Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud chces aby ti ji hlídala tchýně a tchán tak jim do to co ji dávají jíst moc nekecala a do výchovy u nich taky ne. Možná pro to nechtějí hlídat, že vše delaji špatně. S jejich stravy neumře a ty si ji dáš doma do pořádku i ohledně výchovy
Zakladatelko, jsem na druhém břehu, jsem babička několika vnoučat. Nedělám rozdíly mezi vlastní nevlastní ( jsem po druhé vdaná), ale mohu říci, že od manželových dcer vnoučata (3 holky a 2 kluci) též nehlídáme. A to i přesto, že jsou a vždy byly děti v jakémkoliv věku smyslem našeho života. Postupem času si manželovy dcery vytvořily ze svých dětí „svůj výlučný majetek“ a mohli jsme s nimi trávit čas, jen když oni dovolili za určitých podmínek (co jim můžeme vařit, co ne, kam s nimi můžeme jít, kam ne, apod.). Prostě z nás dělali naprosté tupce, jako kdybychom nikdy nevychovali své vlastní děti. Když jsme se neozvali my sami, nikdy nám nezavolal, neustále (i dnes) slyšíme jednu větu z jejich strany: „My vůbec nestíháme.“ Takže postupem času jsme se na vše s manželem vykašlali, než poslouchat příkazy a rady do zahrady, abych mohli vůbec s vnoučaty trávit čas a doufáme, že až vyrostou, že za námi přijdou. Raději trávíme čas u nás doma s dětmi z dětského domova v rámci hostitelské péči a je to prima. Takže se vůbec tvé tchýni nedivím, že nehlídá, než poslouchat neustále z Tvé strany připomínky, kritiku a ironii, co dělá špatně, ono to fakt nebaví a docela i psychicky v našem věku ponižuje.
@Jedna babička píše:
Zakladatelko, jsem na druhém břehu, jsem babička několika vnoučat. Nedělám rozdíly mezi vlastní nevlastní ( jsem po druhé vdaná), ale mohu říci, že od manželových dcer vnoučata (3 holky a 2 kluci) též nehlídáme. A to i přesto, že jsou a vždy byly děti v jakémkoliv věku smyslem našeho života. Postupem času si manželovy dcery vytvořily ze svých dětí „svůj výlučný majetek“ a mohli jsme s nimi trávit čas, jen když oni dovolili za určitých podmínek (co jim můžeme vařit, co ne, kam s nimi můžeme jít, kam ne, apod.). Prostě z nás dělali naprosté tupce, jako kdybychom nikdy nevychovali své vlastní děti. Když jsme se neozvali my sami, nikdy nám nezavolal, neustále (i dnes) slyšíme jednu větu z jejich strany: „My vůbec nestíháme.“ Takže postupem času jsme se na vše s manželem vykašlali, než poslouchat příkazy a rady do zahrady, abych mohli vůbec s vnoučaty trávit čas a doufáme, že až vyrostou, že za námi přijdou. Raději trávíme čas u nás doma s dětmi z dětského domova v rámci hostitelské péči a je to prima. Takže se vůbec tvé tchýni nedivím, že nehlídá, než poslouchat neustále z Tvé strany připomínky, kritiku a ironii, co dělá špatně, ono to fakt nebaví a docela i psychicky v našem věku ponižuje.
To je mi lito..
Jako matka synu obcas myslim na to, jake jednou budu mit snachy..
Pokud chceš hlídání, musíš respektovat přístup prarodičů k vnoučatům. Mají prostě jiný pohled na svět a jiné názory na stravování. Jeden párek nebo sušenka dítěti žaludek neprovrtá. Moje babička má svou pravnučku moc ráda (snad ještě víc, než mě jako vnouče) a když tam občas zajdeme, dostane dcera párek. Babička má radost, že ho dcera sní a jak jí chutná a já to přežiju. Nebo dostane nějakou čokoládu. Moji rodiče zas kupují monte, mléčné řezy a kubíky. Dělají to ovšem s láskou a chtějí dceři dopřát. Ona většinu z toho stejně nejí, 1-2× si kousne a končí. Tchyně nekupuje nic, nehlídá, nezajímá se. Dceru vidí 1-2× měsíčně na hodinku, na dvě. A jen v případě, že tam zajede manžel, sama od sebe nepřijede. Ani během návštěvy se dceři nijak nevěnuje, hraje si sama. Ona je celkově studený psí čumák, dceru snad nikdy neobjala nebo nepomazlila. Dcera už k ní má taky jiný přístup, než k mým rodičům, kteří hlídají ochotně a dceři se věnuje 100% jejich společného času. U našich v pohodě přespí, u tchyně to rezolutně odmítá. Ze začátku mi to bylo líto, teď už to neřeším a žíly mi to netrhá. Ona sama sebe připraví o čas s vnoučetem. Třeba jí to tak ale vyhovuje, to nevím a je mi to jedno.
@KPKristy Je to mnohdy těžké, ale nic s tím neuděláme. Snažili jsme se spousty let, ale když o nás není zájem, ač bychom velice rádi roli prarodičů zastávali, našli jsme si tzv. labutí rodinu (dětský domov), kde jsou naší přítomností potěšeni, prošli jsme přes psychologický pohovor a už 4 roky si děcka bereme k nám domů na nějaký ten víkend, vánoce, apod. Letos se nám též narodili dvě vnoučátka - chlapeček Samuelek a holčička Klárinka, tito jsou z mé strany a s rodiči vše OK a svým chováním k nám od prvopočátku skutečně dávají najevo, že do jejich životů patříme jako děda a babi.
Příspěvek upraven 17.12.16 v 10:52
@Anonymní píše:
To ja ji ani necpu, jen aby se jednoho krasnyho dne neprobrali a nezjistili ze uz je velka a vsechen ten cas ztratili. Nebo hur aby treba to druhy si nepujcovali a ja pak nemusela vysvetlovat dcerce proc ji nechteli.ale mate pravdu pokud by ji chteli vezmou si ji. Nejhorsi ze i manzel to moc dobre vidi, ze to asi neni takove jak si myslel.
Nezlob se ale moc to prožíváš
proč by měli jednou litovat? Čeho? Nějak tomu nerozumím, mrzí tě že si jí neberou a vzápětí vypíšeš co ti všechno vadí když jí mají
Ne všichni prarodiče si sednou z vnoučat na zadek, tak to prostě je a nic s tím neuděláš.
Dekuji vsem za komentare at uz negativni co pozitivni. A ohledne nocnika. Vite jak cloveku je, kdyz vam prababicka za zady ale slysitelne rekne co delate na ty matersky kdyz to keste neumi. No ono to neni moc prijemne. Ja se snazim, dokonce na popud jsem ji pred tchyni dala na nocnik aby videla ze vydrzi deset vterin a mizi ze zachoda. Ja vim ze manzel to zvladal ale ono kazde dute je jine.
Jinak to, co jsem vypsala, zemi vadi to ji samozrejme nereknu. Ja ji jen reknu, ze to bohuzel nejde, treba s nocnikem a ze se snazim jak se da a tim to zhasne, to ze jsem vypsala co mi vadi ano to mi vadi ale kdyz ji da presnidavku s cukrem podekuju a doma ji snim sama, jediny co jsem ji rekla ze ty stoprocentni jsou chutnejsi ze ji vic chutnaji abych to nejak okecala. Ale odyz da s cukrem nenamitam nic. Reknu ji co ji chutna za ovoce tak ho vzdycky priveze, ted jsem ji rikala ze strasne zboznuje orisky kesu nebo mandle nebo obyc hrozinky. Na to mi rekla ze je to dobre protoze jsou orisky zdrave. Driv jsem ji opatrne rekla proc mam ohledne stravy svuj nazor vyslechla si to ale stejne bude mit svuj, je jasne ze ji da nejakej ten zakazanej pamplsek to bych prekousla spis se mi nelibi, ze me podrazi kdyz tam s tou holkou jsem.
@Anonymní píše:
Dekuji vsem za komentare at uz negativni co pozitivni. A ohledne nocnika. Vite jak cloveku je, kdyz vam prababicka za zady ale slysitelne rekne co delate na ty matersky kdyz to keste neumi. No ono to neni moc prijemne. Ja se snazim, dokonce na popud jsem ji pred tchyni dala na nocnik aby videla ze vydrzi deset vterin a mizi ze zachoda. Ja vim ze manzel to zvladal ale ono kazde dute je jine.
Asi vychazi z toho ze kdyz ona mela deti male tak pleny musela vyvarovat, zehlit atd. Dnes jsou papirove, skoro kazdy ma doma susicku, mycku, automatku atd. Tudiz si asi mysli ze bys mohla stihat vic no. Tohle hod za hlavu, kazde dite je jine.
To jo ale neuvedomuje si pri tom nacviku, ze mi je schopna sestkrat za hodinu pocurat gauc
takze nacvicujem zkousime davame a nic. Tak mi pak tchyne rekla, ze je sikovna zas jinde treba v mluveni a bylo. Je to tezky kdyz mi neco rekne jak delala tak to zkusim, pricemz zjistim ze to povetsinou nejde a je vyresno
Zakladatelkou nejlíp bude až půjdeš do prace, to pak nebudeš řešit kraviny mavnes nad tím rukou, něco si pomyslís, a jedeš si dal po svym. Já to znám z vlastní zkušenosti
Podívej, vaše generace běžně chodila na nočník v jednom roce. Jenže my jsme nevysedávaly u PC a dětem se věnovaly. Ano bylo nám vás líto, že jste museli být určitou dobu v pročůraných plínách. Vy máte jednorázovky a tak jste líný sadit děti na nočník. Mě přijde hodně zvláštní, že jste byli na nočník zralý a dnešní děti ne.
@arada píše:
Podívej, vaše generace běžně chodila na nočník v jednom roce. Jenže my jsme nevysedávaly u PC a dětem se věnovaly. Ano bylo nám vás líto, že jste museli být určitou dobu v pročůraných plínách. Vy máte jednorázovky a tak jste líný sadit děti na nočník. Mě přijde hodně zvláštní, že jste byli na nočník zralý a dnešní děti ne.
Moje maminka měla dětí několik, vychovávala je všechny stejně a přes to některé chodily na nočník v roce, jiné až ve dvou letech. Dokonce se jí stalo, že o rok starší dítě mělo ještě pleny a to mladší už bylo bez nich. Tuhle kritiku o líných matkách si, prosím, nechte od cesty. Děti jsou stále stejné. Bohužel se mi často stává, a nejenom mě, že nás starší ženy kritizují za to, že máme „moderní vymoženosti“. To se máme stydět za to, že jsme se narodily v jiné době? Vám taky vaše matky vyčítaly, že máte pračku místo necek a valchy? Zaplať pánbůh za moji maminku, která je šťastná, že mám život jednodušší a můžu se víc věnovat dítěti a nezávidí mi to.