Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Paradise Upřímně ty dvě v tomhle v našem okolí nechápe nikdo, ale nikdo z nich taky není máma nebo těhotná, proto se ptám tady, jak to vidíte vy. Já si s nimi strašně ráda o těhotenství povídám, prožívám to s nimi, ale u těchto věcí jsem se prostě zarazila. Kor když se o tom dá zjistit, jak to je. Chápu, že hormony v tom hrají velikou roli, ale zase se nejde kvůli nim vymlouvat na vše. Snažím se je taky pochopit tím, že se ptám, jak to tady mají ostatní. Proč si hned musíte myslet, že jsem tak hrozně špatná, když nad tím přemýšlím a ptám se na názory?
@Rose89
No ptát se jak to vidí ostatní a jestli je to špatně.. když píšeš že si nedovedeš představit že přestaneš v těhotenství společensky úplně žít a že přestaneš jíst půlku všech potravin.. to se ti může stát, i bez toho že bys chtěla prostě proto, že budeš muset protože to tvoje tělo bude vyžadovat. Tak proč se divíš že to někdo dělá?
Otázku nepásání se beru jako zcela nezávislou na těhotenství, znám i netěhule co se nepásají, nechápu a neschvaluji, a je na to jednoduché řešení. U mě v autě se prostě pásat musí, protože jinak bude alarm řvát dokud se nepřipásají (a já nenastartuji). Druhá otázka je, že jim auto dovolí se nepřipásat ale přitom mají osm airbagů. Osm airbagů - to nebude nějaká stará plečka, a na většině nových aut s elektronikou je buď čidlo, které bude řvát dokud se nepřipásají, takže se prostě budou muset připásat, nebo můžou mít vypínatelné airbagy.. ani jedno z toho neschvaluji, ale to co popisuješ mi přijde technicky nereálné.
A jak si představuješ že v těhotenství „si tělo samo řekne, že je něco špatně“?
Já jsem zase byla pravý opak. Odmítala jsem si omezení v těhotenství připustit, takže jsem dělala všechno. Naopak po prvním trimestru jsem měla moc energie, tak jsem jela ještě víc
Všichni šetři se, šetři se, tohle netahej, tohle nedělej, odpočívej… No lezlo mi to na nervy, tak jsem moc neposlouchala a možná naopak byla trošku nezodpovědná, nevím
Jedla jsem všechno co předtím, ale já takové ty zakázané věci nemusím ani normálně, nekouřila jsem ani předtím, takže jsem nemusela přestávat. Jen pít jsem přestala úplně to je jasné, asi dvakrát jsem si dala malé pivo ke kachně a decku vína k věčeři, ale to bylo fakt vyjímečné. Ale jinak jsem pracovala ještě pár dní před porodem, víkend předtím jsem stěhovala nábytek, abychom mohli vymalovat a když mi praskla voda, sedla jsem do auta a jela k mámě (měla se mnou být při porodu v porodnici), jo a jela jsem připoutaná
Všechno bylo v pořádku, já i dítě… Možná jsem občas měla polevit, ale nedokázala jsem to…
Myslím, že je to opravdu každého věc. každá to prožívá jinak.
Já šla takovou umírněnou střední cestou…
Ale přiznám se - bála jsem se, bylo mi 35 a byla jsem po jednom nevydařeném těhu. Takže třeba tatarák jsem si nedala, plesnivej sýr minimálně. V autě jsem se samozřejmě poutala…Ale dávala na sebe větší pozor, než kdy jindy - to prostě jo.
Člověk může soudit, až prožije sám. Pamatuju se, jak moje kamarádka porodila a my byli u nich na návštěvě, malá v ložnici při spinkání puštěný z CD zvuk luxu (tzv. bílý šum)…
Koukali jsme na sebe s manželem, jak tukani. Ještě cestou domů jsme probírali, že jsou to blázni, že to nechápem!!!
JOOOOOO, pochopili jsme pár měsíců na to ![]()
ZLATEJ bílej šum ![]()
@Rose89 Na to přece nepotřebuješ emimino, abys věděla, že není normální se v autě nepoutat a nevěřit tomu, že toxoplasmosu z pohlazení svojí domácí kočky nedostaneš.
Prostě jsou přehnané, ale jestli to přežije jejich partner, tak ať takové klidně jsou. Ono je z toho dítě nejspíš dostane, protože najednou nepůjde všechno tak, jak si u článků na netu naplánovaly.
@ninabu píše: Člověk může soudit, až prožije sám. Pamatuju se, jak moje kamarádka porodila a my byli u nich na návštěvě, malá v ložnici při spinkání puštěný z CD zvuk luxu (tzv. bílý šum)…
Koukali jsme na sebe s manželem, jak tukani. Ještě cestou domů jsme probírali, že jsou to blázni, že to nechápem!!!
JOOOOOO, pochopili jsme pár měsíců na to
ZLATEJ bílej šum
Přesně, když jsem o tom četla, tak jsem si musela klepat na hlavu. No samozřejmě, malá spát v postýlce nechtěla a já u šumu taky skončila… Jenže jí se nejvíc líbil déšť nebo fontánka, což bylo super, usnula, ale já musela lítat na záchod co čtvrt hodiny ![]()
Já v prvním trimestru tahala 40kg plechový vrata, v práci občas balíky, které měly i 25 kg. Jenže já to měla nastavený tak, že když mimčo má být, tak bude a když ne, tak se svět taky nezboří. Je mi taky už přes 30, otěhotněla jsem asi tak za půl roku. Běhala jsem, skákala, jedla všechno, co jsem chtěla, tataráky a nivu stejně nejím. Vínko si dala (samo, že jen trochu)Ale taky znám holky, které celých 9 měsíců pily jen čistou vodu. No a když bylo malé 10 dnů, tak jí vzal přítel do začouzené putyky a vůbec mu to nepřišlo divné. ![]()
Příspěvek upraven 20.05.14 v 17:08
Ono je asi důležitý, jak dotyčná otěhotní. Jestli hned nebo po několika letech. My jsme čekali na mimčo 6 let. Bylo v tom jedno zaml. těhotenství, spousta návštěv v CAR, následně pokusy IVF. A pak když jsem otěhotněla přirozeně, tak jsem to brala jako zázrak a podle toho se chovala. Bála jsem se, že zvedáním pacientů prckovi ublížím, nebo že se po mě ožene opilec ( u nás interna supluje záchytku
). Tak jsem radši v práci skončila.
@Manonka píše:
Přesně, když jsem o tom četla, tak jsem si musela klepat na hlavu. No samozřejmě, malá spát v postýlce nechtěla a já u šumu taky skončila… Jenže jí se nejvíc líbil déšť nebo fontánka, což bylo super, usnula, ale já musela lítat na záchod co čtvrt hodiny
@Virginia píše:
No hele, až otěhotníš, chovej se, jak uznáš za vhodné a vykašli se na řešení životů jiných. Každý bude nakonec odpovědný sám za sebe, svůj život, své dítě, tak pokud ho uklidní vystěhovaná kočka, tak ať.
amen ![]()