Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Jana206 ale stejně je všude vidíš ne? Nebo to sis už zvykla? u nás chodí na vodítku. Jen jeden má psa na volno a jak mne vidí tak hned poutá. dělal si srandičky že si pes dá ty naše na svačinu a stačilo říct že to bude hodně drahá svačina a je klid
. ale vadí mne když pes běhá bez vodítka
Navíc když si ho ani majitel neumí přivolat
![]()
Já spíš nechápu když vím že má dítě hrůzu ze psů nastěhovat se k někomu kdo psa má
Taky bych se nenastěhovala do bytu kde má někdo terárko s pavoukama ![]()
Snažila bych se vypátrat původ strachu. A pokud máte větší byt, tak přesunout psovi pelech, někam z cesty. Aby kluk mohl za vámi. Ale hlavně zjistit, proč se bojí.
@Markéta80 Ty, ani ne
Ta fobie mi dávno neobtěžuje život. Ale taky proto, že jsem dospělá a mám právo se sama rozhodnout, jestli případně půjdu/nepůjdu na návštěvu tam, kde je pes. A každému to narovinu řeknu, nestydím se za to. Mám dobrou kamarádku, mají v bytě velkého psa a na rovinu jsem jí rekla, že tam na návštěvu neprijdeme. Ona mi nabízí, že ho zavře do jedné místnosti. Naši se za to styděli a snažili se to ututlat. A ještě jsem dostala vždy předem poučení, ať nedělám cirkus ![]()
Rozhodně se nebojím zvladnutych malých bytových gaučáku, nechám se očichat, formálně pohladím. Dál když si mě pes už nevšímá, OK. Taky u lidí, kde mají na zahradě psa, který většinu času prolezi pod stolem. To jsou ale příbuzní a známí, známe se léta, oni o tom vědí a jejich psi mě znají a já je.
Parku, kde chodí důchodci venčit psy na vodítku, se taky nevyhýbám
Přes loucku, kde jsou psi na volno, bych teda nešla. Stejně tak se nebojím psa s nahubkem ve vlaku nebo autobuse.
Já jsem na rovinu tak vytizena, že nemám čas chodit pravidelně někde po návštěvách, spíš sezóna, léto. A ve školce se psa canisterapeuta fakt nebojím
Rozumem vím, že je vycviceny i na prudsi pohyby dětí. A měla jsem možnost si o své fobii i popovídat s tím odborníkem, ze společnosti, která canisterapii provozuje. Taky souhlasí, že u určitého procenta lidí to prostě odbourat nejde
Taky mají zkušenosti, že pro určité procento lidí a dětí není canisterapie vhodná a zjistí se to často až v jejím průběhu. Do té školky nechodím primárně na asistenci, ale právě na náslech a náhled těchto odborných terapií, takže jsem o tom měla i na fakultě a svoji fobii, i ostrazitost některých dětí, jsem zmínila.
Ne, fakt to není o tom, že bych se dopředu bála, kde potkám psa na volno ![]()
@Jana206 věkem se to trošku změní, i když u mne hrůza z hmyzu a pavouků je stále stejná
. je jasné že většina dospělých raději malého psa než velkého. a u malého dítěte taky ten velký vzbudí strach než malý pes. Já to vidím i u našich, potvory to jsou. když jdu s nimi ven já tak jsou hodné, manžel říká že na mne koukají jak na Boha
. Manžel vždy že když jde s nimi on tak prý zlobí
. Když vede malá a oni to ví tak by jí klidně zatáhly do silnice
Stačí říct jejich jméno a klid. Mají 4kg, ale jak je nevedu já tak dělají blbosti
A i doma je mám furt u sebe. To je právě no, u čehokoliv se to bere že jasně má z toho hrůzu ale pes nikomu nemůže vadit a ten pes to taky vycítí ![]()
@DeeDee.518 píše:
Zkusila bych si s chlapcem promluvit, aby nějak popsal, co ho na psovi děsí. I když toho asi nebude schopný. Nenutila bych ho na pejska sahat, nepřemlouvala ho, že ho musí mít rád. Spíš bych mu zkusila nenásilně podsunout např. nějaké filmy, v nichž psíci hrají pozitivní role. Zkrátka mu umožnit, aby si vytvořil alespoň nějaké pozitivní vazby, které by tento iracionální strach trochu utlumily. Ukázat mu, jak pejsci pomáhají nevyléčitelně nemocným, postiženým, vyprávět příběhy, jak někomu zachránili život atd.Možností zůstává i promluvit si o tom s dětským psychologem. Ten strach musel někde vzniknout. I kdyby to mělo být jen tím, že se nějaká těhotná maminka lekne zaštěkání a to dítě si to už vždycky bude pojit s tím, jak se jeho maminka cítila, když bylo u ní v břiše a tohle se stalo. A je to zcela podvědomé, takže bez pomoci specialisty s tím obvykle nic moc neuděláte…
Je to situace, kterou Vám nezávidím. Člověk miluje dítě i psa. Nehledě na to, že ostatní děti by nejspíš zase hodně moc trápilo, kdyby teď o čtyřnohého miláčky přišly. To by zase nebylo fér k nim. Je to zapeklité. To máte jako když dítě nechce sourozence. A ty děti občas jsou z nového sourozence opravdu nešťastné a roky mu nemohou přijít na jméno. Ale bylo by správné nepořídit si dítě, které chcete, protože jeho sourozenec ho nechce? Stejně tak mi nepřipadá správné zbavit se pejska. Zkusila bych napřed všechno možné, než bych zvažovala zbavení se psa…
Nesrovnávej psa se sourozencem. Ty už jsi viděla nějaké dítě bát se narozeného sourozence? Chudák dítě. Doma by se mělo cítit absolutně bezpečně a v pohodě a ne být pořád ve stresu z psa a bát se jít za maminkou do ložnice. A trvá to už 3/4 roku! Nechápu jak mohla zakladatelka něco takového vůbec dopustit a nastěhovat se do domácnosti se psem, když věděla, že se její dítě bojí. Vidím to stejně jako @carsin, jsou jen dvě možnosti - dát psa pryč (k rodičům) nebo se odstěhovat. I kdyby začali navštěvovat nějakého psychologa, tak to je běh na delší trať s nejistým výsledkem.
@Jana206 píše:
To je sice všechno krásné a lidsky pochopitelné, ale tomu klukovi musí být hrozně.
Já nevycitam našim, že měli hospodářství a psa. Stejně jsem v 15 odešla na intr a na vesnici se už nevrátila. Ale jsem ráda, že všechna zvířata žila venku a až na pár okamžiků mě nenutili do kontaktu se psem a zvířaty, ke kterým nemám vztah. Prostě jsem na dvůr a na zahradu nechodila, případně tam byl táta nebo psa zavřel. A hodně času jsem trávila u babičky z města.
Těžko říct, co bys ještě chtěla vyzkoušet. Přikláním se k tomu dát pejska k rodičům.
Ten pes bude asi partnera předpokládám
@Venetia píše:
Ten pes bude asi partnera předpokládám
Jaký pes? Přečti si příspěvky zakladatelky a my doma psa nemáme, ani můj chlap neměl svého psa, jen jeho rodiče, takového neškodného gaučáka
Potom různe v rodině má někdo psa a pár mých známých. Někteří v domcích, jiní v bytech ![]()
@Jana206 píše:
Jaký pes? Přečti si příspěvky zakladatelky a my doma psa nemáme, ani můj chlap neměl svého psa, jen jeho rodiče, takového neškodného gaučákaPotom různe v rodině má někdo psa a pár mých známých. Někteří v domcích, jiní v bytech
Ten pes, o kterém píše zakladatelka
@Markéta80 Zrovna ten velký knírač není žádný mazlík, ale obr nahanejici hrůzu. Narozdil od jiných plemen(kolie, australský ovčák, bílý švýcarský ovčák apod.)Jedni ho tady v domku v bloku mají za plotem. Je to taková svině ustekana vzbuzujíci strach.
Tak je jasný, že dnes si hodně věcí dokážu zracionalizovat a hlavně vím, jak se případně chovat v přítomnosti psa na volno, zachovat klid, nepanikarit. Už se to několikrát vyplatilo, protože to, že nepotkam na volno psa, nejde úplně eliminovat, hlavně na návštěvě na vesnici.
I malí psy bývají agresivní. Já jsem se takto setkala s civavou a potom se psem, který vypadá jako malá srnka. Krysařík, myslím ![]()
@Venetia píše:
Ten pes, o kterém píše zakladatelka
Jo, pristehovala se k nemu do bytu s dítětem, které se bojí. A podle její další výpovědi to musela vědět předem.
@Jana206 píše:
Jo, pristehovala se k nemu do bytu s dítětem, které se bojí. A podle její další výpovědi to musela vědět předem.
přesně tak, nechápu co chce ted resit, musela to vědět, že bude problém
Klučíka je mi moc líto, doma by se měl cítit naprosto komfortně a bezpečně. Pokud ani po 3/4 roce nedošlo ke zlepšení, už bych to nelámala. Máte možnost dát pejska k přítelovym rodičům, využila bych toho. K cizím nepůjde, bude v dobrých rukou. Ideální to samozřejmě není, taky by mi bylo pejska líto, ale zájmy dítěte jsou pro mě na prvním místě.
@Alushka.S píše:
Klučíka je mi moc líto, doma by se měl cítit naprosto komfortně a bezpečně. Pokud ani po 3/4 roce nedošlo ke zlepšení, už bych to nelámala. Máte možnost dát pejska k přítelovym rodičům, využila bych toho. K cizím nepůjde, bude v dobrých rukou. Ideální to samozřejmě není, taky by mi bylo pejska líto, ale zájmy dítěte jsou pro mě na prvním místě.
až na to, žepokud se nepletu ona se se třema dětma nakvartýrovala k němu do bytu a ted mu bude ještě poroučet at dá psa pryč? To snad veděla, že ho má.
@Venetia píše:
až na to, žepokud se nepletu ona se se třema dětma nakvartýrovala k němu do bytu a ted mu bude ještě poroučet at dá psa pryč? To snad veděla, že ho má.
Psala, že jí to nabídl. Pes k rodičům na zahradu. Tady jsou primární zájmy dítěte, ne psa. Tak buď pes pryč, nebo oni oni pryč.
@Venetia píše:
až na to, žepokud se nepletu ona se se třema dětma nakvartýrovala k němu do bytu a ted mu bude ještě poroučet at dá psa pryč? To snad veděla, že ho má.
Ale zakladatelka psala, že ji to nabídl sám přítel. Asi mysleli, že se to časem zlepší, no, bohužel nezlepšilo.