Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jak spolu můžete být „skoro rok“, když J1 je záležitost max na půl roku? Jak je možné, že jsi tady v Čechách studovala, když neumíš ani český pravopis a nedáš dohromady souvislou větu? Jak budeš mít zajištěnou lékařskou péči?
Tak ztratíš ho v obouch případech. Varianta A - dítě si necháš a rozejdete se. Varianta B - půjdeš na potrat a nikdy mu to neodpustis, a stejně se rozejdete.
Jestli si dítě necháš, budeš to mít hodně těžký. Ja si to bez podpory a pomoci rodiny vůbec nedokážu predstavit. Záleží kolik máš penez, kde byste s dítetem bydleli, zdali se vubec budes moct vrátit, co kdyz rodina partnera vznese na dítě nárok…Přítel se k tomu postavil dost jasně. Zohledni i svúj zivot. Poraď se s kamaradkou, rodinou, rodinou partnera…
@Alriga píše:
Jak spolu můžete být „skoro rok“, když J1 je záležitost max na půl roku? Jak je možné, že jsi tady v Čechách studovala, když neumíš ani český pravopis a nedáš dohromady souvislou větu? Jak budeš mít zajištěnou lékařskou péči?
Jsem tu jako au pair mohu zůstat 2 roky a můj pravopis a čeština je horší protože to nepoužívám.
Aupair, to je dost zvláštní, J1 vylučuje práci s dětmi. No, třeba se mýlím. Jak máš zajištěnou lékařskou péči?
@Alriga píše:
Aupair, to je dost zvláštní, J1 vylučuje práci s dětmi. No, třeba se mýlím. Jak máš zajištěnou lékařskou péči?
Přečtěte si něco o J1 VISA a uvidíte mám travel insurance jsem normálně pojištěna po dobu co jsem tu. Něco je zadarmo za něco se musí priplacet.
Tak chlapa bych kopla do zadku tak jako tak. Miluje tě, ale když si necháš vše spolecne dítě tak se s tebou rozjede? To fakt není láska.
Neměla bych pocit, že chlap, který mě tlačí do potratu - do něčeho, co je extra bolavé a už ze svého života nikdy nijak nevymažu - mě miluje…
Taky si myslím, jak už tu někdo napsal, že bez chlapa budeš časem tak jako tak. Ale buď budeš bez chlapa sama se šrámem na duši nebo budeš bez chlapa, ale s dítětem.
Neblázni, přece nedáš přednost nějakému chlapovi před dítětem, stejně by si mu to nikdy neodpustila a šli by jste od sebe a dost možná by jsi si to vyčítala celý život. Řeš to se svojí rodinou, jak moc ti budou moci pomoci, vrať se domů a společuně to určitě zvládnete. A neboj, není nikde psáno, že zůstaneš sama, máš obrovskou šanci najít skvělého chlapa a tátu. Moje partnerka to měla dost podobně a vše dopadlo dobře, malý má mámu, tátu i starší sourozence a brzy bude muj i ofiko. Je to muj brouček a nedovedu si představit, že by jsme ho neměli, vůbec neřeším, že jsem ho neudělal já. Naopak a jako velkou výhodu vidim to, že do nás nezasahuje jeho biologický otec, který ho nechtěl, nemá ho v rodném liště a je tisíce kilometrů daleko, takže můžeme být s klidem kompletní rodina. Máš velkou šanci to mít podobně, to druhé řešení už by si nikdy nevzala zpátky.
Jak stále můžeš milovat chlapa, co tě posílá na potrat? To je hodně zvrácený úhel pohledu. Tak se prostě vrátíš domu a spolu nebudete. Co jako jiného chceš dělat? Vybrala sis špatně. To je realita, lítost ti teď nepomůže.
@Maja25 píše:
@Tomáš916 Krásně napsané.A ve všem souhlasím. Prostě ať se zakladatelka sbali, přijede zpět domů a s rodinou to nějak zvládnou.
Beztak by se spolu rozešli, až by ji skončilo visum, takže asi tak. A určitě bych nebyla s chlapem, který mě tlačí do potratu,
Nenapíše ho do rodného listu a třeba pozná člověka jako jste vy a budou spokojená rodinka.
Dekuju moc holky já se ani nelituji ani nepřemýšlim jít vážně na potrat jen jsem se potřebovala ventilovat a třeba znát podobné příběh. Jsem vděčná za každé vaše slovo, děkuji!
@Tomáš916 píše:
Neblázni, přece nedáš přednost nějakému chlapovi před dítětem, stejně by si mu to nikdy neodpustila a šli by jste od sebe a dost možná by jsi si to vyčítala celý život. Řeš to se svojí rodinou, jak moc ti budou moci pomoci, vrať se domů a společuně to určitě zvládnete. A neboj, není nikde psáno, že zůstaneš sama, máš obrovskou šanci najít skvělého chlapa a tátu. Moje partnerka to měla dost podobně a vše dopadlo dobře, malý má mámu, tátu i starší sourozence a brzy bude muj i ofiko. Je to muj brouček a nedovedu si představit, že by jsme ho neměli, vůbec neřeším, že jsem ho neudělal já. Naopak a jako velkou výhodu vidim to, že do nás nezasahuje jeho biologický otec, který ho nechtěl, nemá ho v rodném liště a je tisíce kilometrů daleko, takže můžeme být s klidem kompletní rodina. Máš velkou šanci to mít podobně, to druhé řešení už by si nikdy nevzala zpátky.
No tvl, teď ještě potkat jednorožce a už jsem viděl všechno.
Zakladatelko, teď bez ironie, možná se takoví najdou, ovšem reálně bych počítal s přesným opakem.
Ale vrátit se na porod domů je velmi dobrý nápad. Jestli porodiš tam, tak otec nemusí dát souhlas s vycestováním dítěte a domů už se s dítětem nepřesuneš.
Nastuduj si
https://www.umpod.cz/unosy-deti/
Třeba je to jen prvotní šok a mluvil tak, že si není jistý jak to zvládnete.
Ať je to jakkoliv, dítě bych si nechala a jestli tě má opravdu rád, tak otočí až mu dojde, že to myslíš vážně. Ještě je šance, že si to rozmyslí a dopadne vše dobře on se omluví a smíří se s rolí otce. Dítě už čekáte, tak jaký pak copak.
Ahoj holky potrebuju se nějak ventilovat a radu jelikož rada čtu diskuze tak jsem si řekla ze to zkusím.
Abych začala od začátku je mi 23 a nyní jsem v Americe jsem tu na J1 VISA a našla jsem si tu přítele, s přítelem bylo všechno úžasné jsme skoro spolu rok a dokonce se snažíme najít různé způsoby jak spolu být i když bych se v únoru měla vrátit domu. Děti jsme naplánovali ale před 2 týdny mi vynechala menstruace no a testy jsou pozitivní ultrazvuk mám až za 2 týdny ale já už teď se hrozne o to miminko bojím a jen si přeju aby vše bylo v pořádku vím ze je to neplánované ( otěhotněla jsem prez HA) ale myslím ze by jsme to zvládli je mu je 25 ale bohužel mi rekl ze proste nejsme na místě to dítě mít a ze jdu na potrat ze mi slibuje ze jednou miminko mít budeme ale ne teď už jsme probrecela tolik dni protože mi řekl ze když se rozhodnu dítě mít ne s nim rozjde se se mnou dá mi všechno jeho peníze a už ho nevidím. Vše jsem napsala domu Mamce a segre ty mi chtějí pomoc nechtějí abych dělala něco co dělat nechci. Ale přítele miluju a nechci ho ztratit. Vyrůstala jsme bez táty a představa ze moje miminko taky me děsí. Na druhou stranu věřím ze když se vrátím domu do česka a miminko mít budu vše bych nějak zvládla. Jen pomyslím na potrat a začnu brecet. Jsem asi 5+2 tt.
Dekuju za jakýkoli komentář.