Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tatínek na dvouleťáka stále šišlá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.4.23 14:15
@unuděná tak v mojí bubline sice taky je to normální, ale o těch ostatních bublinach si iluze nedělám. Plus i v mém okolí se občas sem tam vyskytne nevernik, nepomahač nebo nějaký jiný vůl. A když se vyskytne, tak si říkám, že to je častější než si člověk myslí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:16
@Sisika9 Tak teď předpokládám přijde omluva typu „dlouhodobě marodí s páteří a je upoutaný na lůžko“ nebo něco takovýho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:17
@Santa Juana píše:
@unuděná tak v mojí bubline sice taky je to normální, ale o těch ostatních bublinach si iluze nedělám. Plus i v mém okolí se občas sem tam vyskytne nevernik, nepomahač nebo nějaký jiný vůl. A když se vyskytne, tak si říkám, že to je častější než si člověk myslí.
Já si taky nedělám iluze, jenom opravdu nechápu, že se najdou i ženy, kterým takový muž dokáže imponovat a ještě s ním založí rodinu 
Ale asi je to tak, každé zboží má svého kupce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:22
@Sisika9 píše:
Jo ty potřebuješ uvarita tvůj partner nejí? Tvůj partner není zodpovědný za stravu svého dítěte?
A to s těmi chlapi, co by se flakali doma a ani nepostarali o vlastní dítě? Ty si se fakt prastila do hlavy, to není možný. Ten tvůj je línej d*bil a normální ženská by si o něj neoprela kolo
Mně to také moc nejde do hlavy. Chlap se doma válí, je věčně na telefonu, syna pohlídá (už to samo o sobě je šílenost) jen, když se máma potřebuje vykoupat, dojít nakoupit (pro celou rodinu), uvařit (pro všechny), nebo k doktorovi a největší problém je údajně to, že na syna šišlá a používá dětské výrazy Tam jsou podle mě špatně úplně jiné věci než nějaké nerespektování toho, že na něj nemá šišlat a používat citoslovce místo podstatných jmen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.23 14:26
@utopia píše:
Ty jsi asi nepochopila ten základní mechanismus. Ty si z něj nemáš dělat legraci. Ani ho nemáš upozorňovat, jako jsi to dělala. Tím prvním ho totiž shazuješ a tím druhým vychováváš. Ale ty ho nemáš zesměšňovat, ani mu dělat mámu. Nech ho být. Ty jediné, do můžeš dělat je, že to budeš korigovat. Protože jedině svým osobním příkladem a případným korigováním těch výroků můžeš získat, co chceš (že syn v co nejvyšší míře uslyší správné tvary).Honzíku, půjdeme dělat čí?“ „Honzíku, táta se ptá, jestli potřebuješ čůrat“ „Honzíku, kde je brm brm?“ „Honzíku, tatínek myslí to červené autíčko, co leží támhle pod stolem“
Tyhle věty nejsou o výsměchu. Pokud je tedy umíš říct normálně, bez rýpání, posměchu, povýšenosti.
A jak píší ostatní, podle mě máte úplně jiný problém. Oba jste dlouhodobě doma. Ty chceš, aby to bylo podle tebe a on tě odmítá poslouchat. A tohle bude jen horší. Já si vlastně i říkám, jakým stylem můžete finančně vyjít? Já mít doma manžela na dlouhodobé nemocenské, který není upoután na lůžko a je soběstačný a schopný se o dítě postarat, tak mažu do práce. Ale u vás to nejde, protože jemu se nechce a ty se bojíš, že bys to neměla vše pod dohledem a kontrolou.
Díky, až budu mít večer čas, proctu to ještě jednou, zamyslím se nad tím, ale bojím se že i mile recena větu Honzicku, táta mysli… Už ode mě vezme úplně jinak, než bych chtěla. 
To se stává už i teď. Nejsem zase úplně urputna, aby vše bylo podle mě. Já jeho názory beru a respektuji…
A s tou neschopenku je to také složité… On má divertikl ve střevě, od července, začal marodit, marodil cca 3m, nikdo ale nepřišel na to, proč ho bolí břicho, proč má horečky… Bral 3 atb… Lítal z jednoho odd na druhé, doktoři si ho prehazovali jako horký brambor. Pak se to uklidnilo a šel do práce. Teď v únoru to začalo ale znovu a ve velkém… Konečně přišli na to, že to jsou střeva. Měl zase horečky, bolesti v břiše, křeče, v noci jsme i s malým litali do nemocnice… Vždy ho ale poslali domu, ať přijede, až „bude umírat“ (trošku nadsazuji) zatím že to není ani na operaci, ani na hospitalizaci… Jsou dny, kdy může juchat a pak je několik dní, kdy se pro křeče nehne. (Dny, kdy mu nechám malého jsou spíš výjimky, nic pravidelného, a když je mu to jeho stav dovolí). Chodí na jedno vyšetření za druhým. Dodržuje dietu, v práci by se nenajedl… Musím mu speciálně vařit, pokud to někdo nezná, je těžké to vysvětlit, ale v práci by se nenajedl, ikdyz to není jen o tom jídle… Nárazově má horečky. On by do práce šel hned. Ale na každé vyšetření čeká X týdnu… A teď má třeba kolonoskopii na konci května až… Řešil to s obvodní i s manažerem v práci. Sem tam mu pošle nějaký report, aby jim pomohl odlehci v práci, ale plnohodnotně nastoupit nemůže. (za to se spolu něco málo finančně vyrovnají) Je v malé soukromé firmě. Co když by mu to začalo? Pořád se mu to vrací, doktoři nevědí proč, on je otrávený z celé situace, já samozřejmě také… Naštěstí manažer to chápe, on to měl také a tak ví, že si nevymejsli…
- Citovat
- Upravit
20.4.23 14:29
@unuděná píše:
@Sisika9 Tak teď předpokládám přijde omluva typu „dlouhodobě marodí s páteří a je upoutaný na lůžko“ nebo něco takovýho
Také už jsem nad tím přemýšlela, s čím je dlouhodobě na nemocenské. Pokud je upoután na lůžko, je to samozřejmě něco jiného a není se o čem bavit. Ale to asi ne, když ho s ním žena občas pošle ven a on se teda nechává vozit na té tatře.
A argumentovat tím, že některé ženy si musí vzít s sebou i dítě k doktorovi je úplně mimo. Já si třeba tentokrát budu muset vzít dítě s sebou k doktorovi, protože manžel je celý pracovní týden v práci a to dítě nemám kam jinam dát. Ale to neznamená, že se o něj nestará, když doma je a že mě plně nezastane (nejen, když je to potřeba a něco musím, ale běžně). Takže jestli pak zakladatelka sedí v čekárně u doktora a říká si, jaký má doma poklad, když kluka nemusela brát sebou, zatímco ta maminka, co je tam s dítětem má doma asi takového lempla, když jí ani kvůli doktorovi to dítě nepohlídá, tak to je také dílo. Přitom paradoxně ta druhá může mít doma chlapa, který se skutečně chová jako manžel a rodič a ne jako přerostlý teenager, který teda zaskočí, když to jinak nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:33
Ale tak ok, je doma s vleklými zdravotními problémy, to se může stát každému. Mě ale přijde, že ho bereš jako nesvéprávného: píšeš o něm „dny, kdy mu ho nechávám“ - takže ty rozhoduješ, kdy je fit a kdy ne aby se staral o vlastní dítě? Tohle je vážně na hlavu postavené. Když je doma a není zrovna v horečkách, tak dělá co? Psalas, že kouká do mobilu, na internet. No já bych ho hnala. Možná kdyby s tím klukem byl častěji, tak by mu naopak došlo, že už to není to malé miminko, které je potřeba opečovávat. Jenže ty se k němu tak chováš pořád
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:36
@Anonymní píše:
Díky, až budu mít večer čas, proctu to ještě jednou, zamyslím se nad tím, ale bojím se že i mile recena větu Honzicku, táta mysli… Už ode mě vezme úplně jinak, než bych chtěla.
A s tou neschopenku je to také složité… On má divertikl ve střevě, od července, začal marodit, marodil cca 3m, nikdo ale nepřišel na to, proč ho bolí břicho, proč má horečky… Bral 3 atb… Lítal z jednoho odd na druhé, doktoři si ho prehazovali jako horký brambor. Pak se to uklidnilo a šel do práce. Teď v únoru to začalo ale znovu a ve velkém… Konečně přišli na to, že to jsou střeva. Měl zase horečky, bolesti v břiše, křeče, v noci jsme i s malým litali do nemocnice… Vždy ho ale poslali domu, ať přijede, až „bude umírat“ (trošku nadsazuji) zatím že to není ani na operaci, ani na hospitalizaci… Jsou dny, kdy může juchat a pak je několik dní, kdy se pro křeče nehne. (Dny, kdy mu nechám malého jsou spíš výjimky, nic pravidelného, a když je mu to jeho stav dovolí). Chodí na jedno vyšetření za druhým. Dodržuje dietu, v práci by se nenajedl… Musím mu speciálně vařit, pokud to někdo nezná, je těžké to vysvětlit, ale v práci by se nenajedl, ikdyz to není jen o tom jídle… Nárazově má horečky. On by do práce šel hned. Ale na každé vyšetření čeká X týdnu… A teď má třeba kolonoskopii na konci května až… Řešil to s obvodní i s manažerem v práci. Sem tam mu pošle nějaký report, aby jim pomohl odlehci v práci, ale plnohodnotně nastoupit nemůže. (za to se spolu něco málo finančně vyrovnají) Je v malé soukromé firmě. Co když by mu to začalo? Pořád se mu to vrací, doktoři nevědí proč, on je otrávený z celé situace, já samozřejmě také… Naštěstí manažer to chápe, on to měl také a tak ví, že si nevymejsli…
Jasně, to chápu 
Je pitomý, když už je ten druhý nastavený tak, že ty ať řekneš cokoli, tak rýpeš a bere si to osobně. Tam je jasné, že ačkoli se můžeš snažit to říct sebelíp, nemusí to být přijato. Každopádně, ještě máš pořád možnost přecvaknout si to v hlavě. Že když nemůžeš změnit manželovo chování, které ti vadí a nemůžeš změnit to, že on si i nevinnou větu vezme jako rýpání a osobně, tak změň svoje vnímání toho, jak moc je to jeho šišlání a používání citoslovce škodlivé. Jak ti tu psaly ostatní - není to žádná tragédie. Představ si, že byste měli ty děti dvě a jedno potřebovalo používat tyhle zdrobněliny a citoslovce. Tomu druhému to asi těžko zakážeš a budeš říkat, že mu brácha kazí jeho rozvoj řeči. Zkus to hodit za hlavu. Ne to brát tak, že to v sobě budeš dusit a budeš to trpět (to je cesta do pekla), ale zkus si v hlavě přehodit to vnímání a tím pádem ten postoj k tomu. Pak nebude potřeba to v sobě dusit, protože ti to bude jedno a přestane to být téma.
No a co se týče té jeho pracovní neschopnosti, tak to vám nezávidím. Zvážila bych i nějaké vyšetření týkající se psychosomatiky. Tyhle „střevní neduhy“ mohou úzce souviset i s psychikou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 14:49
@unuděná píše:
Ale tak ok, je doma s vleklými zdravotními problémy, to se může stát každému. Mě ale přijde, že ho bereš jako nesvéprávného: píšeš o něm „dny, kdy mu ho nechávám“ - takže ty rozhoduješ, kdy je fit a kdy ne aby se staral o vlastní dítě? Tohle je vážně na hlavu postavené. Když je doma a není zrovna v horečkách, tak dělá co? Psalas, že kouká do mobilu, na internet. No já bych ho hnala. Možná kdyby s tím klukem byl častěji, tak by mu naopak došlo, že už to není to malé miminko, které je potřeba opečovávat. Jenže ty se k němu tak chováš pořád
Je to tak, jak píšeš. Přijde mi, že je to u nich takový typický „maternal gatekeeping“, kdy zakladatelka spravuje vše kolem dítěte a určuje kdy a jak ho otec dostane na starost. Je strážcem, hlídačem, kontrolorem a on se jen veze, což se pak projevuje v míře zapojení otce do péče a výchovy. A co si budeme povídat, otci je to na jednu stranu pohodlné, protože nic moc nemusí a může se šťourat ve svých bebíčkách. Ale nevýhodné je to pro to dítě a samozřejmě i pro zakladatelku, protože ten chlap nemá vlastně páru, jak je potřeba k tomu dítěti přistupovat, protože to nemá kdy a kde zažívat. A těch pár hlídacích chvilek, kdy si nechá dítě hrát a je na telefonu, tak ty jsou úplně k ničemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 16:11
V této věkové kategorii mi přijde vcelku normální používat „dětská“ snadno opakovatelná slova zjednodušenou mluvu stylu Jdeme pa, chceš papat, půjdeme dělat hájí, malá čici, Pipi letí, a postupně „zeslozitovat“.
Nicméně neexistuje syslani či jiné kompletní slov, opakování po dítěti „jeho martanskou řeč“ apod. To bych tatínkovi oznámila, že veškerá budoucí logopedická péče pak bude zcela v jeho režii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.23 16:17
@unuděná píše:
Já myslím, že by ses měla hodit do klidu. Pipinky a nyny ještě žádné dítě nezabily a věř, že pokud bude mít kolem sebe převahu lidí, co mluví normálně (za rok půjde do školky ne?), tak mu určitě tatínek nezpůsobí poruchu řeči
Hlavně dle jedné bývalé spolužačky je znalost těchto jednoduchých slov používaných v období prvních slov děti jedním ze znaků ovládnutí příslušného jazyka na vysoke úrovni/úrovni rodilého mluvčího. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
