bys malého vzala na víkend pryč a pak si promluvte. Všechno se dá řešit, hlavně je potřeba chladná hlava 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:21
Na sílu bych to nelámala, to by nepomohlo ani jednomu… ať začnou třeba koupáním a pohádkou nebo tak, prostě prkotiny pak můžeš začít úplně mizet z bytu a prodlužovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 18:22
@kve-tinka Me uz to taky fakt vadi, ze se v klidu ani nenajim, prcek po me leze i pri jidle.Pak pritel zacne rvat, ze co je to za vychovu, maly zacne brecet a pak rvu ja po chlapovi, ze uz ho mam plne zuby. 
Uz sem radsi, kdyz neni doma.Sem unavene po celem dni s ditetem a nepotrebuju poslouchat jeste jeho kecy. Kdyby se otec zapojil od mimina, byl by syn zvykly, ze semu venujem oba. Takhle co, je furt se mnou, tak neni divu, ze je mamanek.Za tatou hde, jdyz je zalezly treba v koupelne, to ho hleda.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 18:22
@Anonymní píše:
@evick2 To je predmetem hadek mezi mnou a partnerem, on jen remca, ale aby si ten vztah se synem budoval to ne.Ani jednou ho nevzal ven treba.Ted mu vadi, ze se furt vzteka a odmlouva, takze z pritele je ted prudas, ktereho nemuzu vystat.
hledej chybu i u sebe.Syna nechceš nechávat s mužem, protože ti dělá zle, když chlapec brečí. Jak si může vybudovat vztah, když to neumožníš. Tak ho nechávej víc s mužem, ať si syn zvyká. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:24
@Anonymní píše:
@kve-tinka Me uz to taky fakt vadi, ze se v klidu ani nenajim, prcek po me leze i pri jidle.Pak pritel zacne rvat, ze co je to za vychovu, maly zacne brecet a pak rvu ja po chlapovi, ze uz ho mam plne zuby.
tak u nás se tatínek zapojuje pořád od malička a stejně druháček byl a je mamánek, ale čím je větší tím lépe se dá vysvětlit že teď maminka fakt nemůže, prostě je k dispozici tatínek nebo nic.. ono to chce fakt chtít z obou stran a trpělivost od chlapa- on je ten dospělej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 18:25
@evick2 Kdyz mu reknu at ho vykoupe, tak se mu nechce. Pak se divi.No ja si neumim predstavit, jak to doma bude probihat, az pujdu zas do prace.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.16 18:27
@mojmira píše:
hledej chybu i u sebe.Syna nechceš nechávat s mužem, protože ti dělá zle, když chlapec brečí. Jak si může vybudovat vztah, když to neumožníš. Tak ho nechávej víc s mužem, ať si syn zvyká.
Vim, ze je i u me chyba, ja to priznam. Chlap je z nej na nervy kdyz pobrekava a me je pak lito jit pryc, kdyz vim, ze maly buli a on je otraveny, ze buli.Vzdy bezim do obchidy a zpet, ze se div neprerazim.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 18:28
@Anonymní píše:
Mame 27mi mesicni dite, ktere na me je velmi fixovane. Porad je u me, doma po me porad leze, sedi na me.Kdyz jdu na zachod nebo do obchodu, tak breci a vola mama. Pritel je z toho otraveny, vlastne se nam rozpada vztah, protoze on ma furt reci, jak je syn rozmazleny a me uz to nebavi poslouchat. Navic nikdo ho nerozmazluje. Proste je na me syn fixovany. Nechce si hrat se svym otcem, furt jde za mnou.Na druhou stranu pritel se mu nikdy moc nevenoval, tak se neni cemu divit.Uz me upozornuje i moje rodina, ze je na me fixovany az moc.Ja si rikam, ze je porad maly jeste, jenze musi ve 3letech do skolky a toho se bojim, bude tam bez maminky.Mame prvni dite, takze nevim, jestli ta ta fixace na me je az tak velka, ale myslim, ze jo.Je mi treba lito nechat syna doma s tatou a jit nakoupit.Vim,ze sedi u dveri a breci a vola me.Pry po 5ti minutach je pak v klidu uz, ale me stve, ze slysim ten plac, jak zamknu dvere bytu.Jsem furt ve stresu, pritel ma furt reci, ze mame mamanka, jelikoz kdyz ma syn na vyber mezi mnou a otcem, tak si vybere me. Posledni dobou uvazuju o rozchodu s pritelem, uz sem z toho unavena.Ale zase si neumim predstavit ten brekot maleho, kdyz bychom se stridaly v peci o nej po rozchodu.Ted se moc nezapojuje, tvrdi, ze syn o to stejne nestoji
No, chápu o čem mluvíš, mám holky 5+3 roky a nemůžu jít sama ani na záchod, ta starší už ujde, ale mladší děsný. Přitom je nějak nerozmazluji, chovám se normálně, ale vysvětlovat jim něco, to je marný. Nesmím odejít s domu, řev že chtějí jít se mnou, někdy to nejde, naštěstí se uklidní po chvíli, ale odchod z baráku samotná je horor. Přítel by tě měl podpořit a pomoct a ne být protivný. Já jsem zkusila holky dávat v nákupním centru do dětského koutku než nakoupím, a docela se jim tam zalíbilo, vydrželi tam hodinu, pak už bečeli ale začínají si tam pomalu zvykat. Babičky taky by trochu třeba ti nepomohli, aby odvedli pozornost? Vím že je to na nervy, ale fakt to chce pomaličku začít odpoutávat, třeba se to časem změní, a dítě začne mít jiný zájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:28
Rada je taková, že by bylo dobré ho podporovat v kontaktech s jinými osobami, než jsi ty.
Nemělo by tě nějak moc stresovat, že chvilku pláče, když odcházíš, to je celkem normální u dítěte, které na to není extra zvyklé nebo se ocitne v jiném prostředí.
Když za pět minut přestane, tak se přece nic neděje. Pokud ho nebudeš nechávat o samotě s jinými lidmi, tak si ten vztah nevytvoří, i když je to teď za cenu toho, že chvíli pláče.
Co babičky, tetičky, sestřenice, větší neteře nebo synovci? Máte?
Já chápu tvoje naštvání na přítele, že nechápe, že vztah se nevybuduje předáním spertmatu, ale musíš je nechávat samotné a místo dávání na výběr syna podporovat v kontaktech s otcem.
Místo hledání toho negativního, které z tebe teď jen čiší, a já chápu tvoje důvody, zkusit hledat pozitivně.
Třeba popisovat nějakou činnost partnera a říkat u toho, jak mu to jde, ukazovat synovi, že ten otec je taky super. A buď se otec chytne nebo ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 18:30
@Anonymní píše:
Vim, ze je i u me chyba, ja to priznam. Chlap je z nej na nervy kdyz pobrekava a me je pak lito jit pryc, kdyz vim, ze maly buli a on je otraveny, ze buli.Vzdy bezim do obchidy a zpet, ze se div neprerazim.
To je obrovská chyba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Mame 27mi mesicni dite, ktere na me je velmi fixovane. Porad je u me, doma po me porad leze, sedi na me.Kdyz jdu na zachod nebo do obchodu, tak breci a vola mama. Pritel je z toho otraveny, vlastne se nam rozpada vztah, protoze on ma furt reci, jak je syn rozmazleny a me uz to nebavi poslouchat. Navic nikdo ho nerozmazluje. Proste je na me syn fixovany. Nechce si hrat se svym otcem, furt jde za mnou.Na druhou stranu pritel se mu nikdy moc nevenoval, tak se neni cemu divit.Uz me upozornuje i moje rodina, ze je na me fixovany az moc.Ja si rikam, ze je porad maly jeste, jenze musi ve 3letech do skolky a toho se bojim, bude tam bez maminky.Mame prvni dite, takze nevim, jestli ta ta fixace na me je az tak velka, ale myslim, ze jo.Je mi treba lito nechat syna doma s tatou a jit nakoupit.Vim,ze sedi u dveri a breci a vola me.Pry po 5ti minutach je pak v klidu uz, ale me stve, ze slysim ten plac, jak zamknu dvere bytu.Jsem furt ve stresu, pritel ma furt reci, ze mame mamanka, jelikoz kdyz ma syn na vyber mezi mnou a otcem, tak si vybere me. Posledni dobou uvazuju o rozchodu s pritelem, uz sem z toho unavena.Ale zase si neumim predstavit ten brekot maleho, kdyz bychom se stridaly v peci o nej po rozchodu.Ted se moc nezapojuje, tvrdi, ze syn o to stejne nestoji
.No tak sem se vykecala 
,cekam na reakce a rady, jak zmirnit tu fixaci na me a pripravit syna na nastup do skolky. 