Synovo chování

Anonymní
24.8.21 13:46

Synovo chování

Holky, já už jsem úplně zoufalá. Syn patnáct let, se ke mě chová hrozně, nadává mi, rozbíjí třeba talíř s jídlem co uvařím, když mu řeknu že má udělat nějakou svojí povinost tak mě pošle do zadele, chová se i hrozně ke svým sourozencům. Já prostě už jeho výchovu nezvládám, jsem na ní sama a ze se syna mám navíc strach. Chodím s ním k psychiatrovi, ale tam se syn přetvářuje, hraje si na hodného kluka, takže jsem si musela začít jeho chování natáčet aby mi vůbec někdo věřil. Začal brát léky na uklidnění, tak je to už trochu lepší. Ale i tak to není vůbec jednoduché, jak jsem psala mám další mladší děti a kvůli synovi se jím nemůžu pořádně věnovat. Vím že za synovo chování můžu i sama. Ale občas bych se ho nejradši zbavila. Svojí novou povahou se mi úplně zprotivil, hrozně mi připomíná mého ex jeho otce. Vlastně ani nevím co chci poradit. Asi se chci jen zeptat jestli je nějaká šance že se syn zklidní? Sama jsem byla v pubertě, mám i synovce v pubertě.. Ale to co předvádí syn je podle mého už moc přehnané

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2596
24.8.21 13:59

Možná jo, možná ne… Možná až bude sám rodič, tak se ti omluví.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24694
24.8.21 14:00

Tohle chování bude mít hlubší dno než jen to, že zrovna vlezl do puberty, asi tě nikdy nebral jako autoritu a nyní, když dospívá, má pocit, že si na tebe může dovolit…Bohužel asi nemá doma žádný mužský vzor, aby viděl, jak se chlap má chovat k ženský, není tam žádný jiný mužský element, a když je nejhůř, prostě chlap, co ho srovná do patřičných rovin, když na mámu vystartuje…možná by nebylo od věci, aby sis promluvila s odborníkem i ty, nejen on. O tom, jak k němu přistupovat. A jak se domluvit a nezabít se, než dospěje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.8.21 14:06

Tak jako dopracovat to tak, že se budu bát vlastního dítěte, to bych opravdu nechtěla. Podle mě, je v 15 letech už dost pozdě, na nějakou výchovu. Vychovávat jsi ho měla jako malého, aby měl úctu. Mám stejně starého syna, jednou by na mě byl sprostý a dostal by takovou, že by druhou chytil o futra. Vyhodila bych ho z bytu, ať si uvědomí, co pro něj dělá. Hlavně si uvědom, že když máš ještě mladší děti, tak to vidí a dost možná to od bratra odkoukají.

  • Citovat
  • Nahlásit
17103
24.8.21 14:42

A s jeho otcem se nemuzes dohodnout, ze by byl docasne u nej?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.8.21 18:37
@Anonymní píše:
Holky, já už jsem úplně zoufalá. Syn patnáct let, se ke mě chová hrozně, nadává mi, rozbíjí třeba talíř s jídlem co uvařím, když mu řeknu že má udělat nějakou svojí povinost tak mě pošle do zadele, chová se i hrozně ke svým sourozencům. Já prostě už jeho výchovu nezvládám, jsem na ní sama a ze se syna mám navíc strach. Chodím s ním k psychiatrovi, ale tam se syn přetvářuje, hraje si na hodného kluka, takže jsem si musela začít jeho chování natáčet aby mi vůbec někdo věřil. Začal brát léky na uklidnění, tak je to už trochu lepší. Ale i tak to není vůbec jednoduché, jak jsem psala mám další mladší děti a kvůli synovi se jím nemůžu pořádně věnovat. Vím že za synovo chování můžu i sama. Ale občas bych se ho nejradši zbavila. Svojí novou povahou se mi úplně zprotivil, hrozně mi připomíná mého ex jeho otce. Vlastně ani nevím co chci poradit. Asi se chci jen zeptat jestli je nějaká šance že se syn zklidní? Sama jsem byla v pubertě, mám i synovce v pubertě.. Ale to co předvádí syn je podle mého už moc přehnané

To znam, take jsem se sve schizofrenicky bala, jeste jsem nevedela ze je nemocna, je peklo bat se vlastniho ditete, ja to musela resit ospod, policii, vychovnym ustavem. To trochu pomohlo.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.8.21 13:43
@Anonymní píše:
Tak jako dopracovat to tak, že se budu bát vlastního dítěte, to bych opravdu nechtěla. Podle mě, je v 15 letech už dost pozdě, na nějakou výchovu. Vychovávat jsi ho měla jako malého, aby měl úctu. Mám stejně starého syna, jednou by na mě byl sprostý a dostal by takovou, že by druhou chytil o futra. Vyhodila bych ho z bytu, ať si uvědomí, co pro něj dělá. Hlavně si uvědom, že když máš ještě mladší děti, tak to vidí a dost možná to od bratra odkoukají.

Vím, že to sem asi úplně nepatří…
Je mi 22 a děti teprve plánuju… ale mám strach, že ke mě nebudou mít úctu nebo, že pro ně nebudu autorita… Jak jste toho docílili vy?

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat